Vývoj emise dluhopisů v České republice

05.10.2025

Vydávání dluhopisů v České republice prošlo v posledních letech výrazným vývojem. Po zmírnění podmínek pro vydávání dluhopisů ze strany ČNB a Ministerstva financí po roce 2012, se trh s korporátními dluhopisy výrazně oživil.

Státní dluhopisy

Ministerstvo financí pravidelně prodává státní dluhopisy v aukcích. Zájem investorů často přesahuje nabídku.

18.09.2025: Ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 9,4 miliardy korun.
11.09.2025: Ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 11,4 miliardy korun.
17.07.2025: Ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 11 miliard korun.
03.07.2025: Ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 11,6 miliardy korun.
24.04.2025: Ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 14,5 miliardy korun.
13.03.2025: Ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 5,9 miliardy korun.

Za první pololetí roku 2025 stát vydal střednědobé a dlouhodobé dluhopisy v nominální hodnotě 181,3 miliardy korun. Pro celý rok je plánovaná emise dluhopisů mezi 350 a 450 miliardami korun. Objem vydaných dluhopisů se meziročně zvýšil, v loňském roce za první pololetí vydal stát obligace za 146,3 miliardy korun.

Zahraniční investoři drželi na konci června 2024 30,83 procenta českých státních dluhopisů, což odpovídalo 943 miliardám korun.

Korporátní dluhopisy

Česká investigativní společnost Surveilligence se specializuje na vyšetřování a prevenci sofistikované hospodářské kriminality v Česku a na Slovensku. V říjnu 2022 přišla s obsáhlou analýzou mapující český dluhopisový trh a krachy na něm. Na tento report, který přinesl celou řadu velice užitečných statistik, navázala společnost kvůli zájmu médií aktualizovaným druhým vydáním.

Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě

Vývoj objemu vydávaných emisí

Po roce 2012 se trh s korporátními dluhopisy rozjel, přičemž nejvíce se rozjely takzvané podlimitní emise. Ty byly populární hlavně proto, že nemusely mít prospekt, takže firmám šetřily finanční náklady na jeho vypracování stejně jako časové náklady. Háčkem je, že každá jedna taková podlimitní emise může vyjít v objemu do výše maximálně jednoho milionu eur (tento strop se vztahuje na součet objemů všech takových emisí firmy za posledních 12 měsíců).

Počet vydaných emisí od roku 2013 každoročně výrazně rostl, meziročně i o stovky emisí. V roce 2022 se růst zastavil, kdy další rok (2023) se vydalo jen o deset emisí více než v roce 2022. Konkrétně se jich v roce 2023 vydalo 1019, z toho 511 jich bylo nadlimitních a 508 podlimitních.

„Nadlimitky“ vyšly v letech 2013-2023 v celkovém objemu 595 miliard korun, což představuje necelých 94 % trhu. Podlimitní emise zažily po roce 2012 opravdu prudký růst prakticky z ničeho. V roce 2013 se vydaly jen 4 podlimitní emise v souhrnném objemu jednotek milionů. O deset let později už byly objemy o tři řády jinde: v letech 2022-2023 firmy přes podlimitky sbíraly kapitál za vyšší jednotky miliard ročně. V posledních dvou letech přitom rostl i podíl jejich objemu na celkovém objemu emitovaných dluhopisů.

V průměru se jedna nadlimitní emise vydala za 236 milionů korun a za úrok 7,3 % ročně. Průměrná podlimitka se vydala za 17 milionů za úrok 8,2 %.

Doba splatnosti

Co se týče rozložení emisí podle doby splatnosti, na trhu jsou velmi časté krátkodobé emise. V roce 2023 se vydal největší objem emisí na měřeném časovém horizontu (2013-2023). Společnosti emitovaly dluhopisy v souhrnné výši 96,2 mld. korun.

Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj

V roce 2023 se vydalo:

88,1 mld. korun nadlimitních emisí
8,1 mld. korun podlimitních emisí

Rizika a krachy emitentů

Celkem v letech 2013-2023 skončilo v insolvenci 125 emitentů, kteří předtím na dluhopisech vybraly dohromady kolem 19 miliard korun. Tedy každá třináctá firma, která přijde na dluhopisový trh, zkrachuje. Tato statistika je prakticky stejná pro emitenty nadlimitních i podlimitních emisích, liší se ale v podílu toho, jaký podíl prostředků skončí v insolvenci.

U nadlimitních je to jen 1-4 % toho co se vybere, protože pro největší sumy si často chodí ty nejlepší firmy.
U podlimitních je to 10 % vybraných prostředků.

V případě těch nadlimitních to bylo 50 firem s dluhy z dluhopisů ve výši 17,3 mld. korun. U podlimitních emisí zkrachovalo v letech 2013-2023 celkem 75 firem s napůjčovanými skoro dvěma miliardami. Podlimitky zároveň vycházejí s vyššími náklady, kdy až třetina vybraného objemu jde na úpis nebo na platby úroků z takových dluhopisů.

Krachující emitenti končí v úpadku poměrně brzy, téměř polovina zkrachuje do tří let od své první emise a každá čtvrtá krachující firma nezvládne ani dva roky. 10 emitentů z celkových 125 nevydrželo ani do konce prvního roku. Pak jsou tu ale i „dávno dospělí“ emitenti, kteří zkrachují i po 10 letech existence.

Měřeno objemem vybraných prostředků je míra krachů nadlimitních emisí minimální v nižších jednotkách procent z celkového objemu vydaných emisí.

Čtěte také: Trendy v emisích CO2

Z emitentů nováčků neměla v době své první dluhopisové emise až polovina firem v obchodním rejstříku žádné výkazy.

Kromě toho, že emitenti často těží z informační asymetrie při prodávání svých dluhopisů, čelí také morálnímu hazardu při správě vybraných peněz. To znamená, že s penězi nemusí nakládat se stejnou obezřetností, jako kdyby se jednalo o jejich vlastní prostředky. Jak často víme, majitelé těchto dluhopisových bankrotářů ručí jen omezeně do výše vlastního kapitálu, který je u krachujících emitentů často jen ve stovkách tisíc nebo jednotkách milionů, zatímco dluhy mají tyto firmy klidně od tři řády vyšší.

Mezi další nekalá jednání patří zkreslování nebo zatajování informací a nafukování majetku. Nebo se rovnou jedná o podvodná schémata: tajné vyvedení vybraných peněz do rukou ovládajících osob firmy a následná likvidace emitenta jako prázdné skořápky v insolvenčním řízením, s tím že majitelé už od začátku plánují, že k žádnému splácení nedojde. Co se v Česku také často děje je tunelování majetku dluhopisového emitenta, když už se nachází v úpadku. Případně se lze setkat s takzvanými ponziho schématy.