Mikrobiologie potravin je obor, jehož úlohou je sledování a uplatňování poznatků o mikroorganismech v surovinách, polotovarech a potravinách, o jejich distribuci a charakteristice, o vlivu technologií na ně a využívání mikroorganismů při výrobě různých druhů potravin v praxi. Mikrobiologie zahrnuje rovněž studium metabolických pochodů mikroorganismů, které vedou ke kažení potravin. Významnou úlohu hraje mikrobiologie potravin v ochraně spotřebitelů před alimentárním onemocněním.
Mikrobiologie potravin jako samostatný obor vznikla v důsledku intenzivního rozvoje potravinářského průmyslu a produkce potravin. Využívání různých technologických procesů k výrobě potravin a zvyšování jejich údržnosti, zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, především zavádění nových moderních technologií výroby, balení a skladování potravin a zásadní změny ve způsobu stravování lidí si vyžádaly jiné pohledy na mikrobiologii a mikroorganismy, než jaké poskytuje obecná a klinická mikrobiologie, tradovaná na lékařských, veterinárních a přírodovědeckých fakultách.
Způsob pronikání mikroorganismů do potravního řetězce představuje především monitoring jejich výskytu v zevním prostředí. Tato část zájmu mikrobiologů je nedílnou součástí ekologie a koloběhu mikroorganismů v životním prostředí. Ekologické studie, především patogenních mikroorganismů, jsou dnes již nevyhnutelné pro porozumění vztahům mezi prostředím, potravinou a člověkem.
Náležejí sem znalosti o výskytu a přežívání mikroorganismů ve vodě, v půdě, ve vzduchu, na rostlinách, u živočichů a poznatky o cestách přenosu mikroorganismů z prostředí do surovin a potravin. Např. Živočichové, jako jsou hlodavci, ptáci, hmyz a divoce žijící zvířata, jsou významní především jako nosiči patogenních mikroorganismů. Řada studií prokázala přítomnost salmonel v mouchách, u hlodavců, ptáků a zvířat, kdy tyto bakterie nevyvolávají onemocnění hostitelů, ale jsou vylučovány exkrementy do prostředí. Totéž se týká i jiných patogenů, např. Listeria monocytogenes, E. Důležitým zdrojem kontaminace potravin jsou hospodářská zvířata. Klinicky nemocná zvířata jsou zdrojem kontaminace masa, mléka, vajec a po vyléčení mohou ještě dlouhou dobu vylučovat patogeny výkaly. Latentní infekce představují značné nebezpečí zvláště tehdy, jsou-li zvířata vystavena stresu, např. při náhlé změně prostředí, neadekvátní přepravě aj. Rovněž člověk může být příčinou kontaminace potravin, především v důsledku nedodržování osobní hygieny, o čemž referují např.
Mikroorganismy jsou v surovinách a potravinách vystaveny působení řady vlivů, které souvisejí se strukturou a skladbou potravin (vnitřní faktory) a s vnějšími podmínkami především technologických procesů při výrobě a skladování (vnější faktory). Vlivy interakce a synergie jednotlivých faktorů jsou velmi dobře vysvětleny tzv. překážkovým efektem, který popisuje, jak rozdílné vnější a vnitřní faktory působí na schopnost mikroorganismů přežívat, příp.
Čtěte také: Veterinární hygiena: Přehled oboru
Tradiční mikrobiologické postupy určení zdravotní nezávadnosti a hygienické jakosti potravin jsou zdlouhavé. Informace jsou k dispozici za několik dnů po odebrání vzorků. Matematické modelování je procedura, která vede k vyjádření sledovaného procesu nebo fenoménu jednou nebo více matematickými rovnicemi. Prediktivní mikrobiologie umožňuje snížení mikrobiologického rizika u rychle se kazících potravin pomocí určení vnitřních a vnějších ovladatelných faktorů růstu a metabolismu zúčastněných mikroorganismů.
Výsledky vlivu podmínek prostředí na růstové konstanty určitých mikroorganismů získané konkrétními mikrobiologickými analýzami, uskutečněnými na definovaných mediích, se sumarizují a adaptují do matematických vztahů. Interpolací nových definovaných podmínek prostředí pomocí těchto vztahů se získá předpověď jejich odezvy v novém prostředí, které nebylo mikrobiologickými metodami testováno. Modely tohoto typu byly vypracovány pro řadu patogenních mikroorganismů, jako jsou Staphylococcus aureus, Salmonella spp., Listeria monocytogenes, Clostridium botulinum včetně produkce toxinů. I když takové modely indikují pouze pravděpodobnost růstu nebo tvorby toxinu, určují nejdůležitější faktory nebo jejich interakce ovlivňující růst.
Kinetické modely se soustřeďují na stanovení kvantitativního vztahu mezi růstem a sledovanými faktory. Předpovídají rychlost růstu a tvorby toxinů (trvání lag fáze nebo generační doby). Tyto modely byly uplatněny u salmonel, Listeria monocytogenes, Yersinia enterocolitica, Escherichia coli, Aspergillus niger a bakterií kažení. Prediktivní mikrobiologie dává potravinářským mikrobiologům silný nástroj, dovolující dostatečně přesnou předpověď kvality a bezpečnosti potravin.
Mikroorganismy mohou svou metabolickou činností ovlivňovat kvalitu a zdravotní nezávadnost potravin. Na této činnosti se podílí celá řada mikrobiálních enzymů, jako jsou proteázy, lipázy, sacharolytické enzymy, které rozkládají základní složky potravin, jako například bílkoviny, tuky a sacharidy. Další enzymy, např. reduktázy nebo dekarboxylázy, se mohou podílet na vzniku toxických látek. Mezi tyto látky patří např. biogenní aminy, z nichž histamin může při nesprávném skladování masa nebo mořských ryb dosáhnout toxických koncentrací.6 Biogenní aminy mohou sloužit také jako indikátory kažení potravin.
Postřehnutelné změny, jako jsou cizí pach, změna chuti a vzhledu kazících se potravin, se objevují tehdy, když počty mikroorganismů dosáhnou hodnot 107-8/ml, g nebo cm2-3. Na kažení se podílejí bakterie, plísně a kvasinky. Většina mikroorganismů rozkládá intracelulárními enzymy nízkomolekulární látky, které jsou transportovány do buňky různými mechanismy. Mnoho mikrobiálních buněk však produkuje také extracelulární enzymy, které jsou vylučovány do potraviny a hydrolyzují velké molekuly živin na malé molekuly, které jsou transportovány do buňky. Extracelulární enzymy jsou většinou termostabilní a zachovávají si svou aktivitu i po tepelném ošetření potravin.
Čtěte také: Aktuální výzvy veterinární ekologie
Metabolické činnosti mikroorganismů se na druhé straně využívá k výrobě celé řady výrobků, jako jsou kysané mléčné výrobky, sýry, fermentované uzeniny, nakládaná zelenina. Tyto mikroorganismy se uplatňují také v zemědělství při výrobě siláží. Mikroorganismy, které se k těmto účelům používají, jsou charakteristické tím, že rychle rozkládají cukry na organické kyseliny, především kyselinu mléčnou, a produkují nízkomolekulární látky jako diacetyl a další, které po podílejí na vůni a chuti fermentovaných výrobků. Označují se jako startovací kultury. Jsou to vyšlechtěné kultury z přirozeně se vyskytujících mikroorganismů v surovinách a potravinách. Zahrnují druhy Leuconostoc spp., Lactobacillus spp., Lactococcus spp., Streptococcus spp.
Intenzivní pozornost je v potravinářské mikrobiologii věnována mikroorganismům, které vyvolávají alimentární onemocnění lidí. Výskyt potenciálně patogenních mikroorganismů v prostředí, schopnost některých přežívat v nepříznivých podmínkách představují vážnost potenciálního nebezpečí. Řada patogenních mikroorganismů se vyskytuje v zažívacím traktu zvířat a lidí a jsou nepravidelně vylučovány do prostředí. Přežívají na rostlinách, v prachu a ve výkalech zvířat. Také povrchová voda a voda říční mohou být kontaminovány. Z toho je zřejmé, jak obtížné je zabránit proniknutí patogenních mikroorganismů do potravin.
U drůbeže se vyskytují nejčastěji salmonely a Campylobacter jejuni, dále jsou nalézány Listeria monocytogenes, Clostridium perfringens, Staphylococcus aureus. V mléce jsou zjišťovány salmonely, Listeria monocytogenes, Staphylococcus aureus, Escherichia coli, vzácně pak Campylobacter jejuni, Yersinia enterocolitica. Vejce jsou nejčastěji kontaminována salmonelami. Především Salmonella enteritidis je nejčastějším původcem onemocnění lidí po konzumaci vajec a vaječných výrobků. V současné době je velká pozornost věnována verotoxickým Escherichia coli, z nichž je nejvíce prostudována Escherichia coli O157 : H7.
Samostatnou a důležitou část potravinářské mikrobiologie tvoří viry, které se v potravinách vyskytují a mohou způsobit závažná onemocnění. Viry se v potravinách nerozmnožují. Většina virů je citlivá k vysokým teplotám a běžné technologické procesy, jako jsou pasterace a sterilizace, je ničí. Některé jsou však schopny přežívat vysoké teploty (např. virus infekční hepatitidy A), fermentační procesy aj. Mražení je konzervuje. Viry v potravinách jsou nejčastěji příčinou infekční hepatitidy, vzácně klíšťové encefalitidy nebo dětské obrny, příp.
Mykologie jako samostatný vědní obor zahrnuje také mykologii potravin, která studuje interakce mezi potravinami, plísněmi a kvasinkami. Plísně jsou ubikvitárně rozšířeny v životním a pracovním prostředí člověka. Potraviny jsou pro plísně vhodným živným substrátem. Po kontaminaci potravin spórami dochází k růstu mycelia a aktivaci enzymového aparátu. Plísně mají i pozitivní význam při výrobě potravin. Řada plísní produkuje mykotoxiny, což jsou sekundární toxické metabolity. Jsou to látky nebílkovinné povahy, toxické pro člověka a zvířata. Nejznámější mykotoxiny jsou aflatoxiny a ochratoxiny.
Čtěte také: Ochrana a ekologie ve školství
Cílem laboratorního mikrobiologického vyšetřování potravin je prokázat, že potraviny odpovídají požadavkům daným především Vyhláškou 294/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jsou tedy zdravotně nezávadné. Kromě těchto metod jsou zaváděny do laboratoří moderní mikrobiologické postupy, které urychlují a zpřesňují vyšetřování potravin. Jsou to např.
tags: #zahřívání #medu #veterinární #hygiena #a #ekologie