Výzkum ekologie rysa ostrovida a srnce obecného

Výzkum, který byl součástí Česko - Bavorského projektu „Výzkum ekologie rysa ostrovida a srnce obecného v horském ekosystému“, probíhal na území národních parků Šumava a Bavorský les a přilehlém okolí o celkové rozloze 4 300 km². Jedná se o česko-bavorský projekt, který probíhal na území obou národních parků a přilehlém okolí v letech 2009 - 2012. Jedná se o rozsáhlý mezinárodní projekt, který probíhal v období let 2009 až 2013 v rámci Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika - Bavorsko 2007-2013.

Rozpočet projektu přesahoval dohromady 900 000 EUR, přičemž český projektový partner měl k dispozici téměř 200 000 EUR, se zbývající částkou disponoval hlavní projektový partner - NP Bavorský les. Realizace projektu byla původně plánována po dobu 3 let, ale vzhledem k velké úspěšnosti zvolených metodických postupů výzkumu a objemu získaných dat, byl projekt o rok a půl prodloužen. Za jeho přípravou stojí především Dr. Marco Heurich (NP Bavorský les) a RNDr. Luděk Bufka (NP a CHKO Šumava).

Odborníci si kladli za cíl doplnit a rozšířit informace o početnosti, stavu i změnách populace a jejím vztahu k hlavní kořisti. Díky projektu mohly být využity moderní technologie a laboratorní přístupy. Vhodným kombinováním zmíněných metod bylo také možné odhalit detaily ze života jednotlivých zvířat. Různé typy výstupů jako jednotlivé dílky umožnily odborníkům dávat dohromady rysí skládačku.

Zaznamenával všechny stanovištní podmínky lokalit, kde byla nalezena mrtvá jelení či srnčí zvěř a příčinou jejich úhynu bylo ulovení rysem. Polohy mrtvých zvířat byly získány díky telemetrickým obojkům, které na sobě měl rys či jeho kořist. Během trvání projektu bylo jen na české straně získáno více než 500 snímků rysa, přes 100 vzorků pro analýzu DNA a GPS technologií bylo označeno 9 jedinců rysa a více než 100 srnců. Během trvání projektu bylo jen na české straně získáno více jak 500 snímků rysa, přes 100 vzorků pro analýzu DNA a GPS technologií bylo označeno 9jedinců rysa a více než 100 srnců.

Rys ostrovid (Lynx lynx) je největší evropskou kočkovitou šelmou a původním druhem naší fauny. Rys ostrovid je silně ohroženým druhem a v minulosti již jednou z naší přírody zmizel. Současná tzv. Česko - Bavorská populace je důsledkem dvou úspěšných reintrodukcí ze 70. a 80. let minulého století. Tato naše jediná stabilní populace rysa ostrovida sahá na české straně od Novohradských hor přes CHKO Blanský les a NP a CHKO Šumava po Český les - tedy příhraničí jihozápadních Čech a navazující oblasti z rakouské a německé strany. Za jádrové území lze bezesporu považovat NP Šumava, kde má výzkum a monitoring rysa ostrovida díky systematické činnosti RNDr. Luďka Bufky více jak dvacetiletou tradici. Status druhu a jeho výskyt v pohraničí a navazujících oblastech z německé strany vedly k česko-bavorské spolupráci, v rámci které se partneři zaměřili na výzkum života rysa a jeho hlavní kořisti u nás - srnce obecného.

Čtěte také: Klimatická změna: Metody a PERUN

Ačkoliv studií, zabývajících se pochopením životních podmínek konkrétního druhu bylo provedeno již mnoho, v případě rysa ostrovida je toto teprve první studie, zabývající se problémem do hloubky. Na Šumavu se rysi vrátili díky umělému vysazování, proto je jejich počet dnes poměrně silný, ačkoliv se v posledních letech nikterak výrazně nemění. Na ochranu rysí populace organizuje např. Hnutí Duha „rysí hlídky“, které mají za úkol odhalovat případné pytláky.

Až několik stovek kilometrů čtverečních tvoří teritorium jednoho dospělého jedince rysa ostrovida. Celý výzkum byl podle zoologa Správy NP a CHKO Šumava složitý především vlivem samotářského a utajeného života rysa ostrovida. Rys, kterého se podařilo v oblasti Šumavy vyhubit koncem devatenáctého století, se začal na Šumavu vracet díky znovu vysazení v Bavorsku v sedmdesátých letech minulého století. Další introdukce rysa na Šumavě se uskutečnila v osmdesátých letech také na českém území. V té době se jednalo o sedmnáct jedinců. V následujících pěti letech bude monitoring rysa na Šumavě pokračovat, ovšem již bez telemetrického sledování jen za pomoci fotopastí a dalších neinvazivních sledovacích metod.

Vztah predátor-kořist nabízí možnost studia řady koevolučních vztahů. Kořist si v průběhu evoluce vybudovala antipredační opatření, mezi která řadíme například rozdílnou aktivitu predátora a kořisti. Cílem této práce bylo zjistit, zda se průběh denní aktivity kořisti srnce obecného (Capreolus capreolus) liší v oblastech dlouhodobého výskytu predátora rysa ostrovida (Lynx lynx) v porovnání s oblastmi, kde se rys nevyskytuje. Výzkum probíhal v pohořích na hranicích České republiky a Slovenska, kde se dlouhodobě oba druhy vyskytují. Jako kontrola byla použita data o aktivitě srnce z oblasti Jesenicka a severu Česko-Slovenského pohraničí, kde není výskyt rysa stabilně potvrzen. Zdrojem dat o aktivitě obou druhů byly záznamy z fotopastí. Výsledky ukázaly, že denní aktivita srnce se výrazně neliší v oblastech s predátorem a bez něj. Oba druhy vykazují odlišný průběh denní aktivity. Data ukázala, že k překryvu aktivity srnce a rysa dochází především za soumraku. Aktivita srnce byla velmi podobná ve všech studovaných oblastech nezávisle na přítomnosti přirozeného predátora. V oblastech společného výskytu nebyl prokázán posun časové niky srnce.

Studie se účastnila taktéž katedra zoologie PřF UK. Jedním ze sledovaných parametrů byla vzdálenost místa ulovení kořisti od turistické cesty či silnice. Výsledky pozorování pohybu rysů pomocí GPS naznačují, že místa, kde rys ulovil svou kořist, byla o něco blíže k turistickým chodníkům, nežli náhodně zvolené body. Lze tedy říci, že rys se - a to v noci - turistickým stezkám přímo nevyhýbá. Oproti tomu přítomnost silnic neměla na vzdálenost místa ulovení kořisti zásadní vliv. Potvrdila se tak dřívější pozorování, že divoká zvířata se v noci často pohybují na cestách využívaných lidmi, a pokud se vyhýbají něčemu, co souvisí s člověkem, jsou to přímo lidské osoby, nikoliv například lidmi vybudované stavby či vozidla na silnicích.

Měření vzdálenosti místa ulovení kořisti od místa, kde rys pobývá během dne, navíc prokázalo, že samci obvykle odcházejí na vzdálenější lokality než samice. Roli zde však hrála také struktura krajiny. Pokud byl terén dostatečně členitý a poskytoval rysům možnost úkrytu, měli tendenci ve dne pobývat blíže ulovené kořisti. Ačkoliv se tyto naměřené vzdálenosti individuálně velice lišily (od 7 metrů do téměř pěti kilometrů), u samců byla tato vzdálenost v průměru větší. Toto pozorování pravděpodobně odráží podstatně větší rozlohu samčích teritorií. Výsledky studie rovněž naznačují, že během dne se rysi pravděpodobně drží dále od turistických stezek. Je tedy zřejmé, že chování rysů je lidskou přítomností v terénu více nebo méně ovlivněno, ačkoliv zcela jistě záleží i na konkrétní činnosti, které se rys věnuje, např. zda právě loví či odpočívá.

Čtěte také: Veřejné mínění v ČR a ve světě

Publikace a aplikované výstupy

• 2025de Jong MJ, Anaya G, Niamir A, Pérez-González J, Broggini C, del Pozo AM, Nebenfuehr M, de la Peña E, Ruiz-Olmo J, Seoane JM, Vedel G, Barboiron A, Bartoš L, Buzan E, Carden RF, Darchiashvili G, Frantz AC, Gačić D, Gérard A, Gort-Esteve A, Guillaumat E, Hantschmann A, Hemami M, Höglund J, de Jong JF, Karaiskou N, Kerdikoshvili N, Kern C, Konjevic D, Koubek P, Krojerová-Prokešová J, McDevitt AD, Merker S, Pellerin M, Pfenninger M, Røed KH, Saint-Andrieux C, Sarigol F, Sykut M, Triantafyllidis A, Pemberton J, Saarma U, Iacolina L, Niedziałkowska M, Zachos FE, Carranza J, Janke A (2025). Red deer resequencing reveals the importance of sex chromosomes for reconstructing Late Quaternary events. Molecular Biology and Evolution, msaf031.
• Oliveira T, Mattisson J, Vogt K, Linnell J, Odden J, Oeser J, Premier J, Rodríguez-Recio M, Belotti E, Bufka L, Černe R, Duľa M, Fležar U, Gonev A, Herdtfelder M, Heurich M, Hočevar L, Hvala T, Iľko T, Kont R, Koubek P, Krojerová-Prokešová J, Kubala J, Kübarsepp M, Kusak J, Kutal M, Machciník B, Männil P, Melovski D, Molinari P, Ornicans A, Pavlov A, Prostor M, Slijepčević V, Smolko P, Tám B, Krofel M (2025). Ecological and intrinsic drivers of foraging parameters of Eurasian lynx at a continental scale. Journal of Animal Ecology.
• Premier J, Bastianelli M, Oeser J, Anders O, Andrén H, Aronsson M, Bagrade G, Belotti E, Breitenmoser-Würsten C, Bufka L, Černe R, Červený J, Drouet-Hoguet N, Ďula M, Fuxjäger C, Herdtfelder M, Hočevar L, Jędrzejewski W, Kont R, Koubek P, Kowalczyk R, Krofel M, Krojerová-Prokešová J, Kubala J, Kusak J, Kutal M, Linnell JDC, Mattisson J, Middelhoff TL, Melovski D, Molinari-Jobin A, Odden J, Okarma H, Ornicans A, Pagon N, Persson J, Schmidt K, Sindičić M, Slijepčević V, Tám B, Zimmermann F, Kramer-Schadt S, Heurich M (2025). Survival of Eurasian lynx in the human-dominated landscape of Europe. Conservation Biology, e14439.
• 2024Kubala J, Signer J, Finďo S, Duľa M, Krojerová-Prokešová J, Mysłajek RW, Nowak S, Bučko J, Skuban M, Kutal M, Bojda M, Labuda J, Figura M, Barančeková M, Homolka M, Koubek P, Slamka M, Tám B, Belák M, Iľko T, Machciník B, Klinga P, Sedliak M, Kropil R, Smolko P (2024). Factors shaping home ranges of Eurasian lynx (Lynx lynx) in the Western Carpathians.. Scientific Reports.
• 2023Gajdárová B, Belotti E, Bufka L, Volfová J, Wölfl S, Mináriková T, Hollerbach L, Duľa M, Kleven O, Kutal M, Nowak C, Ozoliņš J, Tám B, Bryja J, Koubek P, Krojerová-Prokešová J (2023). Long-term genetic monitoring of a reintroduced Eurasian lynx population does not indicate an ongoing loss of genetic diversity. Global Ecology and Conservation, e02399.
• Krojerová-Prokešová J, Gajdárová B, Reiners TE, Bolechová P, Kleven O, Koubek P, Nowak C, Ozoliņš J, Tám B, Voloshina I, Vallo P (2023). Ex situ versus in situ Eurasian lynx populations: implications for successful breeding and genetic rescue. Conservation Genetics.
• Oeser J, Heurich M, Kramer-Schadt S, Andrén H, Bagrade G, Belotti E, Bufka L, Breitenmoser-Würsten C, Černe R, Duľa M, Fuxjäger C, Gomerčić T, Jędrzejewski W, Kont R, Koubek P, Kowalczyk R, Krofel M, Krojerová-Prokešová J, Kubala J, Kusak J, Kutal M, Linnell JDC, Mattisson J, Molinari-Jobin A, Männil P, Odden J, Okarma H, Oliveira T, Pagon N, Persson J, Remm J, Schmidt K, Signer S, Tám B, Vogt K, Zimmermann F, Kuemmerle T (2023). Prerequisites for coexistence: human pressure and refuge habitat availability shape continental-scale habitat use patterns of a large carnivore. Landscape Ecology.
• Oeser J, Heurich M, Kramer-Schadt S, Mattisson J, Krofel M, Krojerová-Prokešová J, Zimmermann F, Anders O, Andrén H, Bagrade G, Belotti E, Breitenmoser-Würsten C, Bufka L, Černe R, Drouet-Hoguet N, Duľa M, Fuxjäger C, Gomerčić T, Jędrzejewski W, Kont R, Koubek P, Kowalczyk R, Kusak J, Kubala J, Kutal M, Linnell JDC, Molinari-Jobin A, Männil P, Middelhoff TL, Odden J, Okarma H, Oliveira T, Pagon N, Persson J, Remm J, Schmidt K, Signer S, Tám B, Vogt K, Kuemmerle T (2023). Integrating animal tracking datasets at a continental scale for mapping Eurasian lynx habitat. Diversity and Distributions.
• 2022Ripari L, Premier J, Belotti E, Bluhm H, Breitenmoser-Würsten C, Bufka L, Červený J, Drouet-Hoguet N, Fuxjäger C, Jędrzejewski W, Kont R, Koubek P, Kowalczyk R, Krofel M, Krojerová-Prokešová J, Molinari-Jobin A, Okarma H, Oliveira T, Remm J, Schmidt K, Zimmermann F, Kramer-Schadt S, Heurich M (2022). Human disturbance is the most limiting factor driving habitat selection of a large carnivore throughout Continental Europe. Biological Conservation, 109446.
• 2019
• 2017Kutal M, Belotti E, Volfová J, Mináriková T, Bufka L, Poledník L, Krojerová J, Bojda M, Váňa M, Kutalová L, Beneš J, Flousek J, Tomášek V, Kafka P, Poledníková K, Pospíšková J, Dekař P, Machciník B, Koubek P, Duľa M (2017). Výskyt velkých šelem - rysa ostrovida (Lynx lynx), vlka obecného (Canis lupus) a medvěda hnědého (Ursus arctos) - a kočky divoké (Felis silvestris) v České republice a na západním Slovensku v letech 2012-2016 (Carnivora). Lynx.
• 2015
• 2013
• 2012
• 2011
• 2010
• 2009Mašová Š, Baruš V, Hodová I, Koubek P, Koubková B (2009). Redescription of Parapharyngodon micipsae (Seurat 1917) (Nematoda Pharyngodonidae) from the new host Tarentola parvicarinata Joger 1980 (Squamata Gekkonidae). Tropical Zoology.
• 2008Červený J, Koubek P (2008). Four new bat species from the "territory of the Czech Republic". Vespertilio, 12: 11-14.
• 2007Koubek P, Červený J (2007). The golden jackal (Canis aureus) - a new mammal species in the Czech Republic. Lynx.
• 2006Červený J, Anděra M, Koubek P, Bufka L (2006). Změny v rozšíření našich savců na začátku 21. století. Ochrana přírody, 61: 44-51.
• Nováková M, Koubek P (2006). Diet of the American mink (Mustela vison) in the Czech Republic (Carnivora: Mustelidae). Lynx.
• 2004Anděra M, Červený J, Bufka L, Bartošová D, Koubek P (2004). Současné rozšíření vlka obecného (Canis lupus) v České republice. Lynx.
• Fejklová P, Červený J, Koubek P, Bartošová D, Bufka L (2004). Poznámky k potravě vlka obecného (Canis lupus) v České republice. Lynx.
• Červený J, Bartošová D, Anděra M, Koubek P (2004). Současné rozšíření medvěda hnědého (Ursus arctos) v České republice. Lynx.
• 2003Feuereisel J, Koubek P (2003). Die Verbreitung, Anzahl und Perspektiven des Muffelwildes in der Tschechischen Republik. Beiträge zur Jagd- und Wildforschung, 28: 79-83.
• 2002Schadt S, Revilla E, Wiegand T, Knauer F, Kaczensky P, Breitenmoser U, Bufka L, Červený J, Koubek P, Huber T, Staniša C, Trepl L (2002). Assessing the suitability of central European landscapes for the reintroduction of Eurasian lynx. Journal of Applied Ecology.
• Řehák Z, Koubek P (2002). Mammalia: Carnivora, Lagomorpha & Artiodactyla. Folia Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, 106: 151-160.
• Koubková B, Baruš V, Koubek P (2002). Stichorchis subtriquetrus (Digenea: Cladorchidae) - back to the fauna of the Czech Republic after 200 years. Helminthologia.
• Okarma H, Dovchanych Y, Findo S, Ionescu O, Koubek P, Szemethy L (2002). Large carnivores in the Carpathian Mountains: status and conservation problems. Nature conservation, 59: 33-39.
• Červený J, Koubek P, Bufka L (2002). Eurasian lynx (Lynx lynx) and its chance for survival in Central Europe: the case of the Czech Republic. Acta zoologica lituanica, 12: 362-366.
• Červený J, Fejklová P, Koubek P (2002). Poznámky k potravě medvěda hnědého (Ursus arctos) v Beskydech. Lynx.
• 2001Červený J, Anděra M, Koubek P, Homolka M, Toman A (2001). Recently expanding mammal species in the Czech Republic: distribution, abundance and legal status. Beiträge zur Jagd- und Wildforschung, 26: 111-125.
• Homolka M, Koubek P, Kamler J (2001). Návrh úpravy systému hospodaření se spárkatou zvěří. Folia venatoria.
• Horal D, Hort L, Koubek P (2001). Další prokázaná hnízdění puštíka bělavého (Strix uralensis) na Šumavě. Buteo, 12: 149-150.
• Koubek P, Homolka M, Kamler J (2001). Návrh úpravy systému hospodaření se spárkatou zvěří. Funkční vzorek.
• 2000Červený J, Koubek P (2000). Variability of body and skull dimensions of the lynx (Lynx lynx) in the Czech Republic. Lynx.
• 1996Červený J, Koubek P, Anděra M (1996). Population development and recent distribution of the lynx (Lynx lynx) in the Czech Republic. Acta scientiarum naturalium Academiae scientiarum Bohemicae Brno, 30: 2-15.
• Koubek P, Babička C (1996). Lynx (Lynx lynx) in the Hrubý Jeseník Mts. Acta scientiarum naturalium Academiae scientiarum Bohemicae Brno, 30: 39-50.
• Koubek P, Červený J (1996). Lynx in the Czech and Slovak Republics. (Appendix). Acta scientiarum naturalium Academiae scientiarum Bohemicae Brno, 30: 1-60.
• Koubek P, Hrabě V (1996). Home range dynamics in the red deer (Cervus elaphus) in a mountain forest in Central Europe. Folia zoologica.
• 1995Koubek P (1995). Home range dynamics and movements of roe deer (Capreolus capreolus) in a floodplain forest. Folia zoologica.
• Koubek P (1995). Velikost domovského okrsku srnce obecného a jeho změny během roku. Folia venatoria.
• 1994Okulewicz A, Koubek P (1994). Nematoda fauna of some Charadriiformes from Czech republic (Region Brno). Wiadomosci Parazytologiczne, 40: 173-177.
• 1993Baruš V, Koubek P (1993). Evidence on the occurence of Onchocerca skrjabini (Nematoda: Onchocercidae) in the Czech Republic. Helminthologia.
• Koubek P (1993). Eye-lens Weight as an Indicator of Age in Captive Pheasant Chicks (Phasianus colchicus).

Čtěte také: Laboratoře a kvalita ovzduší

tags: #vyzkum #ekologie #rysa #ostrovida #a #srnce

Oblíbené příspěvky:

• Budoucnost klimatu
• Žatecká zemědělská škola
• Kvalitní vnitřní prostředí
• Dopad airsoftu na životní prostředí
• Zdravotnický recyklační systém v ČR