Využití obnovitelných zdrojů energie v minulosti a současnosti

Od počátku vývoje lidského druhu až do nedávné doby byly využívány výhradně obnovitelné zdroje energie, jiné ani nebyly k dispozici. Teprve v posledních několika staletích se postupně prosazovaly zdroje, které dnes považujeme za konvenční: uhlí, ropa, a naposledy uran. Vezmeme-li v úvahu, že písemná historie lidstva sahá 6000 let do minulosti, je toto poslední období zanedbatelné a je příliš brzy soudit, jestli je ziskem nebo ztrátou.

Globálně se využívání obnovitelné energie stalo pro většinu zemí důležitou energetickou možností. Obnovitelná energie se rychle stává efektivnější a levnější a její podíl na celkové spotřebě energie roste. Z hlediska bezpečnosti dodávek energie je významné, že OZE jsou vesměs dostupné v místě použití.

Pokud bude pokračovat současný trend růstu cen konvenčních energií a poklesu cen OZE, pak ani nemusíme řešit otázku životnosti zásob konvenčních energií, obnovitelné zdroje se prosadí ekonomickou cestou. Za hlavní motivační faktory intenzivního zavádění fotovoltaických a větrných elektráren analýza označuje vysoké ceny energie z fosilních paliv a obavy o energetickou bezpečnost.

Očekávaný celosvětový přírůstek kapacity obnovitelných zdrojů v roce 2023 činí 107 gigawattů (GW), což je největší absolutní roční nárůst v historii. Absolutní kapacita obnovitelných zdrojů by měla letos dosáhnout více než 440 GW. Dynamický růst obnovitelných zdrojů se podle analýzy očekává na všech hlavních světových trzích.

Politická opatření přijatá v reakci na energetickou krizi v Evropě vedla autory studie k revizi jejich předchozí prognózy a v letech 2023 a 2024 tak autoři předpovídají o 40 procent vyšší nárůst kapacity OZE v EU ve srovnání s předválečným obdobím. Nové zákony na podporu růstu OZE byly identifikovány také ve Spojených státech a Indii. Analýza však nadále očekává upevňování vedoucího postavení Číny v oblasti kapacit OZE. Do roku 2024 by měl podíl Číny na celosvětové kapacitě OZE dosáhnout rekordních 55 procent.

Čtěte také: OPŽP a odpady

„Celosvětová energetická krize ukázala, že obnovitelné zdroje energie mají zásadní význam nejen pro čistší, ale také bezpečnější a cenově dostupnější dodávky energie, a vlády na to reagují tlakem na jejich rychlejší zavádění. Dosáhnout silnějšího růstu (OZE) znamená řešit některé klíčové problémy,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Solární energie v hlavní roli

Podle předpovědi analýzy bude kapacita fotovoltaických elektráren tvořit dvě třetiny letošního nárůstu celosvětové kapacity obnovitelných zdrojů. Rychlejší nárůst kapacity se přičítá energetické krizi, která přiměla politiky aktivně hledat alternativy k dováženým palivům. V evropském kontextu tato změna zaměření vytvořila příznivé prostředí zejména pro rezidenční a komerční fotovoltaické systémy. Ty jsou na cestě k tomu, aby tvořily polovinu letošního celkového instalovaného fotovoltaického výkonu.

Vzhledem k nízkému objemu projektů ve výstavbě mimo Čínu nebude růst větrné energie na moři odpovídat rekordní expanzi, které dosáhl před dvěma lety. Autoři studie však zdůrazňují, že růst projektů větrné energie na pevnině i fotovoltaiky nadále závisí na podpůrných politikách, jako je zrychlení tempa povolování, výstavby a připojování rozpracovaných projektů k síti.

Spotřebitelé elektrické energie v EU ušetří v letech 2021-2023 přibližně 100 miliard eur díky dodatečné výrobě elektřiny z nově instalovaných fotovoltaických a větrných elektráren. Od ruské invaze na Ukrajinu nahradily nové levné větrné a fotovoltaické instalace přibližně 230 TWh drahé výroby z fosilních paliv, což vedlo ke snížení velkoobchodních cen elektřiny na všech evropských trzích. Zvýšená kapacita OZE tak vytlačila téměř 10 procent drahé výroby elektřiny z uhlí, což účinně snížilo cenu pro spotřebitele.

Nedávno zveřejněná studie poradenské společnosti Deloitte pro Svaz moderní energetiky rovněž spojuje investice do OZE s významnými ekonomickými přínosy pro Českou republiku. Podle závěrů studie přinese výstavba OZE v letech 2023-2030 navýšení příjmů domácností i veřejných rozpočtů.

Čtěte také: Využití vody z nádobí

Dobré i špatné zprávy

Letos se předpověď IEA naplňuje a květen se stal prvním měsícem v historii, kdy EU vyrobila více elektřiny z větrných a solárních elektráren než z fosilních paliv. Podle nových údajů think-tanku Ember byla v květnu téměř třetina elektřiny v EU vyrobena z větrné a solární energie (31 procent), zatímco fosilní paliva vyrobila rekordně málo (27 procent). Sarah Brownová, vedoucí evropského oddělení Emberu, zdůraznila: „Přechod na elektřinu se v Evropě rozjel rychlým tempem. Čistá energie láme jeden rekord za druhým.“

Navzdory těmto pozitivním trendům celosvětové emise skleníkových plynů nadále rostou. Studie zveřejněná v červnovém čísle žurnálu Earth System Science Data dospěla k závěru, že svět rychle vyčerpává svůj „uhlíkový rozpočet“ - množství oxidu uhličitého, které ještě můžeme vypustit do atmosféry, aniž bychom překročili hranici 1,5°C oteplování.

Při současných hodnotách emisí skleníkových plynů, které v posledním desetiletí činily přibližně 54 miliard tun ročně, bude uhlíkový rozpočet vyčerpán ještě před koncem tohoto desetiletí. Jeden z autorů studie, profesor Piers Forster, proto upozorňuje: „Toto desetiletí je pro změnu klimatu kritické.

Obnovitelné zdroje energie člověk využívá od nepaměti a v dnešní době je to téma čím dál více aktuální. S využíváním výhod obnovitelných zdrojů současně hledáme způsoby, jak si poradit s jejich nedostatky, zejména s nestabilitou dodávky výkonu a nepředvídatelností. Sluneční záření je zdrojem většiny energie na Zemi. Nejefektivněji ho lze přeměňovat na teplo, o něco nákladnější je přeměna na elektřinu pomocí fotovoltaických panelů. Právě proto jsou trendem dnešní doby hybridní systémy kombinující solární energii s energií z baterií a/nebo z diesel motorgenerátorů.

Obnovitelné zdroje v České republice

Celkový energetický potenciál OZE byl v ČR odhadnut asi na 25 % současné spotřeby. Pokud by nehrály roli ekonomické a jiné vlivy, je tento potenciál dostatečný pro zajištění chodu společnosti bez výrazného omezení životního komfortu, viz například. Do roku 2020 se předpokládá využití zhruba 50 % teoretického potenciálu OZE. Dominantním zdrojem bude i nadále biomasa. Pro výrobu elektřiny však bude využit jen malý podíl, většina bude tak jako dosud využívána k výrobě tepla. Současná praxe spoluspalování biomasy ve velkých elektrárnách je sporná, z hlediska využití primárního zdroje je vhodnější kogenerační výroba elektřiny a tepla.

Čtěte také: Odpad a recyklace v Česku

Energetický potenciál vodních elektráren je v podstatě vyčerpán. Elektrárny v nevyužívaných lokalitách mohou přidat nejvýš 10 % k současné produkci. Další mírný nárůst mohou přinést rekonstrukce stávajících elektráren. U větrných elektráren se předpokládá, že do roku 2020 by produkce elektřiny mohla dosáhnout úrovně vodních elektráren a pak by dále rostla na více než dvojnásobek. Ještě rychlejší růst je očekáván u fotovoltaiky, přesto v roce 2020 bude její podíl na výrobě elektřiny asi poloviční ve srovnání s větrem.

Obnovitelné zdroje, s výjimkou biomasy, mají ve srovnání s konvenčními zdroji nízké provozní náklady - "palivo" je zdarma. Rovněž emise při výrobě elektřiny jsou téměř nulové. Naopak investiční náročnost OZE a emise při jejich výrobě mohou být vyšší. Pro porovnání různých zdrojů energie je třeba vyhodnotit celý životní cyklus elektrárny.

Analýza životního cyklu (LCA) vyhodnocuje všechny fáze životního cyklu produktu takzvaně "od kolébky do hrobu". Hodnocení zdrojů energie zahrnuje těžbu a zpracování surovin, případně paliva, jejich dopravu, výrobu polotovarů a konečných výrobků, výrobu a distribuci energie a likvidaci nebo recyklaci na konci životnosti včetně nakládání s odpady.

Ve všech uvedených fázích je možno kromě finančních nákladů sledovat spotřebu nebo produkci energie - indikátory EROEI (někdy též EPR) nebo EPBT, jejichž význam je vysvětlen dále. Finanční analýzy, zejména pokud jsou zaměřeny na vzdálenější časové horizonty, narážejí na problém, jak určit budoucí hodnotu investice (financí, peněz). Změna diskontní sazby může výrazně změnit hodnocení investice.

Energetické hodnocení má z tohoto pohledu jednoznačnou výhodu ve skutečnosti, že 1 kWh v současnosti se rovná přesně 1 kWh v libovolně vzdálené budoucnosti bez ohledu na cenu, která v uvedeném období může výrazně kolísat.

Energetické ukazatele

• EROEI (Energy Returned On Energy Invested) je poměr energie získané z určitého zdroje a energie potřebné na získání tohoto zdroje (například paliva nebo elektrárny). Používají se i označení ERoEI, EROI (Energy Return On Investment). Stejný význam má EPR (Energy Payback Ratio). Pokud průměrný EROEI v dlouhodobém horizontu klesá, cena energie musí růst, jinak nezbývají prostředky pro obnovu investic. Pro fungování vyspělé společnosti je nutno, aby tento poměr byl nejméně 10 nebo radši více. U všech konvenčních paliv EROEI s časem klesá, protože snadno dostupné zásoby jsou vyčerpány a energetická náročnost těžby postupně roste. V současnosti je EROEI kolem hodnoty 10 jak u ropy tak u uhlí, ale například u ropných písků jen 1,5 až 3. Naproti tomu vodní elektrárny se pohybují v rozsahu 40 až 200 i více a větrné v českých podmínkách kolem 20. Fotovoltaika dosahuje v ČR hodnoty EROEI kolem 10, ale na rozdíl od konvenčních zdrojů se rychle zlepšuje.
• EPBT (Energy PayBack Time) - energetická návratnost - je doba, za kterou elektrárna vyrobí tolik energie, kolik bylo vloženo do její výroby. Ve všech případech se porovnává spotřeba energie v současnosti s produkcí energie v budoucnosti.

Pro hodnocení environmentálních dopadů je vypracováno několik metod. V současnosti nejpoužívanější je metoda CML, která sdružuje různé dopady do několika kategorií - nároky na nerostné zdroje, potenciál globálního oteplování (emise skleníkových plynů), poškozování ozonové vrstvy, toxicita pro lidi, vodu a půdu, fotochemická oxidace, acidifikace (oxidy síry a dusíku) a eutrofizace.

Environmentální dopady jsou u všech OZE řádově nižší než při spalování fosilních paliv. Nároky na nerostné zdroje - u některých materiálů může být dostupnost surovin limitující v případě výraznějšího růstu objemu produkce. Jedná se zejména o materiály s obsahem vzácných kovů (indium, selen, telur), ale také například stříbra.

Emise CO2, SO2 a NOX - jsou jednak přímé, které souvisí s vlastním výrobním procesem, a jednak nepřímé, svázané s výrobou elektřiny použité ve výrobním procesu. Další emise mohou vznikat při výrobě pomocných materiálů spotřebovaných ve výrobním procesu nebo v aktivním provozu. Podíl nepřímých emisí dosahuje až 80 %. Nepřímé emise závisí za složení energetického mixu, při zvyšování podílu OZE budou postupně klesat.

Emise látek poškozujících ozonovou vrstvu - v tomto ukazateli je jaderná energie až o dva řády horší než obnovitelné zdroje.

Obnovitelné zdroje jsou již dnes z hlediska poměru vložené a získané energie srovnatelné s konvenčními zdroji, v řadě případů i lepší. Do budoucna bude situace z pohledu OZE jen lepší. V dohledné době lze postupně očekávat i dosažení konkurenceschopnosti z finančního hlediska.

V rozvoji energoefektivity a obnovitelných zdrojů energie však ČR stále zaostává za průměrem Evropské unie i za srovnatelnými evropskými zeměmi. „Česká energetika je po Francii druhým největším vývozcem energie v Evropě. To představuje velkou zátěž v podobě znečištěného ovzduší, krajiny narušené těžbou či toxického jaderného odpadu. Nadvýroba energie brání jejímu efektivnímu využívání a rozvoji obnovitelných zdrojů.

SFŽP podpořil přímými dotacemi obnovitelné zdroje energie od roku 1994 ve výši 1,295 miliardy Kč. Česká energetická agentura (zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu) ve stejné době podpořila úsporná opatření přímými dotacemi 2,094 miliardy Kč. Letos v březnu vláda schválila program podpory výroby bioplynu a výstavby bioplynových stanic do roku 2010, včetně návrhu legislativní a finanční podpory programu.

Energetická náročnost české ekonomiky je neúměrně vysoká, v roce 2000 byla po přepočtu podle parity kupní síly o 71 % vyšší než v EU. Nízká efektivita výroby výrazně snižuje konkurenceschopnost našich výrobků, poškozuje životní prostředí a zdraví lidí v důsledku zbytečně spotřebované a tudíž i zbytečně vyrobené energie.

Cílů, které EU v oblasti elektřiny z obnovitelných zdrojů plánuje do roku 2010, může Česká republika - podle předběžných odhadů - reálně dosáhnout se zhruba dvacetiletým zpožděním. Ve skutečnosti - s ohledem na důslednou politiku ochrany klimatu - lze očekávat, že tempo růstu podílu obnovitelných zdrojů v EU bude do dalších let přinejmenším zachováno. Ztráta ČR bude tedy patrně ještě větší.

Přímá finanční podpora z veřejných prostředků na udržení a útlum neobnovitelných zdrojů energie ve druhé polovině 90. let, tedy za pět let, činila 66 miliard Kč. Přímá finanční podpora rozvoji obnovitelných zdrojů energie a energoefektivity ve stejném období pouhé 2 miliardy Kč. Započítáme-li dále nepřímé dotace (DPH, křížové dotace a ostatní) a mezinárodní programy, pak dostáváme částku 237 miliard Kč oproti 7 miliardám ve prospěch fosilních a jaderných zdrojů.

Směrnice 2001/77/ES o podpoře elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektrickou energií doposud nebyla implementována do českého právního řádu. Má se tak stát prostřednictvím samostatného zákona na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zjednodušeně lze říci, že hlavním cílem prací na přípravě zákona je zvýšit podnikatelskou jistotu pro investory do obnovitelných zdrojů energií a tím nastartovat jejich žádoucí rozvoj.

Návrh zákona, jehož věcný podklad je v tuto chvíli připravován experty Ministerstva průmyslu a obchodu a experty Ministerstva životního prostředí, definuje nově obnovitelné zdroje tak, aby jejich definice odpovídala směrnici 2001/77/ES. Mezi obnovitelné zdroje energie zahrnuje energii větrnou a sluneční, energii okolního prostředí (zejména geotermální), energii vody a biomasy. Z formálních důvodů, resp. pro případy teoretického importu i energii vln a přílivu.

Biomasou je pak biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů, zbytků ze zemědělství, lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu. Návrh považuje za elektřinu z obnovitelných zdrojů energie i tu část elektřiny, která je vyrobena z obnovitelných zdrojů energie v hybridních zařízeních, která využívají i neobnovitelné zdroje energie.

Legitimní otázkou v této souvislosti je, nakolik je státní pomoc na podporu obnovitelných zdrojů energie v souladu s pravidly vnitřního trhu s elektřinou. Důležité je v tomto ohledu rozhodnutí Evropského soudního dvora, který v souvislosti s cenovým ustanovením, které je obdobné stanovení minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, rozhodl, že zvýhodnění určitého prodávajícího, které jde k tíži spotřebitele a nikoli státu, nelze považovat za státní pomoc.

Navíc, ve skutečnosti provozovatelům zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energií nejsou poskytována žádná zvýhodnění, ale jsou pouze částečně vyrovnávány nevýhody, které musí nést ve srovnání s výrobci konvenční elektřiny. Ekologické a sociální škody konvenční výroby elektřiny nesou totiž z velké části daňoví poplatníci a budoucí generace, nikoli provozovatelé těchto konvenčních zdrojů.

Alternativní metody využití větrné energii

Kromě klasické metody využívání větrné energie prostřednictvím větrných turbín se v poslední době hovoří i o možnosti využití větrné energie ve velkých výškách pomocí draků nebo kluzáků. Zatímco příznivci „zelené energie“ požadují stále výkonnější větrné turbíny, objevuje se nová vlna ekologicky motivovaných inženýrů, kteří považují větrné turbíny za pozůstatek minulosti.

Jedním z průkopníků koncepce využití obnovitelných zdrojů energie pomocí draků je Peter Lynn z Nového Zélandu, který tyto draky projektuje. V roce 2003 jako konzultant firmy Makani představil vizi „upoutaných létajících křídel“ a možnosti jejich využití pro výrobu levné elektrické energie. Zdůraznil, že drak osvobozuje vrtule větrné turbíny od nezbytných konstrukcí základů, věží a převodovky.

Účinnost vrtule je dána jejím velmi rychlým pohybem. Drak, nebo spíše malý upoutaný kluzák, je řízen počítačem a opisuje velké kruhy - stejné, jako konec větrné turbíny. Pohyb zařízení roztáčí malé turbíny, které jsou na něm připevněné, a energii posílá na zem přes vedení v úvazném lanu. Drak bude daleko lehčí než stejně výkonná klasická turbína, a bude moci pracovat v oblastech, kam se velké turbíny nehodí, třeba v hlubokých příbřežních vodách.

Kilometr nad zemí osmkrát více energie

Stručně řečeno, drak nahrazuje nejdůležitější část větrné turbíny a dostává ji do míst, kde je vítr nejsilnější. Ve výšce zhruba 80 m nad zemí fouká vítr obvykle rychlostí 4,6 m/s, ve výšce 800 m je to asi 7,2 m/s. Energie, kterou lze z větru získat, je úměrná třetí mocnině rychlosti větru. Proto: čím je větší výška, tím větší je i množství získané energie. Ve výšce 1 000 m nad zemí lze získat až osmkrát více energie než při zemi. Vše, co potřebujeme, je drak a velmi dlouhé lano.

Na papíře se vše zdá jednoduché, realizace však nebude tak snadná. Společnost Google poskytla v listopadu 2007 firmě Makani na výzkum tohoto druhu získávání elektřiny 10 milionů dolarů. V současné době se uskutečňují experimenty s draky o výkonu pouze okolo 10 kW. Ve srovnání s tím je výkon komerčních větrných turbín nesrovnatelně větší - až 5 000 kW. Proto je cíl vyrábět levnou elektřinu pomocí draků zatím velmi vzdálený.

Snaží se i Evropa

Stejný cíl mají i konstruktéři draků v Evropě. Bas Landsdorp a spolupracovníci z Delftské technické univerzity vyvíjejí systém, který se skládá z draků, kabelů a generátorů. První elektřinu se jim podařilo pomocí tohoto systému vyrobit v roce 2007. Během zkoušek dosáhl drak o ploše 10 m2 výkon 3 kW. Byl dálkově ovládán řídicí pákou. Nyní je ve vývoji softwarový systém, elektronika a pozemní stanice, která má umožnit automatické řízení. Díky spojení automatizace a draka o ploše 20 m2 by měl výkon dosáhnout 20 kW.

Pracovníci univerzity se domnívají, že projekt funguje podle jejich představ a že bude možné výkon draků dále zvyšovat. Využíváním draků k výrobě elektřiny se rovněž zabývá italská společnost Kite Gen. V září 2007 se na milánském letišti uskutečnily zkoušky s prototypem drakového systému ve výškách 400 m. Drak o ploše 10 m2 létající ve větru o rychlosti 4 m/s, dosahoval v průměru výkonu 2,5 kW. Získá‑li projekt potřebnou finanční podporu, mohl by být k dispozici prototyp zařízení během dvou až tří let.

Funguje to jako „jojo“

V případě evropských drakových systémů se generátor elektřiny nachází na zemi a je roztáčen pohybem draka. Základní myšlenka spočívá v napodobení principu dětské hračky „jojo“. U systému firmy Kite Gen je drak uvázán na dvou lanech. Každé z nich je připevněno k samostatnému bubnu, který je napojen na vrátek ovládaný počítačem. Jakmile je drak vypuštěn a je ve stabilním tahu tažen lany, uvolní se vrátky. Lana roztáčejí bubny a ty roztáčejí generátor. Když je téměř celá délka lana odvinuta, přitahují vrátky draka zpět do původní polohy. Tento cyklus se neustále opakuje. Vrátek spotřebuje asi 12 % získané elektřiny.

Výzkumníci z delftské techniky uvažují o obdobném systému, který nazvali „žebříkový mlýn“ (laddermill). Místo jediného draka uvažují využít na jediném laně více draků a vyrobit tak jakýsi „létající páter noster“. Část draků stoupá vzhůru, táhne za lano a vyrábí energii, zatímco druhá polovina draků změní svou konfiguraci tak, aby nekladla příliš velký aerodynamický odpor a klesá k zemi.

Komerční zařízení by údajně mohlo dosahovat výkonu až 50 MW, což je desetinásobek současných nejvýkonnějších větrných turbín.

Místo draků kluzáky

Bas Lansdorp přišel také s myšlenkou nahradit draky okřídlenými kluzáky. Výhoda oproti drakům spočívá v tom, že životnost fólií draků je nízká - tenké nylonové látce škodí ultrafialové záření. Upoutané letadlo s křídly je efektivnější, má delší životnost a vyprodukuje více elektřiny připadající na čtverečný metr funkční plochy. I když jeho pořízení je dražší, výroba elektřiny za celou životnost zařízení bude oproti produkci pomocí draků lacinější.

Pracuje se na projektu Aeolus (podle řeckého boha větru Aiola), který předpokládá generátor o výkonu 100 kW. Později by měl být dokončen generátor o výkonu 1 000 kW.

Pro komerční využití této technologie pro výrobu elektřiny je však potřeba zodpovědět celou řadu otázek, jako například:

• Jak nejúčinněji udržet nebo maximalizovat stoupání draka v době sníženého proudění vzduchu?
• Jak je možné udržet draka co nejdéle ve vzduchu, pokud vítr zcela ustane a jak zabránit rozbití draka?
• Jakým způsobem minimalizovat odpor větru během stahování draka?

Cesta za efektivností

Výzkumníci potřebují maximalizovat množství elektřiny vyrobené v okamžiku, kdy drak stoupá, a zároveň minimalizovat její spotřebu, když je drak stahován dolů. Všechny vývojové skupiny proto pracují na počítačových algoritmech umožňujících drakům létat co nejefektivnějším způsobem. Zdá se, že nejlepší metodou, jak udržet draka ve vzduchu a maximalizovat stoupání, je přimět draka, aby létal ve tvaru „osmičky“.

Ukazuje se, že ekonomičnost výroby elektřiny pomocí draků bude určovat automatická regulace, nikoliv zvětšování draků. Dosud však není jasné, do jaké míry bude možné celý proces automatizovat. Navzdory velké složitosti kontrolních systémů jsou vědci přesvědčeni o tom, že uvedená technologie bude ekonomicky výhodná.

Evropská komise již doporučila, aby technologie výroby elektřiny ve velkých výškách byla zahrnuta mezi tzv. „zelené technologie“, které by se na výrobě elektřiny měly do roku 2020 podílet dvaceti procenty. Je otázkou, kdy by nové technologie měly začít konkurovat výrobcům tradičních větrných turbín. Zatím to není na pořadu dne. V současné době se výkon klasických větrných elektráren zvyšuje ročně o několik desítek procent a nezdá se, že by tento trend polevoval. Jestliže však „draková“ energie splní očekávání vývojářů nových zařízení, bude schopna časem nahradit velké množství energie, které dosud vyrábějí konvenční zdroje. Budoucí možnosti draků rozhodně stojí za to, aby se tento způsob „zelené výroby elektřiny“ dále podporoval.

tags: #vyuziti #obnovitelnych #zdroju #v #minulosti

Oblíbené příspěvky:

• Příroda a státní obrana v Česku
• Jak správně třídit odpad doma?
• Využití metalurgických strusek
• Emise ze spalování uhlí
• Nízkoenergetické mobilní domy