Srovnání Vzduchu ve Městě a v Přírodě: Kvalita, Teplota a Strategie Zlepšení

Nadýchat se čerstvého vzduchu je jedním z hlavních cílů výletů do přírody. V jakémkoliv lese je vzduch skutečně zdravější než za jeho hranicemi.

Kvalita Vzduchu ve Městě vs. Přírodě

Prachové částice a nečistoty z ovzduší se totiž zachytávají na povrchu listů a jehlic v korunách stromů. Každý listnáč představuje záchytnou síť, která je šestkrát větší než plocha, kterou samotný strom v lese zabírá. Smrky a jedle dovolí těmto nečistotám obalit každou jehličku, takže záchytná plocha je větší dokonce dvanáctkrát. Tohle přírodní filtrační zařízení se totiž pravidelně čistí deštěm. Jehličnany mají ještě další výhodu - produkují různé těkavé látky, monoterpeny a silice, které přímo zabíjí škodlivé bakterie poletující ve vzduchu. Těkavé látky produkované stromy v lese mají i vlastní elektrický náboj a podílejí se tak na ionizaci vzduchu.

Značná část evropského obyvatelstva, zejména městského, žije v oblastech s opakovaně překračovanými normami kvality ovzduší: znečištění ozonem, oxidem dusičitým a jemnými částicemi (PM) představuje závažné zdravotní riziko. Právě tak funguje průkopnický přístup společnosti Airly, inspirativního hráče v oblasti čistých technologií. Každý by měl vědět, jaký vzduch vlastně dýchá. Společnost začala místním obyvatelům dodávat snímače kvality ovzduší, aby získávala data potřebná k poskytování lokálních zpráv o kvalitě ovzduší v reálném čase. Jakmile se ukázalo, že tento nápad funguje, rozšiřují své služby po celém světě.

Městský Tepelný Ostrov a Jeho Dopady

Nejhorší situace panuje v horkých letních dnech především ve velkoměstech. Přirozené povrchy (louka, les, pole) ve městech nahradily ty umělé (asfalt, beton, sklo), které mnohem více zadržují teplo. Současně případná srážková voda téměř ihned steče do kanalizace, a nestihne tak povrch ochladit. Přehřívání napomáhá také lidská činnost, teplo produkuje klimatizace, průmysl či doprava.

„Kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně velkoměsta trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů - tedy vykazují vyšší teploty než okolní, méně zastavěné lokality. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě,“ vysvětluje Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Teplotní rozdíl však může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů Celsia. Kromě Prahy je možné městské tepelné ostrovy v České republice pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Čtěte také: Dopad obnovitelných zdrojů na životní prostředí

Navíc vzduch se v tropických dnech ve městech neochladí ani v noci, jejich obyvatelé jsou tak horku vystaveni dlouhodobě. Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou tradičně senioři, děti a chronicky nemocní.

Strategie pro Zlepšení Kvality Vzduchu a Mikroklimatu ve Městech

Uliční stromořadí je jedním ze základních nástrojů, kterým jsme schopni reagovat na negativní projevy klimatické změny. Správnou výsadbou a péčí lze zmírnit především vliv tepelného ostrova města - tak zní jedna z adaptačních strategií hlavního města Prahy. Naplnit ji může pomoci i předloni schválený městský standard plánování, výsadby a péče o uliční stromořadí. Městský standard je souhrnem nezbytných zásad pro kvalitní plánování a výsadbu stromořadí.

Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny budov. Kromě toho, že dobře vypadají, zároveň fungují jako přírodní ekologická klimatizace a také narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budov, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti.

„Teplota střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů Celsia,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek, v suchém stavu zase střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tak přispívá k tepelné stabilitě budovy.

Význam Stromů a Půdy pro Městské Prostředí

Většina parků nebo výsadeb v obytných celcích a sídlištích postavených po druhé světové válce je umístěná na převrstvených půdních horizontech nebo navážkách, které byly silně zhutněné projížděním stavební techniky. Stromy většinou nejsou schopné takové zhutnění prokořenit, což vede k omezenému rozvoji kořenové zóny. To se projevuje menší odolností na další stresové faktory a obvykle i menším vzrůstem. Není neobvyklé, že ve zhutněných navážkách výsadeb na sídlištích stromy prokoření jen svrchních dvacet centimetrů zeminy.

Čtěte také: Vliv elektromagnetických emisí na lidské zdraví

Technologie pro Zajištění Prokořenitelného Prostoru

V současné době je nejčastěji využívána technologie zajištění prokořenitelného prostoru pomocí strukturálních substrátů s vysokým podílem štěrkových nebo kamenitých částí až do 85 %. Substráty i s plným zhutněním, které je požadované pro zajištění stability chodníků nebo vozovek, umožňují prorůstání kořenů. Fungují tak, že se při zhutnění o sebe kameny opřou a v meziprostorech zůstává dostatek prostoru pro vzduch a pro vodu.

Vliv Mezoklimatu a Mikroklimatu na Stromy

Relativně rychlá změna mezoklimatických charakteristik urbanizované krajiny mimo toleranční meze druhů stromů neumožňuje jejich adaptaci nebo selekci odolných potomků tolerantních nebo odolných k extrémnějším klimatickým podmínkám. Zesílení intenzit mezoklimatických charakteristik ve městech může zapříčinit poškozování nebo odumírání stávajících stromů. Například v našich městech je nejnápadnější poškozování platanu španělského nebo prosychání borovice černé.

Obecně se mikroklima ulice utváří podobně jako mikroklima údolí. Široké ulice s nižší zástavbou jsou většinu dne vystaveny slunečnímu záření. Pokud jsou orientovány ve směru západ - východ, pak se jižní stěny budov silně zahřívají (podobně jako jižní svahy vinic v údolí větších řek) a dlouho do noci vyzařují do okolí teplo akumulované přes den.

Rekuperace Vzduchu v Bydlení

Každý chce mít doma příjemné teplo a čerstvý vzduch. Zvláště v zimě. Jenže při našem pobytu doma se tu hromadí vydýchaný vzduch. Zpravidla se ho zbavujeme větráním. Tím však přicházíme i o drahocenné teplo. Není možné větrat a při tom nepřicházet o teplo? Je - pomocí rekuperační jednotky. Jejími hlavními součástmi jsou výměník tepla, zvaný rekuperátor, a dva ventilátory. Jeden ventilátor přivádí čerstvý vzduch zvenčí přes výměník do domu. Ve výměníku teplý vydýchaný vzduch z domu předává své teplo chladnému vzduchu, který přichází zvenčí. Účinnost jednotky je 80 - 90 %.

Experiment s Rekuperací

O tom, jak dobře nebo špatně rekuperační jednotka větrá, jsem se přesvědčil experimentem. Prostě jsem změřil koncentraci CO2 v ložnici, a to jak při větrání okny, tak při zapnuté rekuperaci.

Čtěte také: Emise u Passatu: Diagnostika a řešení

1. Přes den hodnota CO2 klesla přibližně na 550 ppm, večer nebylo nutné větrat okny. Přes noc postupně narostlo množství CO2 na 1200 ppm, kde se celou noc drželo.
2. Po vypnutí rekuperace druhý den odpoledne hodnoty pomalu rostly. Vyklopením okna na 10 minut se vzduch zlepšil jen přibližně na půl hodiny. Hodnoty narostly do rána na přibližně 1800 ppm. Kdy následovalo druhé větrání, vyklopení okna na 10 minut.
3. Přes den, kdy v ložnici nikdo nebyl, klesly hodnoty CO2 pouze na 1000 ppm. Přes noc při zavřených dveřích v ložnici vystoupaly hodnoty na 2800 ppm, což si ráno vyžádalo otevření oken dokořán a důkladné vyvětrání. Brzy po zavření oken ale byla koncentrace CO2 opět vysoká, 1200 ppm.

Ukázalo se, že je-li zapnutá rekuperace, nemusíte myslet na to, že byste měli vyvětrat. Zároveň platí, že otevření oken má jen krátkodobý efekt, přibližně na 0,5 h. Zvláště pokud se okno pouze vyklopí na několik centimetrů. S těsnými okny množství CO2 nedokáže klesnout na příjemné hodnoty, ani když lidé v místnosti nejsou.

Udržitelné Chování a Budoucnost Klimatu

Rozhodně jedním z nejefektivnějších řešení, jak zastavit měnící se klima planety Země, je tzv. udržitelné chování. Víme, že klima Země se významně mění v důsledku narůstající koncentrace skleníkových plynů v ovzduší, uvolňovaných lidskou činností pro energetické potřeby, především pak oxidu uhličitého. Právě lesy na sebe dokážou poměrně efektivně vázat oxid uhličitý. Dřevo samotné bychom pak měli použít hlavně pro trvalejší účely - třeba ve stavebnictví, kde takový trám může CO2 zadržovat třeba přes sto let.

tags: #vzduch #ve #meste #vs #vzduch #v

Oblíbené příspěvky:

• Odpadová politika – dotazník
• Tipy pro svatbu na Šumavě
• Povinnosti v ČR ohledně evidence odpadu
• Nakládání s odpadem v Krumlově
• Potravní řetězce v louce