S adventním časem a blížícím se koncem roku vám přinášíme výběr nejzajímavějších a nejatraktivnějších filmových počinů, jež vyšly v roce 2017 na DVD a Blu-ray nosičích. Tyto tipy vám mohou posloužit jako vhodný dárek pro vaše blízké na Vánoce, nebo si jimi můžete sami udělat radost při doplnění vaší filmotéky.
Zaslepený pomstou: Rodina v ohrožení
Instruktor autoškoly Gernot Lohmann žije se svou ženou a dětmi poklidným životem. Vše změní nešťastná autonehoda. Před auto pana Lohmanna se připlete postřelená žena, která silně krvácí. Přivede ji domů, namísto toho aby ji odvezl do nemocnice. Bohužel žena umírá a poslední co stihne říci je, že nebezpečný drogový dealer Alexandro Guzman, je propuštěn z vězení a chce se pomstít. Jeho žena najde v garáži náhrdelník a začne žárlit. Zatajil totiž svým blízkým, že kdysi pracoval jako policista v utajení... Rodina Gernota Lohmanna se tak ocitá na útěku. V utajení pátral po obchodnících s drogami a pašeráky zbraní v jižní Americe.
Další zajímavé filmy roku 2017
Příchozí
Režisér Denis Villeneuve přišel s ambiciózním vědeckofantastickým podobenstvím o úrovni komunikace v dnešním světě i samotné podstatě lidství. S onou sémantikou coby naukou o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka souvisí povolání hlavní hrdinky vyprávění. Mají tvar kapsle a nikdo netuší, co od nich může lidstvo očekávat. Hrozí od nich válka nebo jde jen o mimozemské turisty? Pochopitelně, že vypukne panika a tak musí armáda rychle jednat. Nezvaní hosté, kteří vypadají jako přerostlí hlavonožci, začínají komunikovat a na Louise s Ianem je, aby zjistili, co se nám snaží říct.
Jsou proto odvezeni do hor v Montaně, kde se nachází jedno z těchto „pouzder“. Režisér skvěle pracuje s atmosférou ohrožení, která se nad zemí vznáší. Souběžně mapuje počínání globálních hráčů světové politiky, kteří ukazují, že v dnešním rozděleném světě, kde každý hájí své zájmy, je čím dál obtížnější zaujmout nějaké jednotné stanovisko. A varuje před tím, že kdyby přišlo nějaké velké ohrožení, podobné tomuto mimozemskému, lidstvo by se zničilo dřív navzájem než by bylo schopno nějaké účinné kooperace. U společenského či politického apelu ale režisér nezůstává a míří mnohem hlouběji a emotivněji k našim srdcím.
S tím, jak doktorka Louise Banks zkoumá jazyk mimozemšťanů, se proměňuje i její vnímání okolního světa. Mnohem intenzivněji než dřív se jí vrací vzpomínky na dceru Hannah, která zemřela na rakovinu. A také na muže, který byl jejím otcem a který ji opustil. Zde už se režisér pouští na půdu sci-fi melodramatu, které vám v něčem připomene Zemeckisův Kontakt nebo Nolanův Interstellar. Blízká setkání třetího druhu se potkávají s osobním příběhem o tom, že nalézt společnou řeč je těžké nejen pro národy, státy, obyvatele pozemské i mimozemské, ale i pro dva lidi, kteří se milují.
Čtěte také: Masakr na Švédských šancích
Rogue One: Star Wars Story
Prequel Nové naděje a spin-off v jednom, přičemž tvůrci se snaží spin-offu vtisknout mnohem drsnější, temnější a dospělejší ráz, než jsme u série Star Wars vzniklí. Model narušených rodinných vztahů tu skrze hlavní hrdinku zůstává zachován, ubylo ale humoru, roztomilých figurek a odlehčujících momentů. Změnil se i ráz filmu. Ona snaha o realističnost válečného dramatu, odkazujícího ke konfliktům ve Vietnamu nebo Aleppu, se ale s videoherní strukturou vyprávění trochu bije. Stejně jako charakter mise aliančních vzbouřenců s prostředky, které volí.
V úvodní představovací hodině se seznamujeme s postavami a s rozdrobenými silami rebelů, kteří hledají nejúčinnější způsob boje proti Impériu. Jyn (Felicity Jones) se zprvu o záležitosti odboje nezajímá, ale to jen do doby, než pro ni naberou osobní rozměr. Druhá půle je nabitá akcí a špionážní či infiltrační mise s cílem získat plány k Hvězdě smrti končí epickou vesmírnou řežbou na přísně střežené imperiální základně. Režisér Gareth Edwards se rozhodl spin-off Star Wars odlišit od rázu hlavní ságy. Nejen absencí úvodních rolovacích titulků a využitím retrospektivy, ale především charakterem celého vyprávění. Film si jde svou vlastní cestou a výrazně obohacuje události z Epizody IV. Nová naděje. Víme sice, co se stane, ale ne jak se to stane. Rozpadlý odboj se upne k získání plánů imperiální bitevní stanice a ukáže, že za každým velkým vítězstvím se skrývají desítky menších.
Život
Název filmu evokuje díla z rodu filozofických sci-fi jako Vesmírná odyssea. Těch vzorů a inspirací zde rozpoznáte více (Věc, Propast, Solaris, Sunshine), ale nejvíc se tu variuje první Vetřelec Ridleyho Scotta a Gravitace Alfonso Cuaróna. Ta především v úvodní půlhodině. Šestičlenná posádka (Jake Gyllenhaal, Rebecca Ferguson, Ryan Reynolds, Olga Dihovichnaya, Ariyon Bakare, Hiroyuki Sanada) Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací z Marsu zpátky na Zem. Na Marsu za pomoci výzkumné sondy tato skupina vědců a astronautů objevila jednobuněčný hibernující organismus.
Zdánlivě nevinná buňka, pojmenována na přání dětí Calvin, se ukáže být mnohem inteligentnější, než kdokoliv z nich očekával. Později se ukáže, že tento první důkaz o existenci mimozemského života na Marsu, stojí za dávným vyhlazením života na rudé planetě. Na oběžné dráze Země se tak rozpoutává krvavý boj kdo z koho, který dokonale naplňuje schéma, jež znáte z jiných vesmírných sci-fi hororů. Proměnlivé monstrum izoluje posádku od spojení s okolním světem. Tísnivou atmosféru strachu a napětí, přecházející v hororový děs, přitom švédský režisér Daniel Espinosa vykouzlit umí. Monstrum využívá různých zákoutí lodi k nečekaným útokům ze svých skrýší. Pomáhá mu při tom jeho proměnlivé ustrojení, tvořené svaly a nervy. Každá z jeho buněk vykonává své životní funkce zcela samostatně, takže jde o stvoření velmi pohyblivé, flexibilní a odolné. Akce je eRkově krvavá, ale klidně by mohla být i víc. To by se ale tvůrci museli otevřeně přiznat, že natočili klasickou vesmírnou vyvražďovačku, béčko, za které se ale, zdá se, trochu stydí. V oné nerozhodnostmi mezi seriózním pojetím a brakovým tkví asi největší problém filmu.
Ghost in the Shell
Kyberpunkový příběh o obrněné zásahové a pořádkové policejní jednotce budoucnosti vytvořil japonský výtvarník Masamune Shirow v roce 1989. I ona je po transformaci v ženu-kyborga oslovována v rámci elitní jednotky jako Major. Zastává v ní tedy stejnou funkci a úlohu jako v předloze a prvním anime filmu z roku 1995 Motoko. Toto scenáristické řešení je příznačné pro celé vyprávěcí schéma hraného filmu. Vychází z toho dvaadvacet let starého animovaného, má s ním shodné postavy, dějovou zápletku, dílčí motivy i jednotlivé přesně okopírované sekvence, ale to vše posunuté do nového kontextu.
Čtěte také: Rodina, Práce a Příroda v životě
Děj se odehrává v blízké budoucnosti roku 2029, kdy se lidstvo stalo zcela závislé na moderních technologiích. To prostředí je jak skutečné, tak virtuální a od toho se odvíjí činnost jednotky kolem Major. Z naznačeného děje je patrné, že tu máme jakýsi mix, utkaný z filmů jako Blade Runner, Minority Report, Total Recall, Robocop nebo Matrix. Dnes jakoby se mnohem víc než před dvaceti nebo třiceti lety tento svět přiblížil realitě, ale tvůrci nové verze GITS ho neumí zachytit se všemi jeho ontologickými a bioetickými rozpory. Myšlenkové hloubky ani poetičnosti originálu nový film nedosahuje. Vizuálně mu ale rozhodně ostudu nedělá. Přitažlivá ulita či skořápka vítězí nad duchem předobrazu a z hledání odpovědí na základní ontologické otázky se stává především hledání sebe sama.
Vetřelec: Covenant
Vetřelec: Covenant tvoří most mezi filmem Prometheus a prvním dílem Vetřelce z roku 1979 v režii Ridleyho Scotta. Oproti Prometheovi objasňuje vznik Vetřelce z původních dílů a ukazuje jeho genetický vývoj od Neomorfa po Xenomorfa. Odpovídá i na to, co se stalo s archeoložkou, Dr. Právě jeho postava do vyprávění vnáší nejvíce témat a úvah o umělé inteligenci, která se emancipuje natolik, že přeroste svého stvořitele a začne lidstvem jako celkem pohrdat. Pocity méněcennosti, spojené s jeho identitou naprogramovaného stroje, i to jak byl s chladnou tváří a servilně nucen vykonávat rozkazy druhých, to vše jej přivedlo k tomu, kým je v Covenantu.
Navenek se prezentuje jako milovník umění, který debatuje o anglických romantických básnících a na klavír hraje Richarda Wagnera. Frankensteinovské téma je zde tak zdvojeno. David se vymkne svému stvořiteli a sám se stává stvořitelem, který je pro naplnění své vize ochoten lidstvo zničit. Oslabuje se tím ale vliv a funkce titulního monstra. Z modelu klaustrofobického sci-fi hororu z původních částí se stává příběh o stvoření tohoto vetřelce. S postavou Davida a novou vetřelčí mytologii, kterou vytváří kolem vzniku a původu Xenomorfa, se režisér snaží o jakýsi kompromis mezi oběma přístupy. Původní záměr z Promethea popsat stvořitele lidstva se tak v Covenant zredukoval na ukázání stvořitele vetřelce. Tím ale monstrum zbavuje jeho démoničnosti. Ridley Scott svým přístupem k vetřelčí sáze ono frankensteinovské téma výtvoru, který chce pokořit svého stvořitele, vlastně zhmotňuje.
The Circle
Sedmadvacetiletá Emma Watson má ze slavného bradavického tria z čarodějné ságy Harry Potter asi nejlépe našlápnutou svou post-hermionovskou hereckou kariéru. Ten vznikl podle stejnojmenné povídky spisovatele (Hologram pro krále) a scenáristy (Všude dobře, proč být doma, Max a maxipříšerky) Davea Eggerse. V jeho novém filmu Emma Watson ztvárňuje zaměstnankyni společnosti Circle Mae Holland. Cílem vizionářského projektu je vytvořit jedinečnou online identitu nového věku. Podle internetové společnosti to bude éra otevřenosti a transparentnosti. Je tomu tak ale doopravdy? Charismatického majitele společnosti Baileyho hraje Tom Hanks, který film i produkuje. V jeho postavě se sbíhají osobnostní rysy a způsob vystupování Stevea Jobse, Billa Gatese, Marka Zuckerberga a dalších vizionářů elektronického věku.
Transformers: Poslední rytíř
Alternativní historie, již Transformeři ovlivňují, se rozšiřuje o rytíře kulatého stolu i nacisty. Dozvíme se, že rytířů kulatého stolu nebylo dvanáct, ale čtyřiadvacet, přičemž polovinu z nich tvořili Autoboti neboli cybertronští rytíři, kteří pomohli králi Artušovi v boji proti jeho barbarským protivníkům. Skrze onu Merlinovu hůl pak scenáristé splétají předivo vztahů a historických událostí, na nichž měli Transformeři svůj zásadní podíl. Ukazuje se, že už v pátém století stáli na straně lidí. Rozvětvený děj s mnoha podzápletkami se rozbíhá do několika kontinentů, staletí a historických epoch, mezi nimiž režisér neustále přestřihává.
Čtěte také: Poplatky za komunální odpad: Co potřebujete vědět
Bay si počíná trochu jako hyperaktivní dítě, které u ničeho nevydrží příliš dlouho pozornosti. A tak musí své smysly zaměstnávat neustále novými podněty, které se budou snažit přebít ty předešlé. Jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, v jaké žánrové tónině chtějí vyprávět. Těch inspirací byste tam ale našli víc. Den nezávislosti, Star Wars, Jurský park nebo Armaggedon. A vy si přitom kladete nejen otázku, proč se Transformeři vrací na Zem, ale proč se vrací vůbec. Jedničku Michael Bay už stejně nepřekoná a dostávat popáté to samé unaví i... fanouška této série.
Válka o planetu opic
Jestliže mezi událostmi jedničky a dvojky uběhlo deset let, ve trojce jsou to dva roky. Bojům mezi lidskou armádou a opicemi se nepodařilo zabránit a probíhají už několik měsíců. Caesar (Andy Serkis) nabízí lidskému společenství mír, ale není vyslyšen. Zároveň jako odpovědný vůdce přemýšlí, jak dál. Když část opic, řadících se ke stoupencům Koby, dezertuje k lidské vojenské jednotce Alpha-Omega, rozhodne se svůj zpustošený kmen, skrývající se v lesích, ochránit. Tím, že ho přes poušť a hory dopraví na bezpečné místo.
Noc před odchodem ale tábor napadne plukovníkova jednotka, která jde primárně po něm. Ač je zaslepený pomstou a pálí za sebou mosty přátelství, včas si uvědomí, že není jen on a jeho sobecké zájmy, ale i vyšší nadosobní poslání morální autority, kterou jeho druhové respektují a uctívají. Skrze postavu Caesara dostáváme plnohodnotnou charakterovou studii bytosti, v níž se sváří její animální, zvířecí podstata s tou lidskou, humanitní. Zuřivá touha po pomstě s inteligencí, která umí tento stav reflektovat. Spasitelským syndromem trpí i plukovník McCullough, kterého Woody Harrelson vykresluje jako variaci na plukovníka Kurtze z Coppolovy Apokalypsy. Nevyhnutelná osudovost se klene nad celým příběhem a ústí do závěrečného epického střetnutí, kde se dostane ke slovu ona válka z názvu filmu. Jde o vyústění akční, emotivní, patetické a plné hrdinného sebeobětování. Tedy více blockbusterové než zbytek filmu. Matt Reeves si v závěru opičí trilogie udržel velkou míru tvůrčí svobody a natočil film, který je epický i komorní zároveň. Komorní v důrazu na psychologii postav, epický ve hře s žánry, které ve svém vyprávění používá.
Valerian a město tisíce planet
Luc Besson oživuje padesát let starou komiksovou látku. Poznáváme intergalaktickou magapoli Alfa, která vznikla kolonizováním vesmíru. Lidstvo dobylo vesmír a spolu s dalšími humanoidními rasami vytvořilo tzv. Neustále rostoucí metropoli, obývanou více jak třemi tisíci různých mimozemských druhů ze všech koutů galaxie, hovořících pěti tisíci jazyky. Okouzlení z jedinečnosti ras, druhů a prostředí na Alfě přenáší Besson na diváka. Provádí nás tímto společenstvím jako bizarním panoptikem, které má ale svá pravidla pro vzájemné soužití. Děj se odehrává v roce 2740, kdy se oba na rozkaz velitele Arüna Filitta (Clive Owen) vydávají do města Alfa, které ohrožuje neznámá temná síla.
Příběh o dávné křivdě a pátrání po únoscích je poměrně jednoduchý a lineárně vyprávěný, jen s několika flashbacky. Nenabízí ale víc než řetězení atrakcí v barvitých prostředích s vesmírnými obludkami, na jejichž design klade režisér větší důraz než na vývoj postav. Luc Besson přitom vykrádá sám sebe a svůj Pátý element, vzhledem mimozemských bytostí Avatar, architekturou megapole Blade Runnera a šestákovým laděním příběhu třeba Johna Cartera. Nejvíce ale Valerian připomíná ságu Star Wars, především onu novou trilogii, jež časově předchází té původní. Francouzský tvůrce oživil roztodivný barvitý svět, plný možností, ale nedokázal do něj vetknout příběh, který by s námi komunikoval v rovině emocí.
Doctor Strange
Doktor Stephen Strange (Benedict Cumberbatch) je brilantní neurochirurg z New Yorku, kterého v jeho profesním rozletu zbrzdí autonehoda, při níž si vážně poraní ruce a ztratí v nich cit. Ta mu ale zprvu kvůli jeho sobectví a zpupnosti odmítá pomoci. Postupně v něm ale spolu se svým učedníkem Karlem Mordoem (Chiwetel Ejiofor) rozpozná někoho, kdo by jim mohl být prospěšný v boji proti nebezpečí, jemuž čelí. Strange nejprve ale musí vykonat duševní očistnou cestu a osvobodit svou mysl od předsudků. Doktor, který na magii a mystiku do té doby nevěřil, během své duchovní cesty odhalí spiknutí proti Prastaré.
Máme zde klasický příběh egoistického muže, nade vše si cenícího racionálního uvažování a vědeckého poznání, jehož osobní krize přivede k silám, které ho přimějí ke změně tohoto jeho světonázoru. A také k tomu, že cesta k jeho vyléčení se nachází v jeho nitru. Čarodějnický kurz pojímají scenáristé trochu z rychlíku, k disputacím na téma východní mysticismus zas přistupují s pobavenou nadsázkou. Akce je nápaditá a potěší určitě všechny ty, kterým se líbil Nolanův Počátek. Převrácená gravitace, kouzla, měnící krajinu i města. Doctor Strange vyvolává závrať, úžas a také stav blízký halucinogennímu opojení. Už v předloze měly doktorovy výlety do paralelních dimenzí tripovou podobu, kterou režisér Scott Derrickson překlápí do vizuální stránky filmu. Doctor Strange se od ostatních komiksových postav od Marvelu liší tím, že zatímco oni bojují s hmotným ohrožením, tak on s tím astrálním. Proměny, jimiž jeho postava v ...
tags: #zaslepeny #pomstou #rodina #v #ohrozeni #film
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]