Benešov: Ochrana ovzduší a závazné stanovisko – Vzor žádosti

Článek se zabývá problematikou ochrany ovzduší v kontextu výstavby zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) a souvisejícími závaznými stanovisky. Konkrétně se zaměřuje na případ ZEVO Vráto v Českých Budějovicích a argumentaci spolků, které nesouhlasí s jeho výstavbou.

Územní rozhodnutí a jeho změny

Rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice bylo na základě žádosti společnosti ZEVO Vráto, a.s. umístěna stavba označená jako „ZEVO Vráto České Budějovice“ na pozemcích v k. ú. České Budějovice. Jedná se o novou trvalou stavbu, která nahrazuje stávající zařízení výtopny Vráto, doposud provozované na základě platného integrovaného povolení. Předmětem stavby má být zařízení pro energetické využívání odpadu (ZEVO), přičemž stavba je tvořena několika stavebními objekty a inženýrskými objekty. Rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno podle § 79 a § 92 zákona č.

Žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změnil územní rozhodnutí, tak, že ve vedlejším výroku II., v němž jsou stanoveny podmínky pro umístění a realizaci stavby, nahradil znění podmínky pod bodem 3. novým zněním; z vedlejšího výroku II., v němž jsou stanoveny podmínky pro umístění a realizaci stavby, dále vyňal podmínky pod body 29., 30. a 39.; výrokovou část územního rozhodnutí dále doplnil o výrok III. a vedlejší výrok IV. Podle § 90 odst. 5, věty druhé správního řádu bylo územní rozhodnutí ve zbytku potvrzeno.

V dané věci se jednalo o navazující řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPV“). Ve věci bylo podle § 9a odst. 1 ZOPV k záměru vydáno souhlasné závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“) ze dne 29. 4. 2022, čj. MZP/2022/510/548 (dále též jako „závazné stanovisko EIA 2022“). Dne 9. 10. 2023 bylo pod čj. MZP/2023/212/1321 vydáno MŽP podle § 9a odst. 6 ZOPV souhlasné závazné stanovisko k ověření záměru. V rámci odvolacího řízení bylo závazné stanovisko EIA 2022 podrobeno postupu podle § 149 odst. 7 správního řádu, přičemž bylo ministrem životního prostředí potvrzeno, a to závazným stanoviskem ze dne 7. 11. 2024 (vypraveno dne 8. 11. 2024), čj. MZP/2024/290/1653 (dále též jako „potvrzující závazné stanovisko EIA 2024“).

Námitky proti rozhodnutí a závaznému stanovisku EIA

Žalobci namítají nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a rozpor s § 3 odst. 2 a 4 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a rozpor se Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických polutantech (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2006 Sb. m.

Čtěte také: Recyklace kovů v Benešově

Ustanovení § 3 zákona o odpadech stanoví jasnou hierarchii odpadového hospodářství. Prioritou je předcházení vzniku odpadu, nelze-li tomu předejít, tak následují recyklace, jiné využití (vč. energetického), a není-li ani to možné, tak přichází v úvahu jeho odstranění. Účelem zákona o odpadech je zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí. Žalobci též upozorňují na přílohu č. II.A

Nevypořádání odvolacích námitek

Žalobci namítají, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nereagoval na veškeré jejich uplatněné námitky. Jde o nedostatečné hodnocení zdravotních dopadů a o chybějící informace o vlivech zařízením produkovaných bromovaných dioxinů na zdraví.

Dále mělo jít o námitku nedostatečných informací o složení odpadů, které bude ZEVO produkovat (chemické složení škváry a popílku za účelem vyloučení uvolňování nebezpečných látek, neboť u škváry se uvažuje o jejím využití ve stavebnictví).

Žalovaný se dále nikterak nezabýval rozporem záměru se Stockholmskou úmluvou. Podle žalobců mají být primárně voleny způsoby nakládání s odpadem, které vůbec nevedou ke vzniku perzistentních organických polutantů (dále jen „POPs“) a dioxinů. Každý nový zdroj produkující tyto látky by měl být posouzen i z pohledu nejlepších dostupných technik a nejlepší praxe, přičemž úmluva doporučuje upřednostnit tu variantu, která nevede ke vzniku dioxinů. K tomuto postupu v projednávaném případě vůbec nedošlo.

Žalobci dále namítli, že podmínka č. 14 územního rozhodnutí týkající se dopravy odpadů mimo ulici Rudolfovskou se týká pouze dopravy odpadu do ZEVO. Podmínkami rozhodnutí však není nijak řešena doprava popílku a škváry ze ZEVO, přičemž tohoto materiálu bude odvážena až 1/3 ze 160 tisíc tun ročně. Dle žalobců dojde k zatížení obyvatel nadměrným provozem, hlukem, prachem a zápachem.

Čtěte také: Ochrana přírody v Benešově

Dané námitky zůstaly podle žalobců ze strany žalovaného nevypořádány. Jeho rozhodnutí je tudíž podle žalobců v rozporu s § 68 odst. 3 a § 89 odst. 2 správního řádu. Napadené rozhodnutí je podle nich nepřezkoumatelné. Žalovaný v rozporu s § 50 odst. 3 a 4 správního řádu nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, vč.

Námitky proti závaznému stanovisku EIA 2022 a jeho potvrzení

Závazná stanoviska vydaná v procesu EIA nejsou podle žalobců bezvadnými odbornými a požadavky zákona splňujícími podklady pro umístění dané stavby. Nebyla v nich vypořádána a reflektována celá řada závažných připomínek, které byly vzneseny. Žalobci tedy požadují, aby krajský soud přezkoumal závazné stanovisko MŽP ze dne 29. 4. 2022, čj. MZP/2022/510/548, a potvrzení závazného stanoviska závazným stanoviskem ministra životního prostředí ze dne 7. 11. 2024 (vypraveno dne 8. 11. 2024), čj. MZP/2024/290/1653. Žalobci jsou toho názoru, že závazná stanoviska měla být vydána jako nesouhlasná.

Podle žalobců nedošlo k vyhodnocení kapacity ZEVO na úrovni ČR (těch stávajících i těch, kterým již bylo uděleno souhlasné závazné stanovisko). Velikost kapacit ZEVO v ČR totiž může výrazně ovlivnit, ne-li dokonce znemožnit plnění recyklačních cílů. Nedošlo ani k posouzení nadbytečné kapacity ZEVO v rámci kraje, neboť navržená kapacita ZEVO Vráto je vyšší, než je z hlediska produkce směsného komunálního odpadu (dále jen „SKO“) zapotřebí pro celý kraj. Nedošlo ani k vyhodnocení materiálového složení SKO produkovaného v kraji, byť z rozborů vyplývá, že obsahuje stále velké množství materiálů vhodných k recyklaci.

Žalobci dále namítají, že kapacita ZEVO Vráto nastavená na 160 tisíc tun ročně je naddimenzovaná, škodlivá pro život obyvatel místních i ze vzdálenějších oblastí kraje a konečně i ekonomicky neúnosná. Stavět ZEVO na 1. místo v řešení odpadového hospodářství není v souladu s hierarchií nakládání s odpady EU ani s odpadovou legislativou ČR (§ 3 zákona o odpadech). Podle žalobců nebylo v kraji dostatečně využito kapacit předcházení vzniku odpadu, znovuvyužití a recyklace. Pokud budou realizovány všechny čtyři v současnosti projednávané záměry ZEVO (Vráto, Písek, Planá a Český Krumlov), tak zde mnoho odpadu pro recyklaci nezbude. Podle žalobců měl investor záměru raději zvolit linku na mechanicko-biologickou úpravu odpadu a zbytek SKO by se mohl vozit vlakem do již existujících ZEVO v sousedních krajích. Podle žalobců by kapacita ZEVO měla být jen taková, aby nezmizel tlak na materiálovou recyklaci; zavedením spalování odpadu by společnost přestala minimalizovat množství odpadů, ustávalo by i třídění odpadu. Žalobci se obávají i toho, že se odpad pro spalování do ZEVO Vráto bude dovážet z větších vzdáleností.

S tím žalobci nesouhlasí a konstatují, že má-li být výsledkem procesu EIA objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí přispívající k udržitelnému rozvoji společnosti (§ 1 odst. 3 ZOPV), potom nelze opomíjet otázky, které souvisí s udržitelným rozvojem společnosti, což je jistě i nakládání s odpadem tak, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí. Podle § 5 odst. 1 a 3 ZOPV jde o vlivy nepřímé, pokud jde o posouzení otázky nakolik příp. nadbytečná kapacita ZEVO v kraji (ve spojení s ostatními plánovanými ZEVO v kraji a jejich kapacitami) může omezit recyklaci či předcházení vzniku odpadu. Závazné stanovisko EIA bylo podle žalobců vydáno v rozporu s § 1 odst. 3 a § 5 odst. 1 a 3 ZOPV, neboť nedošlo k posouzení všech přímých i nepřímých vlivů záměru na životní prostředí. Žalobci spatřují i rozpor s § 2 odst.

Čtěte také: Ekologické zemědělství Benešov

Vliv plánované kapacity ZEVO Vráto nebyl podle žalobců dostatečně posouzen ve vztahu k zásadám a cílům podle § 3 zákona o odpadech. Neposouzení kapacity ZEVO v uvedeném kontextu vede k i porušení čl. 3 a 5 směrnice 2011/92/EU, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, který vyžaduje komplexní posouzení všech přímých i nepřímých vlivů projektu, vč. jeho rozsahu, alternativních řešení a kumulativních dopadů. Zejména kumulativní vlivy související s plánovanými kapacitami dalších ZEVO v kraji nebo na území ČR nebyly řádně vyhodnoceny. Nebylo zhodnoceno, zda plánovaná kapacita ZEVO Vráto neohrozí dosahování daných cílů a zda odpovídá předpokládané produkci nerecyklovaných odpadů v regionu, ani to jaký vliv bude mít plánovaná kapacita na regionální odpadové hospodářství, dostupnost odpadu pro recyklaci a splnění závazných recyklačních cílů do roku a po roce 2035. Taktéž nebyly adekvátně zváženy technologie nebo přístupy, které umožňují zachování využitelných surovin v oběhu s menším dopadem na životní prostředí. V procesu EIA byla posuzována kromě navrhované pouze varianta nulová, která zahrnovala skládkování odpadu a spalování hnědého uhlí, přičemž v tomto scénáři nebyl vzat v úvahu tzv.

Plánovaná kapacita 160 tisíc tun ročně nebyla podle žalobců posouzena ani v kontextu Plánu odpadového hospodářství ČR 2025-2035 (dále jen „POH ČR“), který stanovuje prognózu produkce odpadu a scénáře pro další nakládání s ním, vč. potřebné kapacity pro energetické využití odpadu. Záměr ZEVO Vráto byl pouze částečně porovnán s Plánem odpadového hospodářství Jihočeského kraje (dále jen „POH JČK“).

Žalovaný ze svých úvah o kapacitě ZEVO v kraji vynechal plánované zařízení ZEVO Český Krumlov (záměr rozšíření technologie ve stávajícím areálu Energobloku Domoradice). Plánovaná kapacita ZEVO Písek je přitom 50 tisíc tun ročně, ZEVO Planá 80 tisíc tun ročně a ZEVO Český Krumlov 80 tisíc tun ročně. To samo o sobě činí dohromady kapacitu v kraji 210 tisíc tun ročně. Dle žalovaného má být celkový potenciál využití produkce odpadu do ZEVO cca 242 tisíc tun ročně v roce 2030. Z uvedeného žalobci dovozují, že je jen těžko obhajitelná kapacita ZEVO Vráto ve výši 160 tisíc tun ročně, když celkový potenciál odpadů je 242 tisíc tun ročně, přičemž ostatní zařízení budou mít kapacitu celkem 210 tisíc tun ročně. Kapacita záměru ZEVO Vráto tak jde proti požadavkům zákona o odpadech a Stockholmské úmluvy.

K tomu žalobci doplnili, že se navíc svozové oblasti ZEVO Vráto, ZEVO Planá a ZEVO Písek významně překrývají. Např. obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) Benešov, Sedlčany, Vlašim, Votice, Humpolec, Pacov a Pelhřimov jsou uvedeny jak u ZEVO Vráto, tak u ZEVO Planá. ORP Horažďovice a Milevsko figurují současně ve více záměrech.

Žalobci namítají též nedostatečnost a neúplnost informací o referenčním zařízení, kterým podle žalobců bylo ZEVO Chotíkov. V situaci, kdy dokumentace záměru v rámci procesu EIA čerpala z dat referenčního zařízení, by podle žalobců měly být známy předpokládané emise škodlivin do ovzduší. Žalobci požadovali doplnění informací o emisích POPs, těžkých kovů, HCl a HF a dalších látek za uplynulých několik let, čemuž však nebylo vyhověno. K argumentaci správních orgánů žalobci tvrdí, že projednávaný záměr není v souladu s BAT (aplikace nejlepších dostupných technik, dále též jako „BAT“) ve vztahu ke spalování odpadů. Žalobci uvádí, že aby bylo možno porovnat záměr s BAT, je nejprve nutné zjistit vlivy daného záměru na životní prostředí, což zde bylo učiněno prostřednictvím referenčního zařízení. Bez výše uvedených informací ze ZEVO Chotíkov, nelze posoudit vliv předmětného záměru na životní prostředí. Je nedostatečností procesu EIA, pokud nejsou uvedeny podrobnější údaje o skutečných emisích referenčního zařízení ZEVO Chotíkov. Pokud je na toto zařízení odkazováno jako na technologický vzor, bylo nezbytné doložit reálná data o emisích škodlivin do ovzduší. Bez těchto informací nelze podle žalobců objektivně posoudit, jaké skutečné environmentální dopady lze očekávat u ZEVO Vráto. BAT umožňují různé způsoby monitorování emisí dioxinů a škodlivin, přičemž ZEVO Vráto volí méně přísný režim odpovídající minimálním legislativním požadavkům ČR, nikoliv nejpřísnější standard dostupný v rámci BAT. Tím se snižuje schopnost zařízení včas detekovat a příp. předcházet nežádoucím emisím. Dle žalobců je zásadním problémem, že ačkoliv jsou emise dioxinů limitovány přísnými normami, i tak spalovny odpadů zůstávají významným zdrojem těchto toxických látek v ovzduší. Dle žalobců mohou být reálné hodnoty emise dokonce vyšší než hodnoty vykazované zařízeními v rámci legislativních požadavků na monitorování (měření se neprovádí při náběhu a vypínání kotle, kdy jsou emise vyšší než za běžného provozu). Žalobci tak uzavírají, že dokumentace ZEVO Vráto by měla obsahovat přehled dat o emisích ZEVO Chotíkov jakožto referenčním zařízení, aby bylo možné posoudit dopady plánovaného zařízení s již fungujícím zařízením.

Dle žalobců je dále nedostatečně hodnocen zdravotní dopad ZEVO, neboť chybí informace o vlivech zařízením produkovaných bromovaných dioxinů a furanů (PBDD/F) na zdraví. Přitom se jedná o POPs s vysokou toxicitou a schopností bioakumulace. Závěr správních orgánů o tom, že realizace záměru přináší pro místní populaci prakticky nezměněný expoziční scénář imisím hluku a polutantů ovzduší, není dle žalobců podložen řádnou analýzou a konkrétními daty, přestože tyto látky již byly v emisích z jiných spaloven odpadů změřeny a jsou tudíž k dispozici i určitá referenční data. PBDD/F jsou látky, jejichž zařazení do Stockholmské úmluvy je v procesu projednávání. Mají významné environmentální a zdravotní riziko. Přesto dokumentace EIA nehodnotí možnou kontaminaci půdy, vody a potravního řetězce (odcházejí nejenom do ovzduší prostřednictvím spalin, ale jsou i ve škváře a popílku, což je vedlejší produkt spalování odpadu). Dokumentace EIA sice řeší nakládání s odpadem ze spalování, ale nehodnotí množství PBDD/F v něm a možné sekundární šíření do prostředí. Přitom je tento přístup popsán v metodice SZÚ AN 17/15. Závěr, že neexistuj...

tags: #Benešov #ochrana #ovzduší #závazné #stanovisko #vzor

Oblíbené příspěvky:

• Mary Kay a ekologie
• Jet stream a globální oteplování
• Fascinující biodiverzita Papuy Nové Guiney
• Výběr odpadkového koše do domácnosti
• Proces recyklace ve stavebnictví