Ochrana přírody a obrana státu v České republice

Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje některé vazby na právní předpisy týkající se obrany státu. Kompetenční výluky i další odchylky z režimu zákona stojí za bližší zkoumání.

Klíčová ustanovení zákona o ochraně přírody

Zákon o ochraně přírody a krajiny ve svém platném a účinném znění obsahuje tři klíčová ustanovení, která vymezují vztah mezi ochranou přírody a činnostmi či územími souvisejícími s obranou státu.

Pro činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu je zásadní ustanovení § 90 odst. 2 zákona, které vymezuje podmínky, za kterých se na tyto činnosti některá zákonná ustanovení neaplikují.

Podle platného znění § 90 odst. 2 zákona se ustanovení § 4 odst. 2, § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 (o ochraně významných krajinných prvků, dřevin rostoucích mimo les, krajinného rázu, o přístupu do krajiny a o účasti občanů na ochraně přírody) nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu, zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo bezpečnostních sborů.

Dále se stanoví, že „případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru“ a další podrobnosti, aby tato míra nebyla překročena.

Čtěte také: Světový fond na ochranu přírody

Jediným kritériem pro to, zda mají či nemají být vytčená ustanovení aplikována, je tak podle platného znění zákona charakter prováděné činnosti, při níž by mohlo dojít k poškození zákonem chráněných zájmů.

Má-li orgán ochrany přírody za to, že tato podmínka splněna nebyla, může s osobou, jež například bez povolení dřevinu poškodila nebo zničila, zahájit sankční řízení [§ 87 odst. 2 písm. e), § 88 odst. 1 písm. c) zákona].

Ustanovení § 90 odst. 2 bylo novelizováno zákonem č. 349/2009 Sb., s účinností od 1. 12. 2009. Před zmiňovanou novelou zákona byla situace odlišná, neaplikovatelnost vytčených ustanovení byla vázána nikoliv na charakter činnosti, ale pouze na povahu dotčeného území - uvedená ustanovení se nevztahovala na „území sloužící zájmům obrany státu“ (viz dále).

Závěrem je třeba připomenout, že zákon o ochraně přírody, shodně ve znění před novelou i v platném znění, obsahuje ještě další podmínku pro možnou neaplikovatelnost ustanovení uvedených v § 90 odst. 2 zákona. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.

Je-li zamýšlený zásah intenzivnější, nejedná se o situaci, na kterou by mohl být § 90 odst. 2 aplikován a je třeba dodržet všechny zákonné podmínky stanovené v příslušných ustanoveních zákona (jinými slovy, pokud složky obrany státu hodlají provést intenzivnější zásah, překračující míru nezbytně nutnou pro obranu státu, tak si musí předem opatřit potřebná povolení a souhlasy dle příslušných ustanovení zákona).

Čtěte také: Historie Svazu pro ochranu přírody

Území a pozemky určené k obraně státu

Zákon před novelou provedenou zákonem č. 349/2009 Sb. v ustanovení § 90 odst. 2 používal pojem „území sloužící zájmům obrany státu“ (na jiném místě ve stejném časovém znění používal pojem „pozemky určené k obraně státu“). Oba tyto pojmy, tedy „území“ i „pozemky“ určené k obraně státu byly po vzájemné dohodě shodně ministerstvem životního prostředí i ministerstvem obrany chápány jako jedna z kategorií objektů důležitých pro obranu státu ve smyslu § 29 odst. 2 písm.

Nyní platné znění zákona používá (v ustanovení § 79 odst. 3 písm. Podle ustanovení § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb. jsou objekty důležitými pro obranu státu mj. pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo obrany nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená.

Povaha pozemku tedy vyplývá z charakteristik jeho vlastníka, nikoliv pozemku samotného či způsobu nakládání s ním. Není rozhodné, zda je pozemek skutečně využíván k činnostem souvisejícím s obranou státu či nikoliv.

Nejedná-li se zároveň o území vojenského újezdu, vykonává v souladu s ustanovením § 79 odst. 3 písm. t) zákona na těchto územích působnost orgánu ochrany přírody ministerstvo životního prostředí, popřípadě Agentura ochrany přírody a krajiny ČR či správy národních parků, jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů Agentury či správ národních parků.

Vojenské újezdy

Problematiku vojenských újezdů (poměrně stručně) upravuje taktéž zákon č. 222/1999 Sb., a definuje je jako vymezené části území státu určené k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Vojenské újezdy se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem. Státní správu na území újezdu vykonává správní úřad s názvem újezdní úřad. Řada činností (mj.

Čtěte také: Životní prostředí a zákony v Česku

Kompetenční výluka se týká také státní správy v ochraně přírody. Zákon v ustanovení § 78a odst. 1 svěřuje výkon státní správy v ochraně přírody v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, orgánů krajů, Agentury ochrany přírody a krajiny a správ národních parků újezdním úřadům.

CHKO Brdy a novelizace zákona

Naše nejmladší chráněná krajinná oblast Brdy, vyhlášená nařízením vlády č. 292/2015 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Brdy, má jedno velké specifikum. Tato CHKO byla z části vyhlášena na území rušeného vojenského újezdu Brdy a podstatná část pozemků bývalého vojenského újezdu přešla do režimu pozemků a staveb, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu.

Tato skutečnost by ještě před nedávnem znamenala poměrně velký problém, neboť kompetenci k výkonu státní správy na těchto pozemcích by náležela ministerstvu životního prostředí. Z tohoto důvodu došlo k novelizaci zákona a na konec ustanovení § 79 odst. 3 písm. t) byla doplněna slova „jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů správ, vykonávají působnost orgánů ochrany přírody správy“.

Nově tak byla založena působnost Agentury ochrany přírody a správ národních parků jako orgánů ochrany přírody na území objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy, pokud jsou na území jejich správních obvodů.

Pro úplnost je nutno vysvětlit, že ustanovení § 79 odst. 3 písm. t) zákona, ve znění zákona č. 15/2015 Sb., terminologicky nenavazuje na novelu zákona provedenou zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících se státní službou (resp. zákon č. 250/2014 Sb. na toto ustanovení zapomněl a zákon č. 15/2015 Sb. zase zapomněl na zákon č. 250/2014 Sb. a ono opomenutí neopravil). zákon č.

Podněty k ochraně přírody

Příroda a její jednotlivé složky jsou před poškozováním chráněny právními předpisy. Dle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), jsou správní orgány povinny přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Dle § 78 odst. Správní orgán je povinen se podanými podněty zabývat (autorovi podnětu však nevzniká subjektivní právo na to, aby správní orgán řízení o přestupku zahájil).

Při podání podnětu lze zároveň požádat o informaci, jak s ním bylo naloženo. Správní orgán bude tak povinen sdělit ve lhůtě 30 dnů od obdržení podnětu, zda řízení zahájil, či případně zda podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.

Níže jsou uvedeny správní orgány, které jsou příslušné projednat přestupky na úseku ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V případě, že je podán podnět orgánu, který k projednání věci není příslušný, ten podnět postupuje příslušnému správnímu orgánu.

tags: #ss #zamecena #na #ochranu #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Kam s papírovými kelímky od zmrzliny?
• Materiál odpadu vany
• Co s odpadem po vyklízení nemovitosti?
• Jaderná Elektrárna Temelín a životní prostředí
• Co dělat při pozitivním výsledku na STK?