Povinnost Poskytnout Pomoc v Ohrožení Vlastního Života v České Republice

09.04.2026

Poskytnutí první pomoci má etický rozměr, ale je dobré mít povědomí o platné legislativě, která se k této problematice vztahuje. Právo upravuje, kdy je povinností pomoc poskytnout, a řadu dalších aspektů.

Právní Úprava Poskytnutí Pomoci

V současnosti je platná následující právní úprava:

Trestný čin Neposkytnutí pomoci podle §150 trestního zákoníku: (trestní sazba až 2 léta) spáchá ten, „kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví vážné známky poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného“ (§ 150 Trestního zákoníku).
Trestný čin Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle §151 trestního zákoníku: (trestní sazba až 5 let nebo zákaz činnosti) „spáchá řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného“ (§ 151 Trestního zákoníku).

Kdy Máte Povinnost Poskytnout Pomoc?

V běžném životě není povinnost poskytnout první pomoc absolutní - ze zákona jsme povinni poskytnout pomoc jen při přímém ohrožení života nemocného, nebo při vážné nemoci nebo úrazu. Jako řidiči účastnící se dopravní nehody jsme ovšem povinni poskytnout první pomoc vždy. Trestné je už samo neposkytnutí, bez ohledu na to, zda postižený (nebo účastník nehody) skutečně nějakou pomoc potřeboval.

Výjimky z Povinnosti Poskytnout Pomoc

Povinnost poskytnout pomoc nemá ten, kdo by poskytnutím takovéto pomoci sám sebe nebo jiného vystavoval v nebezpečí - je třeba hodnotit vždy podle konkrétních okolností.

Sama povinnost poskytnout pomoc je závislá na tom, zda jsou splněny podmínky trestního zákona - hrozí bezprostřední nebezpečí smrti, nebo osoba jeví známky vážné poruchy zdraví - nestačí, pokud se porucha zdraví jeví jako méně významná, byť by ve skutečnosti šlo o vážnou poruchu zdraví. Povaha pomoci pak záleží na povaze konkrétního případu poranění (zda je třeba poraněného převézt, ošetřit na místě či učinit další úkony) a na možnostech osoby, která by měla pomoc poskytnout (jde o to, zda tato osoba je sama schopné určité úkony, či činnosti, provést).

Čtěte také: Co dělat s odpadky?

Obavy z Právních Problémů

Obava z právních problémů po poskytnutí první pomoci je - při dodržení zásady „rozumné přiměřenosti“ - zbytečná. Čím vážnější je stav, tím více si můžeme - a vlastně i musíme - dovolit. Pokud se zjevně pokoušíme zachránit život, není co ztratit a rozhodně nám to nikdo nemůže (právně ani morálně) vyčítat. Problémy by snad mohly hrozit pouze v případě poskytování „první pomoci“ násilím nebo proti vůli postiženého.

Aby mohla vzniknout trestní odpovědnost, vždy platí, že ten, kdo by měl být odpovědný, musí svým jednáním:

naplnit skutkovou podstatu tr. činu,
a navíc následek zavinit, tj. úmyslně (nebo i neúmyslně, ale i z laického pohledu zjevně škodlivě) jednat tak, že právě proto k následku došlo.

Zachránci tedy sice nelze zaručit úplnou beztrestnost v případě, že se při poskytování první pomoci dopustí chyby, tato chyba by ale musela být jasně poškozující, a navíc i laikovi zřejmá. V zásadě se dá říci, že pokud na jedné straně nezůstaneme lhostejní, a na druhé straně postupujeme s dobrou vůlí a „s rozumem“, je velmi obtížné představit si jakýkoliv druh právní odpovědnosti v souvislosti s poskytnutím první pomoci.

Krajní Nouze a Překročení Zákona

Při poskytování první pomoci se můžeme dostat do situace, kdy je nutné postupovat ne zcela v souladu se zákony či předpisy, případně kdy může při poskytnutí pomoci vzniknout škoda na cizím majetku. Zákon na tyto situace pamatuje institutem tzv. „krajní nouze“ (§28 trestního zákoníku, § 2906 a § 2907 občanského zákoníku). V zásadě platí, že pokud někdo odvrací hrozící nebezpečí a způsobí při tom škodu (případně poruší zákony či jiné předpisy) v míře, která není nepřiměřená možnému ohrožení, trestní ani jiná odpovědnost nevzniká.

V praxi to tedy znamená, že pokud je pro poskytnutí první pomoci vážně zraněnému nutné např. rozstřihnout část oděvu, rozbít okénko auta, vykopnout dveře kanceláře, kde je uložené AED apod., zachránce za tuto škodu neodpovídá. Pokud např. pro transport postiženého do nemocnice použije vlastní automobil, protože záchranná služba není z jakéhokoliv důvodu k dispozici nebo je vytížená jinými pacienty, má právo i na náhradu nákladů, které takto vzniknou (provozní náklady, vyčištění auta apod.). Závažnost hrozícího následku ovšem musí být zjevně vyšší než způsobená škoda.

Čtěte také: Jak se chovat v přírodě

Pokud není ohrožení skutečně bezprostřední a zřejmé (např. velké tepenné krvácení), první pomoc nelze poskytovat proti jasně projevené vůli poškozeného.

Školení První Pomoci na Pracovišti

Podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., § 102 a § 103) má každý zaměstnavatel povinnost zajistit zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců, včetně schopnosti poskytnout první pomoc.

Důležité body pro zaměstnavatele:

Pravidelná školení: Nestačí absolvovat školení jen jednou.
Dostupnost vybavení: Lékárnička na pracovišti.

Vyhláška č. 79/2013 Sb. stanovuje, že vybavení lékárničky má odpovídat specifickým rizikům vašeho pracoviště.

Pokud by inspektorát práce zjistil, že vaše firma nedodržuje povinnosti v oblasti bezpečnosti práce, může vám uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč (zákon č. 251/2005 Sb.).

Čtěte také: Česká republika a OZE

První pomoc není jen o dodržování zákonů. Nepodceňujte sílu prevence!

tags: #povinnost #poskytnout #pomoc #v #ohrožení #vlastního