Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dosáhla loni rekordní hodnoty 420 ppm (počet částic v milionu), což představuje meziroční nárůst o 2,3 ppm a současně nárůst o 151 % ve srovnání s předindustriální érou. Ještě vyšší relativní nárůst byl zaznamenán u koncentrace methanu.
Informovala o tom Světová meteorologická organizace (WMO), podle které je tak nyní planeta Země nastavena na růst teploty po mnoho dalších let. Oxid uhličitý se podle WMO nahromaďuje v atmosféře nejrychlejším tempem za existenci lidstva, když pouze za posledních 20 let vzrostla jeho koncentrace o 11,4 % (42,9 ppm).
Růst koncentrace CO2 v atmosféře byl loni vyšší než v roce 2022, avšak nižší než před třemi lety. Roční růst hodnoty o 2,3 ppm představuje současně dvanáctý rok v řadě s růstem minimálně o 2 ppm.
"Další rok, další rekord. Mělo by to probudit ty, kteří činí klíčová rozhodnutí. Očividně nejsme na cestě ke splnění cílů z Pařížské dohody směřujících k omezení globálního oteplování pod 2 °C a současně snaze o maximální oteplení o 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou. To nejsou pouze statistiky. Každá částice v milionu a každý zlomek růstu teploty má reálný dopad na naše životy a naši planetu," uvedla generální tajemnice WMO Celeste Sauloová.
Podle WMO je pokračující růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře následkem velkých požárů vegetace v loňském roce, pravděpodobného snížení schopnosti lesů absorbovat emise CO2 a pokračujících vysokých emisí CO2 spojených se spalováním fosilních paliv.
Čtěte také: Koncentrace mikroorganismů v ovzduší
Neroste přitom pouze koncentrace oxidu uhličitého. Nejvyšší relativní nárůst ve srovnání s předindustriální érou (obdobím před rokem 1750) byl zaznamenán u methanu, a to o 265 %. Nárůst koncentrace oxidu dusného za stejné období činil 125 %.
Analýza WMO se soustřeďuje na koncentraci skleníkových plynů raději než na jejich emise, jelikož pouze necelá polovina emisí CO2 zůstává v atmosféře. Zhruba jedna čtvrtina je totiž pohlcena oceány a necelých 30 % pevninskými ekosystémy. Tyto hodnoty se nicméně mezi jednotlivými roky mohou významně měnit v závislosti na fenoménech typu El Niño či La Niña.
"Přirozená proměnlivost klimatu hraje velkou roli v uhlíkovém cyklu. V blízké budoucnosti může nicméně změna klimatu znamenat, že se ekosystémy stanou větším zdrojem skleníkových plynů. Požáry mohou uvolnit do atmosféry více uhlíkových emisí, zatímco teplejší oceány absorbují méně CO2. V atmosféře tak zůstane více CO2, což zrychlí globální oteplování.
Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.
Podle prognózy WMO by mohla globální roční průměrná teplota už do roku 2026 nejméně v jednom roce dosáhnout úrovně více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní, a to s téměř 50procentní pravděpodobností. "Naše klima se nám mění před očima," varoval šéf WMO Petteri Taalas. Skleníkové plyny vznikající z lidské činnosti v ovzduší brání vyzařování tepla ze Země do vesmíru.
Čtěte také: Jednotky měření v ovzduší
Kvůli tomu se planeta bude zahřívat ještě několik generací, "pokud nebude vynalezen postup, jak dostat uhlík z atmosféry", upozornil Taalas. Podle zprávy koncentrace skleníkových plynů v ovzduší dosáhla v roce 2020 rekordních 413,2 ppm (částic na jeden milion).
Pokud jde o kyselost moří, oceány podle WMO vstřebávají zhruba 23 procent skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti. Tyto plyny reagují s vodou, což vede k zakyselení, které ohrožuje nejen mořský ekosystém. Kromě toho platí, že čím kyselejší voda je, tím menší je kapacita přijímat další CO2.
Experti se shodují, že v posledních desítkách let roste také množství tepla v oceánech, zvlášť výrazně od roku 2016. Stoupá také hladina moří, k čemuž přispívá tepelná expanze samotné mořské vody i nárůst objemu vody z tání ledu na pevnině.
Generální tajemník OSN Guterres nastínil pětibodový plán na výrazně rozsáhlejší využívání obnovitelných zdrojů k získávání energie. "Dnešní zpráva o stavu klimatu je bezútěšná litanie poukazující na selhání lidstva při řešení problému narušeného klimatu," řekl Guterres.
Představený plán obsahuje výzvu k zesílení technologického transferu a zrušení ochrany duševního vlastnictví v oblasti obnovitelných technologií, jako je například skladování energie v bateriích. Šéf OSN rovněž chce, aby vlády prováděly reformy podporující obnovitelné energie, jako je urychlení stavby solárních a větrných elektráren.
Čtěte také: České normy pro plísně
Guterres vyzval k odklonu od vládního dotování fosilních paliv a posledním bodem plánu je ztrojnásobení soukromých a veřejných investic do obnovitelné energie na nejméně čtyři biliony dolarů (téměř 94 bilionů korun) ročně.
tags: #wmo #koncentrace #co2 #v #ovzduší