Koncentrace plísní v ovzduší a platné normy v České republice

Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Při růstu vytvářejí reprodukční orgány, ze kterých uvolňují do okolního ovzduší spory (rozmnožovací částice). Ty jsou velmi malé a lehké a tak jsou unášeny vzduchem na velké vzdálenosti.

Ve venkovním prostředí rostou nejčastěji na rostlinném odpadu a v půdě. Ve venkovním ovzduší se vyskytují převážně od jara do podzimu. Uvnitř budov mohou plísně růst a rozmnožovat se na zdech nebo i předmětech. Základní podmínkou je určitý obsah vody v substrátu, na kterém rostou.

Dopad plísní na zdraví

Plísně patří k významným faktorům, které mohou velmi negativně ovlivnit zdraví člověka zejména z hlediska jejich podílu na vzniku celé řady alergických a mykotických onemocnění. Alergie na plísně je častá zejména u dětí. Mezi atopiky je 20-30 % alergických na plísně.

Spóry mikromycet jsou závažnými alergeny ve vnitřním ovzduší budov. V závislosti na koncentraci spor plísní v ovzduší může dojít k alergickému onemocnění včetně astma bronchiale.

I když toxinogenní mikromycety a mykotoxiny (sekundární metabolity plísní) působí především v potravinách a jsou příčinou tzv. dietární expozice, některé spory plísní obsahují také mykotoxiny. Mykotoxiny patří mezi nízkomolekulární neproteinové komponenty, produkované myceliem. Při růstu plísně produkují těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach. Plísně mohou poškozovat zdraví člověka i tím, že způsobují mykotická onemocnění.

Čtěte také: Imise a kvalita ovzduší

Z důvodu výše uvedeného působení na zdraví nelze výskyt plísní v bytech lidí podceňovat.

Příčiny růstu plísní v bytech

Růst plísní v bytech je ovlivňován dvěma hlavními faktory:

1. Stavební závady
2. Nevhodné užívání bytu

Stavební závady jsou nejčastěji zatékání vody do objektu, ať už střechou nebo netěsnostmi kolem oken, vzlínání půdní vlhkosti nebo kondenzovaná vodní pára z ovzduší v místě kde je snížená tepelně-izolační schopnost části obvodové konstrukce tzv. “tepelný most”. V těchto případech dochází k přísunu vody do zdí většinou dlouhodobě, mnohdy i v malém množství. Do skupiny stavebních závad lze zařadit i různé havárie jako prasklé vodovodní potrubí, vedení kanalizace či vyplavení sousedy.

K nevhodnému užívání bytu, v jehož důsledku rostou plísně na zdech, patří zejména činnosti spojené s vytvářením vodní páry, jako je vaření, praní a sušení v kombinaci s nedostatečným větráním. Růst plísní v bytech je ovlivňován i nedostatečným či nárazovým vytápěním bytu a neprováděním řádného úklidu. V poslední době stále častěji dochází k růstu plísní v bytech z důvodů jejich nevhodného užívání. Především zvýšení cen za vytápění vede k tomu, že se v domácnostech méně topí a málo větrá. To, že nepohybující se vzduch podporuje růst plísní je vidět v rozích, koutech a za nábytkem, kde rostou plísně v takových bytech nejčastěji. Právě pohybující se vzduch pomáhá zdivo vysušovat. Bohužel, stále častěji je v bytech sušeno prádlo, což je další z příčin rozmnožování plísní v bytech stejně jako nadbytečné užívání zvlhčovačů vzduchu. Plísně jsou časté i v bytech s plastovými okny, v bytech s nevhodně provedenými stavebními úpravami nebo v těch domácnostech, kde je příliš mnoho často zalévaných květin. K nevhodně užívaným bytům lze zařadit i byty málo užívané, to je málo vytápěné a nedostatečně větrané, nebo s nevhodnou stavební úpravou.

Normy a limity pro výskyt plísní

Limit pro výskyt plísní v bytech není uveden v současné době v žádném legislativním podkladu v ČR, v rámci Evropské unie ani jinde ve světě. Existuje limit pro výskyt plísní stanovený vyhláškou č. 6/2003 MZČR O fyzikálních, chemických a biologických ukazatelích pro vnitřní prostředí pobytových místností zákona č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a to 500 KTJ plísní/m3 vzduchu.

Čtěte také: Koncentrace mikroorganismů v ovzduší

Ve vnitřním prostředí jsou bakterie a plísně přítomny téměř vždy jako součást živé přírody.

Dle vyhlášky č. 6/2003 Sb. se za splněné požadavky na kvalitu vnitřního prostředí staveb s výjimkou prostorů vyžadujících zvýšené nároky na jeho čistotu pokládá, nepřekročí-li koncentrace plísní vyšší než 500 KTJ.m-3 vzduchu při stanovení koncentrace mikroorganismů aktivním nasáváním vzduchu aeroskopem standardním operačním postupem podle přílohy č. 3 a kultivací na živné půdě provedené v souladu s "ČSN ISO 7954 Mikrobiologie. Všeobecné pokyny pro stanovení celkového počtu plísní a kvasinek.

Pro zatřídění znečištění ovzduší jsou k dispozici hodnoty podle EUR 14988, které jsou stanoveny Evropskou unií na základě průměrných naměřených hodnot v ovzduší vnitřního prostředí. Maximální limit koncentrace mikroorganismů a plísní ve vnitřním prostředí domácností žádné závazné předpisy neuvádí a hodnoty dle EUR 14988 jsou hodnotami pouze doporučenými.

Pokud mezi sebou porovnáme předpis EUR 14988 a Vyhlášku č. 6/2003 Sb. zjistíme, že požadavek podle Vyhlášky č. 6/2003 Sb. spadá podle EUR 14988 do kategorie nízkého až středního znečištění.

Kategorie znečištění ovzduší vnitřního prostředí dle EUR 14988

Koncentrace směsné populace bakterií a směsné populace plísní v ovzduší pobytových místností a domácností:

Čtěte také: Jednotky měření v ovzduší

Metody stanovení koncentrace plísní v ovzduší

Podstata metody spočívá v dopadu bakterií nebo plísní (spor nebo fragmentů mycelia) z definovaného množství vzduchu na živné agarové medium v Petriho miskách. Principem stanovení je pak počítání kolonií bakterií nebo plísní vyrostlých po aerobní kultivaci na agarových půdách.

Odběr je prováděn dle Přílohy č. 3 k vyhlášce č. Dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. Standardní operační postupy pro vyšetřování mikroorganismů v ovzduší a pro hodnocení mikrobiologického znečištění ovzduší ve vnitřním prostředí. (viz: Klánová K, Vrkoslavová J. Standardní operační postupy pro vyšetřování vnitřního prostředí. Acta Hyg Epidemiol Microbiol.

Řádně označené Petriho misky jsou uloženy v co nejkratší době do termostatu, ve kterém se inkubují dnem vzhůru. Pro přenos misek mezi odběrovým místem a laboratoří se používají chladící přenosné tašky/kabely. Inkubace se provádí při 30 oC ± 1 oC po dobu 48 až 72 hodin (bakterie) nebo při 25 oC ± 1 oC po dobu 5 dnů (plísně).

Postup při zjištění plísní v bytě

Pokud zjistíte plísně ve svém bytě, doporučuje se následující postup:

1. Zhodnotit závažnost kontaminace vláknitými mikromycety a jejich sporami v konkrétním vnitřním prostředí objektu resp.
2. Identifikujeme ze vzorků ovzduší i vzorků stěrů z nárůstů plísně. Rodová, příp.
3. Na základě všech získaných výsledků, doporučujeme odborný postup likvidace plísní vždy dezinfekcí za použití vhodného dezinfekčního přípravku s fungicidním účinkem na plísně s vhodnou aplikační metodou, kterou si buď uživatel dle závažnosti a rozsahu napadení provede sám anebo si zajistí odborně výkonnou firmu, která má osvědčení (odbornou způsobilost) o likvidaci plísní.
4. Po dezinfekčním zásahu doporučujeme následné odstranění příčin výskytu a rozvoje plísní na základě posouzení odborníkem ze stavebnictví.

Důležité je si uvědomit, že likvidace vláknitých mikromycet dezinfekcí je pouze nezbytným represivním opatřením.

tags: #koncentrace #plísní #v #ovzduší #normy

Oblíbené příspěvky:

• Dopady klimatických změn
• Aktivní zábava pro děti venku
• Ekologické parky Polska
• Jak snížit emise
• Kreativní tvoření s filcem