Vedení k úctě a ohleduplnosti k přírodě je jedním z úkolů současné mateřské školy. V přírodě děti mohou zakusit spoustu smyslových vjemů - vidět odstíny barev, tvary, slyšet zvuky, cítit vůně, osahat si, ochutnat. Vztah k přírodě ale zejména městské děti nezískávají úplně snadno.
Rádi bychom představili projekt, který jsme realizovali v průběhu celého roku v Mateřské škole Březová. V rámci projektu měly děti možnost v přirozených situacích, ale i zprostředkovaně, poznávat okolí mateřské školy, sledovat rozmanitost přírody, prostřednictvím různých činností poznávat a pojmenovávat svět kolem nás. Při realizaci jsme aktivně spolupracovali s rodiči dětí. Celým projektem děti provázel Krteček. Jejich nový kamarád je postupně seznamoval s vlastnostmi půdy - k čemu slouží, jak vzniká, kteří živočichové v ní žijí. Seznámil děti s tříděním odpadu, k čemu je dobré, na jaké druhy odpad třídit a kam ho ukládat.
Naším cílem bylo pokusit se dětem přiblížit, že odpad může být také vhodnou surovinou k dalšímu zpracování. Myslím si, že naše aktivity pomohly změnit pohled v mnoha rodinách na problematiku třídění odpadu. Děti nově získané poznatky a zkušenosti uplatnily doma, kde mnozí začali odpad třídit.
Na podzim jsme do země na zahradě zakopali "poklad" - vložili jsme různé předměty (plastovou láhev, víčko, slupky od brambor, kaštan, žalud, skleničku od přesnídávky, šišku, mrkev, skořápky od ořechů, papír, květ karafiátu). Na papír jsme napsali seznam všech předmětů. Na jaře jsme "poklad" společně s dětmi vykopali a prozkoumali jeho obsah. Děti zjistily, které předměty ze seznamu jsou v ponožce zachovány v neporušeném stavu a naopak.
Viděly, že se v zemi zachovaly plastová láhev, víčko, sklenička, ztratily se slupky od brambor, mrkev, květ karafiátu, papír a naopak se objevilo něco nového - naklíčený kaštan, žalud (děti je zasadily). Děti měly na zahradě svůj záhonek. Na jaře vysévaly semena afrikánů, fazolí, ředkviček a máku. Na záhonu měly také několik trsů jahod. Semínka dýní a kukuřice si předpěstovaly v mateřské škole.
Čtěte také: Soutěž pro děti: Hmyz
Na navlhčenou vatu do misky jsme položili semínka, ale i kamínky podobného tvaru. Děti se o semena připravená ke klíčení staraly. Každý den jim dolévaly vodu a snažily se misku pokládat na slunné místo, protože semena k životu potřebují vlhko a teplo. Děti pozorovaly průběh klíčení semene. Naklíčená semínka jsme zasadili do země. Děti o rostliny pečovaly, sledovaly, jak rostou, kvetou, staraly se o ně, zalévaly je a vytrhávaly plevel. Naučily se rostliny pojmenovat. Poznaly, že kořínky rostlin směřují většinou směrem dolů, rostliny získávají živiny z půdy, z vody, cizopasné rostliny od ostatních rostlin. Sklízeli jsme úrodu, pochutnávali si na ní.
Děti dostaly lupy, kterými pozorovaly drobná semínka, žilky listů pokojových rostlin a listů nalezených venku v přírodě. Děti vyhledávaly listy různých tvarů - oválné a na horním okraji zubaté, elipsovité, laločné, dlanitě laločné, lichozpeřené listy složené z lístků. Sestavovaly z nich různé obrazce. Na podzim jsme listy vyzdobili třídu. Vypěstované dýně, makovice, kukuřice a fazole nám sloužily k dalším činnostem.
Vytvořili jsme na zahradě sousoší z kamenů, březových polen a písku. Děti jej celý rok pozorovaly. Sledovaly, kteří živočichové v uměle vytvořeném sousoší našli svůj domov (mravenci, brouci, slimáci, ve skulině čmelák). Na podzim proběhla na školní zahradě brigáda, kde jsme společně s rodiči a dětmi sklidili úrodu a uklidili zahradu. Z nastřádaných přírodnin jsme společně vyráběli strašidýlka a nové pohádkové bytosti.
S dětmi jsme vysadili stromky, smrčky jako část živého plotu. Děti poznaly, že jehlice smrku píchají. Všímaly si, že jehlice na podzim neopadávají. Na zahradě jsme vysadili listnaté stromky a keře do labyrintu. Děti hledaly správnou cestu k cíli, rozvíjely svoji orientaci v prostoru, hledaly správné řešení nebo více variant, pracovaly s chybou. Pozorovaly změny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích, např. na podzim opadává listí, příroda se připravuje k zimnímu spánku.
Děti navlékaly přírodní korále ze sušených hub, šípků, nakrájených jablíček, paní učitelky jim je pomohly rozvěsit po zahradě na stromy. Ale raději výš, protože se občas po zahradě prohánějí kočky a ptáčkové by pak pro ně byli snadnou a rychlou kořistí.
Čtěte také: Soutěž pro děti z Pardubického kraje
Důležité místo v průběhu školního roku mají naše obřady u letitého dubu který stojí v koutku zahrady. Děti strom pozorovaly během čtyř ročních období a jeho podobu průběžně zaznamenávaly. Naučily se pojmenovat části stromu: kmen, větve, kořeny, kůra, listy, pupeny, plody - žaludy. Listy vylisovaly, obkreslily voskovým pastelem, pozorovaly jejich tvar, barvu, povrch, velikost. Přes papír frotážovaly kůru stromu (list papíru položily na kmen a plochou voskovkou několikrát po papíře přejely), pozorovaly strukturu kůry. Kůra strom chrání tak, jako naše tělo chrání kůže, proto kůru neničíme.
Zkoušeli jsme, kolik dětí společně strom obejme, když se drží za ruce a vytváří tak řetěz. Děti dubu dotvořily oči, nos, pusu (z moduritu a přírodnin), a tak daly stromu podobu, život. Dub sloužil také jako zpovědnice dětí. Děti se přitiskly ke stromu, objaly ho a pošeptaly mu svá přání a tajemství. Ve třídě jsme si nakreslili kouzelné stromy, které měly místo listů základní geometrické tvary. Děti pracovaly s těmito tvary, které byly vystřiženy z barevného papíru, postupně k nim hledaly shodné geometrické tvary, které byly umístěny na stromě. Starší děti připravily stromy s listy různých tvarů s určitým počtem puntíků od jednoho do pěti.
Děti jsme vedli ke třídění odpadu do čtyř kategorií (je jich více) - plast, sklo, papír, zbytky z kuchyně. Odpad jsem odnášeli do příslušných kontejnerů nebo na kompost, zbylý tvrdý chléb zase slepicím a ovcím v blízkém okolí. Semínka z máku, kukuřice jsme sesbírali a v zimě je sypali do krmítek rozestavěných po zahradě. Krmítka jsme vytvořili z krabic od mléka a plastových lahví. Ze semen, jáhel, burských oříšků, vloček, obilovin a rozehřátého loje jsme utvořili hmotu a naplnili jí šišky, květináče, síťovky, které jsme rozvěsili na stromy. Na krmítka pro ptáky jsme dobře viděli z oken třídy MŠ. Nezapomínali jsme ani na straky, kterých je na naší zahradě dost. Těm jsme připravili neosolenou vařenou rýži.
Ve svátek Dne Země (22. dubna) jsme se sousední mateřskou školou z velkého množství PET lahví slepili a sestavili dlouhou stonožku, která provokovala k zamyšlení, kolik takových lahví je kolem nás. Celý průběh aktivit ke svátku Dne Země jsme zdokumentovali a získané materiály vystavili ve vestibulu Městského úřadu Březová.
Zajímal nás pohled občanů na naše aktivity zabývající se tříděním odpadu. Reakce byly jak kladného, tak i záporného charakteru. Někteří návštěvníci kroutili nevěřícně hlavou a nechápali, proč pracujeme s odpadovým materiálem. Jakoby zavírali oči před problémem, co s odpadem. Nejdříve nechtěli přijmout fakt, že odpad je tady a je to problém nás všech. Jedna babička se ptala, co má tedy s odpadem udělat? Děti jí rády poradily. Také jsme společně roznesli letáčky s informacemi, na koho se mohou v otázkách třídění odpadu obrátit. Největší pomoc však byla, když se po krátké době v Březové objevily na některých místech žluté, modré a zelené kontejnery na třídění odpadu.
Čtěte také: Projektový přístup ve vzdělávání
Motivační úvodní příběh pro téma: Jednoho dne se planeta Země probudila smutná. Její lesy už nebyly tak zelené jako dřív, řeky byly plné odpadků a vzduch byl špinavý. „Co se to se mnou děje?“ povzdechla si smutně. Rozhlédla se kolem sebe a viděla děti, které si hrály venku. Rozhodla se jim říct, co ji trápí. „Děti, potřebuji vaši pomoc!“ ozvala se jemným hlasem. „Lidé zapomněli, jak se o mě starat. Moje stromy jsou káceny, moji obyvatelé - zvířátka - ztrácejí své domovy a moje vody jsou plné odpadků.
Diskuse: Co je odpad? - Co je odpad? Kde se bere? Kam ho vyhazujeme? - Kam odváží popeláři všechen odpad? (na skládku, ničí příroda, proto je nutné i třídit, protože z papíru udělá nový papír, ze skla nové sklo a z platu třeba lavičky) .
K výrobě masek jsme opět použili odpadový materiál (kartony, krabice, noviny, staré látky, zbytky vlny, pytle, igelitové tašky). Vytvořili jsme zajímavé modely a pak jim společně vymýšleli jména (Papírák Igelites, Hadrák Pudrák apod.). Děti nás seznámily se všemi funkcemi vyrobených modelů. Byly rozvíjeny literární, výtvarné vlohy, ale i zručnost a fantazie. Všechny modely jsme vystavili v prostorách MÚ v Březové.
Děti si vyrobily skafandry z kartonů, novin, drátů a oblékly si je. Nasedly do zhotovené rakety z plastů a různého odpadového materiálu a vydaly se zachraňovat planetu. S sebou si vzaly do misek hlínu, vodu, vzduch v láhvi, semínka rostlin, drobné živočichy (z umělé hmoty a na obrázcích). Po příletu předaly tyto dary zástupcům obyvatel Zelené planety (mohou sehrát paní učitelky), poradily jim, jak třídit odpad a jak jej dál zpracovávat. Smeťáky pomohly pochytat a začala náročná práce - zorat půdu, pohnojit, zasít atd.
S igelitem neplýtvej, (stoj, ruce i hlava ukazují „NE“)radši svoji tašku měj. (ukazujeme na sebe)Můžeš si ji uložit, (dřepy)když chceš tady dlouho žít.
TŘÍDÍME ODPADTen, kdo vůbec líný není,rád se pustí do třídění.Všichni jistě dobře víme,jak odpadky roztřídíme.Prozdradím vám k tomu více - jsou barevné popelnice.Modrá, ta je papíruvyrobená na míru.Nedejte se žlutou zmást, do ní patří jenom plast.A staré sklo, pokud máme,do zelené vždycky dáme.
tags: #vytvarna #cinnost #ekologie #ms #náměty