Klimatické podmínky v Yellowstonu: Supervulkán a jeho vliv na okolí

Supervulkán pod Yellowstonským národním parkem je mocnější než běžná sopka. Je schopný vychrlit tisíc kilometrů krychlových popela, jenž by pokryl silnou vrstvou většinu Spojených států amerických a Zemi by uvrhl do vulkanické zimy.

Možné dopady erupce

Pokud by vulkán vybuchl, kromě vylití lávy v okolí národního parku by se do atmosféry uvolnilo velké množství sopečného odpadu. Popel by pokryl oblast až do vzdálenosti tisíce kilometrů a dramaticky poznamenal životní prostředí. Velké množství plynů v atmosféře by zapříčinilo reflexi slunečního světla, což by mělo za následek globální ochlazení.

„Kdyby se něco takového stalo dnes, bylo by to katastrofální,“ říká Hannah Shamloo, geoložka ze státu Arizona.

Erupce Yellowstonu by měla katastrofální ekonomické i sociální důsledky pro celou planetu," konstatuje Joel Achenbach, vědecký komentátor listu The Washington Post. V okruhu 1000 kilometrů by všechno živé zahynulo už v prvních hodinách po explozi. V Severní Americe by vymřelo 75 procent všech rostlin a průměrné teploty na Zemi by poklesly o 5 až 10 stupňů na dlouhou řadu let.

Výzkum a rizika

Svůj výzkum, který představila na konferenci Mezinárodní asociace vulkanologie a chemie zemského nitra (IAVCEI) v Portlandu, zaměřuje na možnou budoucí erupci Yellowstonského vulkánu. Původně se vědci domnívali, že geologický proces vedoucí k erupci trvá několik tisíciletí. Vnější okraje krystalů ale odhalily jasnou změnu teploty a složení, které proběhly v rychlé časové ose.

Čtěte také: Divy americké přírody

To by mohlo znamenat, že erupce se projevila jen několik dekád od přesunu čerstvého magmatu pod sopku. Vzhledem k tomu, že takové výbuchy jsou poměrně vzácné a v Yellowstonském národním parku existují pouze tři známé výbuchy v historii, z nichž poslední se objevil před 631 000 lety, předpokládalo se, že je třeba sta tisíců let příprav na další erupci. Tento předpoklad se ukázal být špatný a dokazuje, jak moc se ještě musíme o vulkánech naučit.

Přestože vědci na konferenci IAVCEI odhalili, že Yellowstonský supervulkán potřebuje jen přibližně deset let na dokončení procesu vedoucího k erupci, šance na výbuch je v nejbližší době velmi malá. Geologové mají nyní za úkol zjistit, jak se spouští rapidní pohyby vedoucí k výbuchu sopky. Probíhá další výzkum na zastavení nebo alespoň zpomalení erupce. Výzkumy, jako je tento, dávají šanci se dobře připravit a minimalizovat škody způsobené v Yellowstonském národním parku a mohou být rovněž použity pro další sopky po celém světě.

Yellowstone: Park plný divů

Yellowstone je bezpochyby nejikoničtější národní park USA. Rozkládá se především na území státu Wyoming, ale svými okraji zasahuje i do sousedního Idaha a Montany. Národní park Yellowstone byl vyhlášen 1. března 1872, čímž se stal historicky prvním národním parkem nejen ve Spojených státech, ale i na celém světě.

Historie území je však mnohem hlubší. Po tisíce let byla tato oblast domovem domorodých kmenů, jako byli Šošoni, Černonožci či Nez Perce, kteří využívali zdejší horké prameny a lovili zvěř. V 19. století sem začali pronikat lovci kožešin a prospektoři, jejichž vyprávění o “zemi, kde země vře a voda stříká k nebi”, byla zpočátku považována za pouhé báchorky.

Yellowstone je domovem největší koncentrace savců ve 48 státech USA (vyjma Aljašky). Vegetace je silně ovlivněna vulkanickou půdou a vysokou nadmořskou výškou. Pod povrchem se ukrývá yellowstonská kaldera, supervulkán, který naposledy vybuchl před 631 000 lety. Každý rok oblast zaznamená 1 000 až 3 000 zemětřesení. V parku se nachází více než 10 000 termálních úkazů, což je polovina celosvětového počtu.

Čtěte také: Ekosystém Yellowstonu a vlci

Zajímavosti Yellowstonu

• Pravděpodobně nejznámější gejzír světa tryská s obdivuhodnou pravidelností zhruba každých 90 minut.
• Největší horký pramen v USA ohromuje svými duhovými barvami, které způsobují termofilní bakterie. Pro nejlepší výhled doporučuji krátký výšlap na vyhlídku Grand Prismatic Overlook.
• Unikátní travertinové terasy připomínající zmrzlé vodopády. Horká voda zde rozpouští vápenec a vytváří neustále se měnící kaskády.
• Úchvatný kaňon hluboký až, kterým protéká řeka Yellowstone a vytváří dva mohutné vodopády - Upper a Lower Falls. Druhý jmenovaný je se svou výškou téměř dvakrát vyšší než Niagarské vodopády.

Klima a ideální doba pro návštěvu

Národní park Yellowstone patří k místům s velkými teplotními výkyvy. Zatímco v létě se lze dočkat výrazných veder (25°C), v zimě může rtuť teploměru poklesnout ke dvacetistupňovým mrazům, ale i níže (v roce 1933 zde naměřili -54°C). Chladné počasí ovšem vykompenzuje půvab sněhové deky o tloušťce běžně přesahující 3,5 metru. Na jaře i na podzim tamní obyvatele nic nepřekvapí, ale turisty může počasí pro dovolenou v Yellowstone zaskočit svou proměnlivostí.

Sezónní tipy:

• Léto (červen-srpen): Teploty se pohybují kolem, ale noci zůstávají chladné.
• Podzim (září-říjen): Ideální pro fotografování a pozorování říje jelenů.
• Zima (listopad-březen): Většina silnic je uzavřena pro běžná auta, doprava probíhá sněžnými skútry nebo rolbami.
• Jaro (duben-květen): Období tání a probouzení přírody.

Praktické informace pro návštěvníky

Vstupné

Vstupné do národního parku Yellowstone stojí za jedno soukromé auto a všechny jeho pasažéry. Pokud se rozhodnete pro vjezd na motocyklu, poplatek činí. Pěší návštěvníci nebo cyklisté starší 16 let platí za osobu. Pokud plánujete navštívit více než tři národní parky během své cesty po USA, jednoznačně se vyplatí investice do ročního pasu America the Beautiful. Tento pas stojí a platí 12 měsíců od měsíce nákupu.

Vjezdy do parku

• North Entrance (Gardiner, Montana): Jediný vjezd otevřený celoročně pro auta.
• West Entrance (West Yellowstone, Montana): Nejoblíbenější vstup, nejblíže gejzírům.
• South Entrance (příjezd z národního parku Grand Teton): Otevřeno od května do října.
• East Entrance (Cody, Wyoming): Vede k jezeru Yellowstone Lake.
• Northeast Entrance (Cooke City, Montana): Nejlepší brána pro pozorování vlků v Lamar Valley.

Návštěvnická centra

Návštěvnická centra jsou v Yellowstone klíčová - rangerové vám zde poskytnou mapy, informace o uzavírkách a hlavně předpovědi erupcí gejzírů.

• Nachází se v historické budově v Mammoth Hot Springs. Zaměřuje se na historii parku a ochranu zvířat. Je otevřeno celoročně.
• Moderní centrum u nejznámějšího gejzíru. Obsahuje interaktivní expozice o hydrotermální aktivitě a vulkanismu.
• Středisko v oblasti Grand Canyonu se věnuje geologii supervulkánu a vzniku mohutného kaňonu.

Možnosti kempování

Možnosti kempování v národním parku Yellowstone jsou rozmanité, ale vyžadují velmi včasnou rezervaci, často i šest měsíců dopředu. V parku funguje celkem 12 kempů s více než 2 000 místy. Pětici největších kempů (Canyon, Madison, Bridge Bay, Grant Village a Fishing Bridge RV Park) provozuje jako koncesionář společnost Xanterra Parks & Resorts, zatímco zbývajících sedm kempů spravuje přímo Správa národních parků (NPS). Všechny kempy v parku jsou nyní rezervovatelné online. Vybavení se liší od plně vybavených areálů se sprchami a prádelnou až po prostá tábořiště v divočině.

Čtěte také: Vlci a Yellowstone: Nový pohled

• Tento kemp patří k nejoblíbenějším v celém parku díky své strategické poloze v borovicovém lese u Canyon Village, jen kousek od majestátního Grand Canyonu of the Yellowstone. Nabízí skvělé zázemí včetně splachovacích toalet a tekoucí vody. V blízkosti kempu se nachází budova se sprchami a prádelnou (v ceně ubytování jsou obvykle dva žetony na sprchu na noc). Kemp disponuje 273 místy a je v provozu od začátku června do poloviny září.
• Madison Campground je ideální volbou pro ty, kteří chtějí mít blízko k hlavním gejzírovým polím. Nachází se u soutoku řek Firehole a Gibbon, přibližně od Old Faithful. Kemp je vyhlášený krásnou přírodou a častým výskytem bizonů a jelenů přímo v areálu. Nabízí 282 míst a splachovací toalety, ale nedisponuje sprchami ani prádelnou. V provozu je od začátku května do poloviny října.
• Tento kemp je jediným místem v parku, které nabízí plné připojení (water, sewer, electrical hookups) pro obytné vozy. Z důvodu vysoké aktivity medvědů grizzly v oblasti jezera Yellowstone je zde přísně zakázáno kempování ve stanech nebo karavanech s měkkými stěnami. Areál prošel rozsáhlou modernizací a nabízí komfortní zázemí včetně sprch a prádelny. Je otevřen od poloviny května do začátku října.
• Kemp Mammoth se nachází na severu parku poblíž termálních teras a je jediným kempem, který bývá otevřen celoročně (v závislosti na aktuálním stavu silnic a počasí). Díky nadmořské výšce nabízí příjemné klima i v letních měsících. Je to vynikající místo pro pozorování jelenů wapiti. Vybavení zahrnuje splachovací toalety a pitnou vodu, sprchy zde však nejsou k dispozici.

Ubytování přímo uvnitř parku v historických lodžích je extrémně drahé a vyprodané rok dopředu.

Důležité rady na cestu

• Dostatek paliva: Vzdálenosti jsou obrovské.
• Offline mapy: Signál v parku je minimální až nulový.

Zajímavosti o Yellowstonu

• Yellowstone není jen parkem, je to gigantická sopka. Celá oblast o rozměrech na je ve skutečnosti kalderou vzniklou po mohutných explozích.
• Pestré barvy pramenů nejsou způsobeny minerály, ale miliardami mikroorganismů zvaných termofily. Různé druhy bakterií preferují různé teploty vody, což vytváří barevné kruhy od žluté přes oranžovou až po hnědou.
• V severní části parku (Specimen Ridge) se nachází největší koncentrace zkamenělých stromů na světě. Nejde však o naplavené kmeny, ale o celé lesy, které byly před miliony let zasypány sopečným popelem a zkameněly v původní svislé poloze.
• V roce 1995 byli do Yellowstone znovuvysazeni vlci. Tento krok vyvolal fascinující řetězovou reakci zvanou trofická kaskáda. Vlci snížili populaci jelenů, což umožnilo regeneraci vegetace u řek.
• V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách.

"Moravský Yellowstone"

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny - například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

K objevu došlo při geologickém průzkumu v okolí Hodonína na jižní Moravě. Vědci zde nehluboko pod povrchem odhalili vrstvu neobvyklých hornin, tzv. křemenných sintrů. „Je to zvláštní typ sedimentu tvořený hlavně opálem, který vzniká u pramenů s teplovou vodou bohatou na rozpuštěný křemen. Stejné horniny se dnes tvoří např. v okolí gejzírů v NP Yellowstone v USA“, vysvětluje hlavní autor studie Jan Hošek z České geologické služby (ČGS) a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy (CTS UK).

K vysrážení opálu dochází velmi rychle, takže se v těchto sedimentech často nacházejí dokonale zachovalé zbytky vegetace, která rostla v okolí pramenišť. „Vzorky odebrané z moravské lokality jsou na rostlinné pozůstatky značně bohaté. Výsledky datování ukázaly, že jsou fosilní rostliny 17 až 28 tisíc let staré. V tomto období zažívala planeta nejchladnější fázi poslední doby ledové, tzv. poslední glaciální maximum. Střední Evropa byla sevřena mezi alpským a skandinávským ledovcovým štítem, průměrné roční teploty byly o 10 °C nižší než dnes a povrch byl promrzlý do hloubky až několika set metrů. V těchto podmínkách byly schopny přežívat jen ty nejodolnější druhy rostlin, zejména bylin.

„To, že zde tyto teplotně náročné druhy přežily glaciální maximum, si lze vysvětlit jedině tak, že hydrotermální prameny, kterých byly ve zkoumané oblasti desítky, podstatným způsobem ovlivnily mikroklimatické podmínky. Z analýzy izotopů kyslíku víme, že se teplota vody pohybovala okolo 25 až 35 °C. Tato konstantě teplá voda ohřívala půdu v okolí pramenišť, zvyšovala vzdušnou vlhkost a mohla tak udržovat v celé oblasti relativně stabilní klima. Analogicky to dnes funguje například na Aljašce nebo na Čukotském poloostrově. Důležitým faktorem také bylo, že rostliny měly celoročně k dispozici kapalnou vodu, které byl v tehdejší krajině kritický nedostatek.

Podle autorů studie mohlo být podobných hydrotermálních oáz ve střední Evropě více. Výsledky výzkumu zásadně mění dosavadní představy o přežívání organismů během ledových dob. Obecně se mělo za to, že se během posledního glaciálního maxima teplotně náročné druhy rostlin a živočichů přesunuly z nehostinných oblastí severní a střední Evropy tisíce kilometrů jižněji, až ke Středozemnímu moři. Zde přečkaly až do počátku současné doby meziledové a zhruba před 10 tisíci lety se postupně šířily zpět na sever.

„Molekulární fylogenetická data sice naznačují, že některé teplomilné druhy dřevin přečkaly v malých populacích i v severnějších oblastech, tzv. severních mikrorefugiích. Faktický paleontologický doklad však zatím chyběl. Fosilní listy dubu ve vrstvě opálu.

V současnosti u Hodonína k vývěru horkých pramenů nedochází. Že tomu tak bylo právě během nejchladnějšího období poslední doby ledové, podle vědců může souviset se zaledněním Alp a tektonickými procesy. „Lokalita se nachází na severním okraji velké tektonické pánve, která je systémem zlomů navázána na Alpy. Jižní část pánve je v současnosti tektonicky poměrně aktivní, což souvisí s kontinuálním výzdvihem Alpského horstva. Během posledního glaciálního maxima byly navíc Alpy zatíženy několik kilometrů mocným ledovcovým příkrovem, který celé horstvo zatlačoval. Při těchto protichůdných pochodech se pravděpodobně aktivovaly hluboce založené zlomové struktury, podél kterých mohlo z hloubek několika kilometrů docházet k výstupu geotermálně ohřáté vody.

tags: #yellowstone #klimatické #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Rizika záměny muchomůrky růžovky
• Seznam ohrožených druhů
• Recenze: Adam Mišík v Zázraky přírody
• Kvalita ovzduší: Česká studie
• Jak připravit terén pro vířivku