Vytvoření podmínek chovu s ohledem na základní etologické projevy chování zvířat patří také k jednomu ze tří základních pilířů filozofie ekologického zemědělství.
„Ekologické zemědělství je zvláštní druh hospodaření, který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu,“ uvádí se v zákonu č.
Vedle obecných ustanovení vztahujících se k chovu hospodářských zvířat specifikuje ekologický zákon a jeho prováděcí vyhláška č. 53/2001 Sb. mimo jiné podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a podmínky pro výrobu biopotravin.
Podle úřadu Kontroly ekologického zemědělství ČR (KEZ) zájem chovatelů o hospodaření podle ekologických zásad vzrůstá.
V současnosti je do ekologického hospodaření v tuzemsku zapojeno 829 ekofarem, z nichž je 650 zaměřeno na chov skotu.
Čtěte také: Krmení prasat v ekologickém zemědělství
Chovatelé preferující ochranu životního prostředí však pro prémiové zhodnocení produkce ve formě biopotravin musejí dodržovat specifické podmínky chovu, které vyhovují jak fyziologickým, tak etologickým požadavkům chovaných zvířat.
Podmínky chovu a ustájení skotu v ekologickém zemědělství musejí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií.
Z ekologických chovů je vyloučeno zejména trvalé vazné ustájení, bezstelivové a roštové ustájení.
Ustájená zvířata musejí mít možnost volného pohybu a přístup k předmětům, které jim umožňují drbat se o ně.
Samozřejmostí má být i vzájemný kontakt mezi zvířaty, minimálně vizuální.
Čtěte také: Přečtěte si o výživě v ekologickém zemědělství
V prováděcí vyhlášce č. 53/2001 Sb. zákona o ekologickém zemědělství se uvádí, že vazně mohou být zvířata ustájena jen z důvodů bezpečnosti práce.
Na stavby s technologií vazného ustájení pro skot, postavené před 1. lednem 2001, se však vztahuje výjimka, která má platnost do 31. prosince 2010.
Podle ní mohou být zvířata uvázána za předpokladu, že je jim umožněn přístup na pastvinu po celé pastevní období.
Zvířata musejí mít možnost úkrytu před nepřízní počasí tak, aby celoroční chov venku neohrožoval jejich zdraví.
V zimě je nutný přístup do výběhu minimálně dvakrát v týdnu po dobu pěti hodin v jednom dni, a to podle klimatických podmínek.
Čtěte také: Ekologické Zemědělství a Výživa
O pobytu zvířat ve výběhu farmář vede evidenci.
Podmínky chovu vyjadřuje také zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zvířata by měla mít k dispozici dostatek steliva ze slámy nebo jiného přírodního materiálu.
Stavby pro ustájení zvířat musejí umožňovat přirozenou ventilaci a osvětlení.
V případech, kdy není v části stáje dostatečné přirozené osvětlení, například ze stavebních důvodů, musí být zajištěno dostatečné umělé osvětlení.
Ventilace se posuzuje jako nedostatečná, jestliže je ve stáji nadměrný zápach nebo dochází k slzení očí.
Ohrady a oplocení pozemků nemají být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty, zejména z ostnatého drátu.
Budovy pro ustájení zvířat, kotce, zařízení a nářadí se musí řádně čistit a dezinfikovat vybranými přípravky minimálně jedenkrát ročně.
Nedílnou součástí sanačních postupů je i pravidelné potlačování obtížného hmyzu a hlodavců, ovšem opět jen s využitím konkrétních preparátů.
Litera výše zmiňovaného dokumentu také uvádí, že ekologicky hospodařící chovatel je povinen zajišťovat výživu zvířat kvalitními, zdravotně nezávadnými krmivy v dostatečném množství, vyprodukovanými z vlastních zdrojů a vyváženými podle nutričních požadavků zvířat.
Smějí se používat pouze krmiva, doplňkové látky a premixy stanovené pro ekologické zemědělství vyhláškou MZe č. 53/2001 Sb.
Prioritním požadavkem ale je zabezpečovat výživu přežvýkavců produkcí krmiv z víceletých pícnin a trvalých travních porostů ekofarmy.
Pro dospělé přežvýkavce by objemná krmiva, to jsou seno, siláž, sláma a čerstvá píce, měla tvořit nejméně 60 % celkového denního příjmu sušiny.
Přitom podíl konvenčních krmiv (z jiných zdrojů než z produkce ekofarmy) v celkové roční krmné dávce přežvýkavců může tvořit nejvíce 10 % příjmu sušiny.
Všechna zvířata musejí mít přístup na pastvu.
Z pohledu léčení a prevence zdraví zvířat musejí chovatelé hospodařící v ekologickém režimu dávat přednost přírodním a homeopatickým přípravkům.
Veterinární přípravky, léčiva a veterinární zákroky lze v ekologickém zemědělství použít jen v případě narušení zdravotního stavu nebo vzniku onemocnění nebo utrpení zvířete, kterému se nepodařilo předcházejícími preventivními opatřeními zamezit.
„Při léčení zvířat nesmí být jako bioprodukt prodávána zvířata nebo jejich produkty, s výjimkou vakcinace a ošetření proti parazitům, jestliže obdržela více než tři dávky léčiva nebo veterinárního přípravku, u něhož je výrobcem stanovena ochranná lhůta během jednoho roku života, nebo více než jednu dávku, pokud je životní cyklus zvířete kratší než rok,“ uvádí se v dokumentu (xxx jakém).
Z jiných než zdravotních důvodů se nesmí provádět zákroky měnící vzhled hospodářského zvířete nebo funkci jeho jednotlivých orgánů, s výjimkou označování zvířat, kastrace býčků mladších osmi týdnů a odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat do věku osmi týdnů.
Reprodukce v chovu by se měla zajišťovat na principu uzavřeného obratu stáda a s přednostním využitím přirozené plemenitby.
Počet dojnic a krav ve volném ustájení nesmí být větší než počet míst v krmišti při zachování 0,75 m délky krmné hrany na jeden kus.
Chovatel je povinen zajistit, aby novorozené tele přijalo co nejdříve po porodu dostatečné množství mleziva od matky nebo z jiného zdroje.
V tomto případě se jiným zdrojem mléka chápe mléko od jiného ekologicky chovaného zvířete.
Telata musejí být napájena mlékem nejméně dvakrát denně, a to nejméně do tří měsíců věku.
V ekologickém chovu telat není dovoleno podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi, podávat mléko z neekologického chovu, s výjimkou případů úhynu matky a nedostupnosti jiného zdroje mléka ekologického původu.
Telatům musí být umožněn vizuální kontakt s ostatním skotem.
Pokud jsou telata ustájena v boxech nebo ve vazné stáji, musejí mít perforované stěny a jejich šířka je nejméně 90 cm s odchylkou do deseti procent, nebo 0,8 násobku kohoutkové výšky.
Z uvedeného vyplývá, že v ekologickém chovu telat se dává přednost kojení a volnému pobytu telete s matkou před jejich napájením z lahve a ustájením v boxech.
Do současné stále více se prosazující myšlenky na trvale udržitelný rozvoj na naší planetě zapadá i rozvoj organického nebo tzv. alternativního (biologického, ekologického) zemědělství.
Existence organického zemědělství se zakládá na principiální kritice dnešního konvenčního hospodaření a je zároveň projevem současných filozofických proudů nastupujícího století.
Základem ekologického zemědělství je holistické chápání přírody, člověka, společnosti a zemědělského podniku, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje.
Jednotlivé formy organického zemědělství navazují na filozofii pojetí přírody, kde příroda je jednotným celkem se svou vlastní přirozenou hodnotou a člověk je zde chápán jako její součást.
Charakteristickými rysy ekologického zemědělství je trvalé úsilí o obnovu a udržení setrvalých biologických cyklů a vztahů v kulturní zemědělské krajině, péče o půdu, vyvážený osevní postup, racionální využívání odpadů z hospodářství a využívání lokálních obnovitelných zdrojů.
Ekologické zemědělství je zvláštním druhem zemědělského hospodaření, které se vyznačuje šetřením přírodních zdrojů a omezeními či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí, chovem hospodářských zvířat v souladu s jejich etologickými požadavky a přirozenými způsoby chovu s regulovaným využíváním veterinárních léčiv a šetrnými zpracovatelskými postupy.
Minerální hnojiva ve formě chemicky upravených solí, syntetické přípravky na ochranu rostlin, geneticky manipulované organismy nebo výrobky odvozené z takových organismů, s výjimkou veterinárních léčiv, jsou zakázány.
Cílem současného zemědělství v podhorských a horských oblastech je produkce zdravotně plnohodnotných potravin, zachování přirozené úrodnosti půdy, přizpůsobení systému chovu hospodářských zvířat jejich přirozenému způsobu života a respektování jejich biologických potřeb, hospodárné využívání přírodních zdrojů a předcházení devastaci životního prostředí a zachování kulturního rázu krajiny.
tags: #výživa #skotu #v #ekologickém #zemědělství