Znečištění ovzduší v Praze: Příčiny a důsledky

V Praze představuje kvalita ovzduší jeden z největších problémů životního prostředí. Ovzduší je znečišťováno především polétavým prachem (pevnými částicemi PM10, PM2,5), přízemním ozonem, oxidy dusíku, benzo(a)pyrenem a těkavými organickými látkami.

Hlavní příčiny znečištění ovzduší v Praze

Doprava

Podstatný vliv na znečišťování ovzduší na území hl. m. Prahy má především narůstající automobilová doprava. Jedním z hlavních zdrojů emisí prachových částic, takzvaného polétavého prachu (PM10 a PM2,5), a oxidů dusíku v Praze je doprava. Podle dat přispívá k celkovému znečištění ovzduší v metropoli z více než 70 %. Hlavní město se s tím snaží něco dělat, zatím to ale nestačí.

Připomeňme také, že Praha navzdory slibům ještě nezavedla žádná omezení pro stará či škodlivější auta.

Lokální topeniště a průmysl

K překračování stanovené přípustné koncentrace v ovzduší dochází na rozsáhlém území Prahy u znečišťující látky benzo(a)pyrenu, nejvíce v zimním období, kdy významným zdrojem emisí je spalování tuhých paliv v lokálních topeništích. Zbylých 30 až 35 procent emisí tvoří lokální vytápění a příležitostné poslední přežívající průmyslové podniky na území hlavního města, mezi něž patří například spalovna v Malešicích, továrna na léčiva Zentiva nebo fabriky na krajích periferie.

Další zdroje

Na emisích těkavých organických látek do ovzduší se podílí plošná spotřeba rozpouštědel a doprava, částečně automobilový průmysl, tiskárny apod. Těkavé organické látky spolu s oxidy dusíku se podílejí na vzniku přízemního ozonu.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Dýchání znečištěného vzduchu přitom zvyšuje riziko astmatu, chronické bronchitidy, kardiovaskulárních onemocnění a v některých případech i rakoviny plic. Vysoké koncentrace jemných prachových částic (PM10 a PM2,5) pronikají hluboko do dýchacího systému a způsobují podráždění plic. Jemné částice PM2,5, jež pronikají až do krevního oběhu, mohou být zvlášť nebezpečné pro děti, seniory a osoby s oslabeným imunitním systémem.

Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí způsobuje znečištění ovzduší v Česku každoročně přibližně 10 000 předčasných úmrtí, z toho významná část připadá na velká města. Většinu z nich (8 500) pak zabije dlouhodobé vystavování se částicím PM2.5.

Znečištěné ovzduší je příčinou zvýšeného rizika infarktu, mrtvice a dalších srdečně-cévních onemocnění.

Znečišťující látky a jejich vliv

Polétavý prach (PM10, PM2,5)

Jemné částice PM2,5, jež pronikají až do krevního oběhu, mohou být zvlášť nebezpečné pro děti, seniory a osoby s oslabeným imunitním systémem.

Ultrajemné částice (UFP), které jsou ještě menší, nedá se před nimi bránit a neumí je měřit většina oficiálních měrných bodů, mohou způsobovat další problémy. „Ultrajemné částice o velikosti nanoměřítka (menší než 0,1 μm nebo 100 nm v průměru), jsou natolik malé, že mohou bez problémů pronikat do lidského organismu, což představuje značné zdravotní riziko, zejména pro osoby s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Oxid dusičitý (NO2)

Dosavadní výsledky ukazují, že průměrné koncentrace NO2 na dopravně zatížených lokalitách jsou přibližně dvojnásobné oproti lokalitám odděleným od rušné silnice souvislou zástavbou (vnitroblokům).

Ozón (O3)

Ozón, stejně jako NO2, může vyvolat vzrůst nespecifické citlivosti dýchacích cest k inhalačnímu provokačnímu testu s bronchokonstrikčním agens.

Smogové situace

Smog označuje mimořádné znečištění ovzduší (koncentrace převyšující přípustné hodnoty) při nepříznivých meteorologických podmínkách. Trvá-li smogová situace dlouho, může mít nepříznivý vliv na zdraví.

V zimě: Při teplotní inverzi se v hůře provětrávaných polohách hromadí škodliviny ze spalovacích procesů - především oxidy síry, dusíku a prachové částice.

V létě: V přízemních vrstvách atmosféry vzniká vlivem slunečního záření z prekurzorů oxidů dusíku a těkavých organických látek přízemní troposférický ozon, který vytváří tzv. letní smog.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Řešení a opatření

Aby města znečištění ovzduší účinně čelila, zavádějí různé strategie. V mnoha z nich hraje klíčovou roli doprava. Úspěšná opatření se zaměřují na menší počet aut, podporují chůzi a cyklistiku a rozšiřují veřejnou dopravu.

Například Bangkok rozšiřuje své zatím stále omezené linky Skytrainu a metra, zatímco Dillí si stanovilo cíl elektrifikovat 80 % svého autobusového parku.

Města zároveň experimentují se nízkoemisními zónami. Jsou to oblasti, kam mají přístup pouze některá nebo žádná auta, a ulice se často upravují tak, aby poskytovaly více prostoru chodcům a cyklistům.

Dalším klíčovým faktorem, který je třeba řešit, je průmysl. akční plán Dillí proti znečištění ovzduší se zaměřuje také na snižování prašnosti ze stavebních prací a přechod na čistší paliva a účinnější technologie.

Regulace a infrastruktura pro odpadové hospodářství musí být součástí každého městského plánu proti znečištění ovzduší.

Závazná opatření (Akční plán PZKO 2020+, I. a II.

Magistrát hl. m. ke snížení spotřeby energie a k jejímu efektivnějšímu využívání lze investovat do technických opatření jako jsou zateplování objektů, výměna oken, apod.

Světelný smog

Zatímco zimní smog nad Prahou je viditelný pouhým okem, světelný smog často zůstává nepozorován, přestože ovlivňuje město podobně zásadně. Nadměrné umělé osvětlení nejenže zakrývá pohled na noční oblohu, ale také narušuje přírodní cykly, lidské zdraví a energetickou bilanci města.

Strategií, jak za energie ušetřit (světelný smog má na rozdíl od toho emisního přeci jen i okamžitě provázané finanční náklady), a tudíž i zmírnit světelný smog, je ale více. Praha například na lampy instaluje chytré komunikátory, jež dokáží ovlivňovat intenzitu světla podle potřeby.

tags: #znečištění #ovzduší #Praha #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Olympiáda Spálené Poříčí
• Instalace pračky a sušičky krok za krokem
• Komunální odpad Albrechtice nad Vltavou
• Láska k přírodě v romantismu
• Důvody zrušení plánu ochrany ovzduší