Kvalita ovzduší, měření a vliv na zdraví

Ochrana ovzduší představuje prioritu environmentální politiky většiny států světa. Pro domácí organizátory má přímou relevanci k udržitelnému rozvoji českých měst, krajů i celé země. V úvodu odborného sympozia připomněla bývalá ministryně životního prostředí ČR Rut Bízková 25. výročí listopadových událostí a zdůraznila, že životní prostředí v České republice zaznamenalo od roku 1989 významné změny.

Libor Černíkovský z Českého hydrometeorologického ústavu představil výsledky zprávy o kvalitě ovzduší, kterou vydalo Evropské tematické centrum pro znečištění ovzduší a mitigaci klimatických změn (The European Topic Centre on Air Pollution and Climate Change Mitigation - ETC/ACM). Členské země EU byly ve snižování hlavních emisí úspěšné, avšak určité škodliviny stále převyšují stanovené limity. L. Černíkovský upozornil na benzo[a]pyren a jeho vliv na lidské zdraví; rovněž koncentrace prachových/aerosolových částic (particulate matter - PM) reprezentují vážné riziko pro lidské zdraví. I přes redukci emisí koncentrace těchto částic neklesly pod bezpečné hodnoty.

V této oblasti navíc nepanuje shoda - například limity Světové zdravotnické organizace (World Health Organization - WHO) se liší od limitů doporučených Evropskou unií. Připomenuty byly i reaktivní formy dusíku, které negativně ovlivňují lidské zdraví i ekosystémy. Doporučením je vyvíjet tlak na snižování emisí; ve výzkumu je třeba zlepšovat znalosti o účincích škodlivin apod.

Wilfried Winiwarter z Mezinárodního ústavu aplikovaných systémových analýz v Laxenburgu představil model GAINS (Greenhouse Gasses - Air Pollutants Interactions and Strategies) a jeho aplikace v Evropě a Asii. Prezentována byla i historie znečištění ovzduší v Evropě; přednášející konstatoval, že problém zátěže okyselujícími látkami v ovzduší úspěšně vyřešilo zlepšení energetické účinnosti a změna ve struktuře paliv. U aerosolových částic však obdobně úspěšný příběh zaznamenán není - způsobují mj. i ztráty ve statisticky předpokládané délce lidského života. Přetrvávajícím problémem je rovněž neudržitelně vysoká depozice dusíku a následná eutrofizace. Otázkou zůstávají nákladově-efektivní politická opatření.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR představil výsledky studie znečištění ovzduší a souvisejících zdravotních dopadů v Moravskoslezském kraji. Zdůraznil, že problémy s vysokým stupněm znečištění ovzduší nemá pouze Čína v čele s Pekingem - výrazně se dotýkají i ČR. Koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší vyšší než 1 ng/m3 již mohou poškodit zdraví, a představují proto závažné riziko.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Přednášející vyzdvihl i význam a nebezpečí přenosu poškození z jedné generace na další; v případě poškození plodu či pohlavních buněk plodu se projeví až v dospělém věku, a to takovými problémy, které se přenášejí do další generace. Dr. Šrám dále upozornil na negativní efekty změny v transkriptomu těhotných žen, mikrojadérek u novorozenců či deregulaci genů; studie ukazují, že měsíční expozice benzo[a]pyrenu > 2,8 ng/m3 zvyšuje nitroděložní růstovou retardaci a deregulaci genů u novorozenců.

Stranou pozornosti přednášejícího nezůstal ani problém se znečištěným ovzduším v Moravskoslezském kraji, kde personální expozice v průběhu zimní kampaně v roce 2010 činila 14,6 ng/m3. Znečištění ovzduší (aerosolové částice ≤ 2,5 μm a benzo[a]pyren) je v tomto regionu specifické kvůli průmyslovým zdrojům znečištění; je jedním z nejvyšších v EU a představuje podstatné zdravotní riziko pro tamní obyvatele (1,3 milionu lidí). V roce 2012 žilo více než 60 % obyvatel ČR v oblastech s expozicí vyšší než 1 ng/m3 benzo[a]pyrenu.

Nino Künzli ze Švýcarského tropického ústavu pro veřejné zdraví v Basileji v prezentaci Znečištění ovzduší: těžké časy pro srdce přiblížil, jak se znečištění ovzduší projevuje na kardiovaskulárním i specificky srdečním poškození; mj. bylo prokázáno, že aerosolové částice z ovzduší způsobují aterosklerózu a mohou vyvolat i smrt. N. Künzli vyjádřil velké znepokojení nad limity pro jednotlivé znečišťující látky v EU, právě u aerosolových částic jsou výrazně nad hranicí prokázaných negativních efektů na lidské zdraví, což znamená, že tyto limity jsou z hlediska ochrany lidského zdraví neefektivní a pro veřejnost zavádějící.

Jelikož se pozaďová koncentrace aerosolových částic ≤ 2,5 μm (PM2,5) pohybuje většinou pod 5 μg/m3, měl by být stanovený limit pro tyto znečišťující látky maximálně 10 μg/m3, protože na tyto malé částice se vážou další nebezpečné látky; je proto nutné přijmout vhodně nastavené limity.

Podle prof. Huang Wei z Fakulty veřejného zdraví Pekingské univerzity v přednášce Kardiopulmonární efekty znečištěného ovzduší v současné moderní Číně zdůraznila, že jeho země v současnosti potřebuje především kontrolní opatření, protože limity kvality ovzduší jsou v Číně velmi vysoké: 70 μg/m3 pro PM10 (aerosolové částice ≤ 10 μm) a 35 μg/m3 pro PM2,5. Limity tudíž přímo nepodporují ochranu veřejného zdraví. Hlavní zdroje znečištění ovzduší představují elektrárny, průmysl, doprava a lokální zdroje z rezidenčních oblastí.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

V současném přístupu k ochraně a kvalitě ovzduší v evropských městech se upřednostňuje kontrola toku znečištění a zavedení nových technologických standardů (například pro osobní automobily). Současným předsedou je Jon Samseth z Norského technologického institutu. Komise životního prostředí AV ČR vykonává funkci Národního komitétu. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. Strategické výstupy pro město Brno přináší výsledky výzkumů Ekonomicko-správní fakulty MU, zabývající se kvalitou ovzduší na území jihomoravské aglomerace.

Dýchání čerstvého vzduchu skončilo až na pátém místě (po bezpečí dítěte, riziku dopravní nehody, rychlosti a pohodlí). Pokud jde o řešení kvality ovzduší, většina dotázaných se domnívá, že by mělo být hrazeno z veřejných zdrojů. Na monitoring a opatření budou na ESF navazovat další projekty: Stavanger (realizace zelených a modrých opatření) a Svalbard (podpora monitoringu a identifikace místního znečištění ovzduší způsobeného lokálními topeništi).

Odborná asistentka Katedry regionální ekonomie a správy ESF MU Dominika Tóthová a výzkumník Ondřej Mikeš z RECETOX PřF MU z pracoviště Hodnocení expozice a zdravotních rizik prováděli „malé měření“ za pomocí osobního personálního vzorkovače. Jako účastníky výzkumu si vybrali dětskou populaci, která je vůči znečištění ovzduší nejcitlivější.

Výfukové plyny z dopravy se v dnešní době staly výrazným ekologickým problémem, který má přímý vliv na lidské zdraví. Hodnoty znečištění ovzduší České republiky každým rokem neklesají tak rychle, jak bychom chtěli. Stále stačí tužší zima a znečištění ze spalování v motorech i domcích překročí imisní limity. Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí.

„Vliv znečišťujících látek z ovzduší závisí nejen na jejich schopnosti působit na zdraví, ale také na velikosti expozice, tedy na tom po jakou dobu jak vysoké koncentraci látek jsou lidé vystaveni,“ sděluje MUDr. K těmto odhadům neslouží jen epidemiologické studie, ale i jiná měření, jako například stanovení atmosférické koncentrace či zjištění úrovně znečišťujících látek v krvi, vlasech či v mléčných zubech. Jedním z postupů hodnocení kvality ovzduší je používání indexu.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Denně v klidu žijící člověk nadýchá 20 m3 vzduchu. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret.

V zásadě lze konstatovat, že zvýšené riziko ohrožení zdraví vzniká při překročení úrovně znečištění stanovené imisními limity, vyhlášenými pro ochranu zdraví lidí a uvedenými v Příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Hodnoty imisních limitů jsou stanoveny s přihlédnutím k dlouhodobému působení znečištěného ovzduší na zdraví člověka, krátkodobá expozice zvýšeným koncentracím nemusí zhoršení zdravotního stavu způsobit. Toto neplatí pro osoby s již rozvinutým zdravotním postižením, např.

ČHMÚ sleduje všechny znečišťující látky, které jsou uvedeny v Příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a ve vyhlášce MŽP č. 330/2012 Sb. Na stránkách ČHMÚ jsou uvedeny ty znečišťující látky, které se měří kontinuálně a podávají informaci o průměrných hodinových koncentracích. Jsou to oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, prachové částice frakce PM10 a PM2,5 a troposférický ozon. Povinnost informovat veřejnost o znečištění těmito látkami vyplývá ze zákona č. 201/2012 Sb.

Jako suspendované částice frakce PM10 označujeme částice, které projdou velikostně selektivním filtrem, vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %. Suspendované částice se dělí na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo ze zdrojů, sekundární vznikají druhotně v atmosféře z plynných prekurzorů (jako jsou oxidy síry, dusíku a amoniak) v důsledku fyzikálních a chemických procesů. Suspendované částice představují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví.

Na rozdíl od plynných znečišťujících látek nemají specifické složení, představují směs látek s různými účinky. Naměřené koncentrace PM2,5 mohou být v některých případech vyšší než koncentrace PM10, a nejedná se o chybu. a předběžné technické normě „ČSN P CEN/TS 16450 - Venkovní ovzduší - Automatické měřicí systémy pro stanovení aerosolových částic (PM10, PM2,5)“. Koncentrace PM10 a PM2,5 jsou navíc na většině lokalit měřeny samostatnými přístroji.

Častěji než v minulosti tak dochází k situaci, kdy jsou ve stejné hodině hodinové koncentrace PM2,5 vyšší než koncentrace PM10. 24hodinových koncentrací PM2,5 a PM10 analyzátory (ekvivalentní metoda) s měřením vzorkovači s vážením filtrů (referenční metoda). Při hodnocení a interpretaci naměřených koncentrací je třeba brát v úvahu i nejistoty měření.

Výpočet indexu kvality je založen na vyhodnocení hodinových koncentrací oxidu siřičitého oxidu dusičitého, ozonu, suspendovaných částic frakce PM10 a osmihodinových klouzavých koncentrací oxidu uhelnatého. Je v něm zohledněn možný vliv imisí na zdravotní stav obyvatelstva. Ve výpočtu jsou pro PM10 použity hodinové průměrné koncentrace, protože lépe vystihují aktuální stav. Meze pro hodinové koncentrace byly odvozeny na základě statistické analýzy mezi denními a hodinovými průměrnými koncentracemi.

Data pro výpočet indexu kvality ovzduší pocházejí z aktuálního měření v reálném čase a nejsou verifikována. Index kvality ovzduší je zjišťován pro každou veličinu v dané lokalitě zvlášť a prezentován je nejhorší z nich. Index kvality ovzduší je zobrazen, pokud jsou k dispozici hodinová data alespoň pro NO2, O3 a PM10, jsou-li v lokalitě standardně měřena.

Každý může bezprostředně přispět ke zlepšení aktuálního stavu kvality ovzduší tím, že se zdrží činností, které ovzduší znečišťují. Jedná se například o používání vhodných paliv a topenišť v domácnostech, zamezení spalování domovního odpadu v domácích topeništích, zamezení rozdělávání otevřených ohňů pod širým nebem v době špatných rozptylových podmínek (spalování zahradního odpadu, domácí grilování). Záslužným počinem je rozhodnutí omezit používání motorových vozidel v době smogových situací.

Vysoké koncentrace troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Maximální koncentrace ozonu v průběhu dne se vyskytují v časných odpoledních hodinách. V případě, že je vyhlášena smogová situace letního typu, se osobám s chronickými dýchacími potížemi, starším lidem a malým dětem doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem v odpoledních hodinách zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Smogová situace je podle zákona č. 201/2012 Sb. Rozlišujeme smogové situace letního a zimního typu. Letní smogové situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a prachu, se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího.

Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší.

Vznik smogové situace, regulace a varování a jejich ukončení vyhlašuje ministerstvo životního prostředí prostřednictvím ČHMÚ neprodleně ve veřejně přístupném informačním systému a v médiích. Vznik podmínek pro hromadění znečišťujících látek v přízemní vrstvě ovzduší a nárůst jejich koncentrací nad úroveň prahových hodnot, při nichž se vyhlašuje smogová situace, je podmíněn rozložením zdrojů znečištění, geografickými a klimatickými podmínkami v jednotlivých oblastech České republiky.

Během smogové situace také může dojít k přechodnému poklesu koncentrací, ale pokud je brzy očekáván jejich opětovný nárůst, situace se neodvolává. Proto je třeba sledovat informace o aktuální úrovni znečištění ovzduší. Ty jsou dostupné ve sdělovacích prostředcích a na internetových stránkách ČHMÚ, kde také naleznete informace o imisních limitech.

Záleží na typu smogové situace. v případě letních smogových situací se nejvyšší koncentrace troposférického ozonu vyskytují v brzkých odpoledních hodinách. Ráno, pozdě odpoledne a navečer rychle klesají. Při zimních smogových situacích je denní chod koncentrací opačný - nejvyšší hodnoty se dosahují v ranních hodinách před východem slunce a večer po jeho západu. Nejlepší podmínky pro větrání a pobyt venku jsou tudíž v brzkých odpoledních hodinách. Větrání by mělo být krátké a intenzivní.

Se začátkem roku 2017 vstoupila v platnost novela zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Ta kromě jiného přinesla nová pravidla fungování Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) podle návrhu ČHMÚ a MŽP. Nejvýznamnější změnu pravidel doznalo vyhlašování smogových situací a regulací pro suspendované částice PM10, které byly podle starých pravidel často vyhlašovány i s více jak dvoudenním zpožděním oproti skutečnému nárůstu koncentrací nad prahové hodnoty a zůstávaly v platnosti i po jejich poklesu pod tyto hodnoty.

Nově se budou při překročení zákonem stanovených hodnot regulovat ty stacionární zdroje znečišťování, jejichž vliv je na ovzduší významný - tyto zdroje budou mít stanovena regulační opatření přímo v povolení provozu, a dále budou moci řešit smogovou situaci obce svými regulačními řády. Je možné si za tímto účelem nechat zpracovat studii o vlivu dopravy na kvalitu ovzduší v obci, jakož i o technickém provedení opatření vyplývajících z regulace dopravy.

Regulační řády dle § 10 odstavce 4 zákona o ochraně ovzduší jsou míněny jako krátkodobá opatření v době smogových situací. Informace o emisní bilanci stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší jsou na portálu ČHMÚ, záložka Ovzduší , odkaz Emisní bilance.

Český hydrometeorologický ústav provedl v letech 2017 až 2018 testování přenositelných senzorů na detekci konkrétních znečišťujících látek. Konkrétně se jednalo o senzory Cairclip (Cairpol, Francie), PMS 7003 (Plantower, Čína), OPC-N2 (Alphasense, Velká Británie). Senzory byly porovnány s certifikovanými referenčními analyzátory.

Kvalita ovzduší je jeden ze základních faktorů ovlivňující zdraví a tím i psychickou pohodu každého z nás. Zdrojem tohoto znečištění jsou hlavně průmyslová výroba, silniční doprava, zemědělství, emise při výrobě elektrické energie ale také nám dobře známé topení tuhými palivy. Miliony lidi v Evropě tak denně dýchají toxický vzduch, který představuje nezanedbatelné riziko pro jejich zdraví. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zemře ročně na následky znečištění ovzduší skoro půl milionu Evropanů.

Ve vzduchu se vyskytují znečišťující látky tuhého a kapalného skupenství. Obecně se dá říct, že tuhé znečišťující látky v ovzduší můžou být nazývány obecným pojmem prach, pokud není důležitý způsob, jakým vznikly. Pokud dojde k vdechnutí prachu našim dýchacím ústrojím, záleží pouze na velikosti částic a schopnostech lidského těla, kde tyto částice dokáže zachytit. Částice velikosti větší než 10μm jsou zachyceny v horních cestách dýchacích. Částice menší než 10μm se už mohou dostat až za ústrojí hrtanu.

Pokud doma ale máme vzduchotechnický systém, máme možnost tento jemný prach podstatně redukovat, pokud jde o vnitřní klima našeho bytu nebo domu a to právě díky vzduchovému filtru s vysokou filtračními třídou. Jen takto jsme efektivně schopni zamezit tomu, aby se tento zdraví škodlivý jemný prach dostával do našeho vnitřního klimatu a ohrožoval tak naše zdraví.V našich domovech trávíme stále více času a o to důležitější je zajistit si právě v těchto prostorech zdravé a vyrovnané vnitřní klima.

Pokud tedy budeme uvažovat dle velikosti částic prachu, které jsou obsaženy ve vzduchu, jsou ty nejnebezpečnější částice velikosti menší než 2.5 µm, značené také jako PM2.5 a PM1. Až 80 % těchto škodlivých částic dokáže efektivně odfiltrovat náš vzduchový filtr RUKATECH SafeLuft Premium.

Počet úmrtí způsobených znečištěným ovzduším na 100 000 obyvatel v roce 2012

tags: #kvalita #ovzduší #měření #a #vliv #na

Oblíbené příspěvky:

• Princip Bio Čističky Odpadu
• Právní aspekty odpadu od sousedů
• Městský Úřad Doksy: Důležité Informace
• Přežití v přírodě
• Průvodce výběrem závěsných košů