Řešení klimatických změn: Výzvy a možnosti

Globální oteplování a změny klimatu jsou aktuálně jedněmi z nejdiskutovanějších témat nejen ve společnosti, ale i v rámci celé Evropy. Každý z vás už určitě zaznamenal radikální změny teplot a výkyvy klimatu, které se denně odehrávají po celé naší planetě.

Mezi faktory vedoucí ke vzniku klimatických změn patří zejména spalování fosilních paliv, odlesňování a chov hospodářských zvířat. Tyto činnosti totiž přidávají obrovské množství skleníkových plynů k těm, které se už přirozeně vyskytují v naší atmosféře.

Pro srovnání - období od roku 2011 do roku 2022 bylo dosud nejteplejším. Průměrná globální teplota v roce 2019 byla o 1,1 °C vyšší než v období před průmyslové revoluce. To znamená, že globální oteplování způsobené lidskou činností se zvyšuje rychlostí 0,2 °C za desetiletí. Z tohoto důvodu se Evropská komise a mezinárodní společenství snaží udržet oteplování výrazně pod hranicí 2 °C s cílem jeho omezení až na 1,5 °C.

Dopady globálního oteplování

Změna klimatu ohrožuje fungování všech složek krajiny včetně lidské společnosti. Pochopit a předpovědět vývoj změn a dopady je vzhledem ke složitým zpětným vazbám v celém klimatickém systému náročné.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a klimatická rizika ohrožují její energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční stabilitu a zdraví lidí. Podle nedávno zveřejněného hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), už mnohá z těchto rizik dosáhla kritické úrovně a bez urychlených a rozhodných opatření by mohla znamenat katastrofu.

Čtěte také: Řešení klimatických rizik

Extrémní teploty, sucha, lesní požáry a záplavy, které jsme zažili v posledních letech, se v Evropě zhorší i při optimistických scénářích globálního oteplování a ovlivní životní podmínky na celém kontinentu. Agentura EEA zveřejnila vůbec první European Climate Risk Assessment (EUCRA), který má pomoci určit politické priority pro adaptaci na změnu klimatu a pro odvětví citlivá na změnu klimatu.

Podle tohoto posouzení evropské politiky a adaptační opatření nedrží krok s rychle rostoucími riziky. V mnoha případech nebude postupná adaptace dostačující a vzhledem k tomu, že mnohá opatření na zvýšení odolnosti vůči změně klimatu vyžadují více času na implementaci, může být nutné naléhavě jednat i v případě rizik, která ještě nejsou kritická.

Některé evropské regiony patří mezi ohniska několika klimatických rizik. Jižní Evropa je obzvlášť ohrožena přírodními požáry a vlivy horka a nedostatku vody na zemědělskou produkci, práci venku a lidské zdraví. Záplavy, eroze a pronikání slané vody ohrožují nízko položené pobřežní oblasti Evropy, včetně mnoha hustě osídlených měst.

Postoj EU ke klimatickým změnám

Většina hlavních klimatických rizik uvedených ve zprávě EUCRA se považuje za „spoluvlastnictví“ EU, jejích členských států nebo jiných úrovní veřejné správy. Posouzení agentury EEA zdůrazňuje, že k řešení a snížení klimatických rizik v Evropě je nutné, aby EU a její členské státy spolupracovaly a zapojily také subjekty na regionální a místní úrovni, pokud je nutné přijmout naléhavá a koordinovaná opatření.

Ve znalostech o hlavních klimatických rizicích uvedených ve zprávě agentury EEA jsou stále velké mezery. Jak se uvádí ve zprávě, EU může hrát klíčovou roli při zlepšování porozumění klimatickým rizikům a odpovědnosti za ně, a při jejich řešení prostřednictvím právních předpisů, vhodných řídících struktur, monitorování, financování a technické podpory. Tyto nové poznatky by byly také důležitým podkladem pro následné posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě.

Čtěte také: Globální boj s klimatem

EU a její členské státy dosáhly značného pokroku v pochopení klimatických rizik, kterým čelí. Jednou z možností, jak dále podpořit životní prostředí, je také zavedení fotovoltaiky do vaší domácnosti u nás v Columbusu. Fotovoltaika je aktuálním trendem v rámci ekologického myšlení a boje proti klimatickým změnám. V České republice momentálně stát podporuje zavádění fotovoltaiky i poskytnutím dotací v rámci programu Oprav dům po babičce.

Řešení klimatických změn v České republice

Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice (POK), která obsahuje cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Průběžné hodnocení POK proběhlo v roce 2021 a mj. na jeho základě byla v roce 2024 připravena a v roce 2025 schválena poradou vedení MŽP aktualizace POK pro období 2025 až 2050.

V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přiizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem. 1. aktualizace adaptační strategie pro období 2021-2030 a akčního plánu adaptace pro období 2021-2025 byla schválena vládou dne 13. k 8. národnímu sdělení a 5. dvouleté zprávě ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dvouletá zpráva o transparentnosti.

Evropská Zelená Dohoda

Ochrana klimatu je jednou z prioritních oblastí politiky EU. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z jejích klíčových priorit - Zelená dohoda pro Evropu, která představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku. V rámci Dohody se všech 27 členských států shodlo na legislativním balíčku „Fit for 55“, který představil mimo jiné i Evropský právní rámec pro klima.

Ten je zavazující pro všechny členské státy a stanovil cíle snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a zároveň k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. Balíček tedy vytváří soudržný a vyvážený rámec pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu, který:

Čtěte také: Možnosti pro zmírnění dopadů klimatu

• zajistí spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci,
• zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a současně zajistí rovné podmínky vůči hospodářským subjektům ze třetích zemí,
• podpoří vedoucí postavení EU v rámci celosvětového boje proti změně klimatu.

Adaptace na změnu klimatu je pak řešena v rámci Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie EU). V EU jsou politické přístupy ke změně klimatu koordinovány tak, aby na mezinárodních jednáních Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vystupovala jednotně, zároveň má ale vyjednávací sílu 27 hlasů.

Konference o klimatických změnách

Jaký bude vývoj globálního klimatu a jak zasáhne do našeho lokálního podnebí v Česku? Budou jeho důsledky na hospodářství a zemědělství dramatické? A je možné je nějak zmírnit? Na složité otázky hledali odpovědi zástupci vědy, vlády i firem na konferenci pořádané ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, ve spolupráci s Akademií věd ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR.

Experti shrnuli současné poznatky o klimatické změně a podali důkazy o jejích příčinách. Představili také udržitelné technologie, kterými je možné proti dalšímu prohlubování těchto změn bojovat.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, na úvod odborné konference zdůraznila, že společnou vůli pro boj s klimatickou změnou je potřeba najít co nejdříve. Stav našeho podnebí je podle ní fenomén, který od základu ovlivňuje všechny aspekty života a jeho efekt na společnost bude s dalšími léty čím dál dramatičtější. Na klimatických extrémech však předsedkyně AV ČR nachází jedno významné pozitivum. „Všechny tyto změny a s nimi spjaté výzvy stimulují vědecké prostředí,“ podotkla a poukázala na fakt, že to jsou především vědecké poznatky, které mají schopnost prolomit zažité zvyky a bariéry v myšlení lidí a posunout nás blíže k řešení celého problému.

Poznatky a důkazy o klimatických proměnách prezentoval Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten připomněl základní fakt, že příjemné klima na naší planetě je výsledkem skleníkového efektu. Lidská činnost, vytvářející velké množství skleníkových plynů, však jeho správné fungování narušuje. „Problém lidské aktivity je, že generuje plyny nad rámec, který je pro naši planetu přirozený. Část svého příspěvku věnoval otázce, do jaké míry je současná klimatická změna důsledkem naší činnosti. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové je snížit naše negativní vlivy na klima a přírodu obtížný úkol, známe však postupy i data. Potřeba jsou finance a vůle. Názory skeptiků, kteří odmítají uznat podíl lidské příčiny, odsoudil Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Dle jeho slov neexistuje jiné vysvětlení takto dramatických proměn podnebí. Snížení skleníkových plynů v atmosféře však není podle expertů nemožné.

Podpora mladé generace

Jak inspirovat mladou generaci k větší vnímavosti vůči změnám klimatu a motivovat ji k aktivnímu zapojení do řešení environmentálních problémů? Odpověď hledal třídenní metodický workshop realizovaný v rámci mezinárodního projektu Laboratoř změn. Workshop nabídl účastníkům možnost poznat svět kolem sebe prostřednictvím vědy. Studenti si prakticky vyzkoušeli moderní výzkumné metody, jako je dendrochronologie, ekoakustika nebo sběr prostorových dat.

Projekt Laboratoř změn klade důraz na propojení aktuálních vědeckých poznatků s výukou a rozvíjí témata související s klimatem, životním prostředím a zdravím. Projekt vzniká ve spolupráci s Ludwigshafen University of Business and Society (Německo) a je finančně podpořen prestižní německou nadací Deutsche Bundesstiftung Umwelt (DBU). Jeho součástí je rovněž tvorba metodických a vzdělávacích materiálů, které budou k dispozici školám, a vývoj interaktivního vzdělávacího portálu.

„Chceme, aby si mladí lidé mohli klimatické změny nejen představit, ale také je sami pozorovat, měřit a porozumět jim. To je první krok k tomu, aby se sami mohli stát hybateli pozitivních změn,“ uvedl dr. Projekt Laboratoř změn ukazuje, že i složité výzvy, jako je klimatická změna, se dají uchopit srozumitelně, prakticky a s důrazem na spolupráci.

tags: #řešení #klimatických #změn

Oblíbené příspěvky:

• Kamene a Hlíny: Správné Techniky
• Volně žijící ovce a vlci
• Inspirace v Přírodě
• Zimní život modráska
• Zajímavosti o přírodě