Vývoj přírody a role Wikipedie

Wikipedie se stala neocenitelným zdrojem informací o přírodě. Obsahuje už 22 milionů článků v 285 jazycích. Česká verze byla založena v roce 2002 a nyní má přes 257 000 hesel. Každý měsíc si uživatelé internetu prohlédnou na české Wikipedii přibližně 100 milionů stránek, tedy asi 38 stránek za sekundu.

Wikipedie jako informační zdroj

Wikipedie je v porovnání s jakoukoliv tištěnou encyklopedií daleko aktuálnější. Články o událostech se tam objevují z minuty na minutu. Například informace o zvolení prezidenta ČR byla na Wikipedii prakticky ve stejný okamžik, kdy byl vyhlášen výsledek voleb.

Přínos Wikipedie

• Aktuálnost informací
• Široká dostupnost
• Možnost editace a oprav

Spolupráce s institucemi a projekt Studenti píší Wikipedii

Česká webová encyklopedie úspěšně navazuje kontakty s různými institucemi - s Národní knihovnou, Národním památkovým ústavem, řadou muzeí a v poslední době i s univerzitami. Právě na vysokoškolské profesory směřuje nejnovější výzva českých wikipedistů s názvem Studenti píší Wikipedii. Posluchači některých vysokých škol v Praze, Olomouci a Brně píší v rámci tohoto projektu místo obyčejných seminárních prací články na Wikipedii. Obohatí ji tak o stovky nových či výrazně vylepšených hesel z různých oborů - od imunologie až po barokní umění či skandinávskou literaturu.

Zkušenosti wikipedistů

Vojtěch Dostál, posluchač třetího ročníku molekulární biologie na Přírodovědecké fakultě UK, je nejen zapáleným přírodovědcem, ale i jedním z předních wikipedistů a organizátorů projektu Studenti píší Wikipedii. Asi stejně jako většina nově příchozích editorů, nejdříve jsem ji začal využívat jako informační zdroj a jednou jsem zkusil něco opravit. Časem to člověka pohltí, zvlášť když je grafoman a rád zpracovává informace. Editorem jsem už pět let a Wikipedie mi přirostla k srdci. Po vzoru amerických kolegů jsem v roce 2011 nastartoval také program spolupráce s vysokými školami a od té doby o něj pečuji.

Nové editory získáváme tak, že se noví přispěvatelé se myslím z devadesáti procent hlásí sami poté, co objeví Wikipedii, jako jsem ji kdysi objevil já. Anglická verze, která je ve svém vývoji nejdále, se však posunula do fáze, kdy už do ní nepřibývá tolik přispěvatelů. Proto vznikají různé iniciativy, jako je spolupráce s univerzitami, soutěže a podobně.

Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě

Financování Wikipedie

Wikipedie funguje čistě z dobrovolných příspěvků. Nemáme na stránkách žádnou reklamu, díky příspěvkům v řádu desítek dolarů se ale každý rok daří nashromáždit několik milionů dolarů. Wikipedisté nejsou za články z principu odměňováni, všichni pracujeme zadarmo ve svém volnu. Většina peněz jde na technický provoz, například na servery. Značná část financí je využita na programy typu Studenti píší Wikipedii.

Vývoj přírody v kvartéru

Právě v kvartéru (čtvrtohorách) se dotvářel povrch Čech a reliéf krajiny, ustálila se říční síť a vyvinula se dnešní fauna a flóra. Na scénu se rovněž postupně dostává člověk, kvůli kterému je dnes složité rozlišit, co je v současné přírodě původní a co bylo spoluovlivněno lidskou činností. Kvartér je nejmladší i nejkratší geologická éra, počínající někdy před dvěma miliony let a trvající dodnes. Rovněž se během tohoto období utvářejí současné ekosystémy, dotváří se současný reliéf krajiny vlivem zejména glaciálních exogenních sil (mráz, voda, vítr, led), objevují se současné druhy rostlin a živočichů; vlivem podnebních výkyvů dochází k rozsáhlým migracím a změnám jejich areálu a k dalekosáhlým přesunům celých vegetačních pásem. Pro čtvrtohory je typickým znakem střídání dob ledových (glaciálů), charakteristických velkým rozšířením ledovců, a mnohem teplejších a vlhčích dob meziledových (interglaciálů).

Naše území leželo v areálu mezi kontinentálním severoevropským zaledněním na S a velehorským zaledněním Alp na J, tj. v oblasti příledovcové neboli periglaciální, kde se sice vliv ledovců v glaciálech výrazně projevoval, avšak skutečné zalednění je prokázáno pouze v severních částech našeho státu a v některých horách. V glaciálech se vyznačovaly převahou otevřených formací rázu drsných stepí nebo holí, zatímco teplá období vždy přinesla rozmach lesa, který tyto otevřené formace téměř dokonale potlačil.

Biodiverzita

Biodiverzita, tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu ekosystémů. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Biodiverzita není totožná s druhovým bohatstvím (výčet druhů), nýbrž je pojmem mnohem širším a komplexnějším.

Život na Zemi se vyskytuje pouze v tenké vrstvě na rozhraní zemské kůry a atmosféry a zejména pak v hydrosféře. Fyzikální a chemické podmínky v této vrstvě jsou neuvěřitelně stabilní. Organismy aktivně pomáhají vytvářet stabilní podmínek pro svůj život (pozitivní zpětná vazba). Celoplanetární regulace je tak dosaženo srůstáním živé a neživé složky do jediného systému. Druhy a jejich prostředí se vyvíjejí ve vzájemné interakci; evoluce organismů je propojena s evolucí prostředí.

Čtěte také: Český dluhopisový trh: Přehled

Divočina

Pojem divočina se objevuje na různých ochranářských akcích či je s ním pracováno v publikačních výstupech s různou mírou jednoznačnosti a tím akceptovatelnosti používaných termínů. Stále sílící volání po větším podílu divočiny na území našeho státu, se kromě přesvědčení o trvalé potřebě užívání krajiny člověkem střetává i s dalšími otázkami. Základním problémem je ale stále neujasněnost pojmů. Je třeba odlišit divočinu trvalou, nebo aspoň staletou, a území ponechávaná přírodě nově.

Obecně je možné říci, že plocha divočiny potřebná pro zachování biologické různorodosti musí být tak velká, aby v každém okamžiku obsahovala mozaiku stanovišť nezbytných pro zachování každé složky ekosystému. Je nezbytné sjednotit se na obsahu používaných pojmů a naplňovat je, jinak se z divočiny a divoké přírody stane jen další módní trend případně nálepka pro získání dotací.

Důsledné ponechání samovolnému vývoji, bez tak typických českých výjimek, je potřebné jednak v ekosystémech, které se vyvíjely přirozeně, nebo zásah člověka byl v dávné minulosti; a také tam, kde došlo k přeměně a území/lokalita se nedochovalo v podobě nějaké přírodní kvality, ale předpokládáme, že tam výjimečná kvalita ponecháním bez vlivů člověka vznikne. Divočinu potřebujeme, nejen abychom věděli, co se bude v přírodě dít, až to z různých důvodů nebudeme ovlivňovat, ale zejména proto, aby nás učila pokoře o omezenosti našeho poznání.

Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj

tags: #vyvoj #prirody #wikipedie

Oblíbené příspěvky:

• Praktické odpadkové koše
• Ochrana ovzduší: Technologie
• Přežití a První Pomoc v Přírodě
• Kela Davino: Recenze a zkušenosti
• Význam pojízdného měření emisí