Emise, CAP a definice klimatických změn

Klimatolog Jan Pretel, působící v Českém hydrometeorologickém ústavu, objasňuje klíčové otázky o klimatických změnách a popisuje nesnadný život klimatologa snažícího se předpovědět nepředpověditelné.

Co je to klimatická změna?

Klima je dlouhodobý průměr počasí, které je typické pro dané místo. Do škatulky, že s klimatem se něco děje. Taky mě třeba napadne, jak málo lidí chápe rozdíl mezi pojmy klima a počasí, což se zaměňuje opravdu strašně.

Současný stav a budoucí vývoj

V posledních 50 letech je nesporný trend nárůstu teploty. Neznamená to tedy, že každý další rok bude nutně teplejší, než byl ten předchozí. Je třeba počítat s výkyvy, ale trend je nesporný.

Historie měření teplot jasně ukazuje, že v posledním půlstoletí trend míří vzhůru. Když projdeme data od chvíle, kdy se začalo s měřením, uvidíme, že v posledních třech čtyřech desetiletích je vzestup rozhodně rychlejší, než byl v minulých stoletích. O tom všem není pochyb.

Podle vědců existují různé varianty toho, jak by se mohly teploty vyvíjet, přičemž nejdrastičtější předpokládá nárůst teploty o více než 6 °C do konce století. Nárůst teploty bude určitě pokračovat, ale nevíme jak moc.

Čtěte také: STK a emise na Černém Mostě: Co vás čeká?

Velkou neznámou je třeba vodní pára, což je též významný skleníkový plyn, jejíž chování je velmi těžké modelovat, protože třeba nevíme, jaké typy oblačnosti na jakých částech planety budou vznikat a jak se budou dále vyvíjet.

Vliv lidské činnosti

Tvrdí se, že „s největší pravděpodobností" nárůst teplot souvisí s lidskou činností. Jak jste správně řekl, s největší pravděpodobností se na tom člověk podílí. Ale pozor, to automaticky neznamená, jak si mnozí myslí, že se na oteplování podílí pouze emisemi skleníkových plynů. Existují i další způsoby.

Například lidí rychle přibývá. Na planetě žije o skoro pět miliard lidí více, než když já jsem chodil do školy a tím logicky více dochází k devastaci přírody. Vezměte si třeba kácení tropických pralesů, které jsou schopny pohlcovat oxid uhličitý, nebo desertifikaci. Vším, co zásadně mění radiační bilanci zemského povrchu, lidé k oteplování přispívají.

Dopady klimatických změn

I u nás platí, že teplota v posledních 50 letech narůstá - a to o zhruba 0,3 °C za dekádu. Narůstá nám počet letních a tropických dnů, naopak klesá počet mrazových a ledových dnů. Nepatrně se mění srážkový režim.

Trend do budoucna počítá s mírným nárůstem srážek, ale je to na úrovni jednoho či dvou procent, to je minimální. Zajímavější je, že se mění distribuce srážek během roku. Takže například se ukazuje úbytek srážek v druhé polovině dubna, v květnu, červnu, a naopak narůstají srážky letní, v druhé polovině července a srpna. Někdy přicházejí v přívalových deštích, které mohou přejít v povodně.

Čtěte také: Emise REZZO 1 Most

Často se ovšem říká, že klimatická změna s sebou přináší větší pravděpodobnost extrémů, povodní, uragánů a tak podobně. Ano, tak to je: zvýšená variabilita počasí patří k projevům klimatické změny. To víme a to je mimo veškerou pochybnost.

Vloni v létě přišla série extrémů: chladna v Evropě, sucha v Rusku, povodně v Pákistánu, velká vedra v Číně a Japonsku. Je velmi pravděpodobné, že všechny tyto extrémy spolu souvisely.

Nedostatek vody je zcela reálná hrozba - napadne hodně sněhu, pak přijde rychlé tání a přijde lokální povodeň. Ale pozor: Na tom se podílejí i jiné zásahy do krajiny, například rozorávání mezí a remízků v době kolektivizace, které snížilo schopnost krajiny vodu udržet.

Co dělat?

Když jsem s tím vším před lety na mezinárodní úrovni začínal, také jsem samozřejmě byl zastáncem toho, že emise oxidu uhličitého je potřeba omezovat. Ale postupně jsem názor změnil. Mimo jiné i proto, že ty cíle nejsou reálně dosažitelné a kvůli jejich časové vzdáleností vlastně ani kontrolovatelné.

Ukázalo se, že snaha omezovat emise v globálním součtu nikam nevede, ani ty státy, které vše halasně propagovaly, své cíle neplnily. Já jsem prostě pesimista. Nevěřím, že je možné, aby se opravdu svět dohodl na zásadním snižování.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Na otázku co dělat, já říkám: Samozřejmě, v rozumné a ekonomicky dosažitelné úrovni snižovat emise smysl má, ale především je třeba orientovat se na adaptační opatření. Tedy se na změnu chystat. Ano, v silách lidí není zastavit nárůst teplot. Je daleko lepší, a pravděpodobně i o dost levnější, se tomu přizpůsobovat, přinejmenším v našich podmínkách.

Tady víme, že nám to dělá třeba problém s vodou, které je buď málo, nebo hodně. Tedy je třeba zaměřovat se na zvyšování retenční schopnosti krajiny, třeba znovu budovat remízky.

Hodnocení životního cyklu mostních konstrukcí

Celkové posouzení životního cyklu, které se zaměřuje na udržitelnost výstavby mostních konstrukcí, je rozděleno do tří hlavních kategorií:

• Environmentální kvalita (analýza emisí v rámci LCA)
• Ekonomická kvalita (náklady během celého životního cyklu - LCC)
• Sociální a funkční kvalita (sociální analýza životního cyklu - LCS)

Cílem LCA je zhodnotit environmentální vlastnosti mostů v průběhu jejich životního cyklu. Představená metodika uvádí konkrétní metodu posuzování mostů s ohledem na hodnocení jak pořizovacích nákladů, tak nákladů životního cyklu včetně likvidace mostu (LCC) a kombinuje se sociálními náklady životního cyklu LCS a dopady do životního prostředí LCA.

Posouzení nákladů na životní cyklus (LCC) je ekonomická metoda hodnocení, ve kterém se uvažují všechny příslušné náklady ve stanoveném časovém období, včetně uvážení časové hodnoty peněz. Sociální kritéria umožňují vyčíslit dopady mostní konstrukce na její přímé uživatele a obyvatele žijící v jejím okolí.

Jakmile jsou pro most definovány různé varianty řešení, konečným krokem návrhu je jejich srovnání. K tomu slouží normalizace výsledků v jednotlivých kritériích hodnocení mostu, jejich vážení a posléze porovnání výsledného součinitele udržitelnosti.

Jedním z nejdůležitějších vstupů do hodnocení životního cyklu mostů je životnost jeho jednotlivých prvků. Níže je uvedena tabulka s odhadovanou životností konstrukčních prvků:

tags: #emise #cap #most #definice

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický Význam Květu
• Slušovice a příroda
• Karlova reakce na kauzu
• Materiály pro odpadkové koše
• Velikosti košů na odpadky pro domácnost