Závazné Stanovisko Životního Prostředí a Znečištění Ovzduší v České Republice

Tento článek se zabývá problematikou závazných stanovisek v kontextu ochrany ovzduší v České republice. Závazná stanoviska hrají klíčovou roli v procesu umisťování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a v navazujících řízeních podle stavebního zákona a dalších právních předpisů.

Legislativní Rámec

Krajský úřad vydává závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší jako podkladové závazné stanovisko pro řízení podle jiných právních předpisů podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen "zákon o ochraně ovzduší). Jedná se zejména o závazné stanovisko k řízením o umístění stavby podle § 76 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo k řízení podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě o hornické činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Bez závazného stanoviska nelze vydat samotné rozhodnutí ve věci. Ze zákona o ochraně ovzduší a ze stavebního zákona vyplývá, že závazné stanovisko krajského úřadu by měl stavební úřad vyžadovat k územnímu řízení, ke zjednodušenému územnímu řízení, k veřejnoprávní smlouvě o umístění stavby nebo k územnímu souhlasu, kterými se umisťuje stavba, jejíž součástí je stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší.

Krajské úřady mají v navazujících řízeních, ve kterých se vydávají rozhodnutí ve věci, postavení dotčených orgánů ve smyslu § 136 správního řádu.

Typy Závazných Stanovisek

Závazná stanoviska mohou být souhlasná či nesouhlasná, případný souhlas je možné vázat na splnění určitých podmínek. Pokud bylo závazné stanovisko negativní, správní orgán vedoucí navazující řízení (nejčastěji stavební úřad), žádost o vydání rozhodnutí bez provádění dokazování zamítne (§ 149 odst. 3 správního řádu: "Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne.").

Čtěte také: Benešov: Životní prostředí

V případě, že je podáno odvolání proti rozhodnutí ve věci (např. proti územnímu rozhodnutí) a toto odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si odvolací orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu, který je nadřízený správnímu orgánu, který vydal závazné stanovisko (tzn.

Podklady pro vydání závazného stanoviska

Podle § 12 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší má při vydání závazného stanoviska krajský úřad vycházet z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší (tzn., že tyto imisní limity jsou pro krajský úřad při vydávání závazného stanoviska závazné). V případě znečišťujících látek, které mají stanoven imisní limit v bodech 3 a 4 přílohy č. 1 k zákonu ochraně ovzduší, má krajský úřad k úrovním znečištění pouze přihlížet.

Podle § 11 odst. 9 zákona o ochraně ovzduší k řízení o umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2, k žádosti o závazné stanovisko žadatel u stacionárního zdroje označeného ve sloupci A v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší předloží rozptylovou studii pro znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší, zpracovanou autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona.

Povinnost předložení rozptylové studie se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW a na stacionární zdroje označené kódem 3.1. v příloze č. 2 k zákonu spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW.

Podle § 11 odst. 8 zákona o ochraně ovzduší žadatel o vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší předloží k žádosti odborný posudek zpracovaný autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. Povinnost předložení odborného posudku se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW.

Čtěte také: Dělení lesa a stanovisko orgánu ochrany přírody

Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší došlo v oblasti jeho vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok uvedeného v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 k zákonu nebo je jeho hodnota v této oblasti již překročena, může krajský úřad podle § 11 odst.

Kompenzační opatření se u stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 pro danou znečišťující látku neuloží, pokud pro ni zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v prováděcím právním předpisu. Kompenzační opatření navrhuje žadatel o vydání závazného stanoviska.

Žadatel o vydání závazného stanoviska k umístění zdroje, týká-li se žádost spalovacího stacionární zdroje o jmenovitém elektrickém výkonu 300 MWa vyšším, je podle § 11 odst.

K žádosti o závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší se má podle § 11 odst.

Povinnosti Provozovatelů Stacionárních Zdrojů

Provozovatel stacionárního zdroje má povinnost zjišťovat úroveň znečišťování ovzduší. Zjišťování úrovně znečišťování se provádí měřením nebo výpočtem. Výpočet se použije, pokud tak stanoví krajský úřad na základě žádosti provozovatele v povolení provozu, pokud nelze s ohledem na dostupné technické prostředky měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování nebo jde-li o stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, stanovené v prováděcím právním předpisu.

Čtěte také: Více o JES

V případě stacionárního zdroje, u kterého nelze s ohledem na dostupné technické prostředky odvádět znečišťující látky komínem nebo výduchem, může krajský úřad rozhodnout podle věty druhé, pouze pokud je současně v povolení provozu povolena výjimka z povinnosti uvedené v § 17 odst. 3 písm. d). Výpočet se použije také v případě záložních zdrojů energie podle odstavce 8 a v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č.

Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku. Dochází-li u stacionárního zdroje ke znečišťování prostřednictvím více komínů nebo výduchů, zjišťuje se úroveň znečišťování na každém z nich, pokud není v povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm.

Programy Zlepšování Kvality Ovzduší

Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo v případě, že není dosažen národní cíl snížení expozice. Obsahové náležitosti programu zlepšování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č.

Program zlepšování kvality ovzduší zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady, jinými příslušnými správními orgány, příslušným krajem a příslušnými obcemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 24 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu nebo nebyl dosažen národní cíl snížení expozice. Program zlepšování kvality ovzduší vydává ministerstvo formou opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy se vydává bez řízení o jeho návrhu.

Ministerstvo vyvěsí veřejnou vyhlášku, kterou se opatření obecné povahy oznamuje, na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.

Součástí programu zlepšování kvality ovzduší jsou taková opatření, která zajistí, aby bylo imisního limitu nebo cíle snížení expozice dosaženo co nejdříve. Pro dosažení imisních limitů a cíle snížení expozice se opatření uvedená v programu zlepšování kvality ovzduší a opatření uvedená v národním programu navzájem doplňují.

Smogová Situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze. Podmínky vzniku a ukončení smogové situace jsou uvedeny v příloze č.

Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích. Současně neprodleně informuje inspekci, dotčené kraje, dotčené obce, které mají vydaný regulační řád, dále obce, které mají stanovenu nízkoemisní zónu, a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 5.

Za účelem informování o vyhlášení vzniku a ukončení smogové situace poskytuje a aktualizuje provozovatel, kterému byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 5, neprodleně kontaktní informace včetně elektronické adresy ministerstvu.

Závazné Stanovisko dle Stavebního Zákona

Krajský úřad vydává závazná stanoviska a rozhodnutí k řízením podle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) pro vyjmenované zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Bez těchto závazných stanovisek a rozhodnutí nesmí stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas nebo rozhodnutí zkušebního provozu.

Závazné stanovisko podle § 11 odst. 2 písm.

tags: #závazné #stanovisko #životního #prostředí #znečištění #co

Oblíbené příspěvky:

• Odpadová lišta do sprchy
• Umění erotických aktů
• Inspirace pro ruličky od toaletního papíru
• Princip testování v klimatické komoře
• Co je biodiverzita?