Výzkum veřejného mínění v České republice a ve světě

Výzkum veřejného mínění hraje klíčovou roli v pochopení postojů a názorů společnosti na různé aspekty života, od politických preferencí po sociální problémy. V České republice i ve světě se provádějí pravidelné průzkumy, které poskytují cenné informace pro politiky, firmy i neziskové organizace.

Politické preference a volební modely

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Druhá koalice Spolu by měla 18,5 procenta, hnutí STAN 13 procent. Následují Piráti s osmi procenty.

Podpora ANO, ODS a STAN se proti září téměř nezměnila, Pirátům a SPD klesla shodně o dva procentní body. Vzrostl zájem lidí jít k volbám. Volby by v říjnu vyhrálo ANO.

Agentura Median ve čtvrtek zveřejnila volební model a jeho výsledky jsou poněkud odlišné, než má obdobný výzkum agentury Kantar, který v neděli zveřejnila ČT. V obou modelech by volby vyhrálo hnutí ANO, podle agentury Kantar by dostalo o sedm a půl procentního bodu více.

Podle Medianu by pěti koalice v současné době získala o půl procentního bodu víc hlasů než dohromady hnutí ANO a SPD. Naopak podle nedělního výzkumu agentury Kantar by hnutí SPD spolu s hnutím ANO získali o víc než 10 procentních bodů víc než pěti koalice dohromady.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Sociolog a datový analytik Matouš Pilnáček vysvětluje rozdíly mezi volebními modely: „Všechny výzkumy mají výběrovou chybu. Ta je způsobena tím, že se neptáme všech obyvatel, ale jen přibližně tisícovky.“ Tato chyba může u větších stran, u kterých se blížíme k 50 %, postupně růst až ke čtyřem procentům.

Politolog Kopeček shrnuje: „Jsme v polovině volebního období. Podpora vládních stran bývá kolem poloviny volebního období výrazně nižší, než bývala na začátku a než je pak na konci volebního období.“

V červnu by slovenské volby vyhrál Ficův Smer. Popularita Smeru-SD bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který například odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině, stoupla z červnových 19,6 na 20,6 procenta.

Spokojenost s demokracií a politickou situací

Více než polovina lidí je spokojena s tím, jak v Česku funguje demokracie, a věří, že tento způsob vlády je lepší než jakýkoliv jiný. Od roku 2021 se pohled Čechů na demokracii zlepšil, zatímco podíl lidí, kteří by uvítali návrat komunistického režimu, se nezměnil. Přála by si ho sedmina veřejnosti.

Spokojenost s fungováním demokracie vyjádřilo 55 procent dotázaných, před třemi lety jich bylo o sedm procentních bodů méně. O dva procentní body na současných 54 procent se od roku 2021 zvýšil podíl těch, kteří se hlásí k názoru, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Současně se však o čtyři body zvýšil i podíl respondentů ochotných akceptovat za určitých okolností autoritářský režim. K této variantě se nyní kloní 27 procent lidí. S fungováním demokracie jsou méně spokojeni ti, kteří považují životní úroveň své domácnosti za špatnou, a voliči ANO, KSČM a SPD.

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění jsou víc než tři ze čtyř dotázaných nespokojeni s vládou Petra Fialy. Zajímavé ale je, že se Česko drží mezi 20 nejšťastnějšími zeměmi světa.

Vláda by od svých voličů dostala trojku. Jedničkou by vládu oznámkovala čtyři procenta respondentů, dvojkou 26 procent a trojkou 38. Dostatečnou by vláda dostala od 19 procent dotázaných, nedostatečnou od desetiny z nich.

Postoje k mezinárodním vztahům a událostem

Češi si v pohledu na svět rozumí víc s Poláky než se Slováky. Vnímání Ruska se za posledních pět let zhoršilo ve všech státech Visegrádské skupiny, Rusko v Česku nevnímají pozitivně ani voliči opozičních ANO a SPD, ukazuje nový průzkum veřejného mínění.

Za Ukrajinou stojí 52 procent Američanů, za Ruskem čtyři, vyplývá z průzkumu. Agresivní válka vůči Ukrajině má na ruskou společnost opačný dopad, než by mnozí čekali. Rusové jsou se svým životem spokojenější než před invazí roku 2022, nejšťastnější jsou mladí lidé.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Téměř polovina Dánů považuje USA za hrozbu. Dánové z lodí arktické flotily odstranili tolik zbraní a senzorů, že bývalí velitelé námořnictva neví, zda vůbec splňují definici válečného plavidla.

30 let po válce jsou Bosňané nespokojení se směřováním země. Podle průzkumu veřejného mínění GEO-POWER-EU patří občané Bosny a Hercegoviny k těm nejvíce nespokojeným na západním Balkáně.

Společenské problémy a postoje

Změn klimatu se bojí tři ze čtyř Čechů. Strach ze změny klimatu má většina Čechů. Je ochotná vyměnit pro dobro planety způsob dopravy, jiné ústupky by dělali navzdory strachu z klimatické katastrofy jen někteří.

Littering a postoje k němu

Společnost EKO-KOM, ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L. (UJEP), navázala na litteringovou studii z roku 2008. V letech 2020 a 2021 probíhalo rozsáhlé šetření, které analyzovalo současný stav znečištění území pohozenými odpadky. Hlavním cílem šetření bylo zjistit skladbu pohozených odpadků a výskyt vyjmenovaných obalů a výrobků, na které se zaměřuje směrnice o jednorázových plastech (SUP).

Jedná se o úmyslně nebo neúmyslně pohozený, ponechaný nebo vlivem přírodních procesů (např. vítr, či voda) zanesený odpad v urbanizovaném (městském, venkovském) nebo přírodním prostředí a také v blízkosti dopravní infrastruktury, mimo místa určená pro sběr odpadů (nádoby, odpadkové koše apod.), u něhož původce nejeví aktivní snahu o sběr, a který má negativní vliv na životní prostředí.

V období od prosince 2020 do listopadu 2021 proběhlo terénní šetření na 164 lokalitách v České republice v různých typech území. Účelem bylo zmapovat výskyt a skladbu litteringových odpadů.

Skladba litteringového odpadu

Skladbu litteringového odpadu lze posuzovat z různých úhlů pohledu. Kromě hodnocení z hlediska hmotnosti jednotlivých materiálů, lze skladbu litteringového odpadu sledovat i z hlediska počtu kusů výrobků z daných materiálů nebo objemů materiálů.

Pokud se na materiálové složení litteringového odpadu bude pohlížet z hlediska kusové skladby, tak je zastoupení zcela odlišné od hmotnostní skladby.

Jak je ve výše uvedeném Obrázku 1 v třetím grafu vidět, největší zastoupení z hlediska objemové skladby má plast (55,9 %), následuje kov (10,5 %) a sklo (8,7 %). Papír a cigarety mají zastoupení přibližně 7 %.

V Tabulce 1 je uvedeno zatížení (g/1 000 m2) jednotlivých typů území litteringovým odpadem. Jak je z tabulky patrné, jednotlivé typy území byly litteringovým odpadem zatíženy různě.

Lze si povšimnout, že při sledování skladby litteringového odpadu z hlediska počtu kusů se skladba příliš neliší a téměř na všech typech území je v největší míře zastoupen cigaretový odpad.

Vzhledem k hmotnostní skladbě odpadu, bylo v urbanizovaném území zaznamenáno největší zastoupení cigaret 29,4 %. Mimo urbanizované území bylo nejvíc zastoupeno sklo spolu s plastem, tento podíl tvoří přibližně 30 %.

Poslední území - přírodní, bylo nejvíce znečištěno sklem (30,8 %), následoval ostatní odpad (zahrnující např. textil, obuv, baterie, elektroodpad, obalové dřevo, PET láhev s tekutinou, a ostatní odpad) v zastoupení 20,7 %.

Z průzkumu vyplývá, že nejčastějším litteringovým odhozeným odpadem jsou podle respondentů nedopalky od cigaret, obaly od žvýkaček a bonbonů, PET lahve do 1 litru nebo plechovky od energetických nápojů.

Jak je patrné z Grafu 2, tak nejčastější nástroj obcí v boji proti litteringu je organizace úklidu, kterou volí až 79 % obcí. Jako druhý nejvíce zmiňovaný nástroj se snaží obce aplikovat cílenou kampaň v rámci osvětové činnosti, kdy si tento způsob vybralo 43 % obcí.

Menší procento obcí, přesněji 18 %, se snaží informovat přímo na odpadkových koších. V boji proti litteringu obce využívají i finanční nástroj ve formě pokuty, k tomu se přiklání až 9 %.

Jak je patrné z Grafu 3, obce uváděly, že na všech územích se jim o úklid starají převážně zaměstnanci obce, případně dobrovolníci. Velmi nízké zastoupení bylo pro externí firmy nebo neziskové organizace, ty úklid prováděly ve 2-3 % případů.

Generační rozdíly

Výzkumná agentura STEM/MARK zjistila, že pohled generací na sebe samotné se do velké míry kryje s tím, jak je vidí ostatní. Ve všech generacích převažují lidé, kteří vidí na ostatních jak pozitiva, tak negativa. Generace Y a Z dovedou ostatní víc pochválit.

Pro tento výzkum jsme použili členění generací podle data narození s mezníky 1945, 1967, 1982 a 1997. Baby Boomers (dále BB) jsou tedy lidé narození mezi lety 1946-1967, generace X 1968-1982, generace Y 1983-1997 a generace Z 1998-2006.

Všechny generace se shodují na tom, že Boomeři jsou pracovití, zruční, rozumní, vyrovnaní a hodně kouří cigarety. Oni sami si přijdou ještě spokojení a ostatní je vidí ještě jako ustrašené a se zálibou v alkoholu.

Všechny generace se shodují na tom, že Xkaři jsou pracovití, zruční, rozumní, pohodlní a hodně kouří cigarety. Oni sami se vidí jako vyrovnaní, ostatní je vidí jako konzumenty alkoholu.

Všechny generace se shodují, že Ykaři hodně cestují, sportují, jsou pracovití ale i pohodlní a hodně kouří cigarety. Oni sami se považují za kreativní, emocionální a vystresované. Ostatní u nich vnímají ještě péči o vzhled. Starší generace u nich vnímají konzumaci drog.

Všechny generace se shodují na tom, že Zkaři jsou ohrožení depresemi, hodně cestují, zajímají se o ochranu klimatu, jsou pohodlní, holdují drogám a pečují o svůj vzhled. Oni sami se považují ještě za vystresované a emocionální. Ostatní u nich vidí ještě problémy s obezitou (názor generace X a Y), pasivitu a zájem o zdravý styl (názor starších generací).

Celkově převažují lidé, kteří vidí na ostatních jak pozitiva, tak negativa (45 % v průměru za všechny generace, nejvíc jich je v generaci Z).

Duševní zdraví

U příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října 2024, realizoval Ipsos mezinárodní výzkum o vnímání duševního zdraví ve 32 zemích světa včetně České republiky. Češi přiznávají, že je trápí stres. Šest z deseti Čechů se v uplynulém roce potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život. Třetina tento pocit zažívala opakovaně.

Poruchy příjmu potravy

Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukazují rostoucí trend v počtu lidí, kterým byla v česku diagnostikována porucha příjmu potravy. 40 % Čechů a Češek si myslí, že dokáže rozeznat, pokud někdo nemocí trpí. Velký vliv na možný rozvoj poruchy mají podle Čechů vrstevníci a sociální sítě.

To že poruchy příjmu potravy jsou vždy spojené s velmi nízkou tělesnou hmotností si myslí 31 % české populace. 72 % zástupců generace Z souhlasí s tím, že rodiče a výchova mají velký vlil na možný rozvoj poruchy.

3 z 10 lidí v Česku znají instituce, které se léčbě poruchy příjmu potravy věnují. Více takových lidí je mezi ženami (36 %) v porovnání s muži (23 %). Nejlepší přehled mají v tomto ohledu Češi a Češky ve věku 18-26 let, 43 % z nich uvedlo, že zmíněné instituce znají.

Ekonomická situace a finance

V Česku je aktuálně skoro čtvrtina lidí, kteří splácejí nějakou peněžní půjčku (vyjma hypoték) nebo spotřebitelský úvěr. Necelá čtvrtina lidí (23 %) má v současnosti spotřebitelský úvěr nebo půjčku (do analýzy dat nebyly zahrnuty hypotéky). Dvě třetiny z nich mají jeden/jednu, zbytek pak více než jeden/jednu.

6 % dotázaných má půjčku, příp. více půjček s měsíční splátkou v souhrnné výši do 2 tisíc korun, 5 % mezi 2 a 4 tisíci, 6 % mezi 4 a 8 tisíci. 11 % lidí si vzalo půjčku/půjčky v celkové hodnotě přes 200 tisíc korun.

Důvody k půjčování peněz (opět vyjma hypoték) jsou různé. Respondenti ve věku 35-44 let měli v posledních 3 letech nejsilnější tendenci půjčit si na pokrytí nečekaných výdajů.

Nejstarší respondenti nad 65 let si zase mnohem častěji než ostatní půjčovali proto, že chtěli pomoci někomu z rodiny. Lidé, kteří mají rádi kvalitu (rádi vlastní kvalitní věci), si častěji berou půjčky z důvodu, že se jim nechce čekat, až si na danou věc našetří.

Lidé, kteří se snaží nakupovat co nejlevněji a ve slevách, si oproti těm, kteří tuto tendenci nemají, častěji vzali půjčku pro nutné pokrytí nečekaných výdajů (29 % vs. 18 %).

Práce a důchod

Horní věková hranice pro odchod do penze byla stanovena na 67 let (pro narozené v roce 1989 a později). Nicméně na základě provedeného průzkumu můžeme tvrdit, že velké množství pracujících (70 %) si práci v 67 letech vůbec nedokáže představit. Problém vnímají především lidé, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci, v náročných podmínkách či pracující ve směnných provozech.

Téměř polovina dotázaných (47 %) uvedla věk 61-65 let jako optimální věk pro odchod do penze. Jen o něco méně respondentů zvolilo věk 56-60 let (37 %). Věk nad 66 let jako optimální zvolilo pouze 7 % lidí.

Z nabídnutých možností by respondenti preferovali především podporu individuálního spoření na penzi (61 %) a navýšení plateb sociálního pojištění (28 %), zhruba desetina by pak volila nižší důchody. To vše by bylo pro Čechy přijatelnější než zvyšování věku odchodu do důchodu.

tags: #skladba #výzkum #veřejného #mínění

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické podmínky v muzejních depozitářích
• Správné třídění čisticích prostředků
• Kompost Skuteč: Zlepšete svou úrodu
• Provozní doba skládky ve Ždírci
• Udržitelné stavebnictví a šedý polystyren