Znečištění plasty se stalo jedním z nejnaléhavějších environmentálních problémů díky ohromujícímu nárůstu výroby jednorázových plastových výrobků. Tento odpad se stal tak všudypřítomným, že podnítil snahy o sepsání globální smlouvy vyjednávané Organizací spojených národů. I proto připomínají zástupci parků, že si turisté musí odpadky odnést. Tříděním v přírodě se při svých aktivitách zabývá také společnost EKO-KOM.
Plastové znečištění je nejviditelnější v rozvojových asijských a afrických zemích, kde jsou systémy sběru odpadu často neefektivní nebo neexistují vůbec. Ale i rozvinuté země, zejména ty s nízkou mírou recyklace, mají problémy se správným sběrem vyhozeného materiálu. Pohodlí, které plasty nabízejí, však vedlo ke kultuře jednorázového použití, která odhaluje temnou stránku tohoto materiálu: dnes tvoří jednorázové plasty 40 procent umělých hmot vyrobených každý rok.
Litteringové chování ovlivňují různé faktory, mezi které patří např. vnitřní motivace (morální a sociální nastavení), environmentální hodnoty a zvyky, vnější motivace (forma zákazů či příkazů), nástroje regulace v podobě pokut nebo také komunikační a informační kampaně. Velmi důležitou roli v litteringovém chování hrají také tzv. situační proměnné. Jedná se např.
Problematika nepovolených skládek patří mezi skutečnosti, jimž při správě lesů v majetku státu dlouhodobě čelí i Lesy České republiky, s. p. Na lesních pozemcích zakládají neukáznění občané i různé firmy, a to v rozporu se všemi platnými předpisy, stále nové tzv. „černé skládky“. Vůbec si přitom neuvědomují, jak lesům, přírodě a životnímu prostředí škodí.
Značná část oceánů je znečištěna plastovým odpadem, který poškozuje zdraví zvířat a možná i lidí. Plasty každoročně zabíjejí miliony zvířat, od ptáků přes ryby až po další mořské organismy. Je známo, že plasty ovlivnily téměř 2 100 druhů, včetně těch ohrožených. Téměř každý druh mořského ptáka požírá plasty.
Čtěte také: Problémy životního prostředí Evropa
Mikroplasty byly nalezeny ve více než 100 vodních druzích, včetně ryb, krevet a mušlí určených na naše jídelní talíře. V mnoha případech tyto drobné kousky projdou trávicím systémem a jsou vyloučeny bez následků. Ale bylo také zjištěno, že plasty blokují trávicí trakty nebo propichují orgány, což způsobuje smrt. Žaludky naplněné plasty snižují pocit hladu, což vede k vyhladovění.
Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku. Řeky a jejich ekosystémy ohrožují i farmaka, která se do vody dostávají ze zbytků léčiv nebo antikoncepce, nebo domácí chemie, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty. Přítomnost zmíněných látek ve vodách může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, rizikem je podle odborníků ale i pro člověka.
V letech 2011, 2012 a 2013 Lesy ČR registrovaly celkem 2 210 černých skládek, jejichž celková plocha dosáhla rozlohy cca 35 hektarů. Náklady na likvidaci těchto skládek ve zmiňovaných letech činily skoro 7 milionů korun, tato částka se však ještě zvýší, protože likvidace zjištěných skládek pokračuje i v roce 2014.
Nejlepší způsob, jak snížit plastové znečištění, podle mnoha vědců a ochranářů, je v první řadě zabránit tomu, aby se plasty dostaly do vodních toků, a to prostřednictvím lepších systémů nakládání s odpady a recyklace, lepšího designu výrobků a snížení výroby jednorázových plastů. Ta souhlasí s heslem národních parků, aby si lidé odpad z přírody odnášeli. „Tuto zásadu správného chování v přírodě jednoznačně podporujeme a upozorňujeme na ní také veřejnost prostřednictvím naší webové microstránky.
Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití. V rámci Lesů ČR je zaveden systém separace dále využitelných složek odpadů (papír, plasty, sklo, kovy, ale i další).
Čtěte také: Přečtěte si o ekologických problémech
Zálohové systémy na PET lahve a plechovky jsou už dnes v Evropě standardem a zálohující evropské státy potvrzují, že právě systém záloh je funkčním řešením pro opakovanou recyklaci nápojových obalů. Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životní prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.
| Rok | Papír | Plasty | Sklo | Kovy | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 2011-2013 | 141 | 64 | 24.6 | 58.4 | 288 |
Čtěte také: Dopad obnovitelných zdrojů na životní prostředí
tags: #problém #zamoreni #odpadky #příčiny, #důsledky, #řešení