Zahraniční pomoc environmentálním projektům

Enviromentální udržitelnost není prioritou pouze evropských programů, ale také Domu zahraniční spolupráce, který má vlastní strategii pro naplňování této priority. Erasmus+ a Evropský sbor solidarity jsou klíčovými programy také pro rozvoj znalostí, dovedností a postojů souvisejících se změnou klimatu a podporou udržitelného rozvoje jak v Evropské unii, tak i mimo ni.

Programy aktivně směřují ke snižování uhlíkové stopy prostřednictvím podpory udržitelných forem dopravy a ekologicky odpovědného chování. Zapojení účastníci by měli při cestování v rámci realizace projektů dávat přednost ekologicky šetrným způsobům dopravy, užitečné tipy přináší Průvodce udržitelným cestováním.

Zelené kompetence, včetně znalostí, dovedností a postojů jsou klíčové pro adaptaci k ekologickému způsobu života a vytváření nových pracovních příležitostí, zahrnují však i kritické a systémové myšlení, řešení problémů a inovace. Vzdělávací instituce hrají stěžejní roli ve snaze o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 v souladu se strategií definovanou v Zelené dohodě pro Evropu.

Iniciativy v oblasti ekologického vzdělávání představují strukturovanou informační platformu, která pomáhá budovat znalosti, dovednosti a postoje potřebné pro ekologičtější a udržitelnější ekonomiku a společnost.

Projekty zaměřené na ochranu vodních ekosystémů

Sladkovodní ekosystémy jsou silně ovlivňovány lidskou činností a klimatickou změnou. Celkově, přinejmenším 37% evropských sladkovodních ryb je ohroženo v kontinentálním měřítku a 39% v měřítku EU. To je jedno z nejvyšších úrovní ohrožení ve smyslu hlavních taxonomických tříd vyšších organismů.

Čtěte také: Ekologické organizace v zahraničí

Mnohé druhy říčních ryb nemají žádný ochranný statut a i ty, které jsou chráněné, např. Směrnicí o stanovištích EU (Habitats Directive), nejsou pravidelně monitorované a dokumentace populačních trendů a stavu jejich populací často chybějí. Nárůst predačního tlaku v současné době dále zvyšuje tlak na říční druhy ryb, i ve zdravých, obnovených nebo málo ovlivněných oblastech.

Projekt ProtectFish si klade za cíl prošetřit monitorovací a ochranářská opatření pro druhy říčních ryb zahrnutých do Směrnice o stanovištích, jako odpověď na Oblast A výzvy. Budou vyvinuta a testována ochranářská opatření s využitím kormorána velkého a lipana podhorního jako vlajkových druhů projektu.

Bude vyhodnoceno pozadí konfliktu pomocí odhadu současného stavu populace kormorána velkého a lipana podhorního v EU, stejně jako kvantifikace efektu tlumení populace kormoránů. Hlavním cílem projektu je získat přesné poznatky na základě moderních a šetrných metod monitoringu.

Na základě těchto údajů vypracovat společné dokumenty k nastolení koordinované koncepce ochrany přirozených populací indikačního druhu pstruha obecného ve volných vodách. Tímto dojde k posílení odolnosti populací vůči klimatickým změnám, zajištění zachování fungujících ekosystémů pro další generace a naplnění dlouhodobých cílů a koncepce programových oblastí (např.

Projekt reaguje na změnu biodiverzity mimopstruhových vod a pokles zastoupení reofilních (proudomilných) rybích druhů na zlomek původního stavu. Cílem projektu bude vyhodnocení biodiverzity a současného stavu rybích populací v různých typech mimopstruhových revírů (toky, nadjezí a přehradní nádrže).

Čtěte také: Analýza zahraniční politiky a ekologie

Projekt se zaměřuje na implementaci ekologicky vhodných a ekonomicky udržitelných metod pro zachování kvality vody v různých vodních biotopech. Cílem projektu je získání kmenů makrořas schopných akumulovat živiny a polutanty z vody a jejich využití v procesu remediace a bioakumulace.

Nová rizika přicházejí, avšak stará zůstávají: Vyhodnocení kontaminace bioty vod polutanty s možným dopadem na lidské zdraví včetně detekce cest vnosu z historických i aktuálních zdrojů. Řeka Ohře svým geologickým postavením a také letitým průmyslem a hornictvím představuje ideální modelový příklad řeky značně zatížené celou škálou polutantů jak z dob historických, tak ze současnosti.

Další projekty v oblasti vodního hospodářství

Nedostatek vody, její nepravidelné dodávky či znečištění významně přispívají ke vzniku a šíření infekčních onemocnění, čímž ohrožují zdraví a snižují kvalitu života dospělých i dětí. Navzdory napříznivé situaci se v Etiopii podíl lidí, kteří mají přístup k pitné vodě, v posledních letech zvyšuje.

Projekty realizované v oblasti vodního hospodářství v Etiopii se často potýkají s nízkou udržitelností svých výsledků kvůli nedostatečným kapacitám, chybějicím řídícim a komunikačním dovednostěm mezi uživately a asociací uživatelů vody, kteří vodní systémy využívají a spravují. Zároveň reakce odpovědných orgánů a řešení problémů nejsou dostatečné.

Ve snaze přispět ke splnění tohoto cíle je sektor vody, hygieny a sanitace (WASH) jedním z prioritních odvětví Člověka v tísni v Etiopii. Projekt reaguje na současné podmínky ve dvou regionech SNNPR a Oromia, kde se zaměřuje na posílení odborných kapacit městských vodárenskách podniků v oblasti udržitelných systémů hospodaření s vodou.

Čtěte také: Výše a sazba daně z dividend

Přestože je etiopská ekonomika v současnosti jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik světa a země urazila velký kus cesty v rámci přístupu k pitné vodě a sanitaci, její obyvatelstvo, zejména z venkovských oblastí Etiopie, stále čelí velmi omezenému přístupu k nezávadné vodě a nedostatečným hygienickým podmínkám.

Cílem právě probíhajícího projektu je zajistit univerzální a rovný přístup k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny obyvatele vybraných oblastí nově vyhlášeného regionu Sidama v jižní Etiopii. Kromě vybudování nových vodovodních systémů se projekt zaměří také na jejich udržitelnost, a to skrze budování kapacit operátorů, provozovatelů, manažerů a podpůrných organizací.

Nedílnou součásti projektu bude také asistence v nastavení systému tarifů, který umožní přístup k cenově dostupné vodě pro všechny členy zájmových komunit, osvěta komunit v oblasti bezpečné přepravy, manipulace s vodou a jejího uchovávání, neboť jen touto cestou lze zajistit, že voda z nově vybudovaných vodovodních systémů bude pro své spotřebitele skutečně nezávadná.

Rostoucí investice do vodovodní infrastruktury jsou úzce spjaty s rostoucím počtem obyvatel ve městech a představují výzvu především v oblasti řízení komplexních a technologicky vyspělých zásobovacích systémů. V Etiopii mají městské vodárenské podniky mandát od městských úřadů k poskytování vodovodních služeb obyvatelům měst.

Cílem projektu je posílit kapacity vybraných vodárenských podniků tak, aby byly schopny fungovat na tržních principech, a zajistit tak obyvatelům nepřerušenou dodávku pitné vody. Hlavními výstupy projektu jsou školení zaměstnanců TWU a materiální podpora, která posílí správu obecních vodovodních systémů.

Projekty zaměřené na ochranu půdy a zemědělství

Úbytek úrodné půdy a tím i zdroje obživy je v Etiopii velký problém. Odlesňování, degradace půdy, eroze, velká sucha anebo povodně ohrožují etiopské farmáře. Během posledních 14 let se Člověk v tísni zapojil do řešení krizí způsobených suchem a povodněmi, nastavoval protierozní opatření a pomáhal malým zemědělcům diverzifikovat produkci.

Cílem tohoto projektu je proto využít dosavadních zkušeností s ochranou zemědělské krajiny a zvýšit životní podmínky chudých zemědělců ve vybraných kebelích, čehož chce dosáhnout zlepšením jejich postojů k zemědělství a přírodním zdrojům, které jsou sice stěžejním zdrojem jejich živobytí, ale zároveň trpí intenzivním nadužíváním a degradací.

Člověk v tísni využívá a kombinuje opatření zabraňující degradaci přírodních zdrojů, podvýživě, nízké potravinové bezpečnosti, a to skrze práci s komunitou. Mezi realizované aktivity patří tvorba plánů pro produktivní rozvoj krajiny, výstavba adaptačních opatření prostřednictvím komunitních projektů (výstavba přehrad, retenčních a akumulačních nádrží atd.), Podpora dobrých zemědělských postupů mezi farmáři (Climate Smart Agriculture), spolupráce s vládními úřady, aby byly schopny lépe pracovat s farmáři a zemědělskými skupinami v cílové oblasti, podpora svépomocných skupin nebo kampaň zaměřená na udržitelnou výživu pro rodiny zemědělců.

Díky různým školením a kampaním získávají zemědělci odpovídající dovednosti v oblasti ochrany přírodních zdrojů a šetrného zemědělství, což přispívá k lepšímu živobytí a výživě jejich rodin.

V důsledku klimatických změn se Etiopie potýka s nepravidelnými obdobími dešťů nebo naopak velkými suchy. Podle indexu ND GAIN (Country Index, 2020), který je určen kombinací zranitelnosti a připravenosti na změnu klimatu, je Etiopie hodnocena jako "nízká" a je na 161. místě ze 182 zemí. Skóre zranitelnosti snižuje především špatná zdravotní péče a také špatná výkonnost a struktura zemědělství.

Člověk v tísni implementuje strategii pro životní prostředí, živobytí a zemědělství (ELAP), která klade velký důraz na zlepšení environmentální udržitelnosti, propagaci správných zemědělských postupů, podporu živobytí a zlepšení odolnosti komunit při zajištění udržitelného hospodaření s místními přírodními zdroji. Etiopie je jednou ze zemí s největším rizikem sucha na světě v důsledku změny klimatu, což pro její obyvatele představuje obrovskou výzvu.

Díky projektu jsme schopni podpořit rozvoj venkova včetně zemědělství a zajistit potravinovou bezpečnost obyvatel a zároveň chránit krajinu a udržitelně hospodařit s půdou a lesy. Odbornými školeními a protierozními opatřeními posilujeme kapacity místních komunit a územních orgánů.

Uplatňujeme také udržitelné zemědělské postupy, jako je diverzifikace odrůd polních plodin, pícnin a dřevin, zavádění a využívání technik pro sběr vody a zavlažování a podpora obnovy půdy, které zvyšují odolnost a přizpůsobivost lesních ekosystémů.

Ostatní environmentální projekty

Navrhovaný projekt je zaměřen na poznání a pochopení mechanismů způsobujících nárůst koncentrací živin, především fosforu (P) a dusíku (N), ale také rozpuštěného organického uhlíku (DOC) v povrchových vodách přírodních, člověkem přímo neovlivněných horských oblastí.

Zvýšená dostupnost živin významně přispívá k růstu produktivity těchto přirozeně oligotrofních vod, snižuje jejich biodiverzitu, krajinotvornou hodnotu a využitelnost jako zásobárny pitných vod.

Důkazy z mnoha lokalit na obou polokoulích Země ukazují, že před 12900 roky došlo k velkému impaktu, který v oblasti severního Atlantiku a zejména Grónska způsobil či umocnil klimatické ochlazení zvané mladší dryas. Náhlý nástup s mladším dryasem spojeného ochlazení byl doprovázen intenzivními požáry a vyústil v úpadek svrchně paleolitických populací člověka, jakož i tehdejších populací řady druhů velkých savců.

V souladu s principem „neškodit“ proto začala řada organizací i donorů usilovat o zvýšení environmentální udržitelnosti jejich provozu. Více než 300 donorů a realizátorů (včetně společnosti Člověk v tísni) podepsalo Klimatickou a environmentální chartu, kterou se zavázali snížit jejich environmentální stopu.

Progresivní donoři, např. ECHO a Global Affairs Canada, začali realizátory podporovat v přijímání environmentálních opatření v rámci jejich provozu (např.

Pro snižování uhlíkové stopy Čvt je klíčové, aby dokázala uhlíkovou stopu spočítat a vidět, jaké typy aktivit představují největší zdroje skleníkových plynů.

Schopnost kalkulovat emise humanitárních a rozvojových operací Čvt nám umožní zaměřit se na hlavní zdroje emisí, u kterých je zároveň realistické dostáhnout jejich snížení.

tags: #zahranicni #pomoc #environmentalni #projekty

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše pro moderní interiéry
• Pestrá škála čtenářských zážitků
• Kunčice pod Ondřejníkem: Školy v přírodě
• Česká legislativa o emisích
• Komise pro ekologický přístup