Mořské řasy, žijící v oceánech, zahrnují zelené řasy (jedno i mnohobuněčné stélkaté zelené rostliny), chaluhy neboli hnědé řasy (díky schopnosti fotosyntézy dokáží vytvořit značné množství biomasy) a ruduchy, což jsou řasy červené.
Při svém vývoji na mořském dně se řasy „vytahují“ za světlem - a pak probíhá fotosyntéza. Tam, kde je světla nejvíce, vznikají řasy zelené, v oblastech, kde je menší množství světla, rostou řasy červené, a v hlubinách s minimálními světelnými možnostmi rostou řasy hnědé.
Zelené a hnědé řasy se využívají jako potravina, z červených se vyrábí gelující agar, užívaný zejména v cukrářství. Oproti řasám sladkovodním obsahují řasy mořské vyšší koncentrace látek prospěšných lidskému organismu. Řasy se sklízejí jak přímo z jejich přirozeného prostředí v moři, tak i existují mořské bio farmy.
Zelené řasy mají vysoký obsah bílkovin (kolem 45 %), jsou bohaté na jód, zinek, měď, kobalt, vápník, sodík, chrom, sodík a mnoho dalších minerálních látek a stopových prvků. Také obsahují hodně vlákniny. Taktéž jsou bohaté na vitamíny (zejména A, B2, B12, C).
Řasy jsou specifické vzájemným poměrem minerálů - je optimální pro náš organismus - a my tyto látky dokážeme vstřebat beze zbytku; což u mnoha jiných potravin nelze. Napomáhají růstu svaloviny, zlepšují imunitní systém, stimulují metabolismus, mají pozitivní vliv na kůži, podporují funkci štítné žlázy, mají příznivé účinky na nervový systém, jsou to účinné antioxidanty. Působí protizánětlivě, mají antivirové i antibakteriální účinky.
Čtěte také: Role řas v přírodě
Řasy jsou zásadotvorné a pomáhají zmírňovat metabolické překyselení organismu, k němuž u lidí kvůli nesprávnému stravování a vlivu prostředí dochází. Správnými hodnotami pH je přitom možné předcházet mnoha civilizačním chorobám. Mořské řasy pomáhají snižovat vysoký krevní tlak a hladinu cholesterolu, odbourávají tuky, zbavují tělo těžkých kovů a nežádoucích chemických látek.
A tak mají zelené mořské řasy své nezastupitelné místo jak ve zdravém stravování, tak i v alternativní výživě jako je třeba veganství nebo makrobiotika, neboť jsou považovány za výživově nejhodnotnější potravinu. Slouží zejména k výrobě alginátu sodného a alginátu vápenatého.
Alginát vytváří rosol a v potravinářství se využívá jako emulgátor, stabilizátor, zahušťovadlo a želírující látka ve zmrzlinách, marmeládách, v cukrovinkách a krémech, jogurtech, anebo do nízkotučných majonéz a dresinků, či želé - například známí medvídci. A jaký je rozdíl mezi alginátem a agarem?
Mezi mořskými řasami má řasa Nori jednoznačně nejvíce bílkovin a používá se zejména na výrobu sushi. Prodává se jako sušené velice tenké listy, anebo ve formě vloček, kterými si můžete jako kořením posypat jakékoliv jídlo. Má znamenitou chuť, podobnou korýšům.
Mořský mech se používá k zahuštění různých pokrmů - například polévek, omáček, krémů nebo pudinků. Vařený jej lze přidat do salátů nebo míchaných vajec. Optimálním řešením pro každého z vás je pořízení více druhů a jejich průběžné střídání - je možné zakoupit i mix řas.
Čtěte také: Přírodní boj proti řasám
Konzumovat mořské řasy můžete (a dokonce byste měli) každý den. Mořské řasy se však nevyužívají pouze v gastronomii, ale také v kosmetice. Mají příznivý vliv na pleť, pokožku i vlasy.
Pokud bychom tak neučinili, ponechali bychom ve vodě zdroj živin, které by využily především řasy. Velmi důležité je odstranit kaly a veškeré organické nečistoty (odumřelé části rostlin, listí atd…) ze dna jezírka.
Nečistoty, které v jezírku zůstanou, budou v zimě hnít a kromě toho, že tak budou uvolňovat toxické plyny, které jsou jedovaté pro ryby a vodní živočich zimující v jezírku, značně znesnadní jarní nastartování biologické rovnováhy v jezírku. Z tohoto důvodu, musíme zabránit zamrznutí celé hladiny jezírka a vytvořit tak prostor, kterým mohou jedovaté plyny, které se tvoří pod vodní hladinou unikat z jezírka ven.
Pure Pond Bomb jsou živé, tzv. „užitečné“, jezírkové bakterie, které zajistí rychlou a dlouhodobou aktivaci jezírkové filtrace a nastaví bakteriální rovnováhu ve vašem jezírku. Jsou vhodné pro okrasná zahradní jezírka, koupací jezírka, ale také potůčky a jiné zahradní vodní prvky. Čistí vodu, odstraňují kaly a nečistoty ze dna jezírka, potlačují tvorbu dlouhých - vláknitých řas.
Pure Pond Bomb podporují růst vodních rostlin a tvorbu biofilmu na filtračních materiálech a na celém povrchu jezírka (kameny, dno, kačírek, vodní rostliny), čímž zásadně umocňují samočistící schopnosti jezírka. I při nízkých teplotách vody urychlují rozkladné procesy organických nečistot na dně jezírka, snižují koncentrace čpavku, dusitanů a dusičnanů a snižují tvorbu toxických plynů v jezírcích.V roce 2013 byl výrobek Pure Pond Bomb označen čtenáři časopisu Practical Fishkeeping jako „produkt roku 2013 pro zahradní jezírka“.
Čtěte také: Ekologie a hnědé řasy
Bakterie fungují již od 4°C, výrazně čistí vodu, odstraňují kaly a organické nečistoty (zbytky listí, rybí výkaly, odumřelé části rostlin), aktivují filtraci a podporují samočistící schopnost jezírka, čistí kameny a kačírek od nevzhledného povlaku, potlačují růst vláknitých i jednobuněčných řas a eliminují zelenání vody.
Přípravek Pure Pond Bomb je koncentrovanější a obsahuje agresivnější bakteriální kultury. Aplikace je jednorázová, kulička (polymer) se okamžitě rozpadne a bakterie se uvolní do vody, v extrémně velkém množství a s potřebou se množit a likvidovat - požírat vše co najdou.
Pure Pond Black Balls jsou bakterie naočkované v polymeru, který je trvanlivější a rozpadá se 2-20 týdnů, dle stavu vody a množstvínečistot. Bakterie se uvolňují postupně v pravidelných dávkách do jezírka a do jezírkové filtrace. Oba dva druhy bakterií mají tendenci se velice rychle usadit na nečistotách v jezírku a na veškerém povrchu, co v jezírku je.
Shrnuto a sečteno: Pure Pond Black Balls je optimální aplikovat přímo do jezírkové filtrace, jako před-aerobní bakterie, které mohou dokonce i nahrazovat filtrační médium, jsou vhodné také do potůčků a všude tam, kde proudí voda. Bakterie jsou funkční již od 4°C. Pure Pond BOMB aplikujeme přímo do jezírka s teplotou vody nad 8°C ( pro jejich optimální rozvoj a funkčnost).
Snad nejdůležitější, při stavbě jezírka, je správný tvar, poměr a hloubka jednotlivých zón jezírka, stejně jako volba vhodné jezírkové fólie a její perfektní položení a slepení. Fungující koupací jezírko je tedy odborně náročná a finančně poměrně nákladná záležitost.
Moderní jezírková filtrace dokáže, bez použití jakékoliv chemie, zajistit viditelnost na dno jezírka po celý rok. Optimální velikost koupací - plavecké zóny je 50 m2, vhodná hloubka je od 150 až do 250 cm, čím je jezírko hlubší, tím lépe.
V některých přírodních koupalištích v Pardubickém kraji hygienici zaregistrovali rozvoj vodních mikroorganismů. Množí se sinice, rozsivky a vodní řasy. Například v rybníku Rosnička na Svitavsku je vinou sinic mírně zvýšená pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů u některých vnímavých lidí. Řasy rozsivky a zelené řasy se rozšířily v přehradě Pastviny na Orlickoústecku, která bývá obvykle v tuto dobu zcela čistá. Podobně je na tom rybník Dlouhý v témže okrese.
Řasy neprodukují toxiny, ale i ony mohou v krajním případě u citlivých jedinců způsobovat alergie. Rozmanité druhové složení vodního květu jsme schopni určit teprve s použitím mikroskopu.
Zahradní jezírko není jen „voda v jámě“, ale živý ekosystém, ve kterém neustále probíhá koloběh živin. Každá součást - bakterie, řasy, plankton, rostliny i ryby - má svou funkci. Pokud jsou jednotlivé články v rovnováze, voda zůstává poměrně stabilní, příjemně průhledná a bez výrazného zápachu.
Základním „motorem“ koloběhu jsou bakterie (heterotrofní). Ty rozkládají organické zbytky, jako jsou výkaly ryb, zbytky krmiva, odumřelé rostliny, pyl nebo napadané listí. Při tomto rozkladu vzniká amoniak, který postupně mění další bakterie (nitrifikační) na dusitany a dusičnany. Právě amoniak a dusičnany jsou pro jezírko dvojsečné - v malém množství jsou přirozenou součástí prostředí, ve větším se ale stávají ideální živinou pro řasy a fytoplankton (zdroje zelené vody).
Na ně v koloběhu živin navazuje zooplankton, drobní živočichové, kteří se živí mikroskopickými řasami a pomáhají tak udržovat jejich množství pod kontrolou. Další roli hrají vyšší vodní rostliny. Ty odebírají živiny z vody (zmiňované dusičnany a dusitany), poskytují úkryt živočichům a zároveň pomáhají vodu okysličovat. Jejich přirozenými „konkurenty“ jsou řasy, které fungují podobně. Když se v jezírku daří rostlinám a je v něm rozumné množství ryb, bývají řasy méně časté.
Na vrcholu tohoto malého ekosystému stojí ryby. Býložravé druhy - nebo obecně kaprovité ryby - se živí jak krmivem, tak přirozenou potravou v jezírku - rostlinami i zooplanktonem. Část zkonzumované potravy přemění na růst, zbytek projde trávicím traktem a končí ve vodě jako další dávka organického znečištění, které potom opět zpracovávají bakterie.
Koi kapři patří mezi nejoblíbenější ryby do okrasných jezírek. Jsou krásní, impozantní a často se stávají hlavní dominantou vody na zahradě. Koi kapři jsou velmi žraví. Čím víc krmení do jezírka přidáme, tím víc odpadu z něj zase dostaneme ve formě rybích exkrementů. Bakterie v jezírku tento organický materiál rozkládají a výsledkem je vyšší koncentrace dusíkatých látek a fosforu, tedy ideálních živin pro řasy.
Pokud je v jezírku také nadbytek býložravých ryb obecně, tyto ryby postupně výrazně snižují populaci zooplanktonu, který přirozeně „požírá“ mikroskopické řasy. Jakmile zooplanktonu ubude, řasy mají ve vodě zároveň dostatek živin i minimum přirozených „predátorů“, takže mohou nekontrolovaně růst a voda stále více zelená.
Ve výsledku platí jednoduchá rovnice: čím víc býložravých ryb v malém jezírku, tím víc živin ve vodě, méně zooplanktonu a tím větší prostor pro řasy.
V českých jezírkách se nejčastěji objevují různé druhy kaprovitých ryb a jejich okrasné formy. Koi kapr je ikonická jezírková ryba. Dorůstá velikosti až 90 cm, žije dlouho a při vhodných podmínkách je mimořádně atraktivní. Základ jeho jídelníčku tvoří kvalitní granule nebo pelety pro koi kapry. Ochotně přijímá i drobné bezobratlé, larvy hmyzu a organické zbytky, které najde na dně. Nezřídka si přilepšuje rostlinami a řasami.
Z hlediska kvality vody představuje koi jednu z největších zátěží. Větší tělo znamená velké množství spotřebovaného krmiva a následně i velkou produkci výkalů. K tomu se přidává rozhrabávání dna, zvedání kalu a uvolňování živin z sedimentu. Koi kapr navíc rád okusuje měkké rostliny a při vyšší obsádce dokáže jezírko prakticky „odrostlit“. Bez rostlin a s přebytkem živin se vodě daří především řasám.
Amur bílý je typická „rybniční sekačka trávy“ a do malých okrasných jezírek většinou nepatří. Živí se převážně vodní vegetací a dokáže během krátké doby výrazně proředit nebo úplně zlikvidovat porost rostlin. Pokud rostliny zmizí, zbývá ve vodě mnoho živin, pro které už neexistuje přirozený odběr, a ty se začnou promítat do masivního růstu řas a zákalu. I amur produkuje velké množství výkalů, které dodávají vodě další živiny.
Z pohledu kvality vody platí jednoduché pravidlo: méně ryb a méně krmení znamená stabilnější jezírko. Každá dávka krmiva, kterou rybám nasypeme, se dříve či později promění v živiny. To, co ryba nespotřebuje na růst, skončí ve vodě jako odpad. Rozumné je krmit tak, aby ryby dokázaly vše sežrat během několika málo minut. V chladnější vodě, kdy rybám zpomaluje metabolismus, by se mělo krmení výrazně omezit nebo úplně zastavit. V opačném případě se nevyužité krmivo rozkládá a zbytečně zatěžuje filtraci i bakteriální systém.
Pro spokojené ryby a čistější vodu je důležité vnímat jezírko jako celek. Počet ryb a množství krmiva by měly odpovídat velikosti jezírka, výkonu filtrace a množství rostlin. Více rostlin obvykle znamená méně problémů s řasami, protože rostliny odebírají živiny z vody a částečně ji stíní. K tomu se vyplatí pravidelně podporovat užitečné bakterie v jezírku a filtraci pomocí vhodných bakteriálních přípravků.
Mikroskopické řasy do velikosti několika mikronů se používají jako základní nejdůležitější krmivo při kultivaci filtrujícího planktonu, nebo je někteří chovatelé přidávají do nádrží s rozplavaným potěrem jako krmivo.
Pro účely kultivace se běžně nabízejí čisté kultury řas (používané v laboratořích a podobně) rodu Chlorella, Nannochloropsis, Scenedesmus, Cryptomonas a druh Pseudokirchneriella subcapitata, ale také je možno snadným způsobem získat divokou kulturu mikroskopických řas, která je dobře použitelná. Nejcennější z důvodu nejlepší stravitelnosti jsou řasy Chlorella a Cryptomonas, které mají jemné stěny a jsou nejlépe stravitelné zooplanktonem.
Divoká kultura se získá tak, že dešťová, vodovodní, studniční, akvarijní nebo povrchová voda se ve vhodné nádobě či nádrži nechá venku zařasit z běžného výskytu řas v prostředí (ve vzduchu nebo v této vodě), nebo se nabere z "divokého" zdroje, např. sudu na dešťovou vodu, pokud tato voda má nazelenalou barvu. Proces zařasení podporuje mírné přihnojení.
Nádoba se nechá otevřená na světle, nejlépe v polostínu, ne zcela ve stínu. Během několika dnů voda získá zelené zbarvení, což je známkou množení mikroskopických řas. Tekutinu je vhodné přefiltrovat přes jemné síto, aby se případně vyloučilo znečištění, výskyt větších nežádoucích řas nebo filtrujícího zooplanktonu, případně je možné ji zkontrolovat lupou nebo pod mikroskopem.
Řasy se mohou podle potřeby kultivovat i ve velmi malé nádobě, například sklenici od zavařenin, plastovém vědru (pokud možno světlé barvy), akváriu, sudu, staré vaně, bazénu nebo i jiné větší nádrži. Pokud se řasy kultivují ve větším množství vody (velký bazén, rybníček), vycházelo by hnojivo v malém "hobby" balení příliš draho. Potom je výhodnější použít běžné NPK hnojivo a přidat k němu granulovanou močovinu.
Světlo je hlavním zdrojem energie pro fotosyntézu. Čím déle jsou řasové kultury osvětleny, tím mají lepší podmínky k produkci. Pokud se produkují řasy v malém množství při umělém osvětlení, je vhodné svítit 16 hodin denně i déle.
Řasy pěstované ve venkovních podmínkách mírného pásma rostou i při krátkém dnu, ale produkce je silně omezená, takže při zkrácení osvitu pod 12 hodin se v profesionálních komerčních kulturách zaměřených na efektivní produkci přestávají vyrábět. Pro malé nádoby, jako zavařovací sklenice stačí osvětlení kolem 1000 luxů, pro větší akvária 5 - 10 tisíc luxů.
Kromě toho řasy Chlorella, Scenedesmus a Ankistrodesmus jsou schopny živit se mixotrofně, směsí anorganických a organických živin, tedy energii a uhlík jsou schopny získávat z glukózy přidané do kultivačního roztoku. Lze je takto kultivovat i bez osvětlení, a také je to jedna z možností, jak z "divokého" vzorku některé nežádoucí řasy vyloučit, tedy vzorek kultivovat s glukózou a potmě. Tento způsob kultivace se nazývá heterotrofní a je používán profesionálními pěstírnami řas v zimním období. Lze jej výhodně praktikovat i pro domácí kultivaci řas celoročně v provizorních tmavších prostorách.
V běžné kultuře je provzdušňování nebo míchání vody velmi účelné. Řasy mají tendenci sedimentovat na dně nádoby, tím mají méně světla. Pohyb vody zajišťuje stejnou teplotu v kultivačním prostoru, přívod živin, výměnu plynů, rovnoměrné osvětlení. Vhodná teplota pro kultivaci řas je mezi 20 až 25°C. Čím je teplota vody nižší, tím pomaleji probíhá metabolismus, mají menší potřebu živin a řasy pomaleji rostou. Délka této kultury je obvykle 3 týdny.
tags: #řasy #v #mírně #znečištěné #vodě