Kompostování je přirozený proces, který probíhá v přírodě úplně běžně. To, co zemřelo, se znovu promění v nový život. Proto pokud máte zahrádku, je kompost skoro nutností - a skvělé je, že to není žádná věda, a navíc do něj zrecyklujete všechny zbytky ze zahrady i kuchyně! Pojďme si ukázat, jak na to.
Rostlina nebo zvíře, které uhyne, poslouží nejdříve jako potrava. Putuje trávicím traktem, až se promění v trus (humus). Pokud se něco v průběhu cesty nevyužije, pustí se do toho s nadšením rozkladné bakterie/houby. Humus vzniká za přístupu vzduchu procesem zvaným tlení (za nepřístupu vzduchu vzniká hnití a to nechceme). Jen díky tomu se zrodí hmota plná živin, která může sloužit jako další výživa - například pro naši hladovou zeleninu. Humus není věčný, jednoho dne se z něj zase stane rostlina nebo živočich produkující trus a koloběh zase pokračuje novým humusem.
Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky. Mohou totiž obsahovat patogenní látky.
Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N). Kompostování pak bude probíhat, jak má a vznikne kvalitní kompost. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.
Výživný humus potřebuje správný poměr N:C. Aby byl kompost kvalitní a fungoval, jak má, měl by být dusík (N) a uhlík (C) v kompostu ve správném poměru - tj. 1:20-30. Každá látka má trochu jiný poměr dusíku a uhlíku.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Například tráva, odpad z kuchyně a kravský hnůj má 1:20, listí 1:50, jehličí 1:70, sláma 1:100, kůra 1:120, dřevo 1:200 a piliny mají 1:500. Při zakládání kompostu to samozřejmě nebudeme měřit :-) Vypadá to možná složitě, ale není to žádná věda.
Dusík funguje v kompostu jako palivo pro tlení a zahřívání. Pokud by ho kompost obsahoval příliš, začne hnít, zapáchat, bude v něm málo vzduchu a začnou převládat nežádoucí procesy. Naopak pokud by kompost obsahoval příliš mnoho uhlíkatých látek, rozkládat by se příliš dlouho a velmi špatně.
Kromě správného poměru musíme kontrolovat při kompostování ještě 3 věcí: kyslík, teplotu a vlhkost.
Správně materiál namícháme - na zrytou půdu naneseme hrubší kousky uhlíkatých látek (větve, sláma atp.), aby mohl v kompostu proudit vzduch a odtékat voda. Poté přidáváme další vrstvy dle pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.
Proces kontrolujeme - po 4-5 dnech by měl kompost začít “topit” (když ne, přidáme více dusíkatých látek nebo moči). Pokud do něj strčíme ruku, měli bychom cítit, jak je horký. Když pálí, je třeba ho přeházet vidlemi a provzdušnit. Když je suchý, prolijeme ho vodou. Pokud je naopak moc mokrý, přimícháme suchý materiál (seno, hobliny, sláma) a přeházíme ho.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad odpadu?
Kompost je třeba vždy po 7 dnech přeházet vidlemi, aby se suché části dostali dovnitř a ty horké napovrch.
Hmotu zužitkujeme - po cca 6-12 měsících je kompost hotový. Celá kupa bude mít tmavě hnědou barvu, v celém objemu bude mít podobnou strukturu, bude sypká, provlhčená, nasládle vonět a přestávat topit. - vznikne skvělé hnojivo pro zahradu a záhony (vhodné je kompost na záhonku zasypat mulčem a sazenice vkládat do tzv.
Při kompostování se materiál zahřívá, což je způsobeno činností mikroorganismů. Horká fáze probíhá několik dní až týdnů. Kompost se nám díky vyšším teplotám hygienizuje, tedy zahřívá na teplotu 50 až 70 °C.
Kompostování je aerobní proces, tedy potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim. Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.
Vermikompostování - jedná se o speciální nádobu, kde organický odpad zpracovávají žížaly. Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu. Na vině může být vysoká či nízká vlhkost, nesprávná teplota či nevhodný odpad, nedostatek vzduchu (nedostatečné množství děr ve víku), uhynulé žížaly ve sběrné nádobě, přílišná plíseň či hniloba organických zbytků (lokální a malé výskyty plísně je možné zahrabat). Častým důvodem bývá nahromadění většího množství organických zbytků, které žížaly nestačily zpracovat. Nahromaděné organické zbytky rovněž zvyšují vlhkost substrátu, ten potom hnije a zapáchá.
Dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení, nezahlcujte je potravou hned ze začátku. To, že jsou žížaly zabydlené, poznáte tak, že potravu, kterou jim dáte, začnou zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci krmit častěji.
Bokashi kompostování - uzavřený systém využívá fermentační proces. Díky anaerobnímu prostředí a speciálním mikroorganismům lze zpracovat i zbytky masa nebo mléčných výrobků. Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad.
V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí.
V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.
Metoda Bokashi je založena na anaerobním fermentování organických zbytků, tedy bez přístupu vzduchu. Nejedná se o klasické aerobní kompostování a výstupem není tmavě zbarvený kompost, jako jej známe ze zahradního kompostéru. Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní.
| Typ Kompostéru | Popis | Doba Kompostování |
|---|---|---|
| Zahradní kompost | Tradiční hromada nebo box na zahradě. | 6 měsíců - 2 roky |
| Vermikompostér | Speciální nádoba, kde organický odpad zpracovávají žížaly. | 4-6 měsíců |
| Bokashi Kompostér | Uzavřený systém využívající fermentační proces. | Cca 1 měsíc |
| Elektrický kompostér | Kompostování probíhá velmi rychle | od 24 hodin |
Výběr kompostéru závisí na vašich potřebách a preferencích. Pro domácí kompostování je ideální kompostovací nádoba, kompostovací silo nebo zásobník. Pokud nemáte zahradu, můžete využít také balkón.
Kompostování je jednoduchý a ekologicky přínosný způsob, jak přispět ke zdraví půdy a životního prostředí. Přestože má své výzvy, přínosy daleko převyšují nevýhody.
tags: #jak #dlouho #trvá #kompostování