Sociální Aspekt Klimatické Změny

Klimatická změna zasahuje všechny aspekty lidské činnosti a bytí.

Publikace otevírá otázku role společenských věd při zkoumání příčin, projevů a řešení změny klimatu, na níž se významně podílejí sociální, politické i ekonomické faktory - a koneckonců i lidské chování. Společenské vědy tak pro její zkoumání a řešení hrají klíčovou roli, byť byla tato oblast po dlouhou dobu téměř výhradně doménou věd přírodních.

Přední čeští vědci z několika společenskovědních disciplín, mj. sociologie, ekonomie, politologie, pedagogiky či práva, v rámci knihy ukazují společenský rozměr klimatické změny a vysvětlují stěžejní obsahové poznatky daného společenskovědního oboru.

Genderové Aspekty Klimatické Změny

Podle průzkumů muži zanechávají vyšší uhlíkovou stopu a také převažují ve vedení podniků v odvětvích, která budou klíčová pro zelenou transformaci.

Nejde však o jediný genderový rozměr klimatické nerovnosti. Ženy jsou celkově méně zastoupeny v rozhodovacích pozicích, a navíc kvůli strukturálním nerovnostem mají ztížené možnosti, jak se s dopady klimatické změny vyrovnávat.

Čtěte také: Environmentální Aspekty a EMS

Genderové rozdíly v dopadech změny klimatu jsou významné prakticky ve všech zemích, jejich konkrétní podoba se ale v různých částech může značně lišit. V globálním měřítku platí, že čím chudší člověk je, tím méně ke změně klimatu přispívá (i v tom smyslu, že méně těží z výdobytků vyspělých průmyslových ekonomik, které ke změně klimatu přispěly největší měrou).

Současně má omezenější možnosti, jak se následkům bránit, zmírňovat je nebo se jim přizpůsobovat. Zároveň mezi chudými nebo chudobou ohroženými osobami častěji najdeme ženy. Zdaleka přitom nejde jen o chudobu v absolutním smyslu, ale i relativní chudobu v bohatších zemích.

Nejspíš si dokážeme představit, jak tíživě doléhají důsledky klimatické změny na ženy v chudých zemích globálního Jihu. Jen sotva si ale uvědomujeme obrovskou škálu vzájemně provázaných problémů, které to obnáší.

Podívejme se např., co se stane, když se kvůli suchu zhorší dostupnost pitné vody. V drtivé většině případů patří obstarávání vody - spolu s jídlem a topivem - k tradičním úkolům žen.

Mnohé oblasti se navíc kvůli suchu, vlnám vedra nebo záplavám a dalším extrémním projevům počasí stávají částečně nebo zcela neobyvatelnými. Tyto jevy vyhánějí miliony lidí z jejich původních domovů, a způsobují tak vnitřní vysídlení nebo migraci.

Čtěte také: Definice environmentálního aspektu

A opět jde o situace, v nichž ženy čelí výrazně vyššímu nebezpečí. Začíná to už tím, že při přírodních katastrofách mají ženy mnohonásobně nižší šanci na přežití.

Do určité míry se na tom mohou podílet fyzické dispozice, ale velmi častý důvod spočívá jinde - v průměru mají ženy v mnoha zemích světa nižší vzdělání, což je znevýhodňuje mj. tím, že mají horší přístup k informacím a dalším zásadním dovednostem (např.

Nepříznivé podmínky k životu a zhoršená dostupnost zdrojů, včetně vody, značně zvyšují riziko konfliktů a tím přinášejí další ohrožení. A ani migrace pochopitelně nemusí být snadnou cestou ven, protože se zvláště pro ženy pojí s riziky jako obchodování s lidmi, násilí nebo se zranitelností při problematické práci bez dostatečné pracovněprávní ochrany, mnohdy načerno a v nebezpečných podmínkách.

Snad ani není třeba rozebírat, nakolik bude závažnost všech těchto rizik stoupat přímo úměrně s chudobou. I v případech, kdy se podaří přesun do bezpečnějších zemí, kvůli statusu migrantů, rasismu a diskriminaci tito lidé zůstanou ve zranitelnější pozici.

Ti, kdo ve svých domovských zemích zůstanou a okolnosti je nedoženou k odchodu, budou často zápolit s vyšší teplotou, která v některých regionech může sama o sobě ohrožovat zdraví a život.

Čtěte také: Klimatické podmínky

V regionech, kde je většina obyvatelstva přímo závislá na zemědělství, bude nebezpečím mj.

Mohlo by se zdát, že ekonomicky vyspělejší země globálního Severu tak dramatické potíže spojené se změnou klimatu (zatím) neřeší. Do určité míry jsou v našem regionu dosavadní dopady skutečně o něco menší.

Svou roli nepochybně sehrává i to, že díky rozvinutější infrastruktuře a poměrně dostupným službám se daří některé obtíže zmírňovat a účinněji zvládat nebo napravovat jejich důsledky. Například nedostatek vody v našich končinách může souviset s dopady málo udržitelného extenzivního zemědělství nebo s těžbou (jak se ukazuje např. v Libereckém kraji vlivem hnědouhelného polského dolu Turów).

Zhoršují ho a výhledově dále zhoršovat budou rostoucí teploty a dlouhá sucha střídaná nárazovými dešti, při nichž vyprahlá krajina bez potřebných opatření nedokáže přívaly vody zadržet. Podobně lesní požáry nejsou ničím zcela novým, ale nahrává jim sucho způsobené změnou klimatu.

Klesající biodiverzita sice není přímým důsledkem změny klimatu, avšak je s ní provázaná a jejich negativní dopady se posilují.

Města neposkytující ve veřejném prostoru dost zeleně, vodních prvků a stinných míst a nepodporující bezpečnost pro pěší, jízdu na kole nebo příjemnou a dostupnou veřejnou dopravu nejsou uzpůsobená na extrémní vedra, kterých očekáváme čím dál víc, a zejména pro zranitelnější skupiny se stanou nehostinným místem či dokonce život ohrožující pastí.

Dopady Klimatické Změny v ČR a Genderová Nerovnost

I u nás mají dosud ženy výrazně nižší příjmy, v průměru téměř o pětinu, což se promítá nejen ve mzdách a platech, ale i ve výši starobních důchodů.

Drtivou většinu osob na rodičovské představují ženy, což je v mnoha případech vystavuje ekonomické závislosti na partnerovi nebo nestabilitě a nepředvídatelnosti samoživitelské role.

Právě na takové skupiny už dnes hůře doléhá inflace spojená se zdražováním. Pečující role, často zastávaná ženami, znamená zvýšenou (do velké míry neohodnocenou) zátěž a právě ti, jimž je třeba péči věnovat - děti, starší osoby a lidé s chronickými zdravotními problémy - odnášejí dopady klimatické krize obzvlášť citelně.

Tím se nároky na péči ještě zvyšují. To se týká i profesionálního sektoru péče - zdravotnictví a sociální služby jsou celosvětově silně feminizované a konkrétně u nás v nich pracuje okolo osmdesáti procent žen.

Ačkoliv finanční ocenění a prestiž těchto zaměstnání to většinou neodrážejí, jde o práci nehraditelnou a zasluhující si více pozornosti nejen s ohledem na demografické trendy jako stárnutí populace, ale také kvůli své významné roli v transformaci k udržitelnosti.

Genderově a sociálně uvědomělá adaptační opatření na změnu klimatu přitom mají širší pozitivní dopad - pomáhají zvyšovat celkovou odolnost, odstraňovat (fyzické i metaforické) bariéry a nerovnosti a celkově přispívat k vyšší kvalitě života.

Navíc najdeme spoustu praktických příkladů v našem blízkém okolí. Například Vídeň (a s ní i další evropská města) uplatňuje už několik desetiletí tzv. gender mainstreaming - tedy zohledňování potřeb různých skupin obyvatelstva a díky tomu vytváření efektivnějších a spravedlivějších politik.

Taková perspektiva bere v potaz nejen samotný gender, ale i další charakteristiky včetně věku nebo zdravotních možností a potřeb.

Spravedlivá klimatická politika má potenciál snižovat genderové a sociální nerovnosti. A naopak, genderová a sociálně uvědomělá politika (a také bezpečnostní a zahraniční politika) může významně přispívat k řešení změny klimatu i dalších zásadních environmentálních problémů dneška jako krize biodiverzity.

Mezinárodní instituce včetně OSN, Světové zdravotnické organizace i Evropského institutu pro rovnost žen a mužů upozorňují na propojenost genderu a klimatu řadu let. Zpráva o rovnosti žen a mužů a klimatické spravedlnosti zazněla i na půdě Evropského parlamentu.

Kromě toho na propojení mezi nespravedlivým postavením žen a degradací životního prostředí už půl století upozorňuje ekofeminismus a globální hnutí za klimatickou spravedlnost.

Změna klimatu představuje na jedné straně zásadní výzvu jak svými dopady, tak kvůli tomu, že její souvislosti a projevy jsou propojené a často obtížně představitelné.

Na druhé straně mohou komplexně pojatá klimatická opatření příhodně doplňovat a podporovat opatření žádoucí v jiných oblastech a posilovat obecnou odolnost. Prvním krokem je tyto aspekty ještě lépe zviditelnit a ozřejmit.

Dalším krokem musí být jejich začleňování do politik na všech úrovních, od komunálních a celostátních až po mezinárodní.

Názory České Veřejnosti na Klimatickou Změnu

Česká veřejnost není rozdělena názorem na klimatickou změnu.

Nedávný výzkum pro Český rozhlas Rozděleni svobodou - klimatická změna, vedený analytickými organizacemi CVVM, PAQ Research a STEM, ukázal, že většina z nás věří v existenci změny klimatu a považuje ji za hrozbu, a to bez ohledu na společenskou třídu.

Tyto výsledky potvrzuje také čerstvý výzkum České klima 2021, který vydala Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity ve spolupráci s iniciativou Green Dock.

Klimatické hnutí tak stojí před novou výzvou. Zatímco na existenci problému se již víceméně shodneme, lišíme se v přístupech k jeho řešení.

Jak by mělo klimatické hnutí v příštích letech přizpůsobit svou rétoriku? Jak může přesvědčit sympatizující většinu? A co všechno vlastně víme o názorech české veřejnosti na klima a jeho ochránce?

Krátce po výzkumu Rozděleni svobodou - klimatická změna byl zveřejněn další výzkum zabývající se přístupem české veřejnosti ke klimatickým otázkám - České klima 2021.

Zatímco výzkum Rozděleni svobodou - klimatická změna vycházel z rozdělení společenských tříd - bez ohledu na klima, my jsme se zaměřili právě na hledání skupin s co největšími rozdíly v postoji ke klimatickým otázkám.

Naše skupiny se tak výrazně liší v základních postojích, což má důležité implikace pro využití v praxi. Například při přemýšlení o daňové a sociální politice lze lépe pracovat s výstupy prvního výzkumu.

Pro nás byla důležitá popularizační část, součástí výstupů byla i kalkulačka uhlíkové stopy, jejímž cílem bylo zapojit a edukovat čtenáře, pracovali jsme s určitým zjednodušením. Do budoucna plánujeme na stejném půdorysu společenských tříd uchopit i další témata, například migraci či pornografii.

Ještě bych doplnil, že jsme při sestavování výzkumu vycházeli z faktu, že silný konsensus na potřebě řešení klimatické změny již existuje. Oba výzkumy tedy pracovaly s různou kategorizací respondentů, společenskými třídami a skupinami rozdělenými podle postoje ke klimatickým otázkám.

Postoje ke klimatu se v jednotlivých sociodemografických skupinách výrazně neliší. Vyvracíme tím mýtus, že se mladí chovají ekologičtěji. Ukazuje se, že pokud vám to vaše zdraví a socioekonomický status umožňují, existujících příležitostí využíváte.

Souhlasím, že výrazné rozdíly mezi pohlavími, městy a venkovem či věkovými skupinami nejsou. Mnohem zajímavější je hledat rozdíly podle politických přesvědčení, identit či mediálních zájmů.

Velmi pozitivně mě překvapilo, že dvě třetiny lidí věří v potřebu snižovat emise bez ohledu na ostatní země, což je v rozporu s častým argumentem „proč bychom měli snižovat emise, když je Indie nebo Čína nesnižují“.

Zaměřili jsme se i na postoje k ochráncům klimatu a různým formám protestu, ke kterým je česká společnost velmi rezervovaná. Zhruba 50 procent lidí protesty odmítá a 66 procent nesouhlasí s blokováním cest. 43 procent hodnotí Gretu Thunberg negativně, ale jen 46 procent ji zná. Nejhůře hodnocenou osobností byl však Václav Klaus starší, jehož postoje zná pouze čtvrtina respondentů.

Ve stručnosti by se dalo říct, že lidé mají v klimatických otázkách „hokej“ a neznají základní faktografická data.

Pro mě byla největším překvapením odezva veřejnosti na výstupy výzkumu. Že devadesát procent lidí věří v existenci klimatické změny způsobené člověkem, sice bylo známé i z jiných výzkumů, ale díky vysoké publicitě jsme mohli tuto zprávu doručit i širší veřejnosti.

tags: #sociální #aspekt #klimatické #změny

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní triky na štípance
• Měření Emisí Dlouhá Brtnice
• Právní rámec pomoci ohroženým
• PCR v české krajině
• Bioodpad Hovorčovice – vše, co potřebujete vědět