Wendy Drozenová: Příroda, zajímavosti a filosofické pohledy

25.11.2025

Současná Letní filosofická škola (LFŠ) je přímým pokračováním LFŠ založené doc. Karlem Flossem a organizované v letech 1991-2011 Nadací Světový Étos - Centrum Prokopios v Sázavě. Po dalších šesti letech konání na faře v Dubu nad Moravou se letos LFŠ koná posedmé ve Velkých Losinách. Cílem každoročně více než týdenního společného pobývání je inspirativní promýšlení otázek přednesených témat v duchu demokratického, multikulturního a mezináboženského dialogu.

Biblické základy pojetí stvoření

Biblické základy pojetí stvoření a jejich uchopení v řecké patristické tradici jsou součástí každé autenticky křesťanské tradice. V biblické zvěsti je člověk „pastýřem stvoření“ (Heller), patristika se staví nejen proti panteismu, ale i proti gnostickému odporu k hmotnému světu: Země je podle Božího plánu stvořena jako domov pro člověka, v přírodě vládne harmonie, je krásná i užitečná. Tradice vychází z pojetí kulturní krajiny, divočinu má člověk ve svůj domov přetvořit prací.

Ve filosofickém pojetí přírody se projevuje vliv stoicismu, platonismu i aristotelismu. Na tomto půdoryse se vynořuje celá řada otázek: vztah k přírodě se do jisté míry liší v různých formách křesťanství, protestantské směry došly dále v „odposvátnění světa“ (viz Eliade), na rozdíl od katolické „analogia entis“ příroda přestává odkazovat k Tvůrci. Místo sv. Františka z Assisi je v centru katolické tradice (vztah Tvůrce ke každému tvoru, ideál chudoby).

Antropocén: Nová geologická epocha

Ve druhé pol. Lidstvo vstoupilo do další geologické epochy, která se označuje termínem „antropocén“: jeho hlavní znak spočívá v tom, že se systém zeměkoule a lidstvo se svým komplexním působením nedají nadále pojímat jako dvě oddělené veličiny. Podle geografa Erla C. Ellise je dnes již 75 % obyvatelného povrchu Země tvořeno přeformovanou přírodou, tj. přírodou transformovanou antropogenními vlivy. Původní přírodní biomy již neexistují, příroda je kulturně a technicky upravená krajina spravovaná člověkem, jenž se stal geologickým faktorem.

To je výsledek lidské správy světa v posledních 500, intenzivně pak v posledních 200 letech, tj. v době rozmachu a posléze světovlády kapitalistického systému hospodaření. Východisko a podmínka kapitalismu spočívají v nekonečné akumulaci kapitálu, která je vládnoucím organizačním principem společnosti a přírody.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

O počátku antropocénu, tedy věku, kdy je člověk dominantním činitelem utvářejícím prostředí a klima na planetě Zemi, se debatuje napříč přírodními i humanitními obory. Nás bude ovšem zajímat nikoli rovina deskriptivní (kdy antropocén začíná a jaké charakteristiky nese), ale rovina normativní. Z pohledu ústavní teorie se zaměříme na vyhlášení antropocénu jako na konstitutivní moment nové epochy, v níž se mění náš vztah k politické imaginaci jakožto sdíleným představám o tom, co je možné.

Vyjdeme jak z klasických politickoteoretických náhledů na proces ustavení, vypracovaných například Carlem Schmittem nebo Hannah Arendtovou, a následně si všimneme koncepcí spjatých přímo s antropocénem, například Deklarace závislosti rozvíjená Henrikem Enrothem.

Alternativní a zelená spiritualita

Jak se k sobě vztahuje alternativní spiritualita a “zelená spiritualita”? Odkud pochází sakralizace přírody v současné kultuře a jak se do ní promítají ideje energie a holismu? Protiklad zdravé moudré Přírody a zkažené faustovské Civilizace je konstelace, kterou nacházíme jako jádrový mytém u celé řady domén, počínaje tzv. fikční mytologií (literatura, film, počítačové hry), přes „ezo“ mytologii, až po environmentální mytologii.

Příspěvky a témata LFŠ

Vzpomínka na doc. Konec, nebo úsvit Nového věku?

35. Aneta Kohoutová: Skrze svoje chybějící tělo vidím tebe.
Pavel Floss: Úvodní slovo k 35.
Filip Karfík: Pojetí přírody v Plótínově pojednání O přírodě, zření a Jednu (Enn.
Martin Dominik: V potu tváře.
Alžběta Dyčková: Jak se stát jevištěm duchovní zkušenosti?
Tomáš Pfeiffer: Hledání přirozenosti.
34. Pavel Floss: Úvodní slovo ke XXXIV.
Tomáš Nejeschleba: Příroda jako špinavá děvka.
Václav Němec: Člověk jako nepřirozené zvíře.
Petr Rohel: O klimatické krizi a jejích souvislostech se společenským vývojem. Nové analýzy amerického sociologa Williama I.
Michael Hauser: Společnost nerůstu a komunismus.
Panelová diskuze bloku politické filosofie o odcizení člověka přírodě a představě překonání biologična aneb Proč tu vůbec jsme?
33. Jaroslav Daneš: Athény.
Michal Rigel: Mimo hlavní proud.
Jaroslav Franc: „Připravte se na válku od Boha a Jeho posla“.
Pavel Floss: Mír a idea evropské integrace.
Filip Outrata: Spravedlivý mír?
Ondřej Slačálek: Pokračování rozumu jinými prostředky?
Panelová diskuze bloku politické filosofie: Válka jako organizované násilí, válka jako metafora. Dokážeme si představit svět bez válek?
Václav Kadrnka a Eduard Fiedler: Trinitární imaginace a obrazy války.
Dalimil Ševčík: Concordia discors: mír, nebo válka?
Evžen Stehura: Koiné eiréne.
Jan Buráň: Demokracie a válka.
Viktor Vajda Pasisnyčenko: Russia's War against Ukraine.
Zuzana M. Jitka Schlichtsová: Stát vs. sekta.
32. Václav Němec: Život v pravdě nebo život ve světle pravdy?
Břetislav Horyna: SPRAVEDLNOST.
Jakub Ort: Proti svobodě?
Panelová diskuze bloku sociální filosofie: Šílení diktátoři? O povaze zla a krutosti a jak jim čelit.
Ondřej Dadejík: Kolik stromů dělá les?
31. Pavel Floss: Úvodní slovo a meditace na téma „absit violentia rebus“.
Tomáš Knoz: Třicetiletá válka.
Jiří Kroupa: Války v 17.
Robin Pech: Jak si počínat ve sporu?
Petr Rohel: K interpretaci pozdního díla G. M.
Panelová diskuze bloku sociální filosofie. Jak si pod sebou podřezáváme větev: lidská destrukce biodiverzity a naše vyhlídky v pandemické době.
Sylvie Richterová: Na co umírá umění.
Olga Čadajeva: Nenávist a agrese ve jménu absolutní pravdy: protopop Avvakum a ruské schizma 17.
Jana Wohlmuth Markupová: Mezi Puzukem, Sakatekou a Náčelníkem. Stručná biografie Ivana M.
Michal Ajvaz: Esejistika Ivana M.
Martin Palouš: Transdiciplinarita v pojetí Ivana M.
Petr Kůrka: Hyperbolická geometrie v díle M. C.
30. Evžen Stehura: Černá smrt v Evropě.
Vítězslav Sommer: Dlouhý život technokracie.
Pavel Barša: Krize liberalismu a myšlení dialogu.
Joe Grim Feinberg: Umění a společnost?
Jan Makovský: Konkurz 1804. Bolzano a matematika v Českých zemích konce 18. První čtyři plus dva nevyřčené příspěvky (K. Floss, J. Daneš, J. Michalík, O. Bureš, J. Motl, J.
29. Karel Floss: Víra a vyznání v pojetí W. C.
Elisabeth Blum: What Is Fundamentalism?
Tomáš Daněk: Eko-apokalypsa či bioráj? Nikoli. Schizofrenie!
Panelová diskuze na téma Co dělat?!
28. ročník (2018): Zápas o smysl.
Pavel Floss: Masaryk a Komenský.
Evžen Stehura: Smysl dějin?
Petr Rohel: Smysl dějin, kategorie smyslu a interpretace díla J. L.