Konference OSN o změně klimatu: Zprávy a výzvy

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres při oficiálním zahájení světové konference o klimatu vyzval představitele téměř 200 účastnických států k aktivnějšímu boji proti globálnímu oteplování.

Konference se koná do 14. prosince v polských Katovicích. Jejím hlavním cílem je přijetí pravidel, která by umožnila úplné splnění bodů pařížské klimatické dohody z roku 2015.

24. konference OSN o změnách klimatu (COP24), které se účastní více než 190 zemí, včetně České republiky, začala plenárním zasedáním. V pondělí se k účastníkům konference připojili ministři a někteří nejvyšší představitelé účastnických zemí.

Ve svém projevu na úvod konference Guterres uvedl, že pokud lidstvo selže, Arktida a Antarktida se bude dál rozehřívat, korály budou hynout a hladina moří stoupne. Ještě více lidí podle něj zemře kvůli znečištění ovzduší a nedostatku vody.

Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů.

Čtěte také: Historie ekologické daně v Česku

„Většina zemí, které nesou největší zodpovědnost za exhalace skleníkových plynů, navíc při plnění svých slibů z Paříže zaostává,“ upozornil Guterres. Podle něj je nutné odvrátit „globální klimatický chaos“.

Guterres zdůraznil, že není čas na nekonečná jednání. „Podle Světové meteorologické organizace (WMO) bylo dvacet nejteplejších roků v historii měření zaznamenáno v posledních 22 letech. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je nejvyšší za poslední tři miliony let a emise dál rostou,“ uvedl Guterres.

Kromě státníků v pondělí na summitu vystoupil například herec a bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger a britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough. „Pokud nebudeme jednat, kolaps našich civilizací a zánik velké části přírodního bohatství je na dohled,“ varoval ve svém projevu Attenborough.

Cíl COP24: Splnění bodů Pařížské dohody

Hlavním cílem konference je přijetí pravidel, která by umožnila úplné splnění bodů pařížské klimatické dohody z roku 2015. V té se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s teplotou v předindustriálním období (1850 až 1900).

Česká delegace, kterou na COP24 vede ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu z ministerstva životního prostředí Pavla Zámyslického podporuje, aby byl přijat balíček ambiciózních opatření.

Čtěte také: Riquewihr – alsaský skvost

„Především z hlediska, aby došlo k navýšení závazků těch zemí, kde zatím z pohledu plnění nárůstu teploty o dva stupně Celsia nejsou závazky dostatečné,“ řekl Zámyslický. Česko také usiluje o to, aby existoval jasný způsob, jak tyto záměry budou hodnoceny a aby docházelo k pravidelnému vykazování emisí, které země vypouští.

COP30 v Belému: Adaptace a financování

V brazilském Belému skončila světová klimatická konference COP 30, tedy Conference of the Parties, konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Konala se na okraji Amazonského pralesa.

Zástupci téměř dvou set států se soustředili hlavně na dvě otázky: jak posílit připravenost na důsledky klimatických změn a jak financovat spravedlivou ekonomickou transformaci od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.

Hlavním tématem jednání v Belému byla opatření na přizpůsobení se změnám klimatu. „V důsledku dopadů změny klimatu umírají chudí a zranitelní lidé, trpí špatným zdravotním stavem a přicházejí o své živobytí,“ uvedla na tiskové konferenci při zveřejnění speciální zprávy o adaptaci na klimatickou změnu Inger Andersenová, ředitelka Environmentálního programu Organizace spojených národů.

Podle Andersenové je ohrožena infrastruktura od mostů po rozvody energie, lidská obydlí a nemocnice, ale i zemědělská půda. „Náklady jsou vysoké a stále rostou, protože chybí razantní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a omezení globálního oteplování,“ vysvětluje Andersenová.

Čtěte také: Ekosystémy a neolitická revoluce

Současný trend oteplování bude kolem roku 2035 vyžadovat v chudších státech světa každoroční investice v řádu 365 miliard dolarů, zatímco v roce 2022 to bylo pouze 28 miliard a v roce 2023 jen 26 miliard.

Právě nejzranitelnější země, jako například Jamajka nebo Filipíny, nesou jen zanedbatelný podíl na emisích skleníkových plynů a tedy i za rozvrat klimatu. Zároveň na ně však dopadají extrémy počasí a změny klimatu nejsilněji.

Problémy a výzvy

Klíčovým prvkem mezinárodních klimatických jednání jsou pětileté závazky, které si každý stát stanovuje sám v rámci svého národního klimatického plánu. Právě do konference v Belému měly vlády odevzdat třetí kolo svých závazků. V termínu ale své plány předložilo jen šedesát států z téměř dvou set.

„Vlády měly tři pokusy splnit závazky z Pařížské dohody, ale pokaždé selhaly,“ uvedla Inger Andersenová. „Ačkoli národní klimatické plány přinesly určitý pokrok, zdaleka to nestačí. Deset let po uzavření Pařížské dohody je svět teplejší než kdykoli předtím,“ shrnul situaci před konferencí v Belému Carlo Buontempo, ředitel klimatické služby evropské agentury Copernicus.

Jednoduchá odpověď zní: stále spalujeme fosilní paliva - a jejich spotřeba stále roste. Podle studie vedené Isakem Stoddardem z Univerzity v Uppsale z roku 2021 je tempo snižování emisí příliš pomalé na to, aby drželo krok s rostoucí ekonomikou a poptávkou po energii.

Odklad řešení klimatické krize vyvolává rostoucí tlak na reformu mezinárodních klimatických jednání. Erika Lennonová z Centra pro mezinárodní environmentální právo pro portál Carbon Brief připomíná, že cíle klimatických konferencí jsou zásadně odlišné od cílů fosilního průmyslu. Přesto na tyto konference nadále přijíždějí tisíce lobbistů z fosilního sektoru, kteří jednání výrazně zpomalují.

Brazilský Belém hostil klimatickou konferenci, na níž se zástupci států vyjednávali o tom, jak reagovat na klimatickou změnu. Zatím se daří navazovat na klíčová rozhodnutí z minula. Nedaří se ovšem jednat rychle.

Další týden se předseda COP30 André do Lago pokusil na základě proběhlých konzultací zaměřených na čtyři klíčová témata - finance, hranici 1,5 stupně Celsia, vykazování emisí a obchod - shrnout nápady a perspektivy do jednoho balíčku, se kterým budou všichni spokojeni.

Rozepře, neochotu spolupracovat a polarizující jazyk na místě přihodí tradiční fosilní státy a také fosilní lobby. A ta není malá - podle organizace Kick Big Polluters Out je jeden z 25 delegátů aktivním fanouškem uhlí, plynu a ropy.

Česká republika a COP26

Ve dnech 1.11. až 12.11. 2021 se v Glasgow konala konference OSN o změně klimatu. Českou republiku reprezentovala z MŽP delegace, kterou vedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

COP26 představovala zásadní jednání pro konečnou dohodu o důležitých, doposud neschválených, prováděcích pravidlech Pařížské dohody, zejména o článku 6 Pařížské dohody a rámci pro transparentnost.

Česká republika vystupovala na COP26 v rámci vyjednané společné pozice EU. Primárním cílem členských států EU bylo letos v červnu schválené společné snížení emisí do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990.

Česká republika své dosavadní závazky snižování emisí skleníkových plynů plní. Podařilo se splnit vytyčený cíl k roku 2020, tedy snížení emisí o 20 % oproti roku 2005. Na aktuální situaci, kdy se emise ČR v posledním roce zvýšily, se zásadně podepsala bezprecedentní kůrovcová kalamita.

tags: #začala #konference #o #změně #klimatu #zprávy

Oblíbené příspěvky:

• Studie vlivu znečištění vzduchotechnického potrubí
• Snubní prsteny šetrné k životnímu prostředí
• Autobusová linka 382
• Likvidace Odpadu Chudenice
• Odbor životního prostředí Úvaly