Zamoření planety plasty a jeho dopady na přírodu

Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné. Už v 70. letech byly publikovány první zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku.

Termín mikroplasty poprvé použil v roce 2004 britský oceánograf Richard Thompson a jeho tým v časopise Science. Autoři v ní upozornili na přítomnost drobných persistentních plastových částic v oceánech.

Vědci z Agronomické fakulty MENDELU upozorňují, že přestože je téma plastů spojováno převážně s oceány a vodním prostředím, problém se týká i půdy. „Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné.

Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny.

Dopady plastů na životní prostředí

Chemické látky, které se z plastů uvolňují, jsou závažným nebezpečím pro zdraví a životní prostředí a měly by být regulovány na globální úrovni. Chemické látky se z plastů uvolňují během celého jejich životního cyklu a představují riziko znečištění a zdravotních problémů.

Čtěte také: Řešení problému odpadků v ČR

Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin.

Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové.

Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika.

Možnosti řešení a mezinárodní úmluvy

Řešením plastového znečištění je podle jeho slov primárně správný odpadový management, který ale v mnoha zemích buď neexistuje nebo nefunguje správně. Udělejte si komplexní náhled na problém odpadů. V ČR se separuje přibližně 70 % plastového odpadu. Podle autorizované firmy EKO-KOM, která v ČR vymýšlí a platí třídění obalů, nás to řadí na evropskou špičku. Úspěch by to byl ale pouze tehdy, kdybychom těchto 70 % uměli zrecyklovat do nových výrobků.

To se však neděje - levnější je vyrobit nové plastové obaly z ropy. Fakt, že se stát a EKO-KOM soustředí na třídění, nikoliv na skutečnou recyklaci, má své důsledky. Jak se vlastně plasty mohou zpracovat?

Čtěte také: Zamorené ovzduší a spalování laminátu: Studie

Květnová konference OSN o plastech v Paříži ukázala, že postupné snižování produkce plastů a zákaz přidávání chemikálií, které se z nich pak uvolňují, půjde podstatně pomaleji, než by se mohlo podle vážnosti problému zdát. Už na začátku května totiž zpráva, vydaná Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a sekretariátem Basilejské, Rotterdamské a Stockholmské úmluvy (BRS), upozornila, že řešení plastové krize nebude možné bez celosvětové kontroly a omezení jejich výroby.

Problémem totiž není jen kontaminace životního prostředí plastovým odpadem, ale také přenos toxických látek z plastů a chemická kontaminace způsobená skládkováním a recyklací plastů. Transparentnost chemických látek v plastech je proto klíčová pro ochranu zdraví a životního prostředí.

“Největším problémem je nedostatek informací o toxicitě u většiny chemických aditiv v plastech. Minimum látek je regulováno na globální úrovni, a to zejména ty perzistentní. Z 13 000 látek to je asi setina. U dalších 6000 látek nemáme žádná data o jejich toxicitě. To znamená, že je dnes považujeme za bezpečné, protože nemáme informace o opaku. Negativní dopady těchto látek se ale mohou do budoucna objevit, zvláště pokud bude jejich produkce exponciálně narůstat, což se v současné době děje,” komentuje situaci Karolína Brabcová, zástupkyně nevládních organizací z Arniky, která se jednání v Paříži zúčastnila.

Zpráva proto navrhuje komplexní regulace chemických látek a snížení výroby a používání plastů. Po politicích požaduje řešení problematických chemických látek, snížení výroby a spotřeby plastů a zlepšení nakládání s odpady obsahujícími nebezpečné chemické látky. K tomu je potřeba nejen budovat kapacity v zemích EU, ale také přijmout opatření v rozvojových zemích. Spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni jsou proto klíčové.

Pod vlivem této zprávy jednali v období od 29.května do 2.června v Paříži představitelé 170 států celého světa o hlavních bodech nové mezinárodní smlouvy o ukončení znečištění životního prostředí plasty. Hlavním cílem bylo do podzimu vypracovat návrh této dohody, který by následně sloužil jako výchozí bod pro další jednání.

Čtěte také: Historie ekologických problémů Pardubic

Především došlo k ostrému sporu ohledně jednacího řádu, tedy pravidel, kterými by se jednání měla řídit. V mezinárodních smlouvách se obvykle rozhoduje konsenzem, ale existuje také klauzule umožňující rozhodování dvoutřetinovou většinou v případě nemožnosti dosažení shody. Několik zemí však žádalo, aby tato klauzule byla vyškrtnuta. Šlo především o země, které na výrobě plastů silně participují, a přitom mají podstatně slabší ochranu čistého prostředí i lidského zdraví - Saúdská Arábie, ke které se nakonec připojilo Rusko, Čína, Indie, Brazílie a Írán.

Aby bylo možné pokračovat dále, bylo toto dilema odloženo a státy se aspoň shodly, že do listopadu by měl být předložen "nultý návrh". Cílem dohody by mělo být omezení produkce plastů, regulace problematických látek obsažených v plastech a zákaz vývozu plastového odpadu, který nejvíce postihuje chudé země v Africe a jihovýchodní Asii.

Podle nevládních organizací by se však dohoda měla zaměřit na celý životní cyklus plastů a řešit negativní dopady plastů na zdraví lidí, životní prostředí a biodiverzitu. Také by měl obsahovat zákaz určitých skupin toxických látek, na které se již dlouhodobě upozorňuje.

tags: #zamoreni #plastu #v #prirode #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Normy pro odpadkové koše v ordinacích
• Klíč k bezproblémovému provozu pračky
• Dobrodružství v přírodě
• Co je Ekologický Bonus?
• Více o odpadovém hospodářství Studnice