Podnebné klimatické podmínky České republiky

Česká republika je vnitrozemským státem ležícím v mírných zeměpisných šířkách severní polokoule. Mírné podnebí České republiky je ovlivňováno nejvíce oceánským podnebím západní Evropy a kontinentálním podnebím Evropy východní. Říkáme, že ČR leží v přechodné klimatické oblasti.

Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Vnitrozemská poloha uprostřed evropského kontinentu způsobuje, že jsme na rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního klimatu. V mírném podnebném pásu převládá západní proudění, které přináší vlhký vzduch z Atlantského oceánu.

Hlavním činitelem podnebí v ČR je výšková členitost (s nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšují se srážky), rozdíly v zeměpisné šířce a délce nemají na podnebí zásadní vliv.

Podnebí v ČR i v celé Evropě ovlivňuje několik vzduchových hmot a směrů větrů - nejvýznamnější z nich: mořský polární vzduch (v zimě otepluje, v létě deštivo), mořský tropický vzduch (v zimě deštivo, v létě horko s bouřkami), kontinentální polární vzduch (v zimě mráz, v létě suché horko).

Převládající směr větru v naší republice je západní. Tzn. nejvíce vzduchových hmot přichází od západu a přináší mírnější teplotní výkyvy a větší srážky.

Čtěte také: Charakteristika podnebí Pardubicka

Teplotní charakteristiky

Mapa znázorňuje průměrnou roční teplotu vzduchu mezi roky 1961 až 2000. Rozložení teplot závisí od polohy místa a nadmořské výšky. Průměrné měsíční teploty vzduchu dosahují minima převážně v lednu a maxima v červenci. K nejteplejším oblastem ČR patří jižní Morava, střední Polabí a Praha s průměrnými ročními teplotami okolo 9° C (Hodonín 9,5° C).

Nejteplejší oblasti ČR najdeme v Praze a jejím okolí, dále na Hodonínsku a jižní Moravě. Naopak nejchladnější i nejdeštivější jsou vrcholy nejvyšších hor.

Nejchladnějším měsícem roku je leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C.

Teplotní extrémy v ČR: - 42,2 ° C bylo naměřeno 11. 2. 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic a + 40,2 ° C bylo naměřeno 27.7.

Tropické dny a noci

V nejteplejších oblastech Česka se v průměru vyskytne 12 tropických dnů za rok.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Ledové a arktické dny

Nejvíce ledových a arktických dnů se vyskytuje ve vyšších polohách. proudí právě od severovýchodu a tyto oblasti jsou více exponované.

Srážkové poměry

Mapa znázorňuje průměrný roční úhrn srážek v mm mezi roky 1961 až 2000. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek na území ČR činí 679 mm. K nejsušším oblastem patří jižní Morava, Žatecko a Kladensko ležící ve srážkovém stínu Krušných hor, kde roční úhrny srážek nepřevyšují 450 mm.

Zajímavostí našeho podnebí je zřetelný a v mapách snadno dohledatelný (minimum srážek za rok) srážkový stín Krušných hor. Nejvíce srážek mají v Jizerských horách, kde roční úhrny dosahují i více než 1 700 mm, na Šumavě,v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a Moravskoslezských Beskydách.

Nejdeštivější měsíce

Nejvíce srážek v Česku spadne v letních měsících, nejméně naopak v zimních měsících. V zimních měsících se více srážek vyskytuje především na horách. měsících zvyšují konvektivní srážky (při vydatné bouřce spadne i polovina měsíčního průměru za pár hodin).

Závětrné oblasti

Místa ležící na závětrné straně hor jsou podstatně sušší (např. tzv.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Sluneční svit

Mapa znázorňuje průměrný roční počet hodni slunečního svitu v hodinách mezi roky 1961 až 2000. Z dlouhodobých měření vyplývá, že v Česku svítí Slunce nejvíce hodin na jižní Moravě.

Nejméně svítí Slunce během celého roku na horách. Je zde více oblačnosti, častěji prší.

Roční období

Česká republika leží v mírném podnebném pásu a je pro ni typické střídání čtyř ročních období s převládajícím západním prouděním vzduchu. Česká republika leží v mírném podnebném pásu, pro který je charakteristické střídání čtyř ročních období. Když budeme cestovat po našem území zjistíme, že podnebí na horách se odlišuje od podnebí nížin.

• Jaro (březen, duben, květen) - jaro začíná 21. března, tento den je dnem jarní rovnodennosti (= den i noc jsou stejně dlouhé, od tohoto dne se dny prodlužují a noci zkracují). V tomto období dochází k nárůstu teplot. Průměrné teploty jarních měsíců (v nížinách) se pohybují kolem 10-15°C.
• Léto (červen, červenec, srpen) - léto začíná 21. června, tento den je dnem letního slunovratu (= nejdelší den a nejkratší noc, od tohoto dne se noci prodlužují a dny zkracují). Obvyklé denní teploty se pohybují kolem 20-25 °C (nejvyšší denní teploty se mohou vyšplhat přes 30 °C). Letní měsíce však bývají často deštivé.
• Podzim (září, říjen, listopad) - podzim začíná 23. září, tento den je dnem podzimní rovnodennosti (= den i noc jsou stejně dlouhé, dny se opět zkracují a noci prodlužují). Začátek podzimu bývá ještě poměrně teplý (kolem 18 °C) a vyskytuje se méně srážek, teplé září označujeme jako „babí léto". V říjnu poklesnou průměrné teploty na 10-15°C a listí na stromech se začíná pestře zbarvovat a následně opadávat.
• Zima (prosinec, leden, únor) - zima začíná 21. prosince, tento den je dnem zimního slunovratu (= nejdelší noc a nejkratší den v roce, od tohoto dne se noci zkracují a dny prodlužují). Mezi nejchladnější měsíce patří leden, kdy průměrná teplota klesá pod 0°C (může být až -10°C). Ve vyšších nadmořských výškách leží zpravidla celou zimu sníh.

Dopady klimatických změn

Nevídané extrémní změny počasí nebo stále častější vlny veder nepovažujeme za příznivé životní, resp. klimatické podmínky. Změna klimatu se začíná projevovat na zdraví (především starší) populace a ovlivňuje kvalitu života.

S obdobími sucha se česká krajina potýkala i v minulosti, nikdy však v takovém měřítku, jako dnes. Zatímco v minulosti sucho způsobovalo delší období bez srážek, dnes se přidává i odpařování vody z krajiny způsobené vysokými teplotami vzduchu.

Stále častěji se budeme setkávat s extrémními projevy počasí, jako je sucho, povodně, vlny veder, lesní požáry a například i pozdní jarní mrazy. Oproti 60. letům 20. století vzrostla průměrná teplota o 2,2 °C, ztrojnásobil se počet tropických dnů (nad 30 °C) a zažíváme 7krát víc tropických nocí (nad 20 °C). Z jednoho či dvou horkých dnů v minulosti se stal celý týden.

Množství srážek se dlouhodobě nemění, proměňuje se ale jejich charakter - teplejší atmosféra pojme více vodní páry, což vede k intenzivnějším srážkám (za pár hodin v létě spadne tolik vody, kolik běžně spadne za měsíc). Voda se vylévá z koryt a způsobuje škody. Ve městech a obcích, kde je množství zpevněných ploch, voda rychle odtéká do kanalizace.

Českou krajinu budou častěji ohrožovat požáry. Pokud se jich objeví v jeden čas více na jednom místě, hasiči nemusejí stíhat a může nastat problém. Monokultury, zejména ty smrkové, jsou nestabilní a náchylné na sucho, větrné kalamity nebo napadení škůdci.

Vlivem změn klimatu a rozložení srážek, specifickými vodohospodářskými úpravami a hospodařením bude docházet k rychlejšímu odtoku vody z krajiny. Voda tak do toků nebude přitékat v časech, kdy neprší, a jejich hladina se bude snižovat. Zároveň bude klesat i množství vody, což je přímá hrozba pro výrobu energie v ČR, která se bez vody neobejde - palivo je spalováno v reaktorech, ohřívá se voda a pára roztáčí turbíny, které generují elektřinu. Týká se to zejména uhelných, plynových, biomasových a jaderných elektráren v podstatě veškerá výroba elektřiny v ČR.

Nedostatek vody povede také ke zvětšování sociálních rozdílů. Už dnes je do některých sídel v České republice třeba vodu dovážet, například v okolí obce Louny. Není sice pravděpodobné, že by se v dohledné době pitná voda nedostávala potřebným konkrétně v České republice, dopady v klimatické změny ale musíme vnímat globálně. S dopady klimatické změny se budou muset potýkat mladí lidé a právě ti se budoucnosti a klimatických změn obávají nejvíce.

Ochrana životního prostředí

V oblasti ochrany životního prostředí máme každý ústavou zaručená práva, včetně práva na příznivé životní prostředí a práva na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů (čl. 35 Listiny základních práv a svobod). Kromě respektování našich základních práv ukládá Ústava státu, aby dbal o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství (čl. 7 Ústavy). To znamená, že stát má povinnost chránit naše přírodní bohatství za všech okolností: ať už je původce rizika znám, nebo ne. Extenzivní zemědělství a neudržitelná těžba a pálení uhlí, vápence nebo dřeva nejen že obětují naše přírodní zdroje vznikající po miliony let na oltář rychlého zisku, ale hlavně nenávratně ničí celé ekosystémy a ročně produkují miliony tun oxidu uhličitého, nejdůležitějšího skleníkového plynu.

Česká republika je signatářem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody. Obě mezinárodní smlouvy jsou součástí právního řádu a mají přednost před českými zákony (čl. 10 Ústavy). Česká republika je jako subjekt mezinárodního práva povinna plnit své mezinárodní závazky, což potvrzuje i čl. 1 odst. 2 Ústavy.

Česká republika se v Paříži v roce 2015 zavázala přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C. Jako člen EU se přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Tomu ale současné české tempo vůbec neodpovídá. Naopak, mezi lety 2015 a 2017 se emise oxidu uhličitého podle údajů ČHMÚ zvýšily o 3,8 %.

Evropská unie navíc dala Česku doporučení, např. pro plánované množství obnovitelných zdrojů energie, vycházející z výpočtů podle klíče platného pro všechny státy stejně. Česká vláda však trvá na nižších cílech a menších závazcích pro sebe. Proč by se Česko, stát s vysokými emisemi na obyvatele, mělo podílet na řešení klimatické krize méně než ostatní státy Evropy? Svým dlouhodobým nesolidárním jednáním tak český stát porušuje důležitou zásadu evropského práva, tzv. zásadu loajální spolupráce, podle níž se Unie a členské státy navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů, na kterých se dohodly (čl. 4 odst.

tags: #podnebne #klimaticke #podminky #ceska #republika

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa odpadu sediment v ČR
• Zena Zazrak Prirody: Recenze
• Recyklované plastové láhve
• Udržitelnost v kuchyni
• Skleníkové plyny a MŽP