Aplikace bakteriálního přípravku s účinky hnojiva AZOTER L v ozimé řepce byla provedena 20. 4. v období počátku butonizace (BBCH 51). Po uplynutí 10 dní od aplikace byl dne 30. 4. proveden odběr vzorků rostlin a půdy v období počátku květu (BBCH 61) pro stanovení vegetačního a výživného stavu.
Vliv na ozimou řepku
Porosty ozimé řepky po aplikaci vykazovaly rozdílnou hmotnost sušiny nadzemní biomasy. V období počátku květu, tj. 10. den po aplikaci hnojiva AZOTER L byl zjištěn 36 % nárůst hmotnosti nadzemní biomasy oproti neošetřené kontrole. Ošetřený porost efektivněji přijímal dusík z půdy pro stimulaci růstu nadzemní biomasy.
Půda pod ošetřeným porostem AZOTER L na list vykazovala významně nižší obsah minerálního dusíku (Nmin.) v půdě než méně narostlý neošetřený porost. Již 10. den po aplikaci hnojiva AZOTER L byl zjištěn o 51 kg/ha vyšší příjem dusíku (N) nadzemní biomasou řepky Na kontrolní neošetřeném pozemku přijaly rostliny 125 kg N/ha a na vedlejším pozemku po ošetření AZOTER L přijaly 176 kg N/ha v období počátku květu.
Rostliny řepky vykazovaly na neošetřené a ošetřené variantě porostu v období počátku květu výživný stav dusíkem v úzkém rozpětí 88 - 91 % optima, fosforem 89 - 96 % optima, draslíkem 119 - 120 % optima, vápníkem 73 - 97 % optima, hořčíkem 105 - 120 % a sírou shodně na úrovni 71 % optima. Rostliny řepky poskytly v extrémně suchém roce na ošetřené variantě hnojivem AZOTER L a neošetřené kontrole srovnatelný výnos v rozpětí 3,4 - 3,6 t/ha.
Na ošetřeném pozemku a na kontrolním neošetřeném pozemku byl po sklizni obilní předplodiny aplikován AZOTER F na podporu rozkladu slámy na principu snížení širokého poměru uhlíku a dusíku a synergického rozvoje půdní bakterií a hub.
Čtěte také: Definice znečištění
Vliv na kukuřici pro siláž
Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER L v porostu silážní kukuřice byla provedena 11. 6. v období vyvinutého 5. listu. Po uplynutí 14 dní od aplikace byl dne 25. 6. proveden odběr vzorků rostlin ve vyvinutém 7. listu pro stanovení vegetačního a výživného stavu.
Neošetřená kontrola vykazovala hmotnost sušiny nadzemní biomasy rostlin 2,93 t/ha. Na ošetřené variantě hnojivem AZOTER L bylo zjištěno 40 % zvýšení hmotnosti sušiny nadzemní biomasy, tj. na 4,09 t/ha. Po aplikaci hnojiva AZOTER L vykazovaly rostliny příjem dusíku 101 kg/ha a na neošetřené kontrole pouze 62 kg/ha. Příjem byl zvýšen vyšším nárůstem hmotnosti sušiny rostlin a obsahem přijatého (utilizovaného) dusíku v rostlinách.
Významná podpora růstu a příjmu dusíku včetně synergického působení v příjmu ostatních makroživin se pozitivně projevila ve sklizni píce provedené dne 22. 8. Porost neošetřený hnojivem AZOTER L vykazoval výnos suché píce v přepočtu 11,1 t/ha. Porost ošetřený AZOTER L vykazoval o 44 % vyšší výnos. Na zvýšení výnosu píce po aplikaci AZOTER L se podílel o 21 % vyšší počet zrn v řadě v palici, o 26 % vyšší hmotnost (velikost) tisíce zrn. Aplikace zvýšila také o 2,6 % podíl hmotnosti palic v píci. Aplikace v extrémně suchém roce prodloužila asimilaci a přeměnu cukrů na škrob.
Na ploše pokus byla navržena rozdílná aplikační úroveň dusíku, fosforu a draslíku v minerálních hnojivech aplikovaných na jaře před setím kukuřice. Kontrolní neošetřená parcela byla hnojena plnou diagnostikovanou dávkou dusíku, fosforu a draslíku v minerálních hnojivech. Na ošetřené variantě půdy hnojivem AZOTER F s obsahem nesymbiotických bakterií byla aplikační úroveň dusíku a fosforu snížena na 51 % a draslíku na 50 % úrovně plné dávky v minerálních hnojivech aplikovaných na neošetřené kontrole.
Půda s porostem kukuřice vykazovala dne 25. 6. vyhovující zhutnění (utuženost) v profilu ornice 0 - 30 cm. Porosty se nacházely v období vyvinutého 9. listu až 1. kolénka na stonku (BBCH 19 - 31). Půda byla na podzim 2017 zpracována orbou se zapravením hnoje. Předseťová přípravy smykováním a drobením půdy kompaktorem a následné zasetí kukuřice.
Čtěte také: Jak se stát učitelem přírodopisu?
Na kontrolní parcele vykazovala suchá půda objemovou hmotnost redukovanou v průměru 1,23 g/cm3 a pórovitost v průměru 43,1 %. Parcela kde bylo aplikováno před předseťovou přípravou hnojivo AZOTER F byla zjištěna objemová hmotnost v průměru 1,28 g/cm3 a pórovitost v průměru 39 %. Půda na obou parcelách nevykazovala limitní mez pro nadměrné zhutnění vyskytující se písčitohlinité půdy.
Po aplikaci přípravku AZOTER F se v půdě vyskytoval nižší obsah Nmin. v půdě během vegetace ve srovnání s plnohodnotně hnojenou kontrolou minerálními dusíkatými hnojivy. Byl však diagnostikován obsah Nmin. jako dostatečný (min. 40 mg/kg v období vzcházení do metání) po celou vegetaci kukuřice. Na kontrolní parcele byly obsahy Nmin. velmi vysoké včetně nitrátového (N-NO3) podílu pro pomalejší růst porostu kukuřice. Docházelo zde k nadměrné kumulaci dusíku v půdě, které rostliny nestačily přijímat.
Pokles obsahu Nmin. v půdě nastal na obou parcelách 2. 7., kdy probíhal intenzivní dlouživý růst stonku kukuřice, při kterém bylo spotřebováváno značné množství dusíku. V období mléčné zralosti zrna dne 10. 8. se zvýšil obsah Nmin. v půdě pro pokles potřeby příjmu rostlinami. Je patrné, že po aplikaci hnojiva AZOTER F do půdy byl nadále obsah Nmin. udržován na nižší přiměřené hladině pro rostliny ve srovnání s dostaveným mineralizačním zpřístupněním dusíku na kontrolní parcele. V období sklizně byl zjištěn opačný trend dynamiky obsahu Nmin. v půdě.
Po aplikaci hnojiva AZOTER F do půdy se zvýšil obsah Nmin. v půdě na 111 mg/kg zeminy. V porovnání na kontrolní parcele s běžným minerálním hnojením dusíkem poklesl reziduální obsah Nmin. Ačkoliv byla na neošetřené kontrole aplikována bezmála o 50 % vyšší dávka fosforu do půdy v minerálním hnojivu (NPK) byl obsah přijatelného PH2O v půdě významně nižší než po poloviční dávce doplněné o aplikaci biologického hnojiva AZOTER F. Je patrné, že aplikace hnojiva AZOTER F udržovala obsah PH2O již po 20 dnech od aplikace dne 28. 5. na vyšší požadované hladině než běžná aplikace minerálních hnojiv.
Obsah PH2O v období vyvinutého 6. - 7. listu (BBCH 16 - 17) byl 11,0 mg/kg (dobrá zásoba) po aplikaci hnojiva AZOTER F a po aplikaci plné dávky fosforu ve hnojivu NPK pouze 4,7 mg/kg (velmi malá zásoba). Fosfor z minerálních hnojiv je uvolňován dostatečným množstvím srážek a dostupnost fosforu pro rostliny je značně limitována půdní reakcí (pH), která byla na pozemku slabě kyselá. Přísun fosforu do půdního roztoku byl po aplikaci AZOTER F zřejmě pozvolnější a nepodléhal zvrhávání do hlinitých a případě železitých sraženin jako je známo u minerálních hnojiv. Během období snížené osvojovací schopnosti kukuřice pro fosforu (od vzejití do fáze 5. listu = BBCH 15) byl obsah PH2O v dobré zásobě po aplikaci AZOTER F.
Čtěte také: Rezervace Askanija-Nova
Následně během vegetace obsah pozvolna klesal a v období mléčné zralosti zrna byl srovnatelný s plnohodnotně minerálním hnojivem NPK hnojené kontrole. V období sklizně bylo reziduum obsahu PH2O na aplikaci hnojiva AZOTER F do půdy na úrovni 2,1 mg/kg a po aplikaci plné dávky fosforu ve hnojivu NPK na úrovni 3,2 mg/kg. Aplikace biologického hnojiva AZOTER F změnila pozitivně půdní reakci (pH).
Po sklizni kukuřice se vyskytovalo dne 21. 8. pH půdy na úrovni 6,7, což bylo o 1,0 více než stav 20. den po aplikaci (28. 5.), respektive o 1,1 více než vykazovala půda před založením pokusu (pH = 5,6). Po použití plné diagnostikované dávky dusíku, fosforu a draslíku na kontrolní neošetřené parcele AZOTER F došlo k nežádoucímu poklesu pH půdy z 6,5 na počátku pokusu (28. 5.) na 5,8 v den sklizně (21. 8), tj. pokles pH byl o 0,7. Nižší úroveň aplikace dusíku a nižší obsah Nmin. v půdě během vegetace po aplikaci AZOTER F snížily zřejmě hlavním podílem známý vliv okyselení půdy dusíkatými hnojivy.
Půda po sklizni vykazovala pokles obsahu přístupný živin v půdě vyjma vápníku na variantě po aplikaci AZOTER F. Zde došlo k zpřístupněný vápníku z 2930 mg/kg zeminy na 4380 mg/kg, tj. na velmi vysokou zásobu, což se projevilo pozitivně na zvýšení pH půdy. Naopak na plnohodnotně hnojené parcele NPK minerálním hnojivem snížil obsah přístupného vápníku na 2220 mg/kg pravděpodobně vytěsněním ze sorpčního komplexu zvýšenou hladinou dusíku (N-NH4) převládající během vegetace. To se projevilo poklesem pH půdy (viz výše).
Obsah přístupného fosforu vykazoval srovnatelný pokles po sklizni oproti stavu na počátku pokusu a to na ošetřené i neošetřené variantě hnojivem AZOTER F. Obsah draslíku rovněž vykazoval srovnatelný pokles po sklizni kukuřice na obou parcelách. Obsah přístupného hořčíku se snížil po sklizni kukuřice méně po konvenčním hnojení NPK než po ošetření půdy hnojivem AZOTER F.
Vegetační stav rostlin během vegetace byl monitorován odběrem reprezentativních průměrných rostlin a v každé parcele v období 28. 5. - 21. 8. V období raného vzcházení ve vyvinutém 3. listu (BBCH 13) vykazovaly rostlin na neošetřené i ošetřené parcele hnojivem AZOTER F shodnou hmotnost sušiny narostlé nadzemní biomasy. Později v období vyvinutého 6. - 7. listu (BBCH 16 - 17) byla hmotnost sušiny nadzemní biomasy 0,43 t/ha po aplikaci hnojiva AZOTER F do půdy. Na kontrolní neošetřené parcele AZOTER F s plnou dávkou minerálních NPK hnojiv byl v tu dobu zjištěna o 9 % nižší hmotnost sušiny biomasy 0,39 t/ha. V intenzivním růstu stonku kukuřice (sloupkování = BBCH 32 - 34) byla hmotnost sušiny nadzemní biomasy 2,85 t/ha na neošetřené parcele.
Půda ošetřená hnojivem AZOTER F zajistila již významně o 33 % vyšší nárůst hmotnosti sušiny nadzemní biomasy kukuřic.
Vliv na cukrovku
Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER L v porostu cukrové řepy byla provedena 20. 6. v období uzavírání prostoru mezi řádky listy sousedních rostlin (BBCH 33). Po uplynutí 12 dní od aplikace byl dne 2. 7. proveden odběr vzorků rostlin v plně zapojeném porostu (BBCH 42) pro stanovení vegetačního a výživného stavu.
Neošetřená kontrola vykazovala příjem dusíku 102 kg/ha v období plně zapojeného porostu. Na ošetřené variantě aplikací hnojiva AZOTER L byl zjištěn příjem dusíku 186 kg/ha. Příjem fosforu na kontrole byl zjištěn 9 kg a na ošetřené variantě AZOTER L byl synergicky zvýšen na 11 kg/ha. Příjem draslíku na neošetřené kontrole byl 237 kg/ha. Porost po aplikaci AZOTER L vykazoval vyšší příjem draslíku 308 kg/ha.
Na neošetřené variantě byl příjem vápníku 42 kg/ha a hořčíku 19 kg/ha. Ošetření porostu hnojivem AZOTER L působilo pozitivně na vyšší příjem vápníku 76 kg/ha a hořčíku 34 kg/ha. S výjimkou fosforu a draslíku působila aplikace hnojiva AZOTER L zvýšení obsahu prvku v sušině rostlin souběžně se stimulací rychlejšího růstu hmotnosti nadzemní biomasy. Obsah fosforu a draslíku v sušině rostlin byl v období vyhodnocení zředěn rychlejším nárůstem hmotnosti sušiny nadzemní biomasy.
Výživný stav rostliny cukrové řepy byl klasifikován pro naplnění 107 % optima obsahu dusíku v období zapojeného porostu (BBCH 42). Ošetřený porost hnojivem AZOTER L vykazoval výživný stav dusíkem na úrovni 125 % optima. Výživa fosforem byla na neošetřené kontrole vyšší na úrovni 114 % a po aplikaci AZOTER L byla mírně pod optimem na 95 %. Výživný stav draslíkem byl na neošetřené kontrole na luxusní úrovni 156 % optima a na ošetřené variantě na úrovni 130 %. Obsah vápníku v sušině rostlin neošetřených byl na úrovni 80 % optima.
Porost ošetřený AZOTER L vykazoval výživný stav na úrovni 93 % optima. Výživa hořčíkem byla na neošetřené kontrole na úrovni 79 % optima. Ošetřený porost zvýšil obsah hořčíku v sušině rostlině na úroveň 90 % optima. Rostliny vykazovaly 12. den po aplikaci listového přípravku AZOTER L, pro zajištění mnohonásobně vyšší biologické fixace atmosférického dusíku (N2) listy pomocí dodané bakterie Herbaspirillum seropedicae, významně vyšší nárůst hmotnosti nadzemní biomasy a zároveň lepší výživný stav dusíkem, který synergicky zlepšil výživu řepy vápníkem a hořčíkem.
Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER L na list významně snížila růstovou depresi rostlin, která byla pronikavě vyvolána dlouhodobým suchem. Aplikace obnovila příjem dusíku a synergicky dalších makroživin z vysušené půdy a zajistila pokračující nárůst nadzemní biomasy.
Charakteristika stanoviště: půdní typ Kambizem modální a eubazické na rulách, břidlicích a svorech, 435 m n. m, před založením pokusu 8. 5. 2018 = pH půdy 5,6, obsah přístupných živin: P = 117 mg/kg, K = 154 mg/kg, Ca = 1530 mg/kg, Mg = 200 mg/kg, S = 10 mg/kg, odrůda SY WELAS. Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER F byla provedena dne 8. 5. 2018 před předseťovou přípravou (kompaktorem) pro setí kukuřice. Aplikace a následné odběry vzorků půd a rostlin a sklizeň byla provedena na parcele o výměře 0,57 ha.
Vedle parcely byla založena kontrolní neošetřená parcela pro porovnání účinku aplikace AZOTER F na půdu, výživný a vegetační stav kukuřice během vegetace, výnos a kvalitu píce.
tags: #vyzivny #stupen #stanoviste #rostlin
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]