Výzkum Změn Klimatu: Komplexní Pohled na Současný Stav a Budoucí Výzvy

Vítejte na stránkách CzechGlobe - Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v. v. i.. CzechGlobe zkoumá atmosféru, biosféru, ekosystémy a společnost s cílem zajistit lepší budoucnost.

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Historický Kontext Změn Klimatu

Změny klimatu způsobené člověkem se podle nové analýzy dat začaly odehrávat o něco dříve, než se doposud předpokládalo. Byly ale dle expertů skryté kvůli sopečným erupcím. Když se mluví o lidmi způsobené změně klimatu, v podstatě vždy padne jeden letopočet - rok 1850. Právě s touto dobou se totiž porovnávají údaje o aktuálních teplotách na Zemi. Hlavně proto, že z poloviny 19. století už existují kvalitní soubory sjednocených dat o měření teplot, které se dají analyzovat a srovnávat s pozdější dobou. Ale co kdyby se vědci podívali hlouběji do minulosti?

Lidé uvolňovali svou aktivitou skleníkové plyny do atmosféry vždy - vysoušením bažin, spalováním dřeva, chovem dobytka. Ale až s vynálezem parního stroje se spustila průmyslová revoluce, která byla poháněná spalováním fosilních paliv, která dokázala uvolnit do vzduchu víc oxidu uhličitého, než tomu bylo kdykoliv dříve. James Watt ale vymyslel parní stroj už roku 1769, vynález se pak rozšířil v Evropě velmi rychle. Co když se měří začátek průmyslové revoluce špatně a rok 1850 o opravdových změnách teplot způsobených spalováním fosilních paliv nevypovídá dostatečně?

Na tuto klíčovou otázku se pokouší odpovědět nový soubor teplotních dat GloSAT, která zveřejnila skupina britských klimatologů. Jejich data jdou před rok 1850, konkrétně až do roku 1781. Podle expertů je to důležité, protože už za století mezi roky 1750 a 1850 se zvýšila koncentrace skleníkových plynů natolik, že to mohlo vést k jistému oteplení. Oteplení, které ale příliš v současných předpovědích budoucího stavu klimatu nefiguruje.

Čtěte také: Klimatická změna: Metody a PERUN

Kdy Začala Průmyslová Revoluce

Každá vědecká studie se musí dopustit nějaké míry zjednodušení, u klimatologie jím byl fakt, že si vzala pro jednoduchost za „startovní bod“ rok 1850. Nový výzkum ukazuje, že od začátku upraveného referenčního rámce (tedy od roku 1781) do poloviny 19. století byla planeta výrazně chladnější než v období let 1850 až 1900.

To ale ještě neznamená, že veškeré tyto změny teplot způsobil člověk. Autoři tohoto datového souboru upozorňují, že na chladnějším klimatu měly podíl i dvě silné sopečné erupce na začátku 19. století. Část oteplení, ke kterému došlo na konci 19. století, je tedy zčásti způsobená návratem k normálu. Podle vědců z GloSATu bylo za oteplení o jednu desetinu stupně zodpovědné lidstvo.

Jak se Měřily Teploty

Přesnost těchto údajů je kriticky závislá na tom, jak přesná jsou samotná data. Globální teploty se v době, kdy začínala průmyslová revoluce, nesledovaly. Existují ale data z mnoha zemí, kde se lidé na teploměry již tehdy pravidelně dívali - a hodnoty si zaznamenávali. Právě z jejich nakombinování se dá získat ucelený globální přehled.

Například v pražském Klementinu se začalo měřit už roku 1752, pravidelná systematická měření tam probíhají od roku 1775. V Británie nejstarší souvislá měření začala dokonce od roku 1659, ve Švédsku od roku 1722. A podobné záznamy existují z mnoha dalších zemí, bohužel hlavně evropských, což zhoršuje kvalitu modelu.

Vědcům se přesto do něj podařilo dostat i mimoevropská data - a včetně údajů z míst, kde není pevnina. Protože už v té době byly tyto údaje důležité - a to pro mořeplavce. Konkrétně ty z Britské východoindické společnosti, jejíž záznamy vědci využili. I když až po úpravě kvůli známým zkreslením. Další data poskytly záznamy velrybářských lodí. V těchto starších údajích jsou samozřejmě díry, které z nich dělají méně spolehlivý zdroj informací než z dat po roce 1850 - právě proto se nedostanou do modelů IPCC, které experti pokládají za zlatý standard klimatologie.

Čtěte také: Veřejné mínění v ČR a ve světě

Dopady na Moderní Svět

Klimatolog Zeke Hausfather z Berkeley Earth, který se na studii nepodílel, uvedl pro americkou stanici CNN, že se dle něj jedná o významný pokrok. Varoval ale před unáhlenými závěry: „Myslím, že nám to něco říká o oteplování před rokem 1850,“ řekl Hausfather. „Jen si nemyslím, že bychom měli příliš přikládat význam tomu, co to znamená pro naši schopnost splnit klimatické cíle,“ doplnil.

Znamená to podle něj, že lidstvo Zemi oteplilo o něco víc, než se předpokládalo, ale neznamená to, že dopady celého procesu se náhle projeví dříve.

Vědecký Konsenzus a Mýty o Klimatu

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny. oteplení světa od druhé poloviny 19.

Jeden z nejčastěji opakovaných „klimamýtů“ může být formulovaný například takto: „Klima se měnilo vždy a neexistuje vědecká shoda o zásadním vlivu člověka na současný vývoj…“ Nepravdivost takového výroku, i jemu podobných, prokázaly v minulých letech desítky tisíc vědeckých studií, provedených napříč planetou v oborech, které mají s klimatem co do činění (např. klimatologie, ekologie, oceánografie, glaciologie atd.).

Jako první je prozkoumal tým Johna Cooka (Cook et al. 2013), který v prestižním vědeckém časopise Environmental Research Letters, prezentoval závěry analýzy 12 000 vědeckých článků a studií z let 1991-2011, z nichž zjistil že 97 % studií souhlasí, že lidé jsou hlavní příčinou současného oteplování.

Čtěte také: Laboratoře a kvalita ovzduší

Vědci Mají Jasno

Drtivá většina skutečných expertů dospěla ve svém zkoumání v zásadě k následující kauzalitě: Za historicky bezprecedentní rychlost globálního oteplení v průmyslové éře (a v posledních sto letech obzvláště) může stejně tak výjimečný nárůst koncentrace skleníkových plynů v čele s CO₂ v atmosféře. Navýšení celosvětové průměrné teploty o víc než 1 stupeň Celsia za poslední necelá dvě staletí tak není vysvětlitelné přirozeným postupem tzv. geologických cyklů na planetě Zemi. Jedinou možnou primární příčinou natolik výrazných změn je proto činnost člověka. „Shoduje se na tom přes 99,9 % recenzovaných vědeckých studií. Výzkum změny klimatu patří k největším vědeckým projektům lidstva. Je v něm mnoho nejistot, ale základní poznání v této oblasti je velmi robustní a vědeckými metodami dosud nikdy nevyvrácené,“ konstatuje v této souvislosti klimatický specialista Českého rozhlasu Jan Kaliba v materiálu 10 klima mýtů vs. Fakta.

Citovaná téměř stoprocentní shoda není vycucaná z prstu. Dospěl k ní průzkum pod záštitou prestižní Cornellovy univerzity, který vyhodnotil téměř 90 tisíc vědeckých statí publikovaných k tématu klimatické změny na různých místech planety v letech 2012 až 2020 (Lynas et al. 2021). Shoda na „zásadním podílu lidské činnosti na změnách klimatu“ byla podle této sondy z roku 2021 ještě podstatně větší než v předcházejících dvou dekádách, kdy byly studie vědců hodnoceny stejným způsobem. Tato studie definitivně potvrdila dřívější závěry a rozšířila je na nové období a mnohem větší dataset.

Podle hlavního autora zmíněného průzkumu Marka Lynase jeho závěry vyvracejí veškeré pochybnosti o „realitě člověkem způsobených změn klimatu“. Text 10 klima mýtů vs. Fakta podtrhuje „neprůstřelnost“ globálního vědeckého konsensu komentářem klimatoložky NASA Kate Marvel, podle které „je jistější, že skleníkové plyny způsobují změnu klimatu, než že kouření způsobuje rakovinu“.

Zdánlivě Sofistikované Postoje

Nepodložených informací, ideologicky motivovaných postojů i vyložených nesmyslů o změnách klimatu ale koluje na internetu či v českých hospodách pochopitelně celá plejáda. Do zmíněného výběru deseti mýtů zařadil Jan Kaliba také mimo jiné tvrzení, že „řešení klimatu ožebračuje lidi“ anebo že „teď je třeba řešit jiné krize a problémy“. Na první pohled sofistikovaně působí i například výrok, že „tenhle problém nelze vyřešit, ale stačí se mu přizpůsobit“. Případně též, že „řešit ho musí v první řadě státy jako Čína nebo Indie“.

V uplynulém roce jsem lektoroval besedy o klimatu pro (převážně) středoškoláky a všiml jsem si, že uvedený názor ohledně Číny respektive Indie jakožto „hlavních viníků“ je docela populární i mezi nejmladší generací. Jako protiargument tu lze konstatovat kupříkladu fakt, že takové Česko produkuje v přepočtu na obyvatele o dost víc emisí skleníkových plynů než oba „asijští obři“. Čímž rozhodně nemíním zpochybňovat jejich díl odpovědnosti. Každopádně Kalibův přehled populárních „klimamýtů“ nabízí vedle prostého výčtu také podložené vyvrácení (uvedení na pravou míru) každého z nich.

Okurky na Sibiři

Dezinformace o klimatu nepochybně šíří nejen jejich řadoví fanoušci, ale také v cílenější podobě konkrétněji motivovaní jedinci či zájmové skupiny. Na konkrétní příklady i praktiky těchto subjektů se zaměřuje článek Klimatické mýty a fakta II.

Z hlediska společných obecných rysů můžeme „klimamýty“ rozdělit do několika skupin. Po výše rozebrané relativizaci vědeckého konsenzu, která čelí v posledních letech neúprosné statistické realitě, nabývají na síle mimo jiné strategie bagatelizace problému (celosvětové snahy o řešení klimatických změn nejsou na pořadu dne, máme tady vážnější úkoly jako jsou ozbrojené konflikty nebo ekonomické potíže), případně pak také strategie využívající zkreslenou perspektivu.

Jde o tvrzení typu, že oteplování ve skutečnosti není globální, protože v některých lokalitách k němu nedochází anebo protože „letos v létě přece dost pršelo“. Setkat se můžeme i s výroky, které evokují nemístný optimismus (na Moravě budeme moct pěstovat pomeranče, na Sibiři okurky apod.).

Mnohé dezinformace též fenomén klimatických změn celkově zpochybňují (ochrana klimatu je ve skutečnosti produkt „zelené ideologie“) anebo označují iniciativy ke zmírnění změn klimatu za marné a zbytečné (je to nad lidské síly, můžeme se změnám maximálně snažit přizpůsobit). Naprostý opak je však v tomto posledním případě pravdou, protože jednoznačně platí, že čím později problém začneme opravdu řešit, tím náročnější a nákladnější naše práce bude.

Mezinárodní Snahy a Projekty v ČR

Přehled nejvýznamnějších mezinárodních podkladů Nejvýznamnější organizací zajišťující syntézu výsledků výzkumu změny klimatu je Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), který byl založen Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostřední (UNEP) v roce 1988. Vznikl z podnětu rezoluce Valného shromáždění OSN č.43/53 jako nezávislý vědecký a technický orgán, který má za úkol soustřeďovat a analyzovat nejaktuálnější vědecké poznatky a vytvořit tak odborný základ, mimo jiné i pro politická jednání. Panel v nepravidelných intervalech publikuje tzv. Hodnotící zprávy, které jsou k dispozici široké veřejnosti na portále IPCC v části Reports. Každá z těchto zpráv se skládá ze tří tematických částí zaměřených na fyzikální popis změny klimatu, její dopady a možnosti zmírnění těchto dopadů či přizpůsobení se probíhajícím změnám. Jednotlivé zprávy jsou vždy k dispozici v několika verzích, mimo celkový report je k dispozici i Technické shrnutí a tzv. Shrnutí pro tvůrce politik (Summary for Policymakers, SPM). Tato krátká shrnutí mohou sloužit jako rozcestník k dalším informacím nejen ve zprávách IPCC.

Projekt PERUN je zaměřen na výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Garantem projektu je Ministerstvo životního prostředí a kromě ČHMÚ jsou řešiteli projektu Česká geologická služba, Matematicko-fyzikální fakulta a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. a PROGEO, s. r. o.

Cílem projektu je vytvoření výzkumného centra, které se bude dlouhodobě věnovat výzkumu v oblasti změny klimatu. Jde o analýzu probíhající a predikci budoucí změny, včetně identifikace rizik pro životní prostředí a pro společnost. Výstupem budou nejaktuálnější podklady nutné pro přípravu a aktualizaci strategických dokumentů a pro rozhodovací procesy nejen v oblasti adaptací na změnu klimatu, ale i pro hodnocení mitigačních opatření v procesu jejich přípravy i realizace. Minimálním výstupem jednotlivých dílčích cílů popsaných v projektu bude veřejně přístupná souhrnná výzkumná zpráva doplněná veřejnými databázemi, certifikovanými metodikami a samozřejmě vědeckými publikacemi.

Výzkum klimatu je zaměřen na oblast České republiky (ČR), a to s vysokým horizontálním rozlišením. I když ve světě probíhají nebo budou probíhat obdobné projekty, nebudou výpočetně zaměřeny na ČR. Je třeba si uvědomit, že i když předpovědní klimatické modely si jsou podobné v tom, že modelují základní fyzikální procesy v atmosféře, ve skutečnosti se liší volbou některých fyzikálních parametrizací nebo alespoň používanými hodnotami parametrů. Tyto parametrizace se optimalizují tak, aby dávaly co nejlepší výsledky pro cílovou oblast. Proto výsledky projektů, které sice budou mít ČR v modelové doméně, nejsou optimální pro další výpočty pro klima ČR.

I když se výpočetní technika rychle rozvíjí, při volbě modelové oblasti je třeba přistoupit ke kompromisu mezi velikostí oblasti a rozlišením. V případě vysokého rozlišení, které je plánováno v projektu, je třeba oblast zájmu, tj. ČR, optimálně umístit blízko středu modelové oblasti, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění výpočtů okrajovými podmínkami. Tuto podmínku však s jistotou nemůžou zajistit modely jiných projektů zaměřených na klimatologické studie pro jiné oblasti.

Jsme si vědomi nejistot, kterými budou výsledky zatíženy. Jedinečným rysem projektu je v neposlední řadě spojení pracovníků z různých institucí a různých odborností. Tato rozličnost by měla vést k širokému pohledu na zkoumanou problematiku a měla by pomoci k lepšímu posouzení nejistoty získaných výsledků. Konečným uživatelem výsledků je Ministerstvo životního prostředí.

Adaptace na Změnu Klimatu a Konkrétní Kroky

Rada pro klima je nový poradní a strategický orgánu Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině. Členy rady jsou zástupci kraje, obcí, vědeckých institucí či neziskového sektoru. Proces koordinuje Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. CzechGlobe poskytuje kraji data a analýzy, které podle něj pomáhají navrhovat účinná a vědecky podložená řešení.

12. 12. Regenerativní zemědělství se po letech vědeckých pokusů i praktického užití jeví jako možnost, jež může pomoct řešit některé problémy konvenčního zemědělství a dopadů klimatické změny. Klíčovým benefitem je schopnost ukládat uhlík v půdě. Podle Karla Klema, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin, mohou takto hospodařit zemědělci kdekoliv, ale nejprospěšnější je to v sušších oblastech či sušších letech. Větší užitek z něj patrně budou mít na těžších půdách, kde je potenciál ukládání uhlíku větší, řekl ČTK.

12. 12. Obří požáry v USA se nepodaří eliminovat, pokud země nebude masivně investovat do obnovy krajiny a prevence. Spoléhání na stále větší hasičskou sílu řeší pouze důsledky, nikoliv příčiny, řekl ČTK Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy.

Projekt PERUN - detailní cíle

• DC 2.1 - Úplné a podrobné scénáře změny klimatu do roku 2100, tj. průběhu, změn a trendů klimatických prvků a z nich odvozených prvků hydrologického cyklu (včetně doplňování a stavu podzemních vod).
• DC 4.1 - Kvantitativní odhad rizik hydrometeorologických jevů a jejich očekávaných změn v průběhu 21.
• DC 4.4 - Hlavním úkolem pro řešitele DC 4.4 bude bioklimatologické zmapování území ČR, které dosud nikdy nebylo pro naše území uceleně zpracováno.

Závěr

Změna klimatu je komplexní a naléhavý problém, který vyžaduje koordinované úsilí na všech úrovních. Vědecký výzkum, mezinárodní spolupráce a informovaná veřejnost jsou klíčové pro efektivní řešení této globální výzvy.

tags: #vyzkum #zmen #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Životní prostředí v Česku
• Trendy recyklace v České republice
• Ubytování pro školy v přírodě v Horní Malé Úpě
• Čištění ucpaného odpadu umyvadla
• Procesy koloběhu uhlíku