Změna klimatu: Scénáře a dopady v České republice

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.

Změna klimatu už nyní významně ovlivňuje naše životní prostředí v oblastech jako vodní režim, lesnictví nebo zemědělství. Změna klimatu v ČR nejvíce zasahuje vodní hospodářství, které má zásadní problémy se schopností zadržovat vodu v krajině a vyrovnávat výkyvy v množství srážek. Nasycenost půdy vodou klesá, což vytváří podmínky pro zrychlený odtok vody. Tento pokles způsobuje častější sucha a povodně na jaře i v létě. Zimní období se zkracuje a snižuje se množství sněhové pokrývky. Sníh nejen chrání půdu před odpařováním v zimě, ale také vytváří zásoby vody v půdě na začátku vegetačního období. Kvalita i množství povrchové a podzemní vody se výrazně zhoršují.

Zvyšující se teploty a změny v půdní vlhkosti už nyní ohrožují naši zemědělskou produkci. Prodloužené vegetační období, které se může protáhnout až o více než měsíc, může sice některým plodinám prospět, ale zvýšený výpar a evapotranspirace od jara do podzimu spotřebují většinu srážek. V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje hlavně monokultury smrku. Škůdci častěji napadají tyto porosty, které špatně snášejí sucho, což vede k jejich postupnému rozpadu. Tento rozpad zvyšuje riziko eroze půdy a narušuje přirozenou obnovu lesů. Bez intenzivního zalesňování původními listnatými stromy se vytvářejí holiny, které mění schopnost lesů pohlcovat CO2 opačným směrem. Rozpadající se lesy místo pohlcování CO2 vypouštějí tento plyn do ovzduší, dokud nevyrostou nové stromy. Na druhou stranu vzniklé holiny a paseky přinesly prostor pro desítky kriticky ohrožených živočišných a rostlinných druhů, které jsou uvedeny na Červeném seznamu IUCN.

V neposlední řadě bude mít klimatická změna v ČR ve spojení s energeticky náročným průmyslem negativní dopad na zdraví lidí a všech dalších organismů u nás žijících. Vysoké letní teploty a vlny vedra urychlí šíření onemocnění a počet úmrtí spojených s horkem. Mimochodem to souvisí například s už aktuálním častějším výskytem lymské boreliózy - vyšší teploty podporují růst populace klíšťat.

Čtěte také: Změna klimatu a Česko

Klimatická změna v ČR způsobí klimatickou regionalizaci. Klimatickou změnu v ČR a její projevy v současnosti už pociťujeme. Je ale důležité si uvědomit, že se jejich intenzita i bude nadále zvyšovat. Pro zmírnění dopadů těchto projevů je nezbytné, abychom co možná nejdříve přijali a realizovali adaptační opatření. Musíme zajistit udržitelnost vodních zdrojů, protože z ČR, která tvoří pomyslnou střechu Evropy, většina srážek odtéká.

Klimatická změna se stala jedním z nejnaléhavějších problémů, kterým lidstvo aktuálně čelí. Její dopady jsou stále více patrné zejména ve formě extrémních výkyvů počasí, což vytváří významný tlak na ekonomiky celého světa. S rostoucí intenzitou přímých dopadů klimatické změny na životní prostředí doprovázených důsledky zavádění klimatických zelených politik, roste také důležitost tohoto faktoru i z pohledu budoucí optimální reakce měnové politiky centrálních bank. Klimatický šok, který probíhá nad rámec běžného hospodářského cyklu, s sebou přináší mimo jiné také zásadní změny ve struktuře jednotlivých ekonomik, a tedy rizika pro schopnost centrálních bank dosahovat cenové stability v budoucnu.

Nad probíhající, a postupem času zesilující, změnou klimatu a nutností se na její dopady začít připravovat panuje v celosvětovém měřítku již delší dobu většinová shoda. Změna klimatu odráží zvyšování průměrné teploty v důsledku zvýšené koncentrace skleníkových plynů v atmosféře způsobené lidskou činností, především oxidu uhličitého, který vzniká při spalování fosilních paliv (uhlí, zemní plyn, ropa). To mimo jiné vede ke změnám počasí v podobě dramaticky se zvyšující frekvence výskytu a rozsahu přírodních katastrof ve světě, jako jsou dlouhá období sucha, vlny veder, lesní požáry, či naopak záplavy, cyklóny nebo hurikány. Jedná se tak o velmi významné globální celospolečenské riziko.

Rizika vyplývající z dopadů klimatické změny lze rozdělit na „hmotná“, související s extrémními povětrnostními jevy, a na „přechodová“, odrážející implementaci klimatické politiky. Mezi hmotná rizika se řadí jak různé typy přírodních katastrof, tak i negativní dopady vysokých teplot (tzv. vln veder) na lidské zdraví, což může dále vést k migraci velkého počtu obyvatel a geopolitickým konfliktům. Dopady klimatické změny ovlivní agregátní nabídku i poptávku. Extrémní události mohou rovněž fyzicky ničit kapitál a přesměrovávat investice od rozšiřování výroby do jeho rekonstrukce. Výpadky produkčních faktorů práce a kapitálu doprovázené častým narušováním globálních obchodních řetězců a dělby práce tak povedou ke snížení potenciálu a výrobních kapacit ekonomik světa. Z hlediska poptávky hmotná rizika ovlivní preference a vzorce chování ekonomických agentů, zvýšená nejistota negativně dopadne na soukromou spotřebu (obezřetnostní úspory) a firmy (odložené investice). Hmotná rizika budou mít také negativní dopady na ceny aktiv a obecně na celý finanční sektor v podobě rostoucích problémů se zabezpečením úvěrů včetně velkých výzev například v odvětví pojišťovnictví.

Přechodová rizika představují ekonomické náklady plynoucí z postupného přeorientování se na nízko emisní ekonomiky. Vznikají v důsledku změn v klimatické politice, nevyhnutelných technologických změn, které budou vyžadovat velké investice, nebo změn preferencí a zvyklostí spotřebitelů novým podmínkám. Může se jednat například o nové formy zdanění a regulatorní omezení, nárůst cen emisních povolenek, uhlíkovou daň a další. To může vyvolat pokles hodnoty určitých podnikových aktiv a také pokles ziskovosti podniků v některých odvětvích. Tyto změny tak rovněž představují rizika pro finanční systém s dalšími dopady na reálnou ekonomiku. Postupné zvyšování globálních teplot povede k přesměrování části zdrojů od výroby a inovací směrem k aktivitám spojeným s přizpůsobováním se změnám klimatu.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

V rámci vyhodnocení ekonomických dopadů klimatické změny byly využity standardizované dlouhodobé klimatické scénáře v rámci tzv. fáze IV navržené NGFS. Klimatické scénáře, jejichž cílem je zmapování potenciálních rizik pro finanční systém v dlouhodobém horizontu, se člení podle ambicióznosti a načasování zavádění klimatických politik do čtyř kategorií, viz NGFS (2023). Do první kategorie spadají scénáře uspořádaného přechodu (tzv. Orderly), které předpokládají na celém horizontu relativně slabá zejména hmotná rizika v důsledku zahájení včasné, důvěryhodné a mezinárodně koordinované klimatické politiky. Druhou kategorii tvoří scénáře neuspořádaného přechodu (tzv. Disorderly), které jsou charakterizovány relativně významnou materializací přechodových rizik vyplývajících z pozdního zavedení klimatické politiky či rozdílného vývoje zeleného přechodu napříč zeměmi a sektory. Do třetí kategorie spadají scénáře s nedostatečně ambiciózní či žádnou klimatickou politikou (tzv. Hot house world), které předpokládají nízká či žádná přechodová rizika a vysoká až extrémní hmotná rizika v důsledku předpokládaného značného nárůstu průměrné globální teploty. Poslední novou kategorií jsou scénáře tzv. Too-little-too-late, které odrážejí zpoždění a mezinárodní rozdíly v ambicích klimatické politiky, které znamenají zvýšená přechodová rizika v některých zemích a vysoká hmotná rizika ve všech zemích kvůli celkové nízké účinnosti zeleného přechodu.

Provedené simulace ekonomických dopadů klimatické změny prostřednictvím globálního modelu NiGEM vycházejí z aktualizovaných tří vybraných hraničních hypotetických scénářů možného budoucího vývoje. První - řízený - scénář „nulové emise 2050“ odpovídá omezení globálního oteplování v podobě nárůstu průměrné teploty maximálně o 1,5 °C oproti období let 1850 - 1900. Tohoto cíle je dosaženo po jeho mírném překročení v letech 2035 - 2060 opět až ve druhé polovině aktuálního století, přičemž na konci století by měl průměrný nárůst teploty poklesnout pod 1,4 °C. Tento scénář je považován za poměrně ambiciózní, neboť předpokládá okamžité zavádění přísné klimatické politiky, což by mělo vést k dosahování čistých nulových emisí CO2 již kolem roku 2050. Druhý - neřízený - scénář „zpožděný přechod“ se vyznačuje oproti předchozímu scénáři pomalejší implementací globální klimatické politiky vedoucí ke snižování světových emisí CO2 až po roce 2030. Do roku 2030 tento scénář přepokládá stejné využívání fosilních zdrojů energie jako je tomu v případě scénáře „současná klimatická politika“. To povede k nárůstu mediánové teploty v letech 2045-2050 téměř o 1,8 °C, přičemž ke konci století se sníží k úrovni 1,6 °C v návaznosti na přijatá klimatická opatření po roce 2030 v souladu s dlouhodobými teplotními cíli. Třetí - Hot House World - scénář „současná klimatická politika“ je charakterizován pokračováním globální klimatické politiky dle současných trendů využívání fosilních zdrojů energie a jen velmi pozvolným tempem snižování emisí CO2.

První skupinu modelovaných rizik představují hmotné šoky, tedy přímé dopady změny klimatu, které se negativně projeví jak na straně nabídky, tak i poptávky. Negativní nabídkové vlivy v rámci hmotných šoků byly pro výše uvedené tři klimatické scénáře nakalibrovány pro jednotlivé ekonomiky světa na základě Kalkuhl a Wenz (2020) a navazují na předpokládané globální teplotní profily odpovídající vybraným klimatickým scénářům. Globální oteplování a zvyšující se frekvence tzv. vln veder se budou negativně projevovat na lidském zdraví, což povede ke snižování dostupnosti i produktivity práce. Rostoucí rozsah a síla přírodních katastrof povedou v místech ohniska k úplné či částečné fyzické destrukci kapitálu. Omezování produkčních faktorů práce a kapitálu povede k poklesu potenciálu jednotlivých ekonomik a tedy ke snížení celkových globálních produkčních kapacit (nabídky). Na straně poptávky se hmotné šoky negativně projeví zejména v rámci soukromé spotřeby a investic, jejichž pokles byl odvozen od negativních dopadů nabídkových vlivů do reálné ekonomické aktivity.

Druhá skupina modelovaných rizik zahrnuje přechodové šoky, tedy zprostředkované dopady odrážející implementaci globální klimatické politiky. Kalibrace přechodových šoků pro jednotlivé ekonomiky světa byla provedena na základě výstupů globálního klimatického modelu REMIND-MAgPIE pouze pro klimatický scénář „nulové emise 2050“ a „zpožděný přechod“, neboť scénář „současná klimatická politika“ přechodové šoky neuvažuje. V rámci přechodových šoků modelová simulace předpokládá pro oba klimatické scénáře nárůst uhlíkové daně, pokles energetické náročnosti produkce. Dále pak byly pro jednotlivé klimatické scénáře - vzhledem k rozdílné struktuře - zvlášť pro jednotlivé ekonomiky světa nakalibrovány šoky odpovídající předpokládanému poklesu spotřeby fosilních zdrojů energie (uhlí, ropa, plyn). Postupné snižování podílu fosilních vstupů do produkce bude mít za následek dočasné snížení produktivity (negativní nabídkový šok) a bude tedy dalším proinflačním faktorem.

Výnosy z uhlíkové daně budou mít pozitivní dopady do veřejných rozpočtů vlád jednotlivých zemí v podobě nového dodatečného zdroje příjmu. Modelová simulace klimatického scénáře „nulové emise 2050“ předpokládá, že výnosy plynoucí z nárůstu uhlíkové daně počínaje začátkem predikčního horizontu budou vládami jednotlivých zemí z poloviny vráceny zpět do ekonomiky formou investic. Zbylá polovina výnosů z uhlíkové daně bude využita na snížení vládního dluhu. V případě klimatického scénáře „zpožděný přechod“, v rámci kterého dochází k opožděné implementaci klimatické politiky a nárůstu uhlíkové daně až po roce 2030, což vede oproti předchozímu scénáři i k nižším celkovým výnosům, jsou tyto dodatečné příjmy vládami jednotlivých zemí redistribuovány zpět do ekonomiky prostřednictvím snížení přímých daní. Dále bude v případě tohoto scénáře tento kladný fiskální šok po roce 2030 tlumen po dobu následujících dvou let negativním sentimentem domácností a firem, které budou otřeseny náhlou změnou směřování klimatické politiky.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

V rámci kvantifikace celkových dopadů vzájemného působení různé kombinace a druhů šoků pro jednotlivé klimatické scénáře byla nejdříve provedena simulace prostřednictvím modelu NiGEM bez reakce měnové politiky. V případě hmotných šoků již nevyhnutelně dochází v rámci všech tří scénářů k větším či menším přímým negativním dopadům klimatické změny do HDP. K těmto vlivům snižujícím reálnou ekonomickou aktivitu se pak v rámci scénáře „nulové emise 2050“ a „zpožděný přechod“ přidávají dopady přechodových šoků odrážející implementaci klimatické politiky, která na jednu stranu pokles HDP dále prohlubuje. Avšak v případě včasné implementace klimatické politiky, viz scénář „nulové emise 2050“, je možné za předpokladu využití výnosů z uhlíkové daně a jejich částečné distribuce formou vládních investic zpět do ekonomiky negativní dopady do HDP výrazně eliminovat, resp. v případě tohoto scénáře dokonce krátkodobě dosáhnout pozitivního celkového dopadu do reálné ekonomické aktivity. V případě pozdější implementace klimatické politiky po roce 2030, viz scénář „zpožděný přechod“, se nad rámec negativních dopadů odrážející hmotné šoky přidává k negativním dopadům přechodových šoků ještě navíc dočasně zhoršený sentiment domácností a firem. I když oba zmíněné scénáře dříve či později přinášejí negativní dopad do HDP, na rozdíl od scénáře „současná klimatická politika“, vedou k velmi výraznému zpomalování globálního oteplování a negativní dopady na jednotlivé ekonomiky světa po roce 2050 budou v těchto scénářích nízké. Naopak v případě scénáře „současná klimatická politika“ budou v čase negativní dopady změny klimatu výrazně zesilovat, což si po roce 2050 vyžádá nevratné škody na životním prostředí, lidském zdraví a obrovské ekonomické náklady.

Změna klimatu je již desítky let předmětem diskusí. Vědci už v naprosté většině o klimatické změně nepochybují. Na důležitosti nabývá otázka, jak na dopady změn klimatu reagovat. Základem pro úvahy o možných dopadech klimatických změn na krajinu jsou scénáře změn klimatu, které jsou založené na globálních klimatických modelech (GCM). Ty pro určité časové intervaly vyčíslí změnu teploty, srážek a dalších meteorologických prvků, na jejichž základě se odhadují dopady klimatu na jednotlivé sektory či ekosystémové služby. Zatímco všechny modely bez rozdílu počítají pro oblast ČR s nárůstem teplot, neshodují se, pokud jde o vývoj srážek.

Pokud srovnáváme dopady pomocí pětice klimatických modelů, jednoznačně vidíme, jak variabilita očekávaných podmínek ovlivňuje budoucí dopady. Je více než zřetelné, s jakou mírou nejistoty je možné a nutné pracovat při případných plánovaných adaptačních opatřeních, eventuálně v kterých ukazatelích se všechny modely shodují a ve kterých se rozcházejí. Jedině tento tzv. ansámblový přístup nám může dát představu o vývoji klimatu. Většina výstupů je zpracována pro nízké, střední, ale i vysoké emise skleníkových plynů, kterým přísluší zkratka RCP (Representative Concentration Pathways). Jsou označeny podle přibližného celkového zesílení skleníkového efektu ve wattech na metr čtvereční v roce 2100 v porovnání s rokem 1750. Nízké emise (odborně označovány jako RCP 2,6) znamenají razantní omezení vývoje koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého v nadcházejících letech a jsou nejblíže vývoji, který si slibujeme od naplnění Pařížské dohody. Naproti tomu emisní scénář RCP 4,5 je ukázkou změn, kdy emise nebudou ve světě tak striktně omezeny, ale zároveň bude jejich růst regulován. Tento scénář je považován pro nebližší dekády za nejpravděpodobnější.

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat. Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.

Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity. Studium klimatu města je v současné době velmi aktuální téma, a to i díky změně klimatu, která se na život ve městech výrazně podepisuje. Ve městech se soustřeďuje stále více obyvatel vyspělých i rozvojových zemích. Polovina obyvatel naší planety žila v roce 2007 ve městech, přičemž více než 70% této populace připadlo na rozvojové země.

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny. oteplení světa od druhé poloviny 19. Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety. Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení. Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme. Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna. Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře. „Jednou z podstatných změn nového webu je - kromě odhadů budoucího vývoje založených na nejnovějších datech - to, že má být průvodcem uživatele po očekávaných dopadech změny klimatu i možných řešeních. „Web na rozdíl od našich platforem jako Intersucho.cz či Fenofáze.cz nereflektuje to, co se děje aktuálně, ale popisuje to, co se dlouhodobě děje s klimatem,“ popsala Lenka Bartošová z CzechGlobe, která se věnuje fenologii. Na webu návštěvník najde texty, mapy a grafy, v nichž získá informace o klimatu v minulých dekádách a o předpokládané podobě klimatu v dekádách příštích. Je tak možné se podívat na klimatické charakteristiky v letech 1961 až 1990, 1981 až 2010 a na předpokládané charakteristiky pro roky 2030, 2050, 2070 a 2085.

„Jedná se například o průměrnou roční teplotu, délku vegetační sezony, průměrný roční úhrn srážek, riziko horkých vln či počet tropických dnů a desítky dalších. „Jsou rozdělené na dopady na lesnictví, zemědělství, vodní hospodářství a města. Nemáme v úmyslu web aktualizovat denně, ale budeme jej postupně doplňovat a rozšiřovat, jak bude postupovat výzkum,“ řekla Bartošová.

Informace lze nalézt také v interaktivních schématech. Zobrazují například různé typy české krajiny a lze na nich sledovat, co klimatická změna udělá s lesy na horách, s loukami ve středních polohách či s vinohrady v jihomoravské krajině. V části, která se zabývá řešením dopadů, jsou především textové informace. „Je zřejmé, že s adaptacemi to není jednoduché a každá lokalita je v něčem jiná.

Veškeré odhady budoucího vývoje jsou založeny na scénářích změny klimatu, které vyvinul tým CzechGlobe ve spolupráci s vědci z České zemědělské univerzity z týmu Martina Hanela. Vycházejí z výpočtů na základě globálních klimatických modelů. „Z desítek modelů jsme objektivním způsobem vybrali ty, které pro území střední Evropy ve 20. století poskytovaly odhady blízké pozorovaným datům. Současně jsme pro budoucí vývoj brali v úvahu všechny kombinace vývoje emisí skleníkových plynů. V současné době jsme svědky podstatné revize závazků na jejich snížení, čímž jejich množství v odhadech budoucího vývoje klimatu značně roste. Zatímco před pár lety jsme scénáře s pokračujícím nárůstem emisí skleníkových plynů považovali za málo pravděpodobné, toto paradigma je nutné přehodnotit. Proto odhady aktuálně zahrnují kombinaci všech čtyř scénářů budoucího vývoje emisí se sedmi klimatickými modely, jež uvažují možnou reakci klimatu.

Web může sloužit všem, na něž má klimatická změna přímé či zprostředkované dopady, ať jsou to zemědělci, vodohospodáři, správci městské zeleně, městské samosprávy, projekční kanceláře, ale i podnikatelé v oborech, které jsou klimatem ovlivňovány.

tags: #změna #klimatu #scenáře #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Horácké autodružstvo – recenze
• Rozměry malých odpadkových košů
• Brodek u Přerova: Recyklace odpadu
• Život v Anglii
• Životní prostředí a digitalizace