Dopady Změny Klimatu v České Republice

Změna klimatu je globální výzva, která se projevuje i v České republice. V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.

Podle meteorologické služby EU Copernicus je Evropa kontinentem, který se otepluje nejrychleji na světě, tzn. dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. „Roste počet dnů s teplotou, která je pro člověka nebezpečná,“ řekl Radiožurnálu profesor Miroslav Trnka, z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Jak dramaticky se klima otepluje, je vidět na tom, že posledním podprůměrným rokem byl rok 1996. Od té doby už je jen tepleji a nejteplejší roky byly loňský, předloňský a rok 2018, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe.

Extrémní projevy počasí potvrzují rostoucí vliv klimatické změny. Podle klimatologů se budou podobné výkyvy počasí objevovat častěji. „Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty - třeba 30 °C. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek,“ vysvětlil pro ČTK Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Ještě před padesáti lety byly tropické dny v České republice spíše výjimečné a vyskytovaly se v jednotkách za rok. Dnes jich klimatologové evidují desítky ročně, a podle predikce modelů jich v budoucnu bude stále přibývat. Podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se Česko od 60. let oteplila o 2,4 °C. „Za posledních deset až patnáct let je počet tropických dnů zhruba trojnásobný oproti období 1961 až 1990,“ uvádí.

Čtěte také: Klimatické modely: co nám říkají?

Vlna velmi vysokých teplot zasáhla velkou část Evropy. Výhled do konce století předpokládá, že oproti současným podmínkám vzroste počet tropických dní až na čtyřnásobek, do poloviny století pak ‚jen‘ na trojnásobek,“ nastiňuje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Problémem jsou zejména tzv. tepelné ostrovy měst, kdy v prostředí městské zástavby vznikají výrazně vyšší teploty než v okolních oblastech. Jaké možnosti se nabízejí, pokud se chceme na vlny veder lépe adaptovat?

Změna klimatu přináší vyšší teploty, delší období sucha a častější extrémní výkyvy počasí, což vytváří ideální podmínky pro vznik a šíření požárů. Lesní požáry představují stále častější hrozbu i v podmínkách České republiky. Kvůli klimatické změně se totiž i ve středoevropské oblasti nezřídka objevuje počasí vhodné k jejich vzniku a šíření v kombinaci se suchem.

„Zatímco střední Evropa nebývala centrem takových událostí, pozorovaná klimatická data a klimatické projekce naznačují, že je tu tendence k častějším rokům s vlhkými a teplými zimami a suchými a horkými léty, což spolu s akumulací paliva vede k rizikovějším podmínkám,“ uvedli mimo jiné autoři studie v čele s bioklimatologem Miroslavem Trnkou a vyzvali k adaptačním opatřením.

Na pětině českého území panuje v hloubce do jednoho metru extrémní půdní sucho. Na další desetině území je pak sucho výjimečné. Situace se bude dál zhoršovat a přispívají k tomu i aktuální vysoké teploty, které sebou nesou zdravotní rizika. Situaci komentuje pro ČT 24 Miroslav Trnka.

V Česku v současnosti panuje paradoxní situace. Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není nikde sucho, hladina v některých přehradních nádržích, zejména v Čechách, je velmi nízko. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná, nicméně průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila, řekl ČTK.

Čtěte také: Změna klimatu v České republice

Jako další neblahý jev Zahradníček připomněl změnu v roční distribuci srážek, kdy v minulých letech statisticky významně poklesly srážky v dubnu až v červnu a v létě pak nastaly přívalové deště.

Les lze označit za dlouhověký ekosystém. Na druhou stranu tady máme globální změnu klimatu, kde se nám rychle mění podmínky, a ten les úplně nestíhá reagovat. Proto se děje velkoplošné odumírání lesů. A sledování zdravotního stavu lesů je tak velice aktuální téma,“ vysvětluje Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Pivo se neobejde bez kvalitního chmele. Agnus, Boomerang, Harmonie nebo Kazbek. A samozřejmě oblíbená česká odrůda - Žatecký poloraný červeňák. Jaká budoucnost čeká tuto plodinu v souvislosti s klimatickou změnou?

Nové předpisy a regulace nemusí být jedinou cestou, jak bojovat se změnami teplot souvisejícími se změnou klimatu. „Cestou je podle mě spíše pokrok a vývoj v rámci udržitelných technologií. Pro Evropskou unii je to obrovská výzva a zároveň možnost, jak dohnat ujíždějící svět,“ konstatuje Pavel Zahradníček v rozhovoru pro týdeník Ekonom, kde dále přibližuje svou práci na prediktivních klimatických modelech, ale i to, jaké pokroky dělají česká města v oblasti termoregulace či jak rostoucí teploty ovlivňují moravské vinařství.

V rámci 30. zasedání konference smluvních stran (COP 30), 20. zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP 20) a 7. zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody (CMA 7), jakož i 63. zasedání pomocného orgánu pro vědecké a technologické poradenství (SBSTA 63) a pomocného orgánu pro provádění (SBI 63) proběhne od 10. do 21. listopadu 2025 další konference OSN o změně klimatu (UNFCCC COP 30), letos v Brazílii.

Čtěte také: Ensemble: Klimatické scénáře pro ČR

tags: #zahradnicek #scenare #zmena #klimatu #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Více o konstrukci nosníků
• Postupy likvidace odpadního oleje v ČR
• Ekologická třída kotlů Viadrus
• CSDB a Ford Kod Motor: Ochrana ovzduší
• Ekologické sáčky na psí hovínka – recenze