Výzkumy ekologie a dítěte: Jak rozvíjet vztah k přírodě a životnímu prostředí

Podle učitele z Montessori střední školy v Polné není výuka jen o předávání vědomostí, ale především o povzbuzení ke spolupráci, zájmu o svět kolem sebe a chuti něco měnit. „Jakmile dítě začne myslet na to, že ‚tohle bude v testu‘, vytrácí se radost z objevování. A bez ní mizí motivace v jakémkoli předmětu,“ říká Martin Kříž. Usiluje tak o to, aby budoucí učitelé věděli, jak učit jinak.

Důležitost ekologické výchovy dětí

Ekologická výchova je klíčová pro budoucnost naší planety, děti se základními znalostmi o udržitelnosti jsou lépe připraveny aktivně se zapojit do řešení environmentálních problémů. Rozumí principům udržitelnosti, jsou schopny hledat a implementovat inovativní přístupy ke zlepšení stavu životního prostředí a jsou motivovány k ochraně přírodních zdrojů.

Vzdělávání v oblasti ekologie rovněž podporuje rozvoj odpovědného přístupu k životnímu prostředí. Učení se o ekologických principech se promítá do každodenního chování - od správného třídění odpadu a recyklace až po úsporu energií. Tím, že se děti naučí, jak jejich činy ovlivňují životní prostředí, se vytváří základ pro celoživotní zodpovědnost vůči přírodě.

Diskuze o globálních environmentálních problémech zároveň přispívají k rozvoji kritického myšlení. Děti se učí analyzovat informace, klást si otázky a hledat komplexní řešení, což jim umožňuje lépe porozumět složitým souvislostem mezi lidskou činností a stavem životního prostředí. Takový přístup je nezbytný pro pochopení a efektivní řešení komplexních environmentálních výzev, kterým čelíme dnes.

Nápady na výuku ekologie

Existuje mnoho způsobů, jak dětem přiblížit ekologii a podpořit jejich zájem o ochranu životního prostředí. Zde jsou některé nápady:

Čtěte také: Udržitelnější budoucnost

1. Interaktivní workshopy a projekty:
   • Přírodovědné experimenty: Zorganizujte workshopy, kde děti mohou provádět jednoduché experimenty - například zkoumání kompostování nebo měření kvality vody.
   • Projektové vyučování: Navrhněte projekty zaměřené na lokální přírodní rezervace, kde děti provedou vlastní výzkum, zjistí, jaké druhy rostlin a živočichů se vyskytují v jejich okolí, a navrhnou, jak je možné dané prostředí lépe chránit.
   • Zahradničení a ekologické zahrady: Uspořádejte výlety nebo praktické lekce v školních zahradách, kde se děti naučí o lokální flóře, udržitelné produkci potravin a významu biodiverzity.
2. Digitální vzdělávací zdroje:
   • Online kurzy a interaktivní hry: Využijte platformy jako Eco-Schools nebo podobné projekty, které nabízejí interaktivní obsah zaměřený na ekologii a udržitelnost.
   • E-knihy a videa: Doporučujeme vyhledat digitální knihy a dokumenty, které přibližují témata jako změna klimatu, obnovitelné zdroje energie či ochrana přírody. Například na portálech jako YouTube Edu lze najít řadu videí zaměřených na ekologii.
3. Praktické aktivity a výlety do přírody:
   • Ekologické exkurze: Navštivte lokální přírodní rezervace, parky či farmy, kde se děti mohou setkat s přírodou na vlastní oči a pochopit význam ochrany biodiverzity.
   • Úklidové akce: Pořádejte společné akce na úklid místní přírody - například parku nebo řeky. Tato aktivita nejenže zvyšuje povědomí o odpadech, ale také podporuje týmovou spolupráci a zodpovědnost. Inspirujte se třeba u Ukliďme Česko.
4. Využití lokálních komunit a odborníků:
   • Spolupráce s ekologickými organizacemi: Zapojte místní ekologické sdružení či neziskové organizace do vzdělávacích projektů. Mnoho organizací nabízí programy, workshopy nebo přednášky zaměřené na ochranu životního prostředí.
   • Pozvání odborníků: Pozvěte specialisty, kteří se věnují ochraně přírody či udržitelnému rozvoji, aby dětem představili reálné příklady a vysvětlili, jak mohou i oni přispět k ochraně životního prostředí.

Jak začít doma nebo ve škole?

Zde je několik tipů pro rodiče a pedagogy, jak začlenit ekologickou výchovu do každodenního života:

• Tipy pro rodiče:
  • Vytvořte ekologické zvyky: Začněte doma s malými změnami - recyklací, tříděním odpadu, úsporou vody a elektřiny. Děti se často učí napodobováním.
  • Společné čtení a diskuse: Čtěte s dětmi knihy o přírodě a ekologii, diskutujte o tom, co je zajímá a jaké máte společné cíle v ochraně přírody.
  • Podporujte kreativitu: Nechte děti, aby vytvořily vlastní projekty, kresby nebo modely přírodních ekosystémů. Kreativní vyjádření může posílit jejich zájem o téma.
• Tipy pro pedagogy:
  • Interdisciplinární přístup: Integrujte ekologii do dalších předmětů - například do biologie, geografie, výtvarné výchovy či dokonce matematiky.
  • Projektové vyučování: Vytvářejte dlouhodobé projekty, kde se děti mohou hlouběji ponořit do konkrétního ekologického tématu.
  • Podpora kritického myšlení: Povzbuzujte děti k debatám, analýze zdrojů informací a hledání inovativních řešení aktuálních environmentálních problémů.

Vývoj vztahu k přírodě v průběhu dětství a dospívání

Dětství je nejdynamičtějším obdobím našeho života. Vše v dětském těle roste, vyvíjí se. Příroda může být cenným pomocníkem pro zdravý vývoj dítěte a zároveň váš přístup k dítěti a k přírodě je klíčový pro to, aby se k ní uměli vztahovat.

Každé období má své příležitosti a limity. Důležité je nabízet dítěti možnosti, které ho rozvíjí, a díky jejich realizaci se posouvá o pomyslný jeden stupínek výše. Není ale třeba se děsit. Stačí když budeme dětem dávat právě to, co potřebují, a zároveň je to v jejich možnostech.

Ideálním prostředím, které nám v tom může pomoci a je volně k dispozici všem, je příroda. Malý i velký si tam dokáže najít právě to svoje. Pak už stačí jen základní orientace v tom, v jakém vývojovém období se vaše dítě nachází, jaké vývojové úkoly jsou v tomto období žádoucí a co dítě potřebuje, abyste mu v tomto období nabídli.

Rané dětství

V raném dětství utváří vztah k přírodě novorozence, kojence a následně batolete především vztah k přírodě u jeho rodičů, případně dalších nejbližších dospělých. Je to postoj rodiče, který dítě prostřednictvím napodobování přejímá a se kterým se minimálně do období puberty, než se začne utvářet jeho vlastní, ztotožňuje.

Čtěte také: Budoucnost klimatu Země

Výchova v raném dětství je převážně výchovou ke světu obecně. V první řadě se rozvíjí vnímání sebe sama a okolního světa. Dítě začíná vnímat jednotlivé předměty a mezi různými světy postupně rozlišovat. Do zorného pole se pomalu dostávají různé přírodní objekty a zvířata. Dítě je postupně začíná vnímat, zajímat se o ně, zjišťuje, co si může dovolit a co ne. Začíná navazovat první vztahy a pojmenovávat věci kolem sebe.

V raném období pomáhá, když je dítě postupně s přírodním prostředím seznamováno. Učí se být venku, v kontaktu s přírodním prostředím tak, aby to pro něj bylo bezpečné, příjemné a podnětné prostředí.

Školkový věk

Školkový věk představuje prostor pro další velký vývojový skok dítěte. Dítě ve školce je schopné základní sebepéče, chodí, běhá, leze a skáče. Aktivně mluví a používá první stovky slov, rozlišuje základní objekty ve světě kolem sebe. Učí se nejrůznější říkanky a poprvé si hraje společně s druhými dětmi, nejen vedle sebe. Své schopnosti a dovednosti rozvíjí v tomto období nejrůznějšími hrami.

Pro rozmanitý vývoj dětí je dobré, když netráví svůj čas na asfaltovém plácku nebo rovném hřišti, ale nachází své výzvy v dostatečně členitém prostředí. Zároveň setkání dítěte s přírodou nemusí být vždycky láskou na první pohled. Na tomto místě je klíčová role dospělého průvodce, který pomáhá dítěti rozlišit, co je pro něj bezpečné a čemu se raději vyhnout. Ukáže mu, jak si poradit se zdánlivě nepřekonatelným problémem, se kterým se potkalo.

Dítě předškolního věku je připraveno vnímat přírodní prostředí kolem sebe všemi smysly. Čím rozmanitější možnosti a rozmanitější prostředí mu dokážeme nabídnout, tím lépe. Poznává na vlastní kůži, jak zajímavý a různorodý může okolní přírodní svět být. Je to období úžasu.

Čtěte také: České studie o ochraně přírody

Mladší školní věk

Školní docházka je velkou změnou v životě dítěte. Učí se cíleně soustředit na jednu věc, číst, psát, počítat. Učí se sebedisciplíně. Kromě rodičů a sourozenců se denně potkává a rozvíjí vztahy s vrstevníky a paní učitelkou.

Podle některých autorů je mladší školní věk nejvýznamnějším obdobím pro rozvoj vztahu dítěte k přírodě. Dítě se více osamostatňuje od rodičů a často vyráží ven do přírody i samo. Zároveň už je schopné přírodnímu prostředí kolem sebe porozumět. Tento věk je obdobím velkého zájmu a zkoumání, jak přírodní svět kolem funguje.

Problémem dnešní doby je omezení možností k trávení volného času venku. Ve městech ubývá volných přírodních prostranství, kam by se rodiče nebáli své děti pustit bez dozoru a sami jsou příliš zaneprázdnění na to, aby tam trávili čas s nimi.

Děti mladšího školního věku zajímá především to, jaké věci doopravdy jsou. Dovedou soustředěně zkoumat a postupně poznávat, jak věci v přírodě fungují. Baví je nejrůznější pokusy a už jsou schopné si věci logicky zdůvodňovat. Je to období, kdy se rády učí a dovedou pojmout velké množství nových informací.

Pubescence a adolescence

Po relativně klidném období přichází další dynamické období vývoje, které nenechává kámen na kameni. Do této doby pečlivě budovaný obraz se vlivem působení hormonů a intenzivním fyzickým a duševním vývojem rozpadá, aby se vytvořil obraz nový. Dospívající jedinec se pomalu odděluje od identity původní rodiny a hledá si svou vlastní identitu - kdo je v tomto světě.

Klíčovým úkolem v tomto období je najít sám sebe a ujistit se v tom. V popředí zájmu jsou mezilidské vztahy, vlastní prožívání a introspekce. Je to období plné hledání a experimentování v různých směrech. Mladiství často mohou zacházet až do extrémů. Důvodem není, že by chtěli cíleně provokovat své okolí, spíše sami testují své vlastní hranice, a tím se dozvídají více o tom, kdo vlastně jsou.

Pubescenti jsou oproti mladším spolužákům větší idealisté. Spíše, než jaké věci jsou, přemýšlí nad tím, jaké by věci měly být. Do popředí se dostávají hodnoty, etické a morální otázky. Toto období je ideálním pro řízené diskuse, ve kterých je možné vyjádřit svůj názor na věc a zároveň vyslechnout pohledy ostatních.

Nově se u dospívajících objevuje abstraktní myšlení. Jejich rozumový vývoj dospěl do stádia, kdy jsou schopní zvažovat různá řešení, dávat myšlenky do souvislostí a činit tzv. soudy o soudech. Typický pro tuto věkovou skupinu je menší zájem o přírodní svět obecně. Svět vztahový a sociální je pro ně v tuto chvíli mnohem zajímavější.

Dospívající v tomto věku jsou schopni chápat podstatu environmentálních problémů a zároveň se aktivně o ochranu životního prostředí zajímat a přijímat odpovědnost za své vlastní chování. Důležité ale je, aby se pro takové chování, které bude ve prospěch přírody a životního prostředí, sami rozhodli.

Školní les jako nástroj ekologické výchovy

Martin Kříž je velkým propagátorem školních lesů. První školní les jsme měli v ekocentru Chaloupky. Samozřejmě máme teď školní les i u nás v Polné. Nemohl jsem přece nastoupit do nové školy a nemít školní les, když je to můj projekt! Dnes už je asi 25 dalších školních lesů po celé republice.

Začali jsme těsně před covidem, když na Vysočině vzala všechny smrky kůrovcová kalamita. To byl pro místní děti velký zásah do jejich života a projekt školního lesa byl takovou náplastí. Z výzkumu, který nám dělali Jan Krajhanzl a Barbora Klocová, vyplynulo, že když dětem dáme možnost podílet se na změně - a ještě navíc v kolektivu - mají mnohem silnější pocit, že na to nejsou samy a že jejich ruce něco dokážou.

Jasně, školní lesy nejsou žádná spása, jsou to půlhektarové kousky krajiny rozeseté různě po světě. Ale pro to konkrétní dítě je to strašně důležité.

Environmentální výchova ve školních osnovách

Environmentální výchovu máme tedy zakotvenou ve školních osnovách. Ne jako samostatný předmět, ale průřezové téma, které si jednotlivé školy zapojí do výuky, nebo splní program nějakým projektem. „Dříve byl důraz na informace, teď se spíše hledá, co je podstatou problémů,“ popisuje situaci učitel environmentální výchovy Michal Miko z Gymnázia Evolution Sázavská.

Základní znalosti žáků základních škol o ekologii

Děti by měly mít základní znalosti ohledně ochrany přírody, třídění odpadu, recyklace, soužití se zvířaty, ale i využití obnovitelných zdrojů. Enviromentální výchova na naší škole je součástí ŠVP. Cílem je, aby děti zodpovědně přistupovaly k tomuto tématu, dokázaly běžně uvažovat o ekotématech, např. V rámci 1. Na 2. Hlavními tématy je třídění odpadu, zpracování - recyklace, využití odpadových materiálů např. při výtvarné výchově nebo při pracovních činnostech, šetření energií, ochrana životního prostředí, ochrana zvířat.

Děti často pracují v rámci předmětů ve skupinách, vytváří kolektivní práci, např. V rámci projektových dnů starší žáci připravují pro mladší žáky např. V rámci mezinárodních dnů chodíme na exkurze - muzeum Vodárenství v Podolí, Čistička odpadních vod (Bubeneč, Čertousy), spalovna Malešice, Sběrný dvůr Horní Počernice. Využíváme nabídky besed - výborná spolupráce je se společností Eko-kom, skvělá beseda Tonda obal.

Proto je také důležité zmínit, že na naší škole pracuje ekotým, tedy skupina dětí od 5. do 9. třídy. Schůzky se konají mimo vyučování, děti se podílí na organizaci akcí, např. Vánoční jarmark, Den Země. Snaží se ale i vylepšovat prostory školy. Díky jejich nápadu vznikla tzv.

Role rodičů a školy ve výchově k udržitelnosti

Více než 95 procent rodičů se shoduje na tom, že by rodina měla jít dětem příkladem v udržitelném chování. Rodiče v otázce environmentální výchovy často spoléhají na školu, kterou většina vnímá jako hlavní zdroj informací. Tři čtvrtiny rodičů se shodují, že environmentální výchova by měla být součástí povinné školní výuky. Tři čtvrtiny rodičů míní, že by environmentální výchova měla být především praktická. Nicméně polovina rodičů označuje současnou výchovu o ekologii a udržitelnosti ve školách spíše za teoretickou. Mimo praktické projekty by si podle rodičů měly děti osvojovat také každodenní udržitelné návyky, vyplývá z průzkumu.

Závěr

Ekologická výchova dětí je investicí do budoucnosti naší planety. Podporujme děti v jejich zájmu o přírodu, učme je o udržitelnosti a motivujme je k aktivnímu zapojení do ochrany životního prostředí. Jen tak můžeme zajistit, že i budoucí generace budou mít možnost žít v zdravém a udržitelném světě.

tags: #výzkumy #ekologie #a #dítěte

Oblíbené příspěvky:

• Demoliční odpad a obnova jižní Moravy
• Výzvy recyklace ve stavebnictví
• Komunální odpad
• Odpadkový koš sorter - recenze
• Stromová biodiverzita v městech: Problémy a možnosti