Důsledky válek na ekologii: Případ Ukrajiny

Každá válka poškozuje životní prostředí a přírodu. Nejinak je tomu na Ukrajině, jejíž východní část napadlo Rusko v roce 2014 a v únoru 2022 zaútočilo na celou zemi. O ekologických dopadech války na Ukrajině a možnostech obnovy tamní přírody pojednával odborný seminář Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, který se konal v úterý 22.

Ekocida na Ukrajině

Konkrétní důkazy o válkou ničeném životním prostředí monitoruje ukrajinská nevládní organizace EPL (Environment People Law). Její zástupkyně Kateryna Polianska označila katastrofu, které čelí ukrajinská příroda, za ekocidu. Obrovské škody podle ní válka páchá třeba v Národním parku Kamianska Sich v Chersonském regionu. Od března do listopadu 2022 část území národního parku přímo okupovala ruská armáda, ostřelování a ničení ale zažívá dosud. Už v listopadu 2023 Ukrajina propočítala škody, jichž se ruská strana na přírodě v Národním parku dopustila.

Dopady války na životní prostředí

Válka, kterou rozpoutala Ruská federace proti svému sousedu, je rámovaná myriádou lidských tragédií. Je pochopitelné a správné, že dopady na životy a živobytí ukrajinského národa mají větší váhu, než úvahy o environmentálních dopadech válečných aktivit. Ale podívejme se i na ně. Dopady ozbrojených konfliktů se liší v závislosti na intenzitě a trvání konfliktu, typu terénu a záměru válčících stran k použití životního prostředí jako zbraně. Je příliš brzy na komplexní odhady podložené neúplnými informacemi z bojových operací o dopadech současného konfliktu na životní prostředí, nicméně i z těchto informací lze jednoznačně dovodit, že budou značné.

Ozbrojené konflikty způsobují kontaminaci životního prostředí mnoha různými způsoby:

• Mnoho konvenčních zbraní obsahuje toxické složky, hořlaviny a zápalné látky, těžké kovy a jiné nebezpečné látky.
• Použití chemických nebo biologických zbraní vede k dlouhodobému narušení potenciálu zásobování vodou.
• Zničení infrastruktury, jako jsou ropná zařízení nebo průmyslová zařízení, může způsobit vážné a dlouhodobé znečištění.
• Nebezpečí poškození jaderných zařízení, nebo dokonce jaderná válka by způsobila extrémní jaderné znečištění a dlouhodobé a v mnoha případech nevratné poškození lidského zdraví a životního prostředí.
• Zničení čistíren vody může vést k vážnému znečištění vod.
• Ničení budov a infrastruktury, stejně jako zanechání poškozené vojenské techniky, vytváří velké množství odpadu a suti, ale i kapalných toxických odpadů a kontaminované zeminy.

Poškození terénu a ekosystémů:

Čtěte také: Bakalářské Práce: Environmentální Dopady

• Pozemní invaze a přesuny personálu a vybavení, stejně jako mobilita na bojišti, vždy ignorují chráněná území nebo oblasti citlivé na přírodu a biologickou rozmanitost. V případě Ukrajiny jsou tyto oblasti často zahrnuty do panevropské Smaragdové sítě chráněných oblastí.
• To může vést k vážnému (dočasnému) zničení biologické rozmanitosti a tradičně zanechává v krajině trvalé dopady (viz naše výsledky národní inventarizace kontaminovaných míst ).
• Totéž může platí v citlivých mořských prostředích Azovského a Černé moře.

Vojenské operace jako takové jsou velmi náročné na zdroje:

• Spotřeba obrovského množství paliva způsobující emise skleníkových plynů, klasických polutantů i persistentních organických látek.
• Požáry, likvidující obydlí i jinou infrastrukturu, způsobují jak emise, tak ztrátu neobnovitelných zdrojů.
• Materiální zdroje (kovy, elektronická zařízení atd.) potřebné pro vojenské dodávky. Ty se často ztrácejí kvůli použití nebo zničení během konfliktu a obecně je třeba je vyměnit během dlouhotrvajících konfliktů.
• Dopady spojené s uprchlíky znamenají v závislosti na počtu a řízení toků uprchlíků dopady na využívání zdrojů, produkci odpadu, mobilitu a potřeby bydlení atd.

Dlouhodobější a nepřímé dopady války na životní prostředí

Ozbrojené konflikty lze téměř ve všech ohledech považovat za „udržitelný rozvoj obráceně“, protože mohou země vrátit na mnoho let zpět. Válka je protikladem udržitelnosti.

• Finanční zdroje na provádění environmentálních politik mají tendenci ztrácet význam kvůli potřebám v jiných klíčových oblastech společnosti, jako je lidské zdraví, hospodářská obnova atd.
• Přestavba a rekonstrukce vyžaduje velké množství zdrojů (např. beton, sklo, ocel, …). Ty mají významnou ekologickou a uhlíkovou stopu. Myšlenka, že tato přestavba může probíhat udržitelnějším způsobem, je samozřejmě vznešená, ale často není prioritou.
• Specifická environmentální infrastruktura, např. úpravny vody, čistírny odpadů, monitorovací stanice je třeba obnovit nebo přestavět. To často není nejvyšší priorita.
• Zaměření tvůrců politik je odkloněno od „měkčích“ oblastí tvorby environmentální politiky, jako je ochrana přírody.
• Země často bojují s plněním mezinárodních závazků v rámci mnohostranných dohod o životním prostředí.

Chemická rizika a znečištění

S boji je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.

Střelivo nebo exploziva využívané v bojích kontaminují životní prostředí organickými látkami a toxickými kovy. Problematická je vyhozená munice, nevybuchlá munice i její rezidua. Příkladem znečišťovatelů je podle Cajthamla například olovo obsažené ve střelivu, tento kov je přitom kumulativní jed hromadící se v kostech. Trinitrotoluen (TNT) přítomný ve výbušninách je zase toxický, ovlivňuje játra a imunitu a může být karcinogenní.

Přírodu znečišťuje podle Cajthamla i provoz vojenské techniky - například vytékající pohonné hmoty, havárie nebo servis techniky. Válka má také environmentální dopady, když se naruší infrastruktura jako budovy chemického průmyslu, ropovody a podobně.

Čtěte také: Havárie v Černobylu: Vliv na ovzduší

„Musíme se obávat toxických kovů, zbytků výbušnin a ropných produktů, kterými jsou vojenské oblasti kontaminovány,“ upozornil Cajthaml.

Podle Lukasze Chrzanowského z polské Technické univerzity v Poznani je odstraňování kontaminace v přírodě ve vojenských oblastech velice drahé. „Čím více máme moderní vojenskou techniku, tím větší mívá dopady na životní prostředí,“ řekl.

Právní pohled na válečné poškození životního prostředí

Právní pohled na válečné poškození životního prostředí představila na semináři Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR. Stíhání pachatelů je podle ní v praxi velmi problematické. Mezinárodní právo v oblasti životního prostředí tvoří stovky různých úmluv, některé z nich se dají aplikovat na válečnou dobu, jiné ale nikoli. Příkladem může být Ramsarská úmluva o mokřadech z roku 1971.

Výbor Ramsarské úmluvy schválil deklaraci, v níž Rusko odsoudil za škody, které působí na ukrajinských mokřadech. Další nástroje, které by teoreticky šlo použít na škody na ukrajinské přírodě, definuje mezinárodní válečné právo. Ženevské úmluvy přijaté po druhé světové válce (1949) ještě životní prostředí nezmiňovaly, dodatky z roku 1977 už ale ano.

Třetí oblastí je pak mezinárodní trestní právo, které postihuje čtyři konkrétní body: genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese. V současné době se uvažuje o připojení pátého prvku, kterým by byla ekocida - tedy ničení přírody a životního prostředí.

Čtěte také: Dopad skládek na půdu

Hana Müllerová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR vysvětlila, že z pohledu práva neexistuje žádná univerzální úmluva, ale stovky dílčích úmluv na ochranu životního prostředí. Problémem je ale to, že s sebou nenesou žádné sankce nebo donucovací mechanismy při porušení.

„Mluví se o takzvané ekocidě, která je navrhována mezi trestní mezinárodní zločiny, ale zatím nemůže být oficiálně stíhaná,“ vysvětlila Müllerová. Dodala, že Mezinárodní trestní soud v Haagu může soudit pouze jednotlivce, ne státy, a ne každá podaná stížnost je řešena.

Vliv války na emise skleníkových plynů

Víte, že válečné konflikty mají na svědomí až 5,5 procent celosvětových emisí skleníkových plynů? Války a konflikty mají ničivý dopad nejen na životy lidí, ale negativně ovlivňují také životní prostředí a výrazně přispívají ke změně klimatu. Válka na Ukrajině vyprodukovala za první rok více emisí než celé Česko. V Gaze se v souvislosti s ničením ekosystémů mluví o ekocidě a válečném zločinu.

Světové armády se podílejí na 5,5 procentech celosvětových emisí skleníkových plynů. Mnohé vlády přitom údaje o emisích z vojenských aktivit neuvádějí, číslo proto může být výrazně vyšší. Už teď válečné konflikty vyprodukují ročně více emisí skleníkových plynů než letecký a lodní průmysl dohromady.

Podle posledních odhadů dosahuje produkce emisí skleníkových plynů způsobená během posledních tří let války na Ukrajině ekvivalentu 230 milionů tun emisí oxidu uhličitého. To odpovídá ročním emisím České republiky, Rakouska, Maďarska, a Slovenska dohromady.

Největší podíl (42 procent) emisí souvisejících s válkou pochází z demolice a budoucích oprav budov a infrastruktury. Katastrofický dopad na životní prostředí mělo také protržení přehrady Kachovka.

Obnova životního prostředí po válce

Jakmile válečné konflikty skončí, bude potřeba oblasti obnovit. Výstavba a obnova infrastruktury s sebou přináší velké emise. Jde zejména o výrobu cementu, která je náročná na emise oxidu uhličitého, ale také o kontrolované odpalování nevyužité munice, což vede k dalšímu znečišťování. Nejen obnova budov, ale zejména obnova životního prostředí zabere dlouhá léta, v závislosti na konkrétním typu boje a jeho trvání.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, toxikolog Ivan Holoubek, ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek, ředitel Ústavu pro životní prostředí Tomáš Cajthaml a prezident EUROPARC Federation Michal Hošek se 29. června setkali na semináři Válka proti Ukrajině - válka proti životnímu prostředí, který se věnoval dopadům války na Ukrajině na přírodu a životní prostředí.

Energetické dopady války

Charakteristikou války na Ukrajině je, že jde asi o nejintenzivnější konflikt od první světové války co do spotřeby munice na kilometr fronty. Velká spotřeba munice ale znamená, že na Ukrajině dochází i k velkému fyzickému poškození životního prostředí.

„Asi všichni viděli snímky ukrajinských polí rozrytých zásahy granátů. Zátěž životního prostředí vzniká i tím, jak si obě strany vzájemně ničí techniku. Když je tank zasažený, nezmizí jako v počítačové hře, ale zůstane na místě a do okolí vytečou provozní tekutiny. Každý zničený tank je vlastně bod kontaminace,“ popisuje Havránek.

Podle analýzy Russia will pay byla k 8. červnu odhadnuta škoda na 2 421 miliardy Kč. Na Ukrajině je zničeno velké množství rezidenčních budov. Je to jako kdyby v Praze zanikla polovina rezidenčních budov. Na Ukrajině je zničeno tolik silnic, jako je dvojnásobek všech silnic ve Středočeském krajin. „To všechno bude potřeba obnovit, což samo o sobě bude představovat tlak na klima. S ohromnou mírou destrukce je spojena i ohromná produkce odpadů. Odhaduje se, že každý zničený rodinný dům představuje něco kolem 50 m3 demoličního směsného odpadu. Nejde přitom jen o množství odpadu, ale i o jeho nebezpečnost. Řada rodinných domů měla na střechách eternitové šablony, které obsahují azbestová vlákna.

Dopady na lesní porosty

Na Ukrajině v souvislosti s boji došlo nárůstu počtu lesních požárů - jde o stonásobek oproti roku 2021. Mezi environmentální dopady je potřeba brát i uprchlická vlnu. Kvůli válce se dalo do pohybu obrovské množství lidí, jen do České republiky dorazilo přes 380 tisíc lidí. V cílových zemích pak kvůli tomu vzniká nová zátěž skrz nároky uprchlíků na energie, suroviny, ale i prostřednictvím produkce odpadů.

Podle Havránka půjde moderní obnova průmyslu lépe, než obnova rezidenčních objektů. „Lidé budou potřebovat bydlet rychle,“ konstatuje Havránek faktor, který může ovlivnit charakter obnovy. Podle něho s obnovou průmyslu to bude nejspíš tak, že EU bude podporovat jen moderní, úsporné technologie.

Jaderná rizika

„Ukrajina je velmoc co se týče jaderné energetiky, patří do první desítky,“ řekla na úvod svého příspěvku Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Dana Drábová zmínila, že v souvislosti s válkou na Ukrajině se lidem na mysl nejvíce dostává Černobyl. „Černobyl je významný symbol radiačních rizik, a to i v současnosti, ve spojitosti s válkou. Jeden vojenský sled šel právě přes Černobyl,“ popisuje situaci Drábová. Ale zároveň uklidňuje, že Černobyl coby energetický zdroj je již dvacet let odstavený a štěpná reakce v něm neprobíhá.

„Záporožská elektrárna, to je ale jiný příběh,“ říká Drábová. Podle ní svět spoléhal na to, že ve válce platí dříve dohodnuté konvence, mezi něž patří, že na jaderné elektrárny se prostě neútočí. „Rusko tuto konvenci porušilo a elektrárnu obsadilo. Naštěstí se k ní chovali přeci jenom s nějakých respektem a při obsazení nepoškodili technologicky důležité části elektrárny.

Dana Drábová ještě v krátkosti zmínila použití střeliva z ochuzeného uranu. U něj není nebezpečí radiace, ale to, že je toxický.

Kontaminace chemickými látkami

Ředitel Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy Tomáš Cajthaml se na téma války na Ukrajině podíval pohledem chemika. Ve válce podle něho přichází v úvahu tři hlavní oblasti, kde chemie může ovlivňovat prostředí. Jedním jsou bojové aktivity, tedy používání střeliva a exploziv, což jsou často nebezpečné chemické látky. Svůj podíl na znečišťování prostředí má samotný provoz a údržba techniky. Ve válce se totiž na nějaké úniky nebezpečných kapalin moc nehledí.

Ivan Holoubek pak poukázal na několik konkrétních problému. Už před válkou spolupracoval Ivan Holoubek s ukrajinskými institucemi na odhadu počtů transformátorů a kondenzátory, které obsahují PCB, polychlorované bifenyly, provozní kapaliny, které jsou ale velmi škodlivé látky. Prvotní odhady byly v tisících kusech pro celou Ukrajinu, ale podle Holoubka je jasné, že reálné počty budou podstatně vyšší a bude potřeba Ukrajině s rozjetou a válkou přerušenou inventarizací pomoci. „Jen ve zničeném Azovstalu bylo transformátorů s PCB 94. To je teď všechno rozstříleno a všichni ti obránci, co tam byli, to dýchali,“ říká Ivan Holoubek.

Válka na Ukrajině bude mít podle něho velké dopady na životní prostředí. „Chemička Rubižnoe, totálně zničená, vyráběla celou řadu nebezpečných látek. Chemička Azot, Lysyčansk, ocelárny Azovstal. Všechno systematicky zničeno...“ vypočítává Holoubek.

Dopady na přírodní bohatství

Ukrajina je svou rozlohou 7,5 krát větší než Česká republika. 40 % rozlohy tvoří step, kvalitní černozem, kde se pěstuje obilí. Asi jednu třetinu krajiny tvoří lesostep a 16 % lesy. Na západ Ukrajiny zasahují Karpaty. Příroda Ukrajiny čelila významným tlakům už před válkou. Velkou roli hrála nelegální, ale i legální těžba dřeva, odvodňování mokřadů, vodní elektrárny, které fragmentují řeky. Docházelo k přeměně stepí na ornou půdu. Co s tím udělá válka?

Zaminování území

Obě strany konfliktu používají miny v hojném množství. Následné odminování Ukrajiny bude trvat několik desítek let a vyžádá si odhadem 40 miliard dolarů. „Ukrajina se stává nejzaminovanější zemí světa,“ říká Havránek.

Dopady na vodní zdroje

Ze zpráv se nejčastěji dozvídáme o tom, že Rusko útočí na rozvodnou soustavu Ukrajiny. Méně se dozvídáme o tom, že Rusko ničí i vodní infrastrukturu. Zničení vodní nádrže pomáhá vytvořit fyzická bariérou. Rusové ji použili například při ústupu od Kyjeva, kdy za sebou zatopili velikou oblast, aby Ukrajincům znesnadnili prostup krajinou.

Závěr

Důsledky pro životní prostředí nikdy nebyly během válek nejvyšší prioritou. Ukrajinská vláda v čele s ministerstvem životního prostředí a občanskou společností pracuje na shromažďování důkazů o zločinech proti životnímu prostředí, aby mohla Rusko postavit před soud. První odhady ministerstva životního prostředí o škodách na životním prostředí způsobených válkou však činí 5,8 miliard dolarů. Válka Ruska proti Ukrajině již zasáhla celkem 900 chráněných oblastí, což představuje téměř třetinu všech ukrajinských chráněných oblastí.

Tabulka: Dopady války na Ukrajině na životní prostředí

tags: #důsledky #válek #na #ekologii

Oblíbené příspěvky:

• Letecký víkend s glampingem
• Tipy pro výběr koše Hailo
• Závazek ČR k obnovitelným zdrojům
• Normy pro místnosti na odpad
• Odpadkový koš Leopard: Stojí za to?