Financial Times nedávno publikoval článek s názvem "Musíme zabránit, aby inovativní řešení v oblasti klimatu zapříčiňovaly úhyn biodiverzity". Autorem tohoto článku je Henry Paulson, který mimo jiné například v letech 2006-2009 působil jako ministr financí nebo předseda správní rady a generální ředitel investiční banky Goldman Sachs.
Paulson se domnívá, že s nárůstem trendu budování větrných a solárních parků budou výrazně přibývat také situace, kdy dojde k nekontrolované destrukci přírody. I navzdory tomu, že autor nezpochybňuje relevantnost otázek týkajících se změny klimatu a potřebu řešit tuhle problematiku co nejrychleji a efektivně, poukazuje na méně medializovaný aspekt výstavby obnovitelných zdrojů (OZE), kterého vedlejším negativním dopadem je úpadek globální přírodní rozmanitosti. Zároveň považuje problém ohledně úbytku počtu živočišných a rostlinných druhů za mnohem vážnější a naléhavější.
Základní premisou je úbytek druhů, který se v současné době děje mnohem rychleji, než je přirozené. Paulson tvrdí, že tempo poklesu je až 1000krát rychlejší v porovnání s přirozeným stavem a pokud by pokles pokračoval stejnou rychlostí, můžeme do roku 2050 přijít až o polovinu všech druhů.
Paulson uvádí příklad americké Viriginie, kde se víc než polovina solárních a větrných parků staví na dříve zalesněných plochách, které tvoří přirozený ekosystém pro mnohé živočišné a rostlinné druhy. Příliš velký tlak na rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů by mohl mít za následek odlesnění téměř 30 000 akrů půdy ročně. Dalším odstrašujícím příkladem může být Kalifornie, kde se na nezastavěné poušti postavilo, nebo plánuje postavit 161 solárních elektráren, které přímo ohrožují velké množství citlivých volně žijících živočichů.
Stejný problém představují také větrné farmy. Pokud se bude americká energetika snažit dodržet ambiciózní plány stanovené Bidenovou administrativou vybudovat až 30 GW větrné energie na moři, hrozí, že výrazně stoupne počet uhynutých ptáků, podle odhadů až na milión ročně.
Čtěte také: Problémy životního prostředí Evropa
Dle zprávy zveřejněné Brookings Institution vyžaduje větrná a solární výroba 10krát více půdy na jednotku vyrobené energie než elektrárny na fosilní paliva. Dalším problémem jsou vodní elektrárny, které narušují přirozené migrační trasy ryb a častokrát přispívají k záplavám a narušení vodních ekosystémů. Kácení přirozených prostředí různých druhů za účelem výroby biopaliv má za následek nekontrolovaný úbytek deštných pralesů. Rovněž tak těžba nerostů potřebných při výrobě "zelených" technologií narušuje ekologicky citlivé oblasti.
Řešení autor vidí v zachytávání uhlíku. Opírá se přitom o výzkumy, které tvrdí že mezi lety 2001 až 2019 absorbovaly lesy víc než dvojnásobné množství oxidu uhličitého, než bylo emitováno USA a Velkou Británií dohromady. Příroda se rovněž umí efektivně vypořádat s pořád extrémnějšími povětrnostními výkyvy, a to pomocí močálů a mangrovů, které pohlcují velké množství vody při záplavách.
Jak dokazuje zpráva vytvořená organizací The Nature Conservacy, pečlivě naplánované umístění obnovitelných zdrojů dokáže zredukovat negativní dopady spojené s jejich výstavbou až o 70 % ve srovnání s běžně prováděnou výstavbou, která nebere v potaz zranitelnost a citlivost dané přírodní lokality. Schůdným řešením je například umístění solárních panelů na půdě, která je již degradovaná a větrné turbíny můžou být plánované mimo hlavních migračních cest. Výrazný dopad může mít dokonce i nabarvení jedné z lopatek na černo, což umožní ptákům vyhnout se srážkám.
Jako hlavní problém Paulson uvádí, že v současné době neexistuje žádný regulační vědecký orgán věnující se ochraně biodiverzity v globálním měřítku. Příležitost autor vidí v nadcházejícím předsednictvím COP 28, která se bude konat na konci tohoto roku v Dubaji.
Čtěte také: Přečtěte si o ekologických problémech
Čtěte také: Důsledky znečištění
tags: #problémy #obnovitelných #zdrojů #energie #vzduch