Jak zasadit dub z volné přírody: Návod krok za krokem

Máte pozemek, na kterém byste rádi vysázeli stromy, ale schází vám znalosti, čas či síly výsadbu uspořádat? Snad ani neexistuje pozemek, na který by nešlo vysadit nějaký ten strom. Teď na podzim, když stromy shodí listí, je ideální doba na jejich výsadbu.

V tomto článku shrneme všechny informace, které byste měli znát před výsadbou stromů do sadů, remízků, větrolamů nebo stromořadí, abyste se vyhnuli zklamání. Stromy bez listů mají snížený výpar, proto při přesazování nehrozí jejich vysušení. Kořeny ale pokračují ve svém růstu a do jara se tak stromy hezky zakoření.

Příprava před výsadbou

Před samotnou výsadbou byste si měli ujasnit řadu věcí, zejména, co by měl pozemek splňovat. Měl by sloužit k odpočinku nebo k aktivnímu využití pro děti? Jak moc se plánuji o pozemek a zeleň starat? Chci tam ovocné stromy, keře nebo listnáče? Je pozemek dostatečně velký? Každá dřevina má specifické nároky. Některé preferují vyšší vlhkost, jiné jsou pískomilné, či světlomilné. To vše je při navrhování potřeba zohlednit.

Není třeba možné vysadit jedovaté druhy do místa, kde se pohybují děti, konkrétně třeba tis k dětskému pískovišti. Zvýšenou pozornost by výběru druhů měli věnovat také alergici. Zamyslet byste se měli i nad tím, zda se výsadba do daného místa hodí z širšího kontextu. Obecně do extravilánu (krajiny mimo město) vysazujeme původní druhy. Naopak nevhodné je vysazovat zde dřeviny nepůvodní, introdukované.

„Například akát, který pochází ze Severní Ameriky, se v podmínkách České republiky velmi dobře šíří kořenovými výmladky a vytlačuje původní druhy na stanovišti. Tím ničí přirozené biotopy. “Co se týče půdy, na které plánujete výsadbu uskutečnit, měla by být propustná a bez chemické zátěže. Je důležité vyvarovat se odkládání stavebního materiálu na tyto plochy a k již vysazeným stromům.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Při dešti se z nich vyplavují látky ovlivňující pH půdy, což může znamenat likvidaci celé výsadby. Při manipulaci s půdou také dávejte pozor na zasypávání a mechanické poškození kmene. Při plánování výsadby musíte dbát také na to, aby byly dodrženy všechny zákonné povinnosti. Občanský zákoník říká: „Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro ostatní stromy 1,5 metru."

Z toho vyplývá, že váš pozemek musí být dostatečně široký, aby nebyla tato povinnost porušena. Vzhledem k měnícímu se klimatu nelze již spoléhat na deštivé jarní počasí, které by zajistilo ujmutí výsadeb, a proto je lepší sázet na podzim, konkrétně od října do prvních mrazíků, zpravidla tedy do konce listopadu. Příprava výsadby ve větším měřítku vyžaduje čas. Většina dotačních programů z veřejných rozpočtů i grantových výzev ze soukromých zdrojů se proto vypisuje na jaře a o podpoře se rozhoduje během léta.

Pokud byste se do výsadby rádi pustili, ale chybí vám čas či síly a nevadilo by vám pozemek poskytnout skupině dobrovolníků, která by výsadbu provedla za vás nebo s vámi, můžete svůj pozemek dobrovolníkům nabídnout na webu Sázíme budoucnost. Sázení stromů může být rodinná nebo komunitní činnost. Vysazené stromy je dobré evidovat. K tomu slouží centrální registr stromů na webu Sázíme budoucnost. Zaregistrovat do něj výsadbu může každý, kdo od roku 2019 vysadil stromy mimo les.

Výsev vs. Výsadba

Někdy může být výhodnější stromy raději vysévat než-li vysazovat. Je to levnější, méně pracné a mnohem efektivnější zejména pokud je cílem dostat stromy na méně úrodné nebo extrémně suché stanoviště, kde hrozí výrazné úhyny. Stromy vyrostlé ze semínka přímo na svém konečném stanovišti jsou mnohem lépe přizpůsobené zde dobře prosperovat a nehrozí ani povýsadbový šok z přesazení.

Pro přímé výsevy stromů do volné krajiny existuje i metodika s praktickou příručkou, která je k dispozici zdarma ke stažení. Pro přímý výsev jsou vhodné zejména duby, ořechy nebo kaštany, které vytváří hluboký kůlový kořen.

Čtěte také: Dub ze žaludu: Návod

Péče po výsadbě

Nezapomeňte, že výsadba je jenom začátek. Pro dosažení úspěchu je zásadní dobrá následná péče nejméně 3 roky po výsadbě, v případě pomalejšího růstu nebo přetrvávajících nepříznivých podmínek (sucho) i déle. Nepodceňte pravidelnou kontrolu oplocení proti zvěři nebo jestli stromy nepotřebují zálivku. Pravidelná péče i v pozdějších letech přispívá k prodloužení životnosti stromů.

Abyste naplno využili potenciál stromů, je důležité dodržet několik jednoduchých pravidel:

1. Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje nástroje na regulaci nepůvodních druhů rostlin a živočichů v rámci obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny. Záměrné rozšíření geograficky nepůvodních druhů rostlin či živočichů do krajiny podléhá povolení orgánu ochrany přírody. Do volné krajiny vysazujte jenom původní druhy dřevin a z nepůvodních ovocných dřevin pouze ty, které se na našem území pěstují dlouhodobě (jabloně, hrušně, vlašské ořechy), protože poskytují mnohem více potravy pro naše druhy živočichů. Jinak je nutný souhlas orgánů ochranu přírody, který však většinou nezískáte.
2. Dřeviny dorůstají v dospělosti různých rozměrů. Vysazujte je v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby měly dostatek prostoru pro kořeny i větve, a mohli z nich vyrůst dostatečně silní, odolní a dlouhověcí jedinci. Doporučené vzdálenosti najdete taky v Standardech AOPK ČR. Stromy potřebují světlo. Zastíněné stromy chřadnou, odumírají jim větve a výrazně jim to zkracuje život. Myslete na to už při výsadbě.

Pokud máte úzký pozemek a nemůžete se ani domluvit se sousedy, stojí za to vysázet alespoň keře, nižší stromy (švestky, mandloně, jeřáb ptačí) nebo stromy s užší, štíhlou korunou (např. hrušně odrůdy Hohensaatenská, dub letní 'Fastigiata') nebo „na hlavu“ seřezávané stromy (např. Pokud naopak máte dostatek místa, preferujte vzrostlé stromy. V databázi www.stareodrudy.cz se můžete podívat na odrůdy ovocných dřevin a kromě využití ovoce či pěstitelských nároků vybírat také dle vzrůstu stromu v dospělosti. Některé odrůdy jabloní nebo hrušní vytvářejí v dospělosti koruny i o průměru 10 m. Ořešáky, duby nebo oskoruše mají ještě větší koruny - až 20-25 m.

Vzdálenost od hranice pozemku

Minimální šíře pozemku pro výsadbu stromů by měla být 6 m (ideálně alespoň 10 m) a keřů nebo na hlavu seřezávaných stromů 3 m. Dále je třeba zohlednit ochranná pásma inženýrských sítí a vozovek. Bližší informace viz dokumenty výše.

Povolení pro výsadbu

Na běžné zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, ovocný sad) můžete vysazovat stromy dle Vašeho uvážení. Omezení pro výsadbu dřevin platí pouze ve zvláště chráněných územích (národní park, chráněná krajinná oblast, přírodní rezervace, přírodní památka apod.), kde je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Nelze získat souhlas s výsadbou dřevin, pokud by výsadba byla v rozporu s předmětem ochrany (např. výskyt vzácných světlomilných druhů rostlin a živočichů na loukách nebo přirozeně bezlesích plochách jako jsou strmé svahy a skalnaté výchozy).

Čtěte také: Bohatá úroda česneku

Pokud se rozhodnete vysazovat stromy na orné půdě, nejspíš současně provedete i její zatravnění. Pro zatravnění orné půdy není dopředu třeba žádné povolení nebo ohlášení úřadům. Po zatravnění byste měli ohlásit Katastrálnímu úřadu změnu druhu pozemku z orné půdy na trvalý travní porost. Postup jak na změnu pozemku najdete v tomto článku. Katastrální vyhláška definuje druh pozemku „trvalý travní porost“ jako pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, na kterém se mohou vyskytovat stromy a keře. Takže pozemek, na kterém vysadíte stromy a keře (pokud to zrovna nebude les), může být v katastru nadále evidován jako trvalý travní porost.

Stromy a zemědělské dotace

O tom, že stromy do polí a na louky patří, svědčí i nový dotační titul Agrolesnictví. Ten s výsadbou stromů počítá, přičemž zemědělská kultura zůstane stejná (orná půda nebo trvalý travní porost), jenom přibude příznak „agrolesnický systém na orné půdě“ resp. „agrolesnický systém na trvalém travním porostu“.

Již nyní platí, že pokud roste na 1 ha méně než 100 ks stromů, může zemědělec nadále na celou plochu čerpat dotace. V LPIS-u si ji zaeviduje jako „trvalý travní porost“ nebo „jiná trvalá kultura“, pokud jde o krajinotvorný sad nebo ovocné stromořadí.

V případě keřového remízku, který je součástí pastviny a může být využíván zvířaty k okusu, lze plochu remízku v celé ploše ponechat jako součást dílu půdního bloku a tato plocha je způsobilá pro čerpání zemědělských dotací.

Oplocení po výsadbě

Pro výsadbu solitérních stromů, stromů v stromořadích nebo v sadech je nejvhodnější individuální oplocení každého stromu zvlášť. Pro tento typ oplocení není povolení potřeba.

Pro ochranu výsadby skupin stromů nebo keřů v remízcích je vhodnější skupinové oplocení formou lesnické oplocenky. Ještě složitější je oplotit celý pozemek. Základní přehled o této problematice naleznete zde.

Jak pěstovat dub ze žaludů

Pokud chcete pěstovat dub, můžete využít prodávaných sazeniček nebo si třeba nasbírat žaludy v lese a ty použít coby semínko. Koupě sazenice dubu může být riziková, protože nevíte, z jakého stromu dub pochází, v jaké kondici je strom, ze kterého žaludy spadly.

Bezpečnější je jít sami do lesa, najít zdravý dub, tedy vzrostlý strom, který bude sám o sobě majestátní a rozhodně nijak povadlý, pokroucený nebo napadený škůdci. Pod takovým stromem nasbírejte několik žaludů, případně si je natrhejte. Pokud jsme si šli nasbírat žaludy pod statný a zdravý dub, vypěstujeme z nich stromek tak, že žaludy dáme do lednice naklíčit, naklíčené žaludy později zasadíme do květníku a nakonec vzrostlou sazeničku vysadíme venku na zahradě.

Napřed ale musejí žaludy projít plavacím testem. Dejte je do nádoby s vodou a počkejte cirka dvě minuty. Všechny žaludy, které plavou, vyhoďte. Ty v sobě nemají kvalitní semínko. Žaludy budou klíčit v lednici. Proč? Protože lednicí nasimulujeme podobné podmínky, jaké má žalud v přírodě.

Spadne ze stromu na podzim a zůstane ležet na zemi. Podzimní dny jsou chladné a vlhké. Žaludy budou mít dojem, že jsou na správném místě a pustí klíček. Naklíčené žaludy později vysadíme do květníků, což bude během zimy. Potřebujete igelitový pytlík, piliny, perlit nebo jiný materiál určený ke klíčení semen bez zeminy, rašelinu či výsadbový substrát. Smíchejte dohromady tuto směr a navlhčete ji.

Nakonec pytlík uzavřete a dejte do spodního patra lednice, kde bude probíhat postupné zazimování (stratifikace) žaludů. Během této doby je nutné žaludy pravidelně kontrolovat a směs udržovat vlhkou, ovšem ne příliš mokrou. Žaludy nesmějí shnít, ale ani vyschnout. Jakmile jsou žaludy naklíčené, což bývá většinou během prosince, je čas je zasadit.

Sadíme je do květníku, kořínkem směrem dolů. Květník stačí o průměru cirka 10 cm, použít můžete i velký kelímek od jogurtu nebo krabici od mléka, ale vždy do něj udělejte odtokové otvory, jinak by sazeničky brzy uhnily. Květníky se žaludy umístěte na parapet okna, slunce je bude prohřívat a sazeničky lépe porostou. Nepanikařte, když z počátku na povrchu neuvidíte žádné změny.

Z počátku nebude nutné pravidelné zalévání sazeničky v květníku, malý kořínek bude vlhkost čerpat pomalu. Ale jakmile zesílí kořenový systém a dub vyžene i nadzemní část, začnou listy odpařovat dost vody.

Kam zasadit dub?

Kam zasadit dub, to je velmi důležitá otázka, protože pravděpodobně zde strom poroste po desítky let a zabere mnoho místa. Pokud má stínit vašemu domu, což v létě jistě uvítáte (a v zimě toho stínu moc nebude, protože dub opadá), zvolte jižní, jihozápadní až západní směr od domu. V blízkosti dubu by neměly být jiné velké stromy. Ztížily by jeho možnosti růstu. Dub má rád slunná a prostorná místa, která jsou celá jen a jen pro něho.

Ven sadíme dub raději až na jaře, až z něj máme statnou sazeničku. Před výsadbou už by měl mít 10 - 15 cm výšky. Než jej vysadíte ven, můžete ho nechat venku otužovat ještě v původním květníku. V místě, kde chcete zasadit dub, je nutné v okolí alespoň jednoho metru řádně zrýt zeminu a odstranit ostatní vegetaci.

Do budoucna budete místo okolo stromu udržovat vypleté. Jáma by měla být hluboká zhruba 60 - 90 cm, širokou asi 30 cm. Do jámy se musí pohodlně vejít celá délka hlavního kořene sazeničky. Pak zasypte zeminou, přimáčkněte a zase zalijte. Hlínu vytvarujte tak, aby voda spíše odtékala pryč, nehromadila se u kmene (přesně opačně, než vyžaduje například kiwi).

Nakonec je nutné dát okolo sazeničky dubu ochranu. Jednak mulčovací materiál, který pomáhá udržovat vlhkost a brání růstu plevele. Mulč se nesmí dotýkat samotného kmene stromku. Okolo stromku postavte ochranu v podobě pletiva nebo jiného ochranného systému proti okusu zvěří.

Dub vysazený venku je nutné zalévat první rok až dva pravidelněji, později jen v období většího sucha. Dub má hluboké kořeny, umí si sáhnout pro vodu i hlouběji. Ale v dlouhotrvajícím suchu trpí zejména mladší stromy, které nemusejí nedostatek vody přežít. Při zalévání byste neměli stříkat vodu na kmen.

Dub po vysazení venku potřebuje ochranu před suchem, před okusem zvěří či hlodavci. Po několika letech však zesílí natolik, že sebemenší pomoc člověka potřebovat nebude. Přestože je dub obrovským stromem, i on je vystavován poškození škůdci a chorobami. A kupodivu jich není zrovna málo. Ze škůdců je to pak nejčastěji nosatec žaludový způsobující červivost žaludů, obaleč dubový, bekyně velkohlavá, štětconos, píďalka podzimní, mínovníci,také mšice.

tags: #jak #zasadit #dub #z #volné #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Strakonická příroda
• Licence a podmínky pro likvidaci aut
• Dotace pro recyklaci v Česku
• Tipy pro ekologické akce
• Citroën Berlingo a ekodaň