Zhoršení Ovzduší Břevnov: Příčiny a Řešení

V Praze se za posledních několik let zlepšilo ovzduší. Situace však není podle Magistrátu hlavního města Prahy plně uspokojivá, zejména kvůli dopravě a lokálním topeništím. Ke zhoršení kvality ovzduší přispívá také spalování rostlinného materiálu v otevřených ohništích.

Pražští zastupitelé proto 14. září schválili vyhlášku, která omezuje spalování suchého rostlinného materiálu v otevřených ohništích za účelem jeho odstraňování. Podaří se nově přijaté pražské vyhlášce vylepšit ovzduší? Vyhláška zakazuje spalování suchého rostlinného materiálu v otevřených ohništích za účelem jeho odstraňování. Vyhláška zároveň uvádí, co se rozumí rostlinným materiálem a jak s ním nakládat.

„Věřím, že novou vyhlášku přivítají i městské části a najdou způsoby i cestu, jak předat občanům informaci o tom, co a kdy je možné spalovat v otevřených ohništích. Vyhláška rozhodně neznamená omezení možnost posezení u veřejných grilovišť či ohnišť, nelze k tomu však využívat ani jinak spalovat jiný rostlinný materiál než dřevo a šišky. Listí se musí likvidovat jinými dostupnými způsoby. Občané si mohou jednoduše a zdarma zažádat o hnědou popelnici na bioodpad, dále je bioodpad svážen kontejnery prostřednictvím Pražských služeb, nebo je možné využít stávající systém sběrných dvorů,“ vysvětluje radní hl. m.

Soudní spor ohledně zhoršení ovzduší v Křeslicích

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti žalobce, vlastníka pozemků v blízkosti plánované stavby obchodního domu Kaufland Křeslice. Žalobce se odvolal proti rozhodnutí o umístění stavby z důvodu možného zhoršení kvality ovzduší a hlukové zátěže.

Krajský soud nepřisvědčil ani námitce chybného posouzení zátěže v důsledku znečištění ovzduší. Orgány ochrany ovzduší úroveň znečištění zohlednily a zhodnotily a dospěly k závěru, že záměr lze realizovat. Možné překročení imisního limitu bylo hodnoceno s ohledem na všechny okolnosti. Nelze průměrovat sousední čtverce stanovené pro posuzování znečištění ovzduší, jak navrhuje žalobce, vychází se z hodnot platných pro čtverec, v němž se nemovitost nachází. Žalobce nemůže namítat, že ve čtverci záměru je překročen limit oxidů dusíku, neboť není dán vztah k jeho nemovitostem a žalobce ani neuvádí, proč by tato skutečnost měla mít vliv na jeho právní sféru.

Čtěte také: Nemoci z povolání a zdraví

Stěžovatel dále nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že mu nepřísluší namítat překročení limitů oxidů dusíku, neboť to může činit jen dendrologická zahrada, na kterou bude mít znečištění vliv, která ale proti záměru nebrojí. Podle stěžovatele jsou stavební úřad i žalovaný povinni reagovat na zjištěné porušení závazných předpisů bez ohledu na to, jakým způsobem se o tomto porušení dozvědí. Nikde není odůvodněno, proč je překročení limitu pro oxidy dusíku přípustné. Úřady se přitom musí těmito limity řídit. Pokud správní orgány přiznávají, že jsou si nelegálního stavu vědomy, nemohou územní rozhodnutí vydat. Imisní limity jsou stanoveny za účelem ochrany veřejného zájmu, včetně limitů oxidu dusíku stanovených na ochranu ekosystémů. Tato ochrana je v zájmu širokého počtu subjektů, které mají z existence ekosystémů prospěch, ačkoliv si toho nejsou přímo vědomi. Stěžovatel má tedy zájem, aby dendrologická zahrada nebyla ohrožena nadměrnými imisemi.

Argumentace stěžovatele

V rámci další oblasti námitek stěžovatel namítal, že stanoviska dotčených orgánů ohledně nadlimitního zatížení území imisemi jsou věcně nesprávná a neodůvodněná. Stavba je umisťována do území s překročenými limity pro znečištění ovzduší a je podle stěžovatele zdrojem dalšího zhoršení tohoto stavu. Podle stěžovatele není v mimořádně zatíženém území možné povolovat nové záměry, což podle stěžovatele vyplývá přímo ze zákona [§ 90 písm. c) stavebního zákona ve spojení s § 2 písm. k) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“)]. Posuzování imisních limitů znečištění ovzduší a nejvyšších přípustných hodnot hluku stanovených příslušnými prováděcími předpisy má přitom své místo především v územním řízení. Podle stěžovatele se žalovaný nezabýval znečištěním ovzduší samotného, ačkoliv závazné stanovisko dotčeného orgánu bylo rozporováno právě v souvislosti s ochranou ovzduší.

Předběžné zhodnocení kvality ovzduší v ČR v roce 2021

Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vydal předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2021.

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší (suspendované částice PM10 a PM2,5, přízemní ozon (O3), oxid dusičitý (NO2), oxid uhelnatý (CO) a oxid siřičitý (SO2)) dosáhly v roce 2021 v rámci hodnoceného období 2011-2021 nejnižších až druhých nejnižších hodnot (po roce 2020, ve kterém jsme zaznamenali historicky nejlepší kvalitu ovzduší). Z hodnocení založeného na indexu kvality ovzduší (IKO) vyplývá, že kvalita ovzduší byla v roce 2021 převážně velmi dobrá až dobrá (první stupeň IKO).

V roce 2021 došlo k překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 a pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 pouze na několika stanicích situovaných v aglomeraci O/K/F-M a na stanici Zlín-ZŠ Kvítkova. Dále byl na omezeném počtu stanic překročen imisní limit pro přízemní ozon, převážně na stanicích situovaných ve vyšších nadmořských výškách a/nebo v Ústeckém kraji.

Čtěte také: BMW a emise: Co dělat při zhoršení?

Průměrné měsíční koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a oxidu dusičitého (NO2) v roce 2021 byly v porovnání s desetiletým průměrem 2011-2020 nižší ve všech měsících roku (s výjimkou června pro PM10 a PM2,5). Relativně nízké koncentrace PM10, PM2,5 a NO2 v roce 2021 lze přisoudit kombinaci faktorů, tzn. pokračujícímu poklesu emisí díky již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, příznivým meteorologickým podmínkám, kdy během teplejší části roku nedošlo k výskytu sucha, a příznivějším rozptylovým podmínkám v závěru roku ve srovnání s desetiletým průměrem 2011-2020.

V roce 2021, podobně jako v roce 2020, byly na území ČR vyhlášeny nouzové stavy v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2. Z hlediska potenciální změny kvality ovzduší na území ČR v důsledku ochranných opatření je nejvýznamnější měsíc březen, kdy byl zakázán i pohyb mezi okresy vedoucí k poklesu intenzity dopravy.

Je třeba zdůraznit, že kvalita ovzduší byla příznivá z hlediska aktuálně hodnocených látek (PM10, PM2,5,NO2, SO2, CO a O3). U karcinogenního benzo[a]pyrenu lze jako v minulých letech předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit, zejména ve spojení s emisemi z lokálních vytápění a výskytem mírně nepříznivých až nepříznivých podmínek od ledna do března, mírně nepříznivých podmínek v závěru roku a výskytu teplot pod bodem mrazu během ledna, února a prosince.

Překročení Imisních Limitů v roce 2021

Z hlediska překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví (zákona č.V roce 2021 došlo k překročení 24hodinového imisního limitu PM10 (50 µg.m-3, povolený počet překročení 35× za kalendářní rok) na 3 % stanic (4 stanice z celkového počtu 118). Jednalo se o dvě průmyslové stanice - Ostrava-Radvance-ZÚ (58× překročení) a Karviná (53× překročení), o venkovskou stanici Věřňovice (56× překročení) a městskou pozaďovou stanici Rychvald (42× překročení).

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 (20 µg·m−3) byl v roce 2021 překročen na 10 z 86 stanicích (12 %). Imisní limit přízemního O3 byl za tříleté období 2019-2021 překročen na 7 % stanic.

Čtěte také: Ohrožení chorobou z povolání

Imisní limit (40 µg·m−3) pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) nebyl v roce 2021 překročen na žádné stanici ČR. Imisní limit hodinové koncentrace NO2 (200 µg·m−3 s maximálním povoleným počtem 18 překročení za rok) nebyl v roce 2021 překročen na žádné stanici.

Meteorologické podmínky v roce 2021

Rok 2021 byl na území ČR teplotně normální. Srážkově byl rok 2021 na území ČR normální. Průměrný roční úhrn srážek 678 mm představuje 99 % normálu 1981-2010. V porovnání s desetiletým průměrem 2010-2020 panovaly v roce 2021 standardní rozptylové podmínky.

Index kvality ovzduší (IKO)

IKO byl navržen Úsekem kvality ovzduší ČHMÚ ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (SZÚ). Výpočet IKO je založen na vyhodnocení 3hodinových klouzavých koncentrací oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a suspendovaných částic (PM10) současně. V letním období (1. 4. - 30. 9.) se navíc hodnotí také 3hodinové klouzavé koncentrace přízemního ozonu (O3). IKO je rozdělen na tři stupně, které se dále dělí na další dva podstupně, v závislosti na stavu ovzduší a jeho vlivu na lidské zdraví.

V rámci hodnocení pro jednotlivé kraje na městských a předměstských stanicích se první stupeň IKO (velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší) vyskytoval nejčastěji v Jihočeském a Plzeňském kraji a v Jihomoravském kraji bez aglomerace Brno (76 %), nejméně často v aglomeraci O/K/F-M (60 %). Třetí stupeň IKO (zhoršená až špatná kvalita ovzduší) byl nejčastěji zaznamenán v aglomeraci O/K/F-M (2 %), naopak vůbec se nevyskytl v Královéhradeckém a Plzeňském kraji a v kraji Vysočina.

Historické odvodňovací systémy a jejich význam

Obnova historického odvodňovacího a kanalizačního systému patří mezi základní úkoly při rekonstrukci budov. Před stavebními úpravami objektu je vždy nutné se důkladně seznámit s původním záměrem stavitele, dobovým řešením a archivní dokumentací. Historické podzemní konstrukce a technická opatření na ochranu stavby proti vlhkosti realizovaná původními staviteli vznikaly vždy s předem daným cílem a mají vazbu na vlhkostní režim objektu - vodu jímají a zachytávají, případně ji kontrolovaně odvádějí.

Poučení o fungování těchto systémů a jejich důležitosti se bohužel často získává spíše negativním způsobem při pracné nápravě škod způsobených nepatřičnými zásahy do jejich funkce. Více jsou známy neblahé důsledky novodobého narušení těchto systémů - mimo jiné v důsledku neodborně a nedostatečně prováděných stavebních průzkumů nebo neznalosti či zanedbání geologických a hydrogeologických poměrů. Při provádění běžných úprav jsou často průduchy poškozeny zasypáním nebo zazděním, při přestavbách jsou komíny či ventilační průduchy dokonce bourány, čímž dochází k eliminaci proudění vzduchu. Jejich narušená funkce se začne na stavbě negativně projevovat - v některých případech po relativně dlouhé době, někdy naopak se poškození projeví okamžitě.

Příklady průzkumu a sanace historických klášterů

Klášter bosých karmelitek

Klášter bosých karmelitek je barokní stavba na Hradčanském náměstí postavená v roce 1626. V 90. letech minulého století se začaly na objektu kláštera objevovat statické poruchy. Poškozením staré revizní šachty vznikla rozsáhlá zvodnělá kaverna, do které se část budovy začala propadat. V důsledku nerovnoměrného sedání došlo k náklonu budovy a část kláštera se usmykla směrem k Radničním schodům.

V následujících letech se pracovníkům společnosti Speleo podařilo v objektu kláštera identifikovat historické odvodňovací a větrací systémy. Některé z nich byly buď přestavbami, nebo neznalostí jejich významu zasypány, popř. zazděny jako nepotřebné - část odvodňovacích štol byla z bezpečnostních důvodů v roce 1950 zabetonována. Zprůchodněním štolového systému byla odstraněna místa, kde docházelo ke kumulaci vody, a současně došlo k obnovení cirkulace vzduchu a tím k odvádění vody z konstrukce. Cílem těchto opatření bylo snížit přirozeným prouděním vzduchu zavlhčení zdiva.

Klášter theatinů

V lokalitě pod Pražským hradem již několik let probíhá rekonstrukce objektu bývalého kláštera theatinů a jeho úprava na obytný dům. Zkoumaný klášter je založen na strmém svahu hradčanské ostrožny. Geomorfologicky je terén značně komplikovaný. V severní části kláštera obrácené směrem ke svahu, která je z hlediska vlhkosti nejvíce exponovaná, se z větracího systému zachovala kopaná podélná větrací chodba, která zajišťovala větrání případně odvod infiltračních vod.

Realizované sanační úpravy neřeší omezení vlivu zdroje vlhkosti, ale jen jeho negativní důsledky. Po aplikaci hydroizolace dochází k hromadění vlhkosti za instalovanou clonou a následně může dojít k jejímu přesunu do jiných částí objektu. V případě injektáží navíc v historických objektech hrozí nebezpečí ucpání a zneprůchodnění původních odvodňovacích a větracích systémů těsnící hmotou.

Závěr

Obnova historického odvodňovacího a kanalizačního systému patří mezi základní úkoly při obnově budov. Zkušenosti z jiných klášterních souborů vedou k přesvědčení, že základní příčinou zvýšené vlhkosti konstrukcí a změn v podloží projevujících se statickými poruchami budov, je porušení původních odvodňovacích a kanalizačních systémů. Názory na ochranu staveb proti vodě a vlhkosti se v čase mění.

tags: #zhorseni #ovzdusi #brevnov #priciny

Oblíbené příspěvky:

• Dobrodružství s Jakubem Vágnerem
• Postupy měření emisí dieselů
• Nakládání s odpady Praha
• Vše o kompostování
• Knihy o přírodě pro děti