Příčiny vzniku požárů v přírodě

Letní sezóna je v důsledku vysokých teplot a sucha obdobím zvýšeného nebezpečí lesních požárů. Měli bychom proto při pobytu v přírodě dbát zvýšené opatrnosti.

Statistiky požárů v ČR

V roce 2022 vzniklo 2 473 lesních požárů na celkové ploše cca 1 715 ha, to je nejvíce za posledních 10 let. Lesní požáry představovaly 12 % všech požárů v ČR. Přírodní požáry dlouhodobě tvoří jednu čtvrtinu všech požárů v ČR. Jejich podíl se však v roce 2022 zvýšil až na jednu třetinu. Více než polovina březnových požárů vznikla v přírodě. Byly způsobeny především velkým suchem a nedbalým jednáním lidí.

Do přírodních požárů patří požáry zemědělských ploch, volných ploch, jako jsou sady, zahrady, louky, parky apod. a především lesní požáry. Rozsah lesních požárů bývá v průměru kolem 400 ha ročně, vzniklé škody čítají přes 14 mil. Kč a zraní se v průměru více než 20 osob. V roce 2022 byla však zasažená plocha 1 715 ha. Přímá škoda činila 49,5 mil. Kč a zraněno bylo 63 osob. Zpravidla nejvíce lesních požárů bývá v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji. Až 96 % lesních požárů nepřesáhne plochu 1 ha a k 93 % lesních požárů není povoláno větší množství hasičů než z prvního stupně požárního poplachu. Nejrozlehlejší požáry bývají v nízkých výmladkových lesích nebo v lesích, kde probíhá lesní těžba. Takové požáry tvoří až tři čtvrtiny zasažené plochy.

Podle Petra Čermáka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně by s tím vlastníci lesů měli počítat a do budoucna v přiměřené míře realizovat některá preventivní opatření známá nyní například ze Středozemí. Na mysli má například pásy zpomalující šíření požáru, tzv. fuelbreaks v místech nejvyššího rizika vzniku požáru.

Web FireRisk

Odborníci se lesními požáry zabývají dlouhodobě. Už dva roky funguje například web FireRisk, na němž lze na osm dnů dopředu sledovat v rozlišení na jednotlivé katastry míru rizika jejich vzniku. „Březen a duben jsou měsíce, kdy vegetačních požárů vzniká relativně hodně. Je to způsobeno kombinací panujícího počasí, vysoké zásoby snadno zápalného materiálu jakým je suchá tráva a četností nebezpečných aktivit jako je vypalování travinných porostů, rozdělávání ohně či kouření v lese,“ uvedl Čermák.

Čtěte také: Glukóza: Přírodní vznik

Čermák předpovídá, že přinejmenším někteří vlastníci lesů se budou v nejbližších letech muset situací podrobně zabývat. Kritickými místy jsou velmi vysychavá stanoviště s vysokou návštěvností či sousedství tábořiště, chatové oblasti apod. „Tam bude potřebné či nutné realizovat některá opatření, která u nás dosud používána nejsou a jsou známa ze zemí, kde jsou vegetační požáry velkým problémem.

Historie preventivních opatření

Náročnější a intenzivnější opatření již u nás v minulosti prováděna byla, a to v okolí železnic, když ještě byl dominantní parní pohon. „Od jeho ukončení se upustilo od intenzivních preventivních opatření. Ale situace se mění. Klima posledních třech desetiletí je pro vznik požáru znatelně příznivější než desetiletí předchozí a tento trend bude dále pokračovat,“ uvedl Čermák, který zároveň upozorňuje na jeden důležitý fakt.

Příčiny lesních požárů

Příčinou lesních požárů může být přírodní jev (blesk), ale z poloviny případů se jedná o lidskou nedbalost. V takovém případě jde nejčastěji o nerespektování zákazu zakládání ohňů v lese, jejich následné nedostatečné uhašení nebo odhozený nedopalek cigarety. Při objasňování příčin vzniku lesních požárů se každoročně ukazuje, že k nim nejčastěji dochází vlivem lidské činnosti, a to zejména z nedbalosti (v roce 2022 to bylo 1 275 požárů na celkové rozloze 1 399 ha). Lesní požáry vznikají nejčastěji v období od března do října. Nejvíce lesních požárů vzniká zpravidla v dubnu, avšak v roce 2022 jich bylo výjimečně nejvíce v březnu.

„Jen do 2 % lesních požárů u nás vzniká od blesku, což je v podstatě jediná přirozená příčina lesního požáru v našich podmínkách. Z toho plyne, že když budeme opatrní, můžeme počet požárů významně omezit.

Mezi dominující nedbalostní příčiny patří rozdělávání ohně na nevhodných místech, kouření, vypalování trávy, vyhození horkého popela z topeniště na nevhodné místo, pálení odpadu, neúmyslné zapálení od jakéhokoliv žhavého předmětu. „Nedbalosti a neopatrnosti je v dlouhodobém měřítku způsobeno cca 60 % lesních požárů.

Čtěte také: Vznik přírody a filozofie

Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku a jsou velmi nebezpečné kvůli své schopnosti šířit se velkou rychlostí. Navíc chování ohně v lese je mnohdy nevyzpytatelné a požár se může šířit například i pod zemí a je pak velmi obtížné odhadnout, kde se znovu vynoří. Zásahy na lesních požárech jsou proto časově velmi náročné a vyžádají si povolání většího množství jednotek požární ochrany. Likvidace lesních požárů si vyžaduje rovněž značné množství vody, kterou je třeba často velice komplikovaně k místu požáru dostat.

Prevence

Z těchto důvodů je v lese více než kde jinde potřeba dodržovat základní preventivní zásady chování. V lesích je zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně mimo vyhrazená místa a to až do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. V lesích je také zakázáno odhazovat hořící nebo doutnající předměty. I když zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, přímo zakazuje vypalování trávy a porostů, stále se najde dost těch, kteří zákaz poruší. Pak stačí jen silnější vítr, který zanese jiskry až do prostoru lesa. Za silného větru nebo v období extrémního sucha je obecně zcela nevhodné rozdělávat oheň v přírodě.

Hazardem je také rozdělávání ohně pod větvemi nebo na kořenech stromů, na suchém listí, jehličí nebo rašelině. Při rozdělávání ohně mějte vždy připravenu dostatečnou zásobu vody, pokud by se oheň vymykal kontrole. Je dobré vybírat pro ohniště místo v blízkosti vodního zdroje. Mějte na paměti, že půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková, protože hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a oheň se může nepozorovaně šířit do stran i mimo ohniště. Rozdělený oheň nikdy nenechávejte bez dozoru a ohniště a jeho okolí opusťte až poté, kdy se přesvědčíte, že je vše skutečně důkladně uhašeno. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je může znovu rozdmýchat a oheň roznese do okolí. Pamatujte také na to, že děti by neměly nikdy u ohniště zůstat bez dozoru dospělé osoby!

Typy lesních požárů

Nejzávažnějšími přírodními požáry jsou ty lesní (dále je dělíme na požáry pozemní, podzemní a korunové).

• Požár přízemní: Zasahuje hořlavý materiál vyskytující se na půdě (klest, zbytky po těžbě dříví), přízemní vegetaci a mladé lesní porosty (mlaziny a mladé lesní kultury ve věku do 30 let).
• Požár korunový: Postihuje staré lesní porosty.
• Požár podzemní: Vzniká vznícením vrstev humusu nebo rašeliny, nejčastěji při pálení klestu či jinou iniciací, a to buď přímým zapálením, nebo od hořících kořenů, jestliže je oheň rozdělán na pařezech stromů.

Faktory ovlivňující vznik lesních požárů

• Klimatické podmínky v kombinaci se stavem přízemní vegetace a návštěvností lesa.
• Věk porostů a charakter dřeviny.
• Nadmořská výška.
• Atraktivnost lokality z hlediska návštěvnosti.

Statistické údaje o lesních požárech v ČR

Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen MV - generální ředitelství HZS ČR) provozuje systém statistického sledování událostí (SSU), ve kterém jsou shromažďovány údaje o mimořádných událostech s účastí jednotek PO a o požárech bez účasti jednotek PO. Ze systému SSU pocházejí i veškerá statistická data uvedená v tomto článku.

Čtěte také: O fosforu a jeho vzniku

Ze statistických údajů je patrný značný rozdíl počtu lesních požárů v jednotlivých kalendářních letech, který je způsoben především odlišnými klimatickými podmínkami, jež během daných let panovaly. Za posledních sedm let tak jednotky PO zasahovaly celkem u 6497 lesních požárů, což odpovídá průměru 928 požárů na jeden rok. Pokud však vezmeme v úvahu poslední patnáctileté období, pak je průměrný počet požárů v jednom roce 1410. Tento značný rozdíl je způsoben relativně nízkým počtem požárů lesních porostů v letech 2001, 2002, 2004, 2005 a 2006 oproti předcházejícím letům, kdy několikrát počet požárů přesáhl číslo 2000. Je třeba zdůraznit, že samotný počet požárů v příslušném kalendářním roce dostatečně nevypovídá o jejich závažnosti.

Celková přímá škoda způsobená lesními požáry za posledních sedm let se vyšplhala na 104,3 mil. Kč. Průměrná přímá škoda v kalendářním roce ve sledovaném období činila 14,9 mil. Kč a průměrná přímá škoda na jeden požár lze vyčíslit hodnotou 16,1 tis. Kč. Uchráněné hodnoty při lesních požárech v letech 2000 až 2006 činily 1449,4 mil. Kč s průměrem 207,1 mil. Kč na jeden kalendářní rok a 223 tis. Kč při jednom lesním požáru. Porovnáme-li tedy přímé škody a uchráněné hodnoty v daném roce, je vždy patrný několikanásobný odstup těchto hodnot.

Tabulka: Statistika lesních požárů v ČR (2000-2006)

Hašení lesních požárů

Obecně lze říci, že lesní požáry se hasičům obtížně likvidují. Tato skutečnost je způsobena především tím, že k nim často dochází v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít požární techniku a kde jsou ztížené možnosti zásobování hasební vodou. Chování ohně v lese je navíc mnohdy nevyzpytatelné, zásahy jsou časově velmi náročné a vyžadují povolání většího množství jednotek požární ochrany.

tags: #vznik #požáru #v #přírodě #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Typy odpadových nádob 240l
• Historie sportu v přírodě
• Romantická svatba venku
• Hlášení o produkci odpadů
• Zdravotní benefity sušené papáje