Studie Deloitte o odpadech: Aktuální cíle sběru neodpovídají realitě

Plnění sběrových kvót je jedním z nejčastěji diskutovaných témat na zasedáních WEEE Fora, evropské asociace organizací pro nakládání s elektroodpadem.

Vzhledem k tomu, že Evropská unie připravuje novou směrnici, která bude tuto oblast upravovat, zadalo WEEE Forum společnosti Deloitte vypracování studie, jež by posoudila současné cíle sběru. Její výsledky byly v červnu představeny na akci v Evropském parlamentu za účasti zástupců EU i dalších klíčových organizací.

Samotná Evropská komise má za úkol do konce roku 2026 posoudit, zda je revize směrnice nutná, a případně předložit nový legislativní návrh.

Současný cíl sběru neodpovídá realitě

Stávající legislativa, konkrétně směrnice 2012/19/EU, dává členským státům na výběr ze dvou cílů sběru.

• První možností je sebrat takové množství elektroodpadu (OEEZ), které odpovídá 65 % průměrné hmotnosti nových elektrospotřebičů uvedených na trh (tzv. POM) v předchozích třech letech.
• Druhou možností je sebrat 85 % z množství OEEZ, které v daném roce na území státu reálně vznikne.

Studie Deloitte odhalila, že především první metoda výpočtu, která je v EU dominantní, v současnosti neodráží realitu, a to i přesto, že se výsledky sběru za posledních 10 let výrazně zlepšily. Problém spočívá v kombinaci dvou faktorů - silného nárůstu množství nových výrobků uvedených na trh a zároveň jejich dlouhé průměrné životnosti, která činí 14,5 roku.

Čtěte také: Klíčová role obnovitelných zdrojů

Zatímco množství prodaných spotřebičů (POM) vzrostlo v letech 2013 až 2022 o 98 %, množství skutečně vzniklého odpadu (OEEZ) se za stejnou dobu zvýšilo jen o 12 %. Jinými slovy, na trh proudí obrovské množství nových zařízení, ale kvůli jejich dlouhé životnosti z nich odpad vzniká jen pozvolna.

Protože metoda výpočtu zohledňuje pouze prodeje za poslední tři roky a ignoruje dlouhou životnost (podle studie je průměrná životnost 14,5 roku), vede to k nerealisticky vysokým cílům. Studie vypočítala, že k naplnění cíle sběru 65 % v roce 2022 by bylo nutné sbírat 100 % výrobků uvedených na trh před 14,5 lety a do roku 2030 se předpokládá nárůst až na 137 %.

Závěr studie je tedy jasný: cíl založený na POM není vhodný a neměl by se nadále používat ke sledování plnění povinností členských států.

Nové nastavení cílů a zjednodušení výpočtů

Alternativní metoda, tedy cíl sběru 85 % z reálně vzniklého elektroodpadu, poskytuje podle studie robustnější základ pro stanovení cílů. Je méně ovlivněna náhlými změnami na trhu, protože zohledňuje skutečnou životnost různých kategorií spotřebičů. I tato metoda má však své nedostatky. Její výpočet je v současnosti složitý a není v souladu s metrikami Eurostatu, statistického úřadu EU. I proto ji dosud přijalo pouze osm členských států. Navíc dosáhnout stanoveného 85% cíle je pro většinu zemí velmi obtížné.

Studie proto doporučuje několik kroků k nápravě:

Čtěte také: Významné benefity obnovitelných zdrojů dle Deloitte

• Zjednodušit výpočet množství vzniklého elektroodpadu tak, aby vstupní data odpovídala hlášením Eurostatu.
• Stanovit realističtější cíl sběru, než je stávajících 85 %.
• Pravidelně provádět celoevropské studie o životnosti produktů, aby se dále zvýšila přesnost a relevance metody.

Díky takovému rámci si jednotlivé země mohou zvolit nejefektivnější strategie a přizpůsobit svá opatření místním potřebám.

Více cílů a sdílená odpovědnost

Studie šla ještě dál a zkoumala i nové nápady, které by rozšířily současné zaměření z pouhého objemu sběru na komplexnější pohled podporující oběhové hospodářství. Jedním z hlavních doporučení je zavedení tzv. vícecílového rámce. Ten by se nezabýval pouze objemem sběru, ale sledoval by také kvalitu služeb, přípravu k opětovnému použití, snižování nelegálních toků odpadu nebo lepší recyklaci kritických surovin.

Dále studie doporučuje uplatňovat princip „všech aktérů“, který by zajistil, že za nakládání s elektroodpadem ponesou odpovědnost všichni v hodnotovém řetězci. Mezi tyto aktéry patří výrobci, distributoři, maloobchodníci, obce, spotřebitelé, recyklační subjekty, inspekční orgány i firmy zabývající se repasováním.

Jasné a konzistentní definice rolí a odpovědností spolu s posíleným vymáháním pravidel zajistí lepší dodržování předpisů a zlepší celkové nakládání s elektroodpadem.

Nastavení správné metodiky bude o to důležitější, že se v návrhu rozpočtu EU pro období 2028-2034 objevila daň za nezpracovaný elektroodpad jako jeden z možných nových příjmů EU.

Čtěte také: Budoucnost energetiky v ČR: Fotovoltaika

Ze studie vyplývá, že ani v současné době není správně nastavena metodika pro výpočet sběrové kvóty a není tedy jasné, na jakém základě by se tento příspěvek počítal.

Proto nejvýznamnější evropské asociace zastupující výrobce elektrozařízení, kolektivní systémy (včetně WEEE Fora) a zpracovatele elektroodpadu obrátili na Evropskou komisi s žádostí o stažení tohoto nepřipraveného opatření, které je špatně koncipované a hrozí, že vytvoří značnou fragmentaci trhu, nadměrnou finanční a administrativní zátěž, a zároveň není podloženo spolehlivými a harmonizovanými údaji.

Spolehlivé a nezpochybnitelné údaje jsou základním právním požadavkem pro jakoukoli finanční daň. Dohromady tyto nedostatky hrozí výrazným oslabením konkurenceschopnosti odvětví, která je klíčovým prvkem pro prosperující evropské oběhové hospodářství.

Současná pravidla upravující elektronický odpad v EU jsou stanovena ve směrnici o odpadu z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Tato legislativa ukládá výrobcům odpovědnost za financování sběru, zpracování a ekologicky šetrné likvidace elektronického odpadu.

Stanoví také národní cíle sběru a požadavky na recyklaci/využití ve všech členských státech.

Ačkoli směrnice vytvořila pevný základ, má jasná omezení: cíle sběru nejsou plněny, vymáhání je nerovnoměrné a mnoho aktérů zapojených do nakládání s elektronickým odpadem stojí mimo systém.

Evropská komise plánuje revizi směrnice o elektroodpadech (OEEZ) v rámci zákona o oběhovém hospodářství, která se očekává koncem roku 2026. To je skutečná příležitost k posílení systému a zvýšení objemu sběru i kvality recyklace.

Signatáři výzvy doporučují, aby se tvůrci politik EU zaměřili na následující aspekty:

• Řádně vymáhat stávající legislativu a zapojit všechny aktéry v celém hodnotovém řetězci.
• Upřednostňovat budování rámce, který podporuje investice do recyklační infrastruktury a technologií.
• Upřednostnit standardizaci dat ve všech členských státech a reformu systému sběru statistických údajů Eurostatem.
• Vypočítávat míru sběru na spolehlivém základě, který zohledňuje různá období používání nebo množství odpadu dostupného ke sběru. Pracovat na tom, aby bylo známé množství vyprodukovaného OEEZ.
• Zaměřit se na nadcházející revizi legislativy o OEEZ v rámci zákona o oběhovém hospodářství, jelikož nabízí skutečnou příležitost k přehodnocení principu rozšířené odpovědnosti výrobce na základě principu „všech zúčastněných stran“. V této souvislosti výrobci a výrobní průmysl nastínili soubor klíčových výzev spolu s navrhovanými řešeními, která by měla sloužit jako základ pro formování silnějšího a životaschopnějšího oběhového hospodářství EU.
• Zajistit, aby každému návrhu finančních nástrojů předcházelo komplexní posouzení dopadů.

tags: #deloitte #odpady #studie

Oblíbené příspěvky:

• Nejčastější stanoviště invazních dřevin
• Environmentální manažerské účetnictví
• Služby pro motoristy - Ing. Jaroslav Čadek
• Hnízdění ptactva Broumovsko
• České zdroje emisí