Vývoj klimatu na jižní Moravě: Studie a perspektivy

Třebaže naši pozornost poutal především Covid-19, oteplování Země se nezastavilo. Minulý rok byl podle evropského programu Copernicus globálně spolu s rokem 2016 nejteplejším v historii měření, o 1,25 °C teplejší než v předprůmyslové době (1850-1900). Byl rokem s nejvyšším dosud naměřeným obsahem skleníkových plynů v atmosféře a s nejvyšší dosud naměřenou hladinou oceánů. I u nás byl rok 2020 mimořádný z hlediska klimatu a počasí.

Srážky a teploty v roce 2020

Podle dat ČHMÚ byly vloni srážky po šesti podprůměrných letech nadprůměrné, ale nijak výjimečné. Od ledna do dubna byly srážky velmi nízké, v květnu průměrné a od června do října neobvykle vysoké. Tím se přerušilo šestileté období sucha s podprůměrnými srážkami. Grafika dokládá, že přes velké meziroční výkyvy srážek dlouhodobě neubývá ani nepřibývá.

V protikladu ke srážkám se projevuje globální změna klimatu na teplotním průměru a průběhu teplot během roku v ČR i v našem regionu mnohem výrazněji. V ČR dosáhla průměrná teplota 9.13 °C, což sice nebyl teplotní rekord, nicméně jde o hodnotu významně nad průměrem posledních 10 let, který činil 8,92 °C. Podle hodnot trendu se za posledních 60 let Česká republika oteplila o 2,0 °C a Jihomoravský kraj o 2,1 °C. Nejvýrazněji se oteplily zimní měsíce, o 2,5 °C, a letní, o 2,0 °C. Méně se oteplilo jaro, o 1,7 °C, a nejméně podzim, jen o 0.7 °C. Léto se prodloužilo.

Počet měsíců s teplotním průměrem nad 16 °C vzrostl z jednoho na tři. Naopak v zimě měsíců s teplotou pod 0 °C ubylo ze tří na dva, z nichž únor měl v průměru jen -0,06 °C. Rok 2020 byl pouze v květnu o něco chladnější než v šedesátých letech, ale vyznačoval se mimořádně teplými zimními měsíci. V žádném měsíci neklesla jeho průměrná teplota pod 0 °C.

Dopady klimatických změn

Změna klimatu se může zdát pro náš region i celou ČR výhodná. Na jižní Moravě se již dají úspěšně pěstovat fíky a mohli bychom tu asi pěstovat i odolnější citrusy jako třeba klementinky. Zdání ale může být falešné. Fyzikální a biologické zákonitosti nelze oklamat. Zvýšení teploty nutně vede ke zvýšení výparu z půdy i rostlin. To nutně vede při stagnaci srážek k úbytku vody v krajině a vzniku sucha.

Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě

Plodiny citlivé na nedostatek vody, zejména chmel, ale i řepa, brambory i jiné, mohou být ohroženy. Nejvíc však již nyní trpí současnou změnou klimatu porosty smrku a borovice lesní. Smrkové porosty jsou decimovány jednak tím, že se v důsledku vyšší teploty a delší vegetační doby počet generací kůrovce zvýšil z původně dvou na tři až čtyři, čímž se zvedl rozmnožovací potenciál kůrovce zhruba miliónkrát (každá samička vyprodukuje až 3000 potomků), jednak proto, že smrkové porosty trpí suchem a tím ztrácejí odolnost.

Borovice lesní hyne především nedostatkem vláhy a vysokými teplotami, pro které není uzpůsobena. Změny klimatu a jejich dopady v ČR jsou jen kamínkem v mozaice globální klimatické krize, kterou generální tajemník OSN považuje za nejvážnější ohrožení lidstva, větší než války a epidemie. OSN vyzývá členské země k vyhlášení stavu klimatické nouze a na poplach bijí světové vědecké komunity i papež František. Mladí oprávněně hlasitě rebelují. I nová vláda USA v čele s J. Bidenem si stanovila boj s oteplováním klimatu jako jednu z priorit.

Možnosti řešení a dosažení klimatické neutrality

Mnoho regionů a obcí má všechny předpoklady k tomu, aby dosáhly během několika let klimatické neutrality (neutrální je vše, co nezvyšuje obsah skleníkových plynů v atmosféře) nebo energetické soběstačnosti. To se týká i našeho města s 3000 obyvateli. Počítáme-li, že průměrná domácnost spotřebovává zhruba 1000 W a počet domácností by byl 1000 (je jich méně), potřebovali bychom v našem městě na pokrytí spotřeby elektřiny zhruba 1 MW.

Z biologického odpadu z domácností, zemědělských podniků a místní čističky odpadních vod by se mohl získávat bioplyn k výrobě elektřiny a tepla. Dřevěný odpad tlející neužitečně v městských lesích by se mohl štěpkovat a a ze štěpek vyrábět dřevoplyn nebo z nich přímo kogenerací produkovat elektřinu i teplo. Na „větrňáku“, stával kvůli příznivým větrům větrný mlýn a počátkem 20. století dokonce tehdy moderní větrná turbína. Tradice místa by se oživila, kdyby se tam postavila malá moderní větrná elektrárna o výkonu 1 MW. Kdyby všechny domy v Miroslavi měly na střeše fotovoltaickou elektrárničku o výkonu 1 kWp, byly by to dalších skoro 1 MW. Všechny tyto zdroje, propojené inteligentně do sítě, by hravě pokryly potřeby našeho města a mohly vytvářet i zisk. Existují dotační fondy na ochranu životního prostředí, které by se daly využít.

Co chybí, je zatím politická vůle, jak na místní, tak i nejvyšší úrovni. Místo toho, aby se vymýšlelo jak takovou vizi uskutečnit, vymýšlejí se důvody, proč to nejde, např. zastaralá restriktivní legislativa, která tomu brání. Ale ta přece jde změnit, když jsou pro to důvody a politici a strany se o to zasadí. Že to jde, ukazují příklady z vyspělejších sousedních zemí, kde již nejen mnohá města, ale celé regiony jsou energeticky soběstačné nebo klimaticky neutrální.

Čtěte také: Český dluhopisový trh: Přehled

Rada pro klima je nový poradní a strategický orgán Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině. Členy rady jsou zástupci kraje, obcí, vědeckých institucí či neziskového sektoru. Proces koordinuje Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. CzechGlobe poskytuje kraji data a analýzy, které podle něj pomáhají navrhovat efektivní opatření.

Aktuální vývoj a predikce

Jihomoravský kraj jako nejteplejší a nejsušší oblast Česka už nyní výrazně pociťuje dopady změny klimatu - od rostoucích teplot a dalších epizod sucha po častější extrémy počasí. Naše nejnovější predikce ukazují, že počet tropických dnů může do poloviny století přesáhnout 50 ročně a zároveň ještě poklesnou dostupné vodní zdroje.

I díky nástroji, který jsme vyvinuli v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, jsou veřejně k dispozici odhady dalšího vývoje nejen pro tropické dny, ale celou řadu dalších parametrů, a navíc jakékoliv konkrétní místo v Česku. Chcete-li se podívat na odhady pro místo vlastního bydliště, stačí kliknout v odkazu na mapu, zvolit libovolnou lokalitu, vybrat parametr a projít si výsledky pro jednotlivé scénáře. Očekávanému oteplení mezi dvěma a třemi stupni nejlépe odpovídá scénář SSP245.

Zatímco při srovnání s posledními 15 lety jde o poměrně výjimečnou situaci, v dlouhodobějším srovnání se jedná o záležitost, která nijak nevybočovala z normálního lednového počasí, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe.

Bioklimatoložka Lenka Bartošová upozorňuje, že některé druhy posunuly začátek svých jarních fází v průměru zhruba o dva týdny oproti polovině 20. století. V posledních letech byl posun u některých sledovaných druhů (např. habrů) ještě výraznější.

Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě. Jako zásadní zlom označil Forkel na odborné konferenci projektu Interreg CE Clim4Cast v Praze požár v roce 2022 v národním parku České a Saské Švýcarsko, který byl podle něj takzvaným budíčkem pro celý region.

tags: #vývoj #klimatu #jižní #morava #studie

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální organizace Ekvádoru
• Výpočet KES
• Ekologické odpadkové koše
• Územní ekologické limity a Piráti
• Studie o ekologickém vytápění