Výzkumný ústav pro změny klimatu v České republice

V České republice vznikají výzkumná centra zaměřená na problematiku životního prostředí v programu Prostředí pro život, který je financován Technologickou agenturou ČR. Patří k nim i „Centrum Voda“, což je zkrácený název projektu „Vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu“.

Centrum Voda

„Centrum Voda“ vede Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. (VÚV TGM), a podílí se na něm dalších sedm partnerů: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), Česká zemědělská univerzita (ČZU), České vysoké učení technické v Praze - Fakulta stavební (FSv ČVUT), Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. (Czech Globe), Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (od 1. ledna 2025 Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i.; VÚKOZ), a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT).

Centrum Voda je výzkumný projekt, který hledá řešení problémů vyplývajících z klimatické změny a jejího vlivu na vodní poměry. Článek představuje průběžné výsledky vyhodnocení možného dopadu klimatické změny na zabezpečenost odběrů vody pro vodárenské účely zajišťovaných vodními nádržemi k časové úrovni roku 2050.

Cílem projektu je také přispět k naplnění a aktualizaci základních koncepcí na úrovni státu i regionů, zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu, Koncepce ochrany před následky sucha, Národních plánů povodí a Plánů pro zvládání povodňových rizik.

Databáze poskytuje detailní výsledky hydrologického modelování a analýzy hydrologické bilance povodí (vodních útvarů) pro současné a výhledové klimatické podmínky, přičemž zahrnuje také aktualizované deficitní oblasti, jejichž popis je součástí tohoto příspěvku. Tento nástroj se může stát podkladem pro odborníky ve vodním hospodářství, pro akademickou sféru, ale i širokou odbornou společnost, jelikož poskytuje výstupy v prostorovém rozlišení vodních útvarů.

Čtěte také: Přehled zkratek v environmentální oblasti

Příspěvek představuje výsledky řešení dílčího cíle „Vývoj scénářů potřeb vody s ohledem na socioekonomický vývoj a vývoj klimatu“ (DC 1.1), který je součástí projektu TA ČR č. SS02030027 „Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda)“ a tvoří dílčí část pracovního balíčku WP 1 „Predikce vývoje zabezpečenosti vodních zdrojů v ČR do roku 2050 v podrobnosti krajů v závislosti na změně klimatu“.

Projekt je zaměřen na problematiku vodního hospodářství, sucha, zmírňování jeho dopadů na lidská sídla, přírodu a zásobování obyvatelstva vodou. Klade si za cíl stát se ve své oblasti významným příspěvkem pro vytvoření klimatického balíčku ČR. Věnuje se také ovšem i problematice povodní, a to právě se zaměřením na aspekty ovlivnění povodní změnou klimatu.

Hlavní partner projektu: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v.

Partneři projektu: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK), České vysoké učení technické v Praze, fakulta stavební (ČVUT), Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. (ÚVGZ), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT), Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.

K naplnění jednoho takového dokumentu - Adaptační strategie Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu - chce přispět i projekt „Integrované přístupy adaptace krajiny Moravskoslezského kraje na změnu klimatu“ (označovaný zkratkou AdaptaN II), jehož řešení bylo zahájeno v červenci roku 2021 a potrvá do 30. dubna 2024.

Čtěte také: Jak obhájit práci na ÚŽP?

Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe)

V CzechGlobe pomocí nejmodernějšího přístrojového vybavení a postupů zkoumáme současné a budoucí projevy globální změny v atmosféře, ekosystémech i lidské společnosti. Náš multioborový výzkum cílíme především na toky energie a látek (zejména skleníkových plynů) v klimatickém systému Země, na jejich vliv na klima a přírodu, na sociálně ekonomické dopady na lidskou společnost. Při řešení výzkumných témat spolupracujeme se špičkovými odborníky z vědeckých a vzdělávacích institucí z nejrůznějších koutů světa.

Hledáme cesty zmírňování příčin i dopadů současné klimatické změny. Jsme institucí základního výzkumu, jejímž základním posláním je přinášet nové vědecké poznatky.

Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe se letošní rok mohl zdát někomu chladnější, opak je však pravdou. Na brněnské měřicí stanici patří k nejteplejším za 226 let a podle aktuálních odhadů bude jedenáctý nejteplejší.

Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy uvedl, že obří požáry v USA se nepodaří eliminovat, pokud země nebude masivně investovat do obnovy krajiny a prevence. Spoléhání na stále větší hasičskou sílu řeší pouze důsledky, nikoliv příčiny.

Karel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin, uvedl, že regenerativní zemědělství se po letech vědeckých pokusů i praktického užití jeví jako možnost, jež může pomoct řešit některé problémy konvenčního zemědělství a dopadů klimatické změny. Podle něj mohou takto hospodařit zemědělci kdekoliv, ale nejprospěšnější je to v sušších oblastech či sušších letech. Větší užitek z něj patrně budou mít na těžších půdách, kde je potenciál ukládání uhlíku větší.

Čtěte také: Dějiny Ústavu ekologie krajiny

Studie Asociace ekologických organizací Zelený kruh analyzuje nedostatky současného přístupu k adaptaci v Česku a nabízí konkrétní doporučení, jak posílit celkovou odolnost společnosti vůči klimatickým rizikům. Autorka Anna Uhnák Kárník ve spolupráci s konzultanty z Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR identifikuje zásadní rozpor současnosti: zatímco význam adaptace na změnu klimatu roste, kapacita společnosti řešit komplexní problémy se kvůli propojeným krizím snižuje.

Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR připomíná, že letošní zima „se zatím nepřibližuje zimám, které byly v českých zemích běžné až do 80. let 20. století." Jde o běžnou klimatickou variabilitu, která existuje i v oteplujícím se klimatu.

Monika Hlavsová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v magazínu Českého rozhlasu Experiment představila nový nástroj včasného varování před klimatickými riziky. Unikátní web Clim4Cast dokáže předpovídat extrémní projevy sucha, veder a požárů v sedmi zemích a umožňuje tak úřadům, záchranářům i veřejnosti připravit se na nebezpečí dříve, než nastane.

Vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) monitorují fenologické fáze - tedy časování přírodních jevů jako rašení, kvetení nebo přílet ptáků - již desítky let na stejných lokalitách. Bioklimatoložka Lenka Bartošová upozorňuje, že některé druhy posunuly začátek svých jarních fází v průměru zhruba o dva týdny oproti polovině 20. století. V posledních letech byl posun u některých sledovaných druhů (např. habrů) ještě výraznější.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) se celosvětově i v Česku mírně zvyšuje počet požárních incidentů. Zároveň ale data z většiny evropských zemí neukazují nárůst celkové spálené plochy, což se může zdát jako rozpor.

Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe shrnul situaci, že na jižní polokouli, která nyní prožívá vrchol léta, hoří i v Jihoafrické republice, Argentině či Chile. Ničivé lesní požáry spálily letos v lednu 3980 kilometrů čtverečních, což je téměř rozloha Pardubického kraje. Teploty ve velkých městech Sydney a Melbourne se blížily 45 °C, v některých místech státu Victoria přesáhly 48 °C.

Klimatolog Aleš Farda, který působí na ČHMÚ a také ÚVGZ AV ČR- Czechglobe, vystihl situaci úbytku sněhu v Česku slovy: „Je prostě statisticky čím dál tepleji, takže sněhové epizody jsou čím dál vzácnější a kratší.“

Projekt PERUN

Projekt PERUN je zaměřen na výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Garantem projektu je Ministerstvo životního prostředí a kromě ČHMÚ jsou řešiteli projektu Česká geologická služba, Matematicko-fyzikální fakulta a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. a PROGEO, s. r. o. Cílem projektu je vytvoření výzkumného centra, které se bude dlouhodobě věnovat výzkumu v oblasti změny klimatu.

Výstupem budou nejaktuálnější podklady nutné pro přípravu a aktualizaci strategických dokumentů a pro rozhodovací procesy nejen v oblasti adaptací na změnu klimatu, ale i pro hodnocení mitigačních opatření v procesu jejich přípravy i realizace. Minimálním výstupem jednotlivých dílčích cílů popsaných v projektu bude veřejně přístupná souhrnná výzkumná zpráva doplněná veřejnými databázemi, certifikovanými metodikami a samozřejmě vědeckými publikacemi. Výzkum klimatu je zaměřen na oblast České republiky (ČR), a to s vysokým horizontálním rozlišením.

tags: #výzkumný #ústav #změny #klimatu #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie stezky v Krkonoších
• Evropská omezení obnovitelné energie
• Podmínky pro získání licence pro nakládání s nebezpečnými odpady
• Vše o přírodě Réunionu
• Jak snižovat emise z chovu krav?