Ochrana přírody v Evropě je ve vážném ohrožení a právě teď potřebuje pomoc nás všech! Věnujte prosím pár minut svého času, přečtěte si následující informace a dejte ochraně evropské přírody svůj hlas! Tak jako již více než 320 000 lidí z celé Evropy!
Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci k ochranářským právním předpisům (směrnice o ptácích a o stanovištích), které po 35 let úspěšně chránily evropskou přírodu, protože různé zájmové skupiny velmi usilují o jejich oslabení. Bez těchto směrnic jsme už dávno mohli přijít o nejcennější místa naší přírody, která jsou domovem celé řady vzácných živočichů a rostlin.
Díky důsledné ochraně se z poklesu populací vzpamatovali orli mořští, jeřábi, sokoli, pelikáni ale také třeba tuleni, rysové či šakali. Nyní jde o to, aby každý občan Evropy dal jasně najevo, že mu na ochraně přírody záleží a že si nepřeje měnit něco, co prokazatelně funguje.
Pomozte nám proto přesvědčit co nejvíce lidí, ať také vyjádří svůj postoj k ochraně přírody! Každý podpis je důležitý! Aktuální informace vždy naleznete na webu ČSO.
Biodiverzita a životní prostředí jsou jedny ze základních kamenů stabilního ekosystému, které mimo jiné lidem poskytují nespočet tzv. ekosystémových služeb, a tím pádem mají přínos i pro naši společnost. Ekosystém je však stabilní ve své rozmanitosti, kde každý druh a prvek má svou funkci, a pokud vymizí, tak se dané prostředí může stát náchylnější na náhlé a rychlé změny a pozbýt své předchozí funkčnosti.
Čtěte také: Gangy Night City
Vymizení jen jednoho druhu nebo prvku může vyvolat řadu změn, které se mohou projevit třeba až po delší době, a to i na vzdálených místech od výskytu postiženého druhu. Takovým příkladem mohou například být velryby, jejichž populace byly člověkem znatelně zredukovány, a tím pádem se zmenšila potravní nabídka pro kosatky, které se vydaly až do mořských kelpových lesů u západního pobřeží severní Ameriky, kde začaly lovit mořské vydry.
Informace o tom, zda je konkrétní druh ohrožený, nalezneme v Červeném seznamu ohrožených druhů, která je vedena Mezinárodním svazem na ochranu přírody (IUCN Red List of Threatened Species). Vytvořená stupnice o sedmi kategoriích nám u každého vyhodnoceného druhu říká, jak moc je riziko vyhynutí velké.
K roku 2020 bylo na červeném seznamu zhodnoceno ohrožení 134 400 druhů, z nichž 37 400 je více či méně ohroženo vyhubením.
Problémy naší krajiny asi z většiny dobře známe a můžeme je sledovat téměř na každém kroku. Nedostatečné zadržování vody v krajině, velké lány jednotvárných zemědělských plodin bez života, rozpínající se výstavba, stále hustější doprava... míst pro zdravou přírodu stále ubývá.
A přidávají se i další ohrožení, která se bohužel bezprostředně týkají i parků ČSO. Pěstování rychle-rostoucích topolů a vánočních stromků, výstavba solárních elektráren, budování vysokoprodukčních rybníků nebo spekulace s pozemky. Tlak na jiné využití pozemků, o které bychom rádi rozšířili ptačí parky, stoupá a my hrajeme závod s časem.
Čtěte také: Blackfire Výzvy přírody: Kočky – naše recenze
POJĎME SPOLEČNĚ BUDOVAT ÚZEMÍ, KDE JE OCHRANA PŘÍRODY A PTÁKŮ NA PRVNÍM MÍSTĚ!
V ptačích parcích nejen vykupujeme pozemky, ale i šetrně hospodaříme, tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dobře žilo. A tak sečeme a paseme mokré louky, vyřezáváme náletové dřeviny a invazní rostliny, budujeme tůně a ostrůvky, připravujeme a chráníme vhodná hnízdiště. Ale také budujeme pozorovatelny, aby šlo ptáky dobře a bezpečně pozorovat.
Chcete-li podpořit všechny ptačí rezervace a je vám jedno, na kterou z nich váš dar půjde, využijte dárcovský formulář na tomto portálu. Odkazy na dárcovské portály jednotlivých ptačích parků naleznete níže u popisů parků pod videem.
Česká společnost ornitologická (ČSO) se aktivně věnuje ochraně ptactva a přírody prostřednictvím sítě ptačích parků. Tyto parky slouží jako útočiště pro ptáky a další živočichy, a zároveň nabízejí možnost pozorování a vzdělávání pro veřejnost. Níže je uveden přehled jednotlivých ptačích parků:
V letošním roce jsme se v ptačích parcích díky podpoře z dotačního programu MŽP zaměřili na sjednocení metodiky monitoringu cílových druhů ptáků, a také invazních druhů savců, zejména šelem, které jsou významným ohrožením pro hnízdící ptáky. Probíhající projekt monitoringu invazních druhů savců v ptačích parcích má letos již své předběžné výsledky.
Čtěte také: Koupit hru Bioviva! Psi
Invazní druhy malých šelem, jako jsou mýval severní, psík mývalovitý nebo norek americký, mohou být zásadními predátory především na zemi hnízdících ptáků. Pro úspěšnou obnovu biotopů je často nutná jejich aktivní eradikace.
Díky fotopastem, terénnímu průzkumu pobytových stop a sběru informací od myslivců a veřejnosti jsme se tak letos snažili na Josefovských a Mnišských loukách, Zbudovských blatech a na Kosteliskách zachytit výskyt těchto živočichů. Vedle těchto invazních druhů jsme na území všech zmíněných parků zaznamenali celkem 8 původních druhů šelem - vydru říční, lasici kolčavu, lasici hranostaj, tchoře tmavého, kunu skalní a lesní, jezevce lesního a lišku obecnou.
U invazních druhů savců byl v parcích zatím prokázán výskyt 3 druhů, a to mývala severního, norka amerického a hlodavce nutrie říční. Potravou těchto druhů nejsou však jen ptačí vajíčka, mláďata i dospělí ptáci, ale také chránění plazi, obojživelníci a drobní savci.
Pokračující monitoring šelem a dalších savců přinese přehled o jejich počtu a vlivu na přírodu ptačích parků.
tags: #výzvy #přírody #mořský #svět #ohrožení