Výzkum psychosociálního klimatu organizace: Metodika a význam

Klima školy ovlivňuje, jak se v ní žáci, pedagogové, rodiče, ale i náhodní návštěvníci cítí - zda jsou uvolnění, mají dojem bezpečí, přátelskosti. Částečně se na klima podílí školní řád, mnohem více ho ale utváří nepsané zvyklosti, vztahy a třeba i mimoškolní akce. Klima školy zjednodušeně vypovídá o tom, jak se žáci, učitelé i rodiče cítí v prostředí dané instituce. To přímo ovlivňuje jejich motivaci a průběh učení.

Od pojmu kultura školy se liší tím, že je subjektivnější a souvisí s prožíváním; kultura školy se však svým vnějším rámcem klima přímo dotýká. Škola s dobrým klimatem má otevřené a konstruktivní pracovní vztahy, následkem čehož v ní může probíhat i kvalitní výuka.

Prakticky o klimatu školy ve srovnání s meteorologií uvažuje učitel, školní psycholog a autor knih pro pedagogy Robert Čapek: „Klima v meteorologii znamená podnebí, dlouhodobý stav počasí. Tím se odlišuje klima třídy od atmosféry ve třídě, které je krátkodobá, situační. Například přestože dlouhodobě panuje dobrý vztah žáků k učiteli, během nějaké kázeňské situace, kterou musí pedagog direktivně řešit, může jeho oblíbenost klesnout. Ale protože dlouhodobě parametry klimatu zůstaly nezměněny, jde o pouhý výkyv, který se během dalšího období vrátí na své původní hodnoty.“

Často a snadno se plete klima školy se školním prostředím. Nejde ale o totéž. „Školní prostředí působí na lidi (učitele, žáky, rodiče), kteří jsou jeho součástí a přes své vnímání, prožívání a posuzování filtrují vše, co je obklopuje. Klima školy je pak relativně stálá kvalita,“ uvádí odborníci v příručce Klima školy.

Faktory ovlivňující klima školy

Klima je dle expertky Danuše Nezvalové jev sociální a skupinový, který je vázán recipročně na své tvůrce: je jimi vytvářen a zároveň na ně působí. Podle úrovně se obvykle rozlišuje například klima třídy, školy, učitelského sboru apod.

Čtěte také: Klimatická změna: Metody a PERUN

Za charakteristické znaky klimatu školy lze považovat:

• specifika školy - například její historii, počet žáků, zaměření;
• specifika vyučovacích předmětů - důraz na profilové předměty, využívání tělocvičny, která není objektem školy a podobně;
• specifika učitelů - třeba odlišnosti vyučovacích stylů, specifické formy hodnocení;
• specifika školních tříd - například vybavenost odborných učeben, estetika jednotlivých tříd;
• specifika žáků - žáci nadaní, žáci-cizinci, žáci se specifickými vzdělávacími potřebami a tak dále.

Evaluační nástroje k měření klimatu školy

Jakým způsobem je možné klima školy vůbec měřit? Český akademicky verifikovaný soubor dotazníků Klima školy umožňuje komplexní náhled na problematiku tím, že je de facto trojitý. Jeho součástí jsou tři sady dotazníků, a to pro následující skupiny zapojené do klimatu školy a rezonující s ním:

• žáci,
• učitelé,
• rodiče.

Dotazník též prošel první revizí, zhodnocením prvních výsledků a je k dispozici pro online vypracování. Klima učitelského sboru a Klima školní třídy jsou další dva dostupné a kvalitní nástroje vztahující se ke klimatu školy.

V českém prostředí je známá i práce Jiřího Mareše a Stanislava Ježka, kteří vyvinuli šetření Diagnostika psychosociálního klimatu školy v rámci projektu Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně v letech 2003 až 2005.

Výzkumy klimatu školy

Výzkum klimatu školy se v minulosti v zahraničí i u nás opíral především o kvantitativní výzkumné přístupy, které vycházely ze souborů dotazníků a škál nebo sociometrických technik. Vyplňovaly je velké skupiny respondentů: žáci, učitelé, rodiče, vedení školy, provozní zaměstnanci. Aby byl minimalizován subjektivismus jednotlivců, byly názory různých skupin srovnávány.

Čtěte také: Veřejné mínění v ČR a ve světě

Blíže zahraniční výzkumné metody a výzkumy realizované ve čtvrtém kvartálu 20. století, ze kterých bylo čerpáno pro dotazník Klima školy, vypisuje Grecmanová. Tyto zahraniční metody Grecmanová čerpá z amerického a německého prostředí, a to od School Climate Profile - Profil klimatu školy od R. H. Foxe, R. Lippetta a R. Schmucka (1974) až po Soziales Klima an Schulen aus Lehrer -, Schulleiter - und Schülerperspektive (KESS 4) - Sociální klima na školách z perspektivy učitelů, vedení školy a žáků od N. Janke (2006).

V českém prostředí se pak klimatem školy zabývali kromě Heleny Grecmanové a Roberta Čapka i další autoři (namátkou J. Lašek a J. Mareš), a to již od 90. let minulého století. Shrnutí jejich práce včetně relevantních výstupů nabízí Čapkova publikace.

Je potěšující, že řada škol se o své klima zajímá, opakovaně ho testuje a výsledky šetření včetně způsobu testování zveřejňuje na svých webových stránkách. Kvalitně zpracovaný digitální výstup dotazníku Klima školy vznikl v roce 2019 na kutnohorském Gymnáziu Jiřího Ortena - zde je možné podívat se na výsledky prizmatem rodičů, učitelů i žáků jednotlivých tříd.

Čtěte také: Laboratoře a kvalita ovzduší

tags: #vyzkum #psychosocialniho #klimatu #organizace #metodika

Oblíbené příspěvky:

• Výlety do přírody poblíž Prahy
• Recyklace kovů v Rychnově nad Kněžnou
• Nádoby na separaci: přehled rozměrů
• Novinky ze světa odpadů
• Odpadkové koše pro veřejná prostranství