Klimatické Financování: Klíč k Udržitelné Budoucnosti

Udržitelné financování již není jen trendem, ale klíčovým nástrojem pro propojení ekonomických cílů s environmentálními a sociálními přínosy.

Sociální Klimatický Fond (SKF)

Sociální klimatický fond (dále pouze „SKF“) vznikl na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023 za účelem řešení sociálních dopadů, které mohou být způsobeny zahrnutím budov a silniční dopravy do systému emisního obchodování (EU ETS2).

SKF proto v letech 2026-2032 podpoří zranitelné domácnosti, uživatele dopravy a mikropodniky. Definice zranitelnosti v rámci SKF se neomezuje pouze na nejchudší skupinu obyvatel, ale zahrnuje i ty, kteří jsou výrazně zasaženi a nemají prostředky na přizpůsobení se zvýšeným nákladům cen paliv a energií.

Prostředky Sociálního klimatického fondu jsou určeny na řešení energetické a dopravní chudoby v letech 2026-2032. Prostřednictvím konkrétních opatření v sektoru dopravy a bydlení cílí na dostupnou a udržitelnou dopravu a snížení energetické náročnosti budov. Podpora je určena zranitelným domácnostem, tj. lidem, kteří jsou výrazně zasaženi růstem cen paliv a energií a nemají prostředky na přizpůsobení se zvýšeným nákladům na bydlení a dopravu.

SKF bude financován z emisních povolenek. Fungování SKF má přímou vazbu na nový systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS2), který bude rozšířen na sektor budov a silniční dopravy (pohonné hmoty, vytápění v budovách aj.) od roku 2027. Výnosy EU ETS2 budou využity právě pro financování SKF od téhož roku, k předfinancování SKF pro rok 2026 budou využity výnosy z EU ETS1. Očekávaný celkový objem fondu na úrovni EU je 65 mld. EUR, kde alokace pro ČR činí 2,4 %. Celkově bude SKF disponovat cca 50 mld. Kč.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

SKF může podpořit investice do:

• renovací budov, a to modernizace a hloubkové renovace;
• dekarbonizačních opatření budov (systém vytápění/chlazení, využití OZE či komunitní energetiky);
• pobídek pro využívání veřejné a udržitelné dopravy, nízkoemisní a bezemisní dopravy;
• informačních, vzdělávacích a poradenských služeb v obl. energií a úspor.

Příprava Sociálního klimatického plánu

Fond bude členským státům poskytovat podporu prostřednictvím financování opatření a investic uvedených v tzv. Sociálních klimatických plánech (dále pouze „SKP“). Tyto plány mají být navrženy členskými státy a předloženy Evropské komisi do 30. června 2025 k revizi a schválení.

Mezirezortní Pracovní skupina pro Sociální klimatický fond (PS SKF)

Příprava SKP probíhá prostřednictvím konzultačních a participativních procesů. V prvním kroku byla zřízena meziresortní Pracovní skupina pro SKF, která koordinuje činnosti přípravy SKP. Členy jsou zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj, která řeší oblasti podpory SKF (doprava, bydlení, sociální oblast, mikropodniky).

Platforma SKF

Platforma slouží jako prostor výměnu informací a podnětů mezi orgány veřejné správy, zástupci soukromého a neziskového sektoru a dalšími relevantními subjekty pro účely konzultace při přípravě Sociálního klimatického plánu.

Tematické pracovní skupiny pro přípravu SKP

Pod PS SKF jsou zřízeny širší tematické pracovní skupiny (TPS): oblast doprava a oblast budovy. TPS se věnují oblasti dopravní a energetické chudoby, renovacím a dekarbonizaci budov.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Taxonomie EU a její dopady

Pokrok v oblasti udržitelného financování přinesla Taxonomie EU, která od roku 2021 nutí velké společnosti a finanční instituce transparentně reportovat, jaká část jejich obratu, investic (CapEx) a provozních nákladů (OpEx) je v souladu s udržitelnými kritérii. Tento mechanismus výrazně posiluje integraci finančního a nefinančního reportingu - místo roztříštěných zpráv postupně vznikají ucelené analýzy, které propojují tradiční účetní ukazatele přímo s dopady na klima a společnost.

Studie prokazují, že společnosti sladěné s Taxonomií EU dosahují lepší finanční výkonnosti. Výzkum provedený F. Tonnarello a kolektivem (2025) analyzující 123 evropských energetických firem v letech 2012-2022 odhalil přímý pozitivní vliv na klíčové ukazatele: zisk (EBIT), návratnost kapitálu (ROE) i aktiv (ROA), a dokonce i na tržní hodnotu měřenou Tobinovým Q. Tento efekt vysvětlují dvě teorie.

Institucionální teorie říká, že soulad s Taxonomií EU posiluje důvěryhodnost firmy a její přijetí trhem. I přes počáteční obtíže s reportingem společnosti usilují o transparentnost, aby prokázaly udržitelnost svých strategií. Podle signalizační teorie zveřejňování ESG ukazatelů funguje jako důvěryhodný signál pro investory, snižuje informační asymetrii a přináší konkurenční výhody. Firmy, které začaly reportovat dobrovolně, zaznamenaly zlepšení dříve.

Taxonomie navíc vyvolala strategické změny: posílila interní diskuse o udržitelnosti a motivovala firmy k „závodu o prvenství“ v ESG. Dodržování pravidel také snižuje náklady na financování.

Tato zjištění doplňuje i širší průzkum mezi CEO od PwC, který konkrétně ukazuje, že udržitelné investice provedené za posledních pět let vedly u jedné třetiny CEO ke zvýšení příjmů. Dvě třetiny CEO navíc tvrdí, že tyto investice buď snížily náklady, nebo neměly žádný významný dopad na náklady. Po zohlednění geografických a dalších faktorů jsou udržitelné (climate-friendly) investice spojeny s vyššími ziskovými maržemi.

Čtěte také: Složky a interakce klimatu

Studie zaměřené na efekty Taxonomie EU prokazují výrazně nižší náklady na financování u společností sladěných s taxonomií. Tento efekt se projevuje jak u dluhového, tak akciového kapitálu. Výzkumy Tonnarello et al. (2025) a Hummel a Bauernhofer (2024) ukazují, že banky již aktivně využívají ESG ukazatele z Taxonomie EU při poskytování úvěrů, přičemž firmy s lepšími KPI získávají výhodnější podmínky financování, zejména u zelených dluhopisů.

Na akciových trzích pak společnosti reportující soulad s Taxonomií EU vykazují vyšší tržní hodnotu, měřenou Tobinovým Q a nižší náklady na kapitál.

Konkrétní prahové hodnoty Taxonomie EU pro téměř stovku ekonomických činností slouží podnikům jako vodítko pro transformaci jejich obchodních modelů. Klíčové ukazatele propojující finanční výkony s udržitelností totiž nutí management podniků přehodnotit dlouhodobou životaschopnost jejich strategií.

Zásadní roli hraje Taxonomie EU v mobilizaci kapitálu. Legitimizuje zelené investice a společnostem s vyšším souladem nabízí potenciál nižších nákladů na financování. Speciální kategorie pro nízkouhlíkové technologie navíc vytváří prostor pro inovace, i když někteří kritici upozorňují, že binární struktura taxonomie nemusí dostatečně motivovat k průlomovým řešením.

Tento inovační tlak je posílen i na úrovni individuálních manažerů: více než polovina (56 %) CEO podle globálního průzkumu PwC uvádí, že jejich osobní incentivní kompenzace je spojena s metrikami udržitelnosti. Studie ukazují, že čím vyšší procento kompenzace je v sázce, tím vyšší příjmy pravděpodobně plynou z klimaticky „přátelských“ investic.

Finanční technologie a Umělá Inteligence (AI)

Finanční technologie a umělá inteligence se stávají klíčovými nástroji pro podporu udržitelného financování a dosažení cílů udržitelného rozvoje. Jejich role se projevuje zejména ve zvýšení transparentnosti, efektivity a dostupnosti zelených investic.

Moderní AI systémy, které využívají strojové učení a prediktivní analýzy, revolucionizují zpracování ESG dat. Dokážou analyzovat rozsáhlé množství nestrukturovaných dat (včetně satelitních snímků nebo zpráv v přirozeném jazyce), identifikovat skryté vzorce a kvantifikovat ESG rizika s přesností, která překonává tradiční metody. Například AI algoritmy dokážou detekovat nesrovnalosti v reportingu uhlíkové stopy nebo předpovídat budoucí klimatická rizika konkrétních aktiv.

Studie Kashifa (2024) prokázala, že 1% růst FinTech indexu zvyšuje objem udržitelného financování o 0,038%. AI navíc umožňuje personalizované ESG investiční poradenství, čímž rozšiřuje okruh potenciálních investorů.

Nicméně je potřeba podotknout, že i přes vysoká očekávání zůstává důvěra v AI překážkou její širší adopce. Z globálního průzkumu PwC vyplývá, že pouze třetina (33 %) CEO má vysokou míru důvěry v AI zabudovanou do klíčových procesů.

Akční plán pro klimatickou transformaci (CTAP)

Akční plán pro klimatickou transformaci (CTAP) je proaktivní a průkopnická iniciativa, která vychází z nejnovějších poznatků a přístupů v oblasti adaptace a mitigace klimatické změny. Tato služba je navržena tak, aby místní samosprávám a organizacím poskytla konkrétní a měřitelný plán pro dosažení jejich dlouhodobých klimatických cílů skrze praktické a prioritizované kroky. CTAP klade důraz na snižování emisí, řízení rizik, přístup k financím a optimalizaci obchodních modelů, čímž zvyšuje transparentnost, důvěryhodnost a pozitivně ovlivňuje image zapojených subjektů.

CTAP se skládá ze čtyř pilířů:

• Integraci do obchodní strategie a správy: klimatické cíle začleňujeme přímo do vašeho obchodního modelu a procesu rozhodování, aby bylo zajištěno, že vaše strategie reflektuje aktuální i budoucí klimatické výzvy
• Strategii veřejné politiky: podpora v dialogu s veřejnými institucemi a vytváření vzájemně prospěšných vztahů, které podporují udržitelný rozvoj a snižování emisí
• Strategie rovnoprávné a spravedlivé transformace: zaměřující se na to, aby byl přechod k udržitelnějšímu hospodářství spravedlivý, s důrazem na zapojení a podporu všech zúčastněných stran, včetně zranitelných skupin

Výhody CTAP:

• Snižování emisí a efektivita: Poskytuje jasný plán pro snížení emisí a zvyšování energetické efektivity, což přispívá k dosažení klimatických cílů a snižuje provozní náklady.
• Řízení rizik: Identifikuje a řeší potenciální rizika spojená s klimatickými změnami, včetně cenových výkyvů a dodavatelských řetězců, což zvyšuje odolnost organizace.
• Přístup k financování: Umožňuje lepší přístup k financím, včetně zelených fondů, díky důvěryhodnému a transparentnímu přístupu k plánování a realizaci udržitelných iniciativ.
• Optimalizace a inovaci obchodních modelů: Nabízí příležitostií, které vedou ke snížení emisí a provozních nákladů, zatímco posilují image a důvěryhodnost u stakeholderů.

Státy a Klimatické Financování

Téměř dva biliony dolarů by měly do roku 2030 každoročně posílat rozvinuté státy těm rozvojovým, aby mohly čelit klimatické změně. Rok za rokem se však ukazuje, že bohatí posílají nesrovnatelně méně, než by měli a mohli. Česko zaostává dokonce významně.

Už v roce 2009 se na klimatické konferenci COP15 rozvojovým zemím slibovalo sto miliard dolarů ročně od roku 2020. Této mety ale nikdy nebylo dosaženo. Za rok 2019 se suma podle OECD blížila 80 miliardám dolarů. Tolik peněz rozvojové státy potřebují, aby mohly skoncovat s fosilními palivy a postupně přejít na obnovitelné zdroje energie a další nízkouhlíkové technologie. Zároveň by jim suma pomohla vypořádat se s již viditelnými dopady klimatické změny, respektive s dopady extrémního počasí.

Česko v tomto ohledu dramaticky zaostává. Podle výpočtů organizace jsme pro dosažení férového podílu podle HDP měli v roce 2018 přispět 7,8 miliardami korun ročně (přibližně 0,6 procenta českého státního rozpočtu). Reálný stav je však úplně jiný. Například v roce 2018 přispělo Česko v rámci bilaterálních a multilaterálních smluv podle dat ministerstva životního prostředí 185 miliony korun. V roce 2019, což je zatím poslední známý rok, to bylo 192 milionů korun (přibližně 0,003 procenta HDP ČR). Pro srovnání, ostatní vyspělé státy vynakládají pro tyto účely v průměru přibližně desetkrát více než Česko.

Premiér Petr Fiala oznámil obnovení českého příspěvku do Zeleného klimatického fondu (GCF). Z rozpočtu MŽP se bude v letech 2024 až 2027 do fondu přispívat částkou jeden milion dolarů ročně. Česko se k plnění tohoto závazku vrací po pauze z období vlády Andreje Babiše.

Závěr

Přes řadu implementačních výzev prokazuje Taxonomie EU svůj zásadní transformační potenciál. Standardizovaná pravidla již nyní výrazně omezují prostor pro greenwashing a firmy sladěné s jejími kritérii dosahují měřitelně lepší finanční výkonnosti i vyšší tržní hodnoty. Evropský model navíc získává globální vliv - země jako Kanada nebo Británie částečně přebírají jeho principy a Mezinárodní platforma pro udržitelné finance (IPSF) vytváří základy pro širší mezinárodní konvergenci. I při současných nedokonalostech se Taxonomie EU ukazuje jako klíčový nástroj zelené transformace.

Reference

• Alharbi, S.S., Al Mamun, M., Boubaker, S. a Rizvi, S.K.A. (2023).
• Hummel, K. a Bauernhofer, K. (2024). Consequences of sustainability reporting mandates: evidence from the EU taxonomy regulation. Accounting Forum, 48(3), s.
• Kashif, M., Pinglu, C., Ullah, S. a Zaman, M. (2024). Evaluating the influence of financial technology (FinTech) on sustainable finance: a comprehensive global analysis. Financial Markets and Portfolio Management, 38, s.
• Papari, C.-A., Toxopeus, H., Polzin, F., Bulkeley, H. a Menguzzo, E.V. (2024). Can the EU taxonomy for sustainable activities help upscale investments into urban nature-based solutions?
• PwC (2025). PwC’s 28th Annual Global CEO Survey: Reinvention on the edge of tomorrow. PwC.
• Schütze, F. a Stede, J. (2024). The EU sustainable finance taxonomy and its contribution to climate neutrality. Journal of Sustainable Finance & Investment, 14(1), s.
• Siddik, A.B., Rahman, M.N. a Yong, L. (2023). Do FinTech adoption and financial literacy improve corporate sustainability performance? The mediating role of access to finance.
• Tanchangya, T., et al. (2025). Financial Technology-Enabled Sustainable Finance for Small and Medium-Sized Enterprises.
• Tonnarello et al. (2025). The Impact of EU Taxonomy for Sustainable Activities on European Utilities Performance.
• Zhang, J. a Liu, Z. (2023). Study on the Impact of Corporate ESG Performance on Green Innovation Performance: Evidence from Listed Companies in China A-Shares.
• Zhou, G., Zhu, J. a Luo, S. (2022). The impact of fintech innovation on green growth in China: mediating effect of green finance.

tags: #pro #klimaticky #ucely #financovani

Oblíbené příspěvky:

• Průmyslová hnojiva a životní prostředí
• Třídění odpadu: Kompletní průvodce
• Rizika skládky pro pitnou vodu
• Diskuse o invazních rostlinách
• Skládkování stavebního odpadu Jeneč: Aktuální informace