Za poskozovani klimatu muze zakaznik

Společnost je jako složitý organismus, v němž jsou jednotlivé buňky natolik funkčně specializované, že se bez vzájemné spolupráce neobejdou a celek bez ní není schopen přežít. V obecné rovině může posloužit k zamyšlení nad společností jako celkem, nad jednotlivými částmi, které ji tvoří, a nad tím, jak se navzájem mezi sebou ovlivňují.

Podobně lze s pomocí této mapy komplexněji přemýšlet také o klimatické změně - co všechno znamená tato změna pro současnou společnost? A chceme-li dospět k nízkouhlíkové budoucnosti, což je pro zastavení globálního oteplování nutné, jaký dopad budou mít jednotlivé změny na místní komunity, na svět byznysu, na systém vzdělávání?

Cílem tohoto textu je prostřednictvím těchto a dalších otázek inspirovat k širšímu pohledu na klimatickou změnu - nestačí ji totiž pouze vědecky popsat nebo najít vhodné technologické řešení. A protože každý člověk je jednou takovou buňkou, která má svou důležitou úlohu, lze se při čtení tohoto textu ptát, co všechno jsme vlastně schopni ze své pozice či role ovlivnit a jakým způsobem můžeme k této transformaci v nízkouhlíkovou společnost přispět.

A to nejen svou individuální spotřebitelskou uhlíkovou stopou, ale například i díky vazbám oblasti, v níž působíme, na další části celého systému. Srovnání jakou část emisí mohou v tuto chvíli ovlivnit lidé radikální změnou své spotřeby a jakou část emisí může ovlivnit stát systémovými změnami.

V současnosti lidstvo spotřebovává ohromné množství fosilních paliv i dalších materiálů a vytváří přitom miliony tun skleníkových plynů, plastových i jiných odpadů. Zároveň využívá krajinu způsobem, který ji pro další generace zanechává ve vyčerpaném stavu. Ukazuje se, že růst životní úrovně snižuje porodnost a je pravděpodobně jediným etickým způsobem, jak zabránit katastrofálnímu přelidnění planety.

Čtěte také: Civilizace a devastace přírody

Technologie a klimatická změna

Většina technologií, které k takové změně budou potřeba, je už dnes dostupná. Taková změna vyžaduje především dekarbonizaci energetiky (tedy přestat energii vyrábět spalováním fosilních paliv), dekarbonizaci dopravy a snížení emisí vznikajících při produkci potravin. Zároveň bude potřeba zlepšit ochranu krajiny a zastavit odlesňování, protože lesy pomáhají skleníkové plyny z atmosféry odčerpávat.

Technologie jsou pro pokrok společnosti a její změny zásadní dlouhodobě - v posledních desetiletích vzpomeňme například internet a co všechno jeho zavedení znamenalo. V posledních desetiletích však udělaly velký pokrok i technologie, které mohou pomoci klimatickou změnu zastavit: výroba elektřiny z větru a slunce je dnes výrazně efektivnější a levnější než dříve, objevují se prototypy technologií sloužících k zachycování oxidu uhličitého z atmosféry, elektroauta mohou významně pomoci s dekarbonizací dopravy atd.

Na druhé straně nás zřejmě nečekají ani žádné průlomové objevy, jež by dávaly důvod k optimismu, že klimatickou změnu snadno vyřeší do roku 2050 nějaký technologický zázrak. Například domy se možná budou stavět ještě úspornější než dosud, ale pořád to budou domy, na které bude potřeba stavební materiál (třeba cement, při jehož výrobě vzniká velké množství emisí) a ani stavební postupy se nejspíš radikálně nezmění. Většinu technologií potřebných k nízkouhlíkové společnosti ostatně máme už dnes - buď je známe, nebo jsou ve stadiu časných osvojitelů (early adopters).

Infrastruktura a její význam

Infrastrukturu mnohdy vnímáme jako cosi samozřejmého, co je nám jednoduše k dispozici - ve skutečnosti však vybudování tohoto zázemí umožňujícího další aktivity zpravidla vyžaduje hodně času a nemalé prostředky. Dobrým příkladem mohou být silnice nebo železnice, ale ani internet se neobejde bez velkého technického zázemí, které se neobjeví ze dne na den. Proto když se v souvislosti s klimatickou změnou mluví o elektromobilitě, znamená to také například vybudovat síť dobíjecích stanic.

Fungující infrastruktura je zásadní i pro zvládání dopadů klimatické změny: dobře propojená vodovodní síť umožní dodávky vody i v případě dlouhodobého sucha. Hráze, poldry a vsakovací místa zase pomáhají zmírňovat následky povodní.

Čtěte také: Článek o invazních patogenech

Politika a mezinárodní spolupráce

Původním smyslem politiky je sloužit péči o společné (řecké slovo polis znamená „obec“). V dřívějších dobách se rozhodování odehrávalo spíše na lokální a regionální úrovni, v souvislosti se změnou klimatu a dalšími výzvami, jimž naše civilizace čelí, dnes stále více vystupuje do popředí také globální rozměr politiky - společnými silami pečovat o tento svět.

Zastavení klimatické změny vyžaduje mezinárodní spolupráci: sjednotit zákony a uzavřít smlouvy či dohody, které státům umožní postupovat společně. Přitom je potřeba brát v potaz i otázku férovosti a solidarity - ne všechny země jsou stejně rozvinuté, aby se mohly rychle transformovat na nízkouhlíkovou ekonomiku, a o to větší podíl na společném úsilí by měly mít státy vyspělé. Totéž platí i o jednotlivých sektorech ekonomiky - ani zde není dekarbonizace pro všechny stejně snadná.

Hlavní role legislativy - opět od lokální úrovně až po mezinárodní - spočívá v prosazování a vynucování (předpisy) a regulaci (normy, zákazy). Z hlediska klimatické změny hraje nicméně důležitou roli také lokální politika, která může usnadňovat (či naopak komplikovat) použití některých nízkouhlíkových technologií. Bez přijetí celosvětově uznávaných zákonů stanovujících, že fosilní paliva musí zůstat v zemi, lze jen těžko očekávat, že se tak skutečně stane.

Kromě obecných dohod a deklarací (jako je např. Pařížská dohoda z roku 2015) je však potřeba také připravit funkční nástroje, jež budou signatáře nutit závazky skutečně dodržovat, a stanovit podrobný plán, který k nízkouhlíkové či bezuhlíkové společnosti povede.

Role firem, startupů a korporací

Firmy, startupy a korporace jsou důležitými hráči nejen kvůli ekologické stopě, ale také proto, že mohou lidem zprostředkovávat práci, která přináší obživu a smysl. Kromě toho umožňují rozšiřování technologií, spolupodílí se na budování infrastruktury a především vytvářejí produkty a služby, které pak v roli spotřebitelů využívají další lidé.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Ve finančním světě hrají zásadní roli banky, a to nejen pro občany, ale i v oblasti inovací a byznysu (investice a rozjezd nového podnikání), což je důležité také z hlediska klimatické změny - jako možná podpora „zelenějších“ technologií. V souvislosti se změnou klimatu se dnes hledají také nové růstové modely, které vedle hospodářského růstu zahrnují i další aspekty, jako je kvalita života, ochrana životního prostředí či příjmová rovnost.

Komunity a kultura

V komunitách se sdružujeme, abychom pečovali o společné (např. občanské spolky), abychom se sešli s lidmi podobných zájmů či hodnot (na fotbale, u piva, na meditaci) nebo abychom spolu na něčem pracovali (např. pracovní komunity sdružené kolem nějakého projektu). Vedle toho komunity umožňují také určitou nekomerční formu péče o sebe sama a rozvíjení empatie a citlivosti k potřebám jiných lidí i skupiny jako celku.

Z hlediska klimatické změny je existence fungujících komunit klíčová jak lokálně, např. pro podporu místního zemědělství a další produkce, tak globálně - kvůli spolupráci při péči o společné, což je v tomto případě celá planeta. Je pravděpodobné, že zdravě fungující komunita s velkou mírou empatie zaměřené dovnitř bude umět lépe naslouchat také k potřebám jiných skupin a dokáže s nimi navázat empatický a konstruktivní dialog.

Kulturou jsou zde myšleny především sdílené vize, hodnoty, normy a narativy (tedy příběhy, skrze které chápeme okolní svět). Když se ohlédneme do 20. století, vidíme, že kapitalismus, komunismus i nacismus měly každý své vlastní příběhy, normy a vize. Oproti ostatním oblastem je „kultura“ velmi abstraktní a je asi nejtěžší říct, jak by se vlastně měla změnit.

Součástí této změny však nejspíš bude přijetí klimatické změny jako zásadní hrozby pro lidstvo a tedy i celospolečenské přijetí snahy o zavedení opatření, která povedou k nízkouhlíkové budoucnosti. Některé změny v uvažování a přístupu lidí můžeme kolem sebe vidět již nyní: v posledních desetiletích začíná být normální třídění odpadu, v obchodech běžně najdeme ekologické produkty, ohled na životní prostředí se stále více promítá do životního stylu, a to nejen u mladších generací.

Naprosto klíčová v procesu transformace však je také sdělování vize nízkouhlíkové společnosti jako něčeho dosažitelného a reálného, jako světa, ve kterém se nám bude dobře žít. Ano, klimatická změna je pro naši civilizaci obrovskou výzvou, nicméně společnými silami ji jsme schopni zvládnout, a když to uděláme dobře a budeme svá rozhodnutí konzistentně zakládat na relevantních faktech, nemusí to v budoucnu znamenat ani snížení kvality života.

Podnik Kaufland a ochrana klimatu

Konkrétními opatřeními významně přispíváme k ochraně klimatu v rámci všech oblastí naší společnosti. Klimatické změny jsou pro naši existenci na Zemi hrozbou. Je nejvyšší čas, abychom začali jednat.

Skupina Schwarz, jejíž součástí je i Kaufland, se už léta angažuje ve zvýšení ochrany klimatu formou různých opatření. I my ve společnosti Kaufland konáme aktivity dle metodiky SBTi a přijímáme klíčová opatření, které udržují nárůst průměrné globální teploty pod 1,5 stupně Celsia. Do roku 2030 chceme snížit své emise CO2 z provozní činnosti o 80% oproti roku 2019. Naším cílem je být v budoucnu klimaticky neutrální.

Skupina Schwarz se již v srpnu 2020 oficiálně připojila k iniciativě Science Based Targets Initiative (SBTi). Po vypracování kompletní analýzy uhlíkové stopy a emisí CO2 byly stanoveny cíle ochrany klimatu podle metodiky SBTi. Jako společnost chceme měřitelně přispět k dosažení cíle stanoveného v Pařížské dohodě o klimatu, kterým je omezení globálního oteplování na méně než 2 °C.

Stanovené klimatické cíle skupiny Schwarz byly schváleny a oficiálně zveřejněny iniciativou Science Based Target. Za tímto účelem přejdou všechny země společnosti Kaufland od roku 2022 na zelenou elektřinu. Kromě toho se nejpozději do roku 2025 staneme klimaticky neutrální společností, a to kompenzací zbývajících provozních emisí skleníkových plynů (Scope 1 a 2) prostřednictvím kompenzačních projektů.

Společnost Kaufland spolupracuje se zkušenými partnery na kompenzaci provozních skleníkových plynů. Offsetové projekty jsou vybírány podle vysokých požadavků na kvalitu, jako je například Gold Standard. Společnost Kaufland tak kompenzuje své provozní emise a činí své obchodní aktivity klimaticky neutrálními.

Abychom snížili emise z našich předcházejících a navazujících činností (Scope 3), zavazujeme dodavatele, kteří jsou zodpovědní za 80 % emisí souvisejících s našimi výrobky, aby si do roku 2026 stanovili klimatické cíle v souladu s metodikou SBTi. Naše obchodní partnery v tomto procesu podporujeme a doprovázíme.

I v Kauflandu předcházíme plýtvání a tuto skutečnost zohledňujeme v rámci obalů našich privátních značek. Logistika je nedílnou součástí našeho podnikání. I v oblasti logistiky ctí Kaufland své zásady a klade důraz na společenskou odpovědnost a udržitelnost. Efektivním řízením skladových zásob a dodržováním logistických principů předcházíme vzniku potravinového odpadu.

Dalším krokem k ochraně klimatu je výstavba fotovoltaických elektráren na střechách prodejen a dalších budov, které využíváme. Využívejte digitální účtenku. Pro účely vrácení zboží či reklamaci je v aplikaci uchována po dobu tří let. Zároveň ji lze jednoduše sdílet či ukládat ve formátu PDF. V Kauflandu víme, že rozhodují činy a proto začínáme od sebe!

Směrnice EU a podávání zpráv o udržitelnosti

Dne 5. ledna 2023 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (1). Cílem této směrnice je zajistit, aby investoři měli k dispozici informace, které potřebují k pochopení a řízení rizik, jimž jsou podniky, do nichž se investuje, vystaveny v souvislosti se změnou klimatu a dalšími otázkami udržitelnosti.

Směrnice (EU) 2022/2464 vyžaduje, aby velké podniky, mateřské podniky velké skupiny a podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaném trhu v Unii (s výjimkou mikropodniků) podávaly zprávy o udržitelnosti podle standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Směrnice (EU) 2022/2464 vyžaduje, aby podniky, na které se vztahují požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti, podávaly zprávy o hodnotovém řetězci v rozsahu nezbytném pro pochopení jejich dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s udržitelností.

Komise požádala skupinu EFRAG, aby nezávisle na standardu pro kótované malé a střední podniky stanoveném směrnicí (EU) 2022/2464 vypracovala samostatný, jednodušší standard pro dobrovolné použití nekótovanými malými a středními podniky. Hlavním cílem tohoto dobrovolného standardu je pomoci podnikům, které nespadají do oblasti působnosti směrnice (EU) 2022/2464, reagovat na žádosti o informace, které obdrží od finančních institucí, velkých podniků a dalších zúčastněných stran. Cílem tohoto dobrovolného standardu je omezit nutnost reakce malých a středních podniků na samostatné žádosti o informace od jednotlivých protistran pro účely podávání zpráv, náležité péče a řízení rizik nebo jiného využití informací o udržitelnosti.

tags: #za #poskozovani #klimatu #muze #zakaznik

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace vozidel v Touškově
• Snubní prsteny šetrné k životnímu prostředí
• Mladá Boleslav: Čištění odpadů
• Recenze plastových ratanových košů
• Zásady ochrany před bleskem