Odpad, to není zrovna voňavé téma, ale zabývat se jím je nutné, abychom se nezalkli ve špíně. Jak to udělat, abychom odpadu vyprodukovali méně a platili za něj také méně, a přitom si neničili prostředí kolem sebe?
Je evropským unikátem, že každá obec a město řeší odpad jinak. Myslíte, že je takový systém správný?
Nevím, co přesně myslíte tím, že každá obec to řeší jinak? Ta legislativa je poměrně přísná a městům, obcím i soukromým původcům odpadů jasně říká, jaké musí splnit podmínky, jakým způsobem mají s odpadem nakládat, komu ho mají předávat a za jakých podmínek.
Ale jsou jiné popelnice, jiné poplatky a jiné svozové dny. Slyšela jsem, že je možná zázrak, že to ještě funguje. Vy si to nemyslíte?
Já bych to nepovažoval úplně za zázrak, já to považuji za nutnost. Předpokládám, že všechny obce a města v České republice chtějí, aby tam u nich bylo čisto, aby byli občané spokojení a zároveň, aby byly plněny požadavky dané legislativou. To znamená zejména nějaké recyklační cíle.
Čtěte také: Placení poplatku za odpad v ČR
Zákon o odpadech nám jasně říká, jaké máme splnit cíle co se týče tzv. odděleného soustřeďování komunálních odpadů. Tedy zjednodušeně řečeno, třídění odpadů, které lze potom nějakým způsobem zpracovat a znovu využít nebo z nich něco vyrobit.
A ty cíle se nám v čase budou zvyšovat a zpřísňovat. Opravdu to nebude snadné. Ovšem nestačí si nějaký cíl stanovit, ale musíte udělat maximum pro to, aby pro občany byl systém jednoduchý, jasný a funkční tak, abychom usnadnili třídění odpadů, abychom společným úsilím dosáhli naplnění toho, co nám dnes říká legislativa.
Co je největší Achillovou patou třídění odpadu u nás?
Vše samozřejmě stojí na tom, jak se chová občan, jak se chová ten, kdo odpad vyprodukuje. Není možné, abychom měli u každého kontejneru, u každé popelnice ve městě nějakého hlídače, který bude lidem na místě radit, jak mají třídit a dávat jim nějaké další informace. Je to o jednotlivci, bohužel jinak nejde.
Hradecké služby se snaží, aby systém byl jednoduchý a funkční pro občany. Analýzy děláme pravidelně, což vyplývá ze zákona. Zajímá nás, jaká je skladba odpadu, abychom se tomu dokázali přizpůsobit a přinést třeba nějaké další vylepšení, další možnosti, když jsme se dostali tady k tomu tématu, zmíním. Od června jsme v Hradci Králové zavedli možnost vkládání kovových nápojových plechovek od různých limonád, piv a dalších věcí společně s plasty.
Čtěte také: Vše o poplatcích za komunální odpad
A to bych tady rád zdůraznil, protože proběhla informační kampaň na sociálních sítích a na webu. Moc bych chtěl, aby většina lidí tuto informaci zaznamenala. Chceme to podpořit i výlepem zářivých samolepek s obrázkem plechovek a zároveň nápojových kartonů. To vše patří do plastu tak, abychom zjednodušili lidem ukládání tohoto odpadu.
Plechovka tedy patří do stejné žluté popelnice jako PET láhev?
Ano, ale pozor, vyloženě pouze nápojová plechovka. Nikoliv plechovka od potravin, třeba od konzervy nebo od krmení pro psy či kočky. Jakýkoliv jiný kovový odpad dál patří do šedých speciálních kontejnerů, kterých máme v Hradci kolem 70.
Zároveň je možné jakékoliv odpady z produkce občanů předávat na sběrných dvorech. Nicméně nápojové plechovky, které jsou v dnešní době čím dál víc populární a využívané, je možné opravdu házet do žlutých kontejnerů s plastem.
Myslím si, že v České republice to funguje v některých městech už nějakou dobu. My jsme k tomu přistoupili až letos v červnu, protože to vychází z podmínek na zpracovatelském zařízení, kam plasty dodáváme.
Čtěte také: Termíny pro podávání hlášení o odpadech
Každá odpadová nádoba pojme jen tolik litrů, na kolik byla vyrobena. Na druhou stranu ji může zaplnit jen jedna obrovská krabice. Marné je potom lamentování, že popeláři sváží vzduch. Oni vozí, vy naplňujete. Sešlápnout krabice není žádný problém, zaberou potom minimum prostoru a kontejner není potřeba vyvážet tak často. To samé platí třeba u PET lahví a dalších dutých obalů.
Důsledným tříděním se snižuje množství směsného odpadu. Dnes už na kontejnerových stanovištích není výjimkou nádoba na rostlinný bioodpad. Kuchyňský odpad rostlinného původu tvoří dost podstatnou část směsného odpadu, a přitom úplně zbytečně. Odkloněním této části odpadu z černých kontejnerů lze ušetřit až 25 % jejich objemu. Výsledky rozboru obsahu popelnic nám dokazují, že průměrně ½ obsahu tvoří odpady, které patří do barevných kontejnerů!
V našem regionu máme řadu možností, jak odpad správně třídit. Je zde rozmístěno dostatek barevných nádob na tříděný odpad:
Ve 112 obcích našeho regionu jsou umístěny ČERVENÉ kontejnery na drobné elektro, které může využít každý, a dále kontejnery různých velkostí na textil. Na 15 sběrných dvorech můžete zdarma odevzdat řadu dalších odpadů. Vše najdete přehledně v mobilní aplikaci „Třídění v regionu Třebíčsko“.
Hnízda nejsou překladiště velkoobjemového odpadu! Často se stává, že občanům je zatěžko odvézt velkoobjemový odpad na sběrný dvůr. Výjimky by se snad daly pochopit, ale některá kontejnerová stanoviště připomínají spíš bazar s nábytkem. O způsobech, jak se zbavit velkoobjemového odpadu, když občan nemá možnost vlastní dopravy, je třeba se informovat na místním obecním úřadě nebo u svozové společnosti.
Obce či města na svoz odpadu doplácí! Částka, kterou občané za svoz odpadu ročně zaplatí, přitom často ani zdaleka nepokryje celkové náklady na odpadové hospodářství. Zbylou část tedy za každého poplatníka doplácí obec nebo město. A nejedná se o malé částky. Platby od občanů za odpady pokryjí pouze 60 - 70 % z celkových nákladů na odpadové hospodářství obce.
Pohodlnost je třeba si zaplatit! Náklady rostou. Ať už se jedná o ceny pohonných hmot, energií, skládkovacích poplatků či lidských zdrojů. Nadbytečné platby za pohodlnost porostou také. Je třeba, aby to občané vzali na vědomí. Každý z nás musí změnit životní styl a naplňovat principy udržitelnosti životního prostředí, to znamená předcházet vzniku odpadů a důsledně třídit. PŘEMÝŠLEJTE!
A tak se na popud ranní debaty před úklidem pláže, v rámci našeho worldschoolingu, pouštíme do brouzdání internetem a hledání faktů o znečištění naší planety odpadky. Vyskakuji na nás hlavně plasty. FUJ. Fakta jsou horší než jsme čekali. Cítíme se ještě více bezvýznamní a odpadky zavalení.
A tak pro ty, kteří se odhodlávají, mají chuť měnit svět k lepšímu, nevědí jak na to nebo mají třeba nepříjemný pocit z toho, že by na ně mohl na začátku někdo blbě koukat, je hned několik organizací, které pořádají hromadné úklidy nebo jsou iniciátory úklidových aktivit. Zde je tedy základní přehled toho, co se v nejbližší době chystá. Čísla hovoří jasně a jsou velmi optimistická. Asi největší akce u nás. Každoročně na jaře se daří organizovat úklid do kterého se zapojují desetitisíce dobrovolníků na letos už téměř 3.000 místech. Také akce, která probíhá jednou za rok, tentokrát po celém světě.
Nás hodně baví tzv. PLOGGING. Jednoduše se běhá a u toho se sbírají odpadky. Příjemné s užitečným užitečným. Plogging vznikl v roce 2016 ve Švédsku, odkud se ihned rozběhl do dalších zemí světa. Ploggeři nemusí být perfektní běžci, počítá se každý sebraný kus i každý uběhnutý kilometr. Více informací na www.ploggingcesko.cz.
A tak pojďme uklízet odpadky, ať jsme doma za stodolou, ve městě, práci, na výletě nebo na cestách. Uklízejme sami, při hromadných akcích, při běhání, na procházce nebo při venčení psů. A jestli si vzpomenete, než nějakou hromadu nebo zákoutí zlikvidujete, foťte a označujte na sociálních sítích, je-li vám to milé. Protože to může být krok, který motivuje někoho dalšího se ohnout a něco uklidit. Nebo alespoň ten bordel nedělat.
Ta kouzelná formulka zní: snižuju obsah svýho domovního (směsnýho) odpadu a taky jeho negativní vliv na životní prostředí.
A proč je to super? Snížíte poplatky za popelnici na komunální odpad a taky za svoz. Pokud vám přijde, že tenhle argument neslyšíte prvně, tak je to tak, protože na Samosebou se o tom psalo v článku „Popelnice pod drobnohledem„.
A za ušetřený peníze si můžete pořídit například nový šatičky, třeba z recyklovaných PET láhví jako Emma Watson! Mám i batůžek z 11 PET láhví, no fakt.
Komunálního odpadu vznikne v České republice ročně celkem kolem tří milionů tun. Podle Českého statistického úřadu to za rok 2017 bylo dokonce 3,6 milionu (a šestku zaokrouhlujeme nahoru, takže, když si nedáme pokoj a nezačneme víc třídit odpad a vůbec se nezklidníme se zbytečnými obaly, tak máme namířeno k hezké kulaté čtyřce).
No a 4 miliony tun odpadu jen za naši docela maličkou republiku, to je síla. A co pak světové velmoci…?
Podle amerických statistiků je dokonce po celém světě za jediný den vyprodukováno 4 miliony tun tuhého odpadu!
Den Země se každoročně koná 22. dubna a původně vychází z oslav jarní rovnodennosti (21. 3.) a ze svátků a rituálů s ní spojených. Dnes se jedná o svátek s mezinárodním významem motivovaný ekologicky, který nás má upozornit na dopady ničení životního prostředí.
Menší objem komunálu znamená menší skládky a méně odpadu zasypaného v půdě. Jasně, už nejsme okouzlení krásou, dostupností a lácí plastových obalů tak, jako třeba v 90. letech. To bylo bezstarostný období, kdy tu v sámoškách kralovaly petky a vůbec obaly všeho druhu. A taky tu bujely nelegální černý skládky.
Dneska už se hodně zodpovědných výrobců snaží, aby i odpad, který skončí v komunálu nebo dokonce ve vodě, byl k naší zatížený planetě šetrnější.
Máme tu taky supermarkety, které jedou bez obalů, a naše česká kutilská povaha nás předurčuje k tomu, abychom byli králové upcyklace. Že vy sami nejste králové manuální zručnosti? Nebo nevíte, co s petkou, kterou chcete v něco přetvořit? Mrkněte třeba na seriál „Tvoříme beze zbytku“.
Životní prostředí má každý z nás ve svých rukou!
Když bude každej z nás míň líný a bude odpovědnější (a ani v největší kocovině nebo záchvatu lenosti nevyhodí petku nebo sklenici od marmošky do směsi), tenhle objem se rapidně sníží.
Když si každý bude nosit ranní kafe nebo čaj ve vlastním keep-cupu (znovupoužitelném termohrnku) namísto jednorázových kelímků nebo si koupíme minerálku ve skleněné láhvi spíš než v petce, ulevíme přírodě. Malý krok pro člověka, velký pro lidstvo a ještě větší pro Zemi. Je to tak. Ryby a stromy nemusí zbytečně umírat kvůli našemu lattéčku nebo jednorázovýmu plastovýmu brčku v koktejlu. Každý ale musí začít sám u sebe, protože životní prostředí se „samo“ nezkultivuje - ten svinčík po nás prostě samo neuklidí.
Předcházet vzniku odpadu znamená konat tak, že odpad nevzniká nebo že ho vzniká méně. Je několik cest, jak produkovat odpadu méně. Odpady produkujeme prakticky denně, každý den máme příležitost vytvořit jich méně. Začít lze i těmi nejmenšími věcmi. A hlavně začít u sebe. Jen každý sám ví, co mu vyhovuje.
Kompostování umožňuje vracet organickou hmotu zpátky do půdy a tím zlepšovat a dlouhodobě udržovat její úrodnost, schopnost vázat živiny a vodu. Vracení organické hmoty do půdy zvyšujeme množství uhlíku vázaného v půdě. Půda je neobnovitelný zdroj, 1 cm půdy vznikne přibližně za 100 let.
Kromě kompostování může domácnost ovlivnit i množství vyprodukovaného bioodpadu. Častější sečení trávníků znamená, že musíte zpracovat více zelené hmoty. Produkce zelené hmoty se tak pohybuje od 2 tun na 1 hektar u předzahrádek až po 4 až 15 tun na 1 hektar u sečených ploch. Proto i zde je vhodná přiměřenost. Časté sečení neprospívá biodiverzitě.
V českých popelnicích naleznete v průměru asi 40 až 75 kg bioodpadu v přepočtu na 1 obyvatele a rok. Z rozborů tohoto odpadu se zjistilo, že nezanedbatelnou část (až polovinu) tvoří vyhozené potraviny (nesnězené či ještě zabalené jídlo). Pokud Vás toto téma oslovuje, doporučujeme se seznámit se s projektem „Zachraň jídlo“. Naleznete zde mnoho zajímavých návodů, jak zefektivnit nakupování, jak potraviny skladovat, ale i tipy na zajímavé recepty. Mnohé zde uvedené rady znali naše babičky a dědové a my je zapomněli.
Obaly tvoří asi 30 % hmotnosti a 50 % objemu našich odpadů (z domácností) a je mnoho důvodů, proč minimalizovat jejich spotřebu. Například plastových obalů už spotřebováváme tolik, že každý z nás by jimi zaplnil celý žlutý kontejner (1100 litrů). Do měst není možné ani tolik nádob umístit, není pro ně dost místa. Část plastových obalů nejde také v současnosti recyklovat.
Opakovaně můžeme používat sáčky, krabičky i láhve na stáčené produkty. U nákupní tašky není důležité, z jakého je vyrobena materiálu, ale zda jde opakovaně a dlouho používat. Přestože hliníkové obaly jdou dobře recyklovat, přesto je nedoporučujeme. Jejich výroba je příliš energeticky náročná.
PET láhve svým objemem zabírají významnou část prostoru v kontejnerech na tříděný sběr plastů. Důsledným zmáčknutím PET láhví lze snížit jejich objem a tedy i náklady na jejich sběr třikrát. Alternativou k vodě v PET lahvích je pití vody z vodovodu, pramenů a studánek. Kohoutková voda patří k nejpřísněji sledovaným produktům, většina měst a obcí má její kvalitu velmi dobrou. Pokud Vám vadí chlór, je možné nechat vodu odstát, případně ji přefiltrovat (dobré zkušenosti máme s filtrem Reinfresh). Doporučit lze také pití teplé vody (tělu ušetříte energii nutnou pro její ohřev). Ochutit ji můžete citrónovou šťávou či bylinkami. Pokud Vás zajímá kvalita pitné vody, doporučujeme se seznámit s články na webu Státního zdravotního ústavu.
Většina z nás ještě byla odchována v klasických látkových plenách, které se nejčastěji vyrábějí z bavlny. V devadesátých letech je na našem trhu doslova převálcovaly papírové jednorázové pleny. Jejich používání ale není ohleduplné k životnímu prostředí. Kromě vyšší spotřeby surovin a energie jsou problematické i kvůli obtížné recyklovatelnosti. Jednorázové pleny se rozpadají v řádu dvou až tří stovek let a jedno dítě díky jednorázovým plenám vyprodukuje až jednu tunu odpadu. Tématu plen se v ČR věnují mateřská centra, přehledně informace zpracovalo organizace ROSA.
O míře dopadu výrobku na životní prostředí rozhoduje velmi často jeho životnost. Proto se říká, že výrobky na jedno použití mají velký dopad. Smysl má i věci opravovat. Na podporu prevence bylo nově sníženo DPH pro opravny obuvi, oblečení a kol.
Naše společnost je bohatá. V důsledku toho máme doma mnoho věcí, s kterých jen stíráme prach a nepotřebujeme je. Jednou z možnosti, co s nimi lze udělat, je darovat je potřebným. Již mnoho měst má na svém území rozmístěny kontejnery na textil, hračky, sportovní potřeby. V řadě měst začali budovat tzv. REUSE centra, kam lze nepotřebné věci odložit a jiný se je může za mírnou cenu koupit. Velká města začala budovat tzv. nábytkové banky. Nepotřebné věci lze nabídnout prostřednictvím webu (www. nevyhazujto.cz) nebo je prodat přes Aukro. Již tradici mají bazary nebo dobročinné obchody (příklad Prahy).
Darování má i svoji odvrácenou část. Pouze 15 % sebraného textilu a oblečení se využije v ČR pro charitativní účely. 45 % se vyváží do chudších zemí. Zde ale tyto „dary“ mohou narušit tradiční ekonomiku. Se 40 % sebraného textilu (především s umělými vlákny) se neví, co počít.
Každý musíme začít u sebe a být příkladem pro naše děti, které často napodobují naše chování. Ušetříme tím nejen pokladnu, ale hlavně přírodu.
tags: #každý #musí #s #odpadky #začít #u