Recyklace v České republice: Statistiky a srovnání

V České republice se třídění obalových odpadů rozvíjí již více než 25 let díky obcím a firmám zapojeným do systému EKO-KOM. Aktuálně třídí odpad 73 % obyvatel ČR a 77 % všech použitých obalů je předáno k recyklaci nebo energetickému využití. Systém EKO‑KOM zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, odvezeny, dotříděny a využity jako druhotná surovina.

Počet klientů zapojených do systému EKO‑KOM se dlouhodobě drží na prakticky stejné úrovni. Do systému EKO‑KOM zajišťujícího sběrnou síť pro recyklaci obalů jsou zapojeny firmy vyrábějící nebo dovážející balené zboží. Tyto firmy spolupracují s obcemi ČR, ve kterých žije 99 % populace.

Firmy produkující balené zboží zajišťují sběr vytříděných obalových odpadů a jejich úpravu na kvalitní surovinu, pro kterou existuje racionální využití v ČR i v zahraničí. Množství využitého odpadu každoročně stoupá. Na vysoké efektivitě systému se podílejí obce kvalitní organizací třídění a občané, kteří třídí dobrovolně a dobře. Spolu s účastí na třídění narůstá množství vytříděného odpadu na obyvatele.

Za rok průměrný občan ČR vytřídil plastů, skla, papíru, kovů a nápojových kartonů, což nás řadí na přední příčky v Evropě. Každý obyvatel odevzdal do samostatně zapojených výkupen dalších kovů a papíru.

Stále narůstající množství vytříděného odpadu ukazuje, že systém třídění je dostatečně dostupný a srozumitelný. Kromě financování tříděného sběru v obcích realizuje EKO-KOM také lokální projekty s cílem poskytnout obyvatelům dostatečně hustou sběrnou síť a zajistit zlepšení množství a kvality tříděného odpadu. Již od roku 2003 se rozvíjí spolupráce s úpravci a zpracovateli vytříděných komodit.

Čtěte také: Znečištění prachem: ČR v porovnání

Na třídících linkách se odpady dále roztřídí a upraví na recyklovatelné druhotné suroviny. Více než 95 % vytříděných odpadů z domácností je před zpracováním upraveno a dotříděno na dotřiďovacích linkách v ČR.

Společnost EKO‑KOM provádí pravidelné rozbory skladby tříděného i směsného odpadu. Z hlediska výkaznictví je klíčové zajistit evidenci všech obalových a odpadových toků, včetně kontrol a auditů, pro prokázání splnění zákona a sestavení statistik pro Evropskou komisi. Zákon také ukládá autorizované společnosti zajistit předepsané oslovení spotřebitelů, realizovat osvětu a výchovu žáků.

Od roku 2000 pořádá EKO‑KOM odbornou konferenci Odpady a obce, kde mají zástupci obcí a odpadářských firem možnost získávat nové informace a setkávat se s odborníky.

Výsledky třídění a využití odpadu v ČR

Podle nejnovějších výsledků třídění odpadu v ČR se zvýšil počet obyvatel, pro které je třídění běžnou součástí jejich života, meziročně o 2 %. Celkově se jedná o 75 % obyvatel ČR, kteří pravidelně třídí odpad. Současně vzrostlo i množství sesbíraného separovaného odpadu. Množství vytříděných odpadů v obcích vloni stagnovalo, ale o to více se třídily hlavně kovy a papír prostřednictvím výkupen surovin.

Množství odpadu, které vytřídil každý z nás, se meziročně zvýšilo v průměru o více než 6 kilogramů. V roce 2022 se podařilo předat k dalšímu využití 81 % z celkových 1,313 milionu tun vzniklých obalových odpadů. Z toho bylo 71 % recyklováno a u 10 % došlo k energetickému využití.

Čtěte také: Česká republika a ovzduší

Nejvyšší míry recyklace bylo dosaženo u obalů z papíru a lepenky (91 %), u skla (85 %) a u obalů z kovu (63 %). U plastových obalů se míra recyklace zvýšila na 46 % (oproti 43 %).

V ČR dochází každoročně k zahušťování sběrné sítě určené k třídění odpadů. Vzdálenost ke kontejneru se zkrátila zhruba na polovinu oproti roku 1999, kdy se v ČR s tříděním odpadů začínalo. V roce 2022 bylo do systému EKO-KOM zapojeno 21 200 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Ke konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOMu zapojeno 6 176 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit.

Zejména díky aktivnímu přístupu občanů se tak v ČR podařilo předat k dalšímu využití 81 % z celkových 1,313 milionu tun vzniklých obalových odpadů. Z toho bylo 71 % recyklováno, u 10 % došlo k energetickému využití.

Možná i díky zvyšujícímu se komfortu tuzemského systému sběru odpadu a také díky dostupnosti informací o pozitivním dopadu třídění odpadu na životní prostředí dochází ke zvyšování podílu obyvatel ČR třídících odpad i k navýšení množství vytříděného odpadu.

Nejlepší cestou je předcházet vzniku odpadu a ten, který už vyprodukujeme, vytřídit. Pokud si nejsme ohledně třídění odpadů jisti, poradí online průvodce tříděním odpadu Kam patří. Má to smysl, třiďte odpad!

Čtěte také: Ekologické zemědělství a IFOAM

V dnešní době neexistuje mnoho činností, ve kterých můžeme jednoznačně konstatovat, že v nich Češi patří k evropské špičce. Výjimkou potvrzující pravidlo je třídění obalových odpadů, které obce a firmy zapojené do systému EKO-KOM v Česku rozvíjí již více než 25 let.

Dosažená míra recyklace papírových obalů činí 88 %, obalů z plastů 43 %, ze skla 81 % a obalů ze železa 81 %. Podle posledních údajů evropského statistického úřadu Eurostat je ČR podle celkové míry dosahované recyklace všech obalů na 6. příčce hned za Německem.

Aktuálním trendem ale není smíchání několika druhů odpadních plastů, ale naopak roztřídění jednotlivých polymerů a jejich zpracování podle jednotlivých druhů plastů, které zaručuje maximální udržení materiálu v oběhu, tedy cirkularitu. V Česku existuje několik společností, které plastový obalový odpad z našich žlutých kontejnerů dlouhodobě zpracovávají a využívají aktuálně zvýšenou podporu od EKO-KOMu na zpracování směsných plastů.

Proč třídit odpad?

V Česku třídíme odpad poměrně hodně. Například v roce 2022 dle Svazu měst a obcí České republiky připadlo na každého Čecha 72 kilogramů vytříděného odpadu, tedy necelé kilo a půl týdně. Stále se ale najde mnoho lidí, kteří tvrdí, že třídění nemá smysl. Fakt je, že třídění nerovná se recyklace - tedy ne vše, co skončí v kontejnerech, se doopravdy znova využije. Roztříděný odpad se dá dále využít. Tuna recyklovaného papíru zachrání zhruba sedmnáct vzrostlých stromů.

Přes 75 % Čechů třídí odpad a je pro ně běžné mít doma jak klasický koš, tak speciální koše na plast, sklo, papír či nápojové kartony. Ovšem to neznamená, že třídí bez chyb - přesné statistiky nemáme, ale dle toho, co skončí na dotřiďovacích linkách, je zřejmé, že řada lidí trochu tápe.

Dle doporučení pražského Portálu životního prostředí není potřeba vymývat plastové obaly. Kromě plastových obalů, sáčků, tašek a PET lahví patří do plastů také polystyren. Ale už tam nepatří PVC, molitan, podlahové krytiny (linoleum) nebo guma. Noviny, časopisy, letáky, papírové krabice či čisté papírové obaly do kontejneru patří. Kancelářský papír můžete vytřídit dokonce včetně kovových svorek. Vázy, tabulové sklo, střepy, sklenice, lahve atd. dejte do skla. Hnědé kontejnery se pomalu rozrůstají a s nimi i různé druhy obsahu, které v nich skončí.

Srovnání s ostatními zeměmi

Global Waste Index z roku 2022 od společnosti Sensoneo ukazuje, že mezi zeměmi stále existují velké rozdíly v množství vyprodukovaného odpadu i způsobu jeho likvidace. Global Waste Index analyzuje efektivitu odpadového hospodářství v 38 zemích světa a jeho výsledkem je žebříček největších znečišťovatelů na světě.

Česko si oproti poslední analýze pohoršilo o 12 příček - „dopomohl“ tomu hlavně objem průměrně vyprodukovaného odpadu na obyvatele za rok, který narostl z 344 kg na 499 kg. Přestože míra recyklace i likvidace odpadu energetickým využitím narostly (recyklace z 88 kg na 110 kg, spalovaní z 56 na 76 kg), na skládkách skončilo o 64 kg odpadu více než u posledního žebříčku - až 231 kg.

Nejvíce recyklují Island, Německo a USA. Největším producentem odpadů v přepočtu na obyvatele jsou USA (809 kg ročně). Nejméně odpadu vyprodukuje Polsko (315 kg/obyvatele ročně).

Global Waste Index z roku 2022 od společnosti Sensoneo ukazuje, že mezi zeměmi stále existují velké rozdíly v množství vyprodukovaného odpadu i způsobu jeho likvidace.

Česká republika se umístila v TOP 15 hlavně kvůli průměrnému ročnímu objemu odpadu vyprodukovanému v přepočtu na obyvatele.

Mezi evropskými zeměmi je Česká republika na prvním místě v třídění a recyklaci plastových obalových odpadů. V roce 2006 bylo v ČR recyklováno celkem 44,3 % plastových obalových odpadů. Česká republika tak o celá 3 % předčila i Německo, které recyklaci plastů mnoho let vévodilo. Statistika Eurostatu je pro Českou republiku o to významnější, že potvrzuje, že dlouhodobá koncepce odpadového hospodářství zvolená českými městy a obcemi je správná a úspěšná.

Česká republika si i v této statistice vede velmi dobře, když s 296 kg komunálního odpadu na obyvatele za rok patří mezi nejšetrnější státy Evropské unie. Rovněž s 90,8% mírou recyklace papíru a 2. místem v třídění papíru se Česká republika řadí k evropské špičce.

Recyklace obalového odpadu (papír, plast, sklo) vyšší než 60 % dosahují kromě České republiky pouze čtyři členské státy EU, a to Belgie, Lucembursko, Německo a Rakousko. Z hlediska množství skládkovaného komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele patří Česko mezi evropský lepší průměr.

Evropská statistika ukazuje, že cesta k zásadnímu omezení skládek vede právě přes modernější energetické využití odpadů jako zdroje pro získávání elektrické a tepelné energie. Česká města a obce se zaměřily na vyšší využívání odpadů od 90. let minulého století, výsledkem jsou nyní velmi pozitivní statistiky zveřejněné v Bruselu.

Dlouhodobě upozorňujeme, že radikální zásahy do systému hospodaření s odpady, například zavedení záloh na plastové lahve jako v Německu nebo třídění kuchyňských zbytků na sídlištích, mohou české odpadové hospodářství významně poškodit.

Další příznivý vývoj v oblasti nakládání s odpady je podle něj možný pouze za pomoci uplatňování energetického využití odpadů, což ukazují i zkušenosti a statistiky z vyspělých evropských států.

V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl.

Na prvních místech v recyklaci plastových obalů je Slovinsko (nikoli Slovensko), Belgie a Nizozemí, s cca polovinou, naopak na Maltě recyklují mírně přes pouhou pětinu plastových obalů. V ČR se nám daří recyklovat nejen plasty typu PET (ten se recykluje prakticky všechen, který se vytřídí, protože jeho cena je vysoká) nebo HDPE, ale i folie z polyethylenu, polystyren, či zbytkové směsné plasty a dokonce také některé druhy PVC (neobalové).

Významná část výrobků z produkce českých recyklačních firem jde na export do mnoha zemí světa. V čem jistě Česká republika rezervy má, je systémová podpora odbytu recyklovaných výrobků na území ČR, a to minimálně v oblasti veřejných zakázek.

Ve žluté popelnici je dlouhodobě cca 40 druhů různých plastů, jen o část z nich má výrobní průmysl zájem využívat je znovu v rámci recyklace. U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít. Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.

Většina recyklovaných plastových výrobků, snad kromě obalů pro potraviny, má ze své podstaty a svého určení dlouhou životnost, a proto řada z těchto výrobků vlastní také příslušné certifikáty udržitelnosti a nízkého vlivu na životní prostředí.

Tabulka: Země s nejnegativnějším environmentálním dopadem odpadového hospodářství

Poznámka: Údaje zobrazují bodové ohodnocení s ohledem na množství celkového vyprodukovaného odpadu, recyklovaného odpadu, spáleného odpadu, skládkovaného odpadu, a nezákonně zneškodněného odpadu. Pro kompletní tabulku s umístněním všech zemí, přesné údaje ohledně objemu odpadu zpracovaného jednotlivými metodami a pro informace o zdrojích, z kterých jsme údaje čerpali, navštivte prosím stránku Sensoneo.

tags: #rebricek #podle #recyklace #stat #statistika

Oblíbené příspěvky:

• Podnikání v ekologické likvidaci: Co musíte vědět
• Obnova Přírody a Postupy
• Ekologický životopis Ondřeje Hudečka
• Co je OECD a ekologické aplikace?
• Podzemní kontejnery na tříděný odpad