Začlenění průřezového tématu environmentální výchova: příklady

V rámci školního kurikula se environmentální problematika může promítat na dvou úrovních - školy a jednotlivých vyučovacích předmětů.

Environmentální výchova na úrovni školy

EV na úrovni školy se v rámci kurikula nejčastěji promítá ve výchovných a vzdělávacích strategiích. Škola takto deklaruje záměr utvářet kompetence žáků na základě širokého spektra činností v rámci výuky i mimo ni.

Za tímto účelem školy vyvíjejí např.:

• ekologický provoz školy - třídění odpadu, šetření energiemi atp.
• účast na mezinárodních projektech
• účast na celorepublikových projektech - např. M. R. K. E. V.
• celoškolní projekty s environmentální tematikou (např. spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi (např.

Environmentální výchova v jednotlivých vyučovacích předmětech

V prvním vzdělávacím období je EV zařazována zejména do vyučovacích předmětů, které vycházejí z oblasti Člověk a jeho svět. Řada výstupů této vzdělávací oblasti s environmentální problematikou úzce souvisí. Integrace EV do těchto předmětů je zpravidla velmi dobrá, školní výstupy dobře rozpracované, stejně jako výchovné a vzdělávací strategie na úrovni předmětu, které problematiku EV zohledňují.

Zařazení EV do vyučovacích předmětů vycházejících z jiných oblastí - např. Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace nebo Umění a kultura zpravidla nevystihují přesně to, co by EV měla žákům přinést. V některých případech se zdá zařazení tohoto průřezového tématu jako formální, což může způsobit například fakt, že tematický okruh není vhodně přiřazen ke školnímu výstupu.

Čtěte také: Ekologická nika a příklady

Ve druhém vzdělávacím období bývá EV tradičně součástí předmětů vycházejících z oblasti Člověk a příroda. Řada výstupů této oblasti přímo souvisí s environmentální problematikou a integrace je tak velmi přirozená. Přiřazování tematických okruhů PT školním výstupům je vhodné, stejně jako metody a formy práce (exkurze, projekty, experimenty) uváděné ve školním kurikulu.

Podobně jako v prvním vzdělávacím období, i zde občas působí zařazení EV do předmětů vycházejících z oblastí Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace nebo Umění a kultura poněkud formálně. I zde jsou tematické okruhy přiřazovány k výstupům, s nimiž nesouvisí vůbec nebo jen okrajově.

Lze však říci, že se tomu tak děje podstatně méně často než v prvním vzdělávacím období, neboť EV má široké uplatnění zejména v přírodovědných předmětech, jejichž škála je ve druhém vzdělávacím období širší.

Příklady dobré praxe

Dvě školy do svých školních kurikul zařadily vyučovací předmět vycházející z environmentální problematiky jako povinný vyučovací předmět, obě se shodným názvem Environmentální výchova (ZŠ Lesní, Liberec a ZŠ Novoborská, Praha). Vyučovací předmět Environmentální výchova má školou vytvořené vlastní výstupy, které korespondují s tematickými okruhy uvedenými v PT EV v RVP ZV. Realizace je dobře promyšlená a umožňuje žákovi propojovat v rámci jediného předmětu poznatky z různých oborů.

Obě školy zvolily jiný postup při vytváření předmětů EV:

Čtěte také: Zahraniční environmentální výchova

• ZŠ Novoborská sjednotila výstupy některých, zejména přírodovědných, oborů, rozpracovala je a přiřadila jim učivo.
• ZŠ Lesní vytvářela výstupy vlastní. Očekávaný výstup je účelně rozpracován a je k němu vhodně přiřazeno učivo, na němž je výstup naplňován.

Specifické problémy v integraci EV do některých předmětů

V oblasti výtvarného oboru problém tkví již v samotném rozpracování vzdělávacího obsahu. To, co je možné rozvíjet, je propojení tématu ověřování komunikačních účinků a tématu Lidské aktivity a problémy životního prostředí - změny v krajině, krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit a jejich reflexe. Zejména reflexi lidských aktivit v krajině je možné pojmout vizuálními prostředky.

Zde se pak nabízí různé možnosti - např. hledat a dokumentovat (s využitím nových médií - digitální fotografie) detaily krajiny, ve kterých je patrný zásah člověka. Možné je pak např. prostřednictvím animace se zabývat pravděpodobným vývojem situace apod. Vnímání krajiny vždy rovněž souvisí s rozvíjením smyslové citlivosti.

Závěr

Obecně lze konstatovat, že tradičně dobře je zařazována environmentální výchova do přírodovědných oborů (předmětů), kde má její výuka tradici. Pro tyto obory je rovněž zpracovaná celá řada metodických materiálů včetně široké škály nabídky nevládních neziskových organizací a dalších subjektů. Jiná situace je ve společenskovědních oborech a v oblasti Umění a kultura, kde jsou metodické materiály pro výuku zastoupeny jen málo nebo dokonce absentují.

Čtěte také: Více o environmentální výchově

tags: #zacleneni #prurezove #tema #environmentalni #vychova #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Normy pro beryllia v ČR
• Jarní příroda v MŠ
• Angela Saini zkoumá genderové stereotypy
• Omezování světelného znečištění v Bruntále
• Průvodce výběrem papírových pytlů na odpad